Ministerstvo financí v úterý poprvé zveřejnilo maximální ceny pohonných hmot na následující den, tedy na středu. Lidé za benzin zaplatí maximálně 43,15 koruny za litr s DPH, v případě nafty určil resort maximální cenu 49,59 koruny za litr s DPH. Jde o součást balíčku opatření, o kterých minulý týden rozhodla vláda kvůli vysokým cenám paliv. Unie nezávislých petrolejářů ovšem tvrdí, že cenový strop byl vypočítán špatně.
Nafta se v současné době prodává v Česku za průměrných 48,51 koruny za litr a nejprodávanější benzin Natural 95 za 41,61 koruny za litr. V porovnání s nedělí tak průměrná cena paliv stagnovala a nafta zůstává nejdražší za více než čtyři roky a benzin za skoro tři a půl roku, plyne z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Z dat CCS rovněž vyplývá, že středeční maximální ceny stanovené státem jsou o více než korunu vyšší, než je v tuzemsku aktuální průměr.
„Chci zdůraznit, že ceny ropy neustále rostou a naše opatření má tlumit jejich dopady na peněženky občanů a firem,“ sdělila v úterý při příležitosti oznámení maximální výše cen ministryně financí Alena Schillerová (ANO), podle níž od čtvrtečního jednání vlády, kdy kabinet o opatřeních rozhodl, vzrostly ceny nafty na burze o 3,71 koruny. „Cena benzinu by bez našich kroků mohla zítra být až padesát korun za litr, ceny nafty by mohly být až 57 korun za litr,“ zdůraznila ministryně, podle níž bude stát ceny monitorovat a čerpacím stanicím, které by paliva prodávaly za vyšší ceny, než určil resort, hrozí sankce. Výše pokuty se může vyšplhat až na pět milionů korun.
Dodržování stanovených maximálních cen bude podle Schillerové kontrolovat Specializovaný finanční úřad. Ministryně podotkla, že kvůli situaci Finanční správa posílila kontrolní kapacity Specializovaného finančního úřadu. Schillerová také připustila, že na menších čerpacích stanicích mimo hlavní dálniční tahy jsou v současnosti nejen ceny, ale i nastavené marže nižší, než je stanovený vládní strop. Neobává se ale, že by jejich provozovatelé ceny zvýšili. „Kdyby dotáhli marže na 2,50 koruny na litr, tak se pro spoustu motoristů ztratí motivace u nich nakupovat. Trh si s tím poradí,“ věří Schillerová.
Ministerstvo by mělo maximální ceny na další den stanovit vždy odpoledne ve čtrnáct hodin. Výjimkou jsou prémiové produkty, na které se omezení nevztahují. Úřad ceny počítá z průměru velkoobchodních indexů společností Čepro, Orlen a MOL a denní kotace burzovní organizace Platts. K tomu připočítává daně. „Ministerstvo financí vyzývá provozovatele čerpacích stanic, aby k maximálním přípustným cenám přistupovali jen ve výjimečných případech a snažili se udržovat cenovou hladinu pod stanovenou hranicí,“ uvedl resort na webu.
Vláda v minulém týdnu rozhodla také o zastropování marží distributorů paliv, současně schválila snížení spotřební daně na naftu. Marže obchodníků s palivy bude od středy nanejvýš 2,50 koruny za litr nafty i benzinu, spotřební daň u nafty klesne o 2,35 koruny za litr, nyní je 9,95 koruny. U benzinu zůstane daň na 12,84 koruny za litr.
Schillerová v úterý hájila rozhodnutí vlády snížit spotřební daň pouze u nafty. Důvodem je podle ní to, že nafta tvoří zhruba tři čtvrtiny spotřebovaných paliv v Česku a používají ji i firmy ve vozidlech určených pro rozvážení zboží.
Reakce opozice
„Je dobře, že vláda částečně vyslyšela náš návrh, který jsme jí adresovali před čtyřmi týdny. Totiž snížit dočasně spotřební daň. Bohužel k tomu přidala další krok, který už je ale protichůdný a ve výsledku může trhu jen ubližovat, a to je zastropování marží,“ míní předseda opoziční ODS Martin Kupka, podle něhož krok vlády může přinést i zdražení pohonných hmot. „V okamžiku, kdy trh funguje, je nesmysl do něho tímto způsobem zasahovat. To může více věcí pokazit než zlepšit,“ domnívá se exministr dopravy.
„Máme tu zase návrat ke covidovému chaosu. (Premiér) Andrej Babiš (ANO) opět rozehrává přehlídku populistických gest, která ve výsledku nic neřeší,“ napsal předseda Pirátů Zdeněk Hřib, podle něhož jeho strana přináší konkrétní plán, kterým by se měl kabinet inspirovat.
Podle šéfa TOP 09 Matěje Ondřeje Havla snižování daní a stropování cen pohonných hmot selhalo v Maďarsku. „My se vydáváme stejnou cestou,“ uvedl s tím, že Schillerová podle něj navíc neodpověděla na nejdůležitější otázky. „Kolik to bude stát a kde na to vezmeme? A co když (americký prezident Donald) Trump, kterého tak velebili, nebude schopen konflikt ukončit? Budeme mít dostatek paliv? Vláda jedná opět v křeči a nesystematicky,“ myslí si.
