Vláda ve čtvrtek na mimořádném zasedání projednala opatření proti vysokým cenám pohonných hmot v Česku. Rozhodla o regulaci marží na 2,50 koruny u nafty i benzinu a snížení spotřební daně. Ta u nafty klesne o 2,35 koruny. U benzinu se daň měnit nebude. Kabinet také denně určí maximální cenu paliv, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Opatření začnou platit od středy 8. dubna.
Maximální výše marže obchodníků s palivy tak bude 2,50 koruny za litr nafty i benzinu, spotřební daň u nafty pak klesne o 2,35 koruny za litr, nyní je 9,95 koruny. U benzinu zůstane daň nadále na 12,84 koruny za litr. Podle Babiše bylo nutné provést obě opatření. „Bez této kombinace by to ztrácelo smysl,“ podotkl. Stát zároveň bude pokračovat v monitoringu.
Ceny paliv od začátku března zvyšuje konflikt na Blízkém východě. Nejprodávanější benzin Natural 95 se v úterý podle dat společnosti CCS prodával v průměru za 41,60 koruny za litr a nafta za 48,33 koruny za litr. Proti konci února je průměrná cena benzinu přibližně o osm korun vyšší a dieselu zhruba o patnáct korun. Z propočtů státního podniku Čepro podle vlády vychází, že při platnosti schválených opatření by litr nafty ve čtvrtek stál nanejvýš 46,43 koruny.
„My jsme monitorovali marže a i když na počátku konfliktu byly v normě, tak se postupně ukázalo, že začaly být nepřiměřené. A potom jsme vyzývali distributory a také jsme s nimi dvakrát jednali. A i když na základě naší výzvy snížili asi o dvě koruny cenu nafty na D1 a hlavních tazích dálnic