Podle ekonomů opatření příliš nepomohou
Ekonomové hodnotí opatření rozporuplně. Podle těch, které ČTK oslovila, příliš nepomohou. Domnívají se, že distributoři budou snížené zisky z prémiových stanic kompenzovat zdražením v menších lokalitách. „Pokud bude cenový strop stanoven příliš nízko, dočkáme se nedostatku a na některých pumpách prostě a jednoduše nenatankujeme, protože se jim prodej pohonných hmot nevyplatí. Pokud bude cenový strop vysoko, tak nebude mít zásadní dopad,“ sdělil hlavní ekonom XTB Pavel Peterka.
Analytik XTB Jiří Tyleček si nemyslí, že by bez opatření, která vláda zavedla, mohly ceny paliv ve středu dosahovat výše, o níž hovořila Schillerová. „Samozřejmě nemůžeme vyloučit zdražení (…), ale nemyslím si, že by to bylo tak vysoké,“ podotkl s tím, že neočekává výrazný dopad na celkovou cenovou hladinu. Cenové stropy se podle něj mohou týkat přibližně deseti procent čerpacích stanic.
Analytik Portu Marek Pokorný hodnotí vládní opatření spíše jako brzdu dalšího zdražování než jako krok k plošnému zlevnění. „Aktuálně strop není nastaven tak nízko, aby vyvolal riziko nedostatku paliv nebo problémy s dostupností na pumpách. Naopak aktuální úroveň marží je už teď často pod tímto limitem, takže dopad může být výraznější hlavně na dražších stanicích, například na dálnicích,“ řekl Pokorný. Od opatření tak očekává především stabilizaci situace z posledních týdnů.
Zastropování marží u čerpacích stanic je podle partnera poradenské skupiny Moore Czech Republic Petra Kymličky spíš marketingový krok, který má ukázat, že vláda má snahu dělat aktivní kroky ve prospěch spotřebitelů. „Vzhledem ke struktuře cen pohonných hmot a reálné výši marží může mít takové opatření jen omezený a spíše krátkodobý dopad na cenu pro řidiče. Z dlouhodobého pohledu ale hrozí riziko narušení konkurence a nižší motivace prodejců paliva nabízet,“ dodal Kymlička, který tak celkový přínos vládních opatření hodnotí jako přinejmenším sporný.
Hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň se domnívá, že vládní opatření jsou dobrou zprávou pro cizince a pro bohaté. „Protože víceméně se to má šanci dotknout pouze cen na dálničních tazích,“ míní ekonom, podle něhož většina lidí v tuzemsku tankuje spíše předtím, než vjede na dálnice. „A tam tyto cenové stropy budou znamenat spíše zvýšení cen,“ dodal.
Provozovatelé čerpacích stanic se krokům kabinetu přizpůsobí
Provozovatelé čerpacích stanic už v minulých dnech avizovali, že se krokům vlády přizpůsobí. „Vládní opatření promítneme do cen na všech našich 446 čerpacích stanicích dle stanoveného harmonogramu. Stejným způsobem budeme postupovat i v následujících dnech,“ sdělil v úterý mluvčí Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Zároveň ujistil, že jsou nadále zajištěny plynulé dodávky čerpacích stanic v síti Orlen.
Síť čerpacích stanic MOL podle serveru Tn.cz v reakci na vládní opatření zrušila platnost kuponů se slevou na benzin a naftu. Pozastavila kupony se slevou 0,50 koruny za litr na standardní paliva, kterou mohli pravidelní zákazníci využívat přes aplikaci MOL Move.
Zavedení vládních opatření deklarovali v minulém týdnu i další distributoři pohonných hmot. Zároveň ale také upozornili na to, že opatření musí být dočasná a průběžně vyhodnocovaná. Cílem by podle nich měl být co nejrychlejší návrat k běžnému tržnímu prostředí, které je v Česku vysoce konkurenční.
Oznámený strop podle vedoucího stálé komise pro paliva České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu Václav Louly ukazuje reálnou situaci na evropském trhu. „Protože burza reaguje každý den, jak řekla paní ministryně,“ poznamenal s tím, že burza je důležitým faktorem cenotvorby v kterékoliv evropské zemi. „Promítlo se tam to, že kotace v těchto hodinách spíše stagnují,“ dodal s tím, že trh se chová poměrně racionálně. „Vidíte, že nedosahoval té maximální ceny. S výjimkou zřejmě dálnic, kde jsou ovšem prokazatelně vyšší náklady,“ doplnil.
Podle Unie nezávislých petrolejářů byl ale cenový strop vypočítán špatně, protože ministerstvo financí porušilo svůj vlastní předpis pro stanovování maximálních cen. „Pokud by ministerstvo dodrželo stanovený vzorec, byla by pro středu 8. dubna stanovena maximální cena motorové nafty zhruba 51,80 koruny,“ tvrdí předseda unie Ivan Indráček, podle něhož úřad při výpočtu vycházel ze špatných dat.
Od začátku války stoupla cena nafty v Česku už o více než 15 korun na litru. Benzin zdražil zhruba o osm korun. Dražší než teď byla nafta v Česku naposledy v polovině března roku 2022. Benzin byl dražší naposledy v listopadu 2022. Ceny rostou kvůli zdražování ropy od doby, kdy Izrael a USA 28. února zaútočily na Írán a ten v odvetě napadl okolní země.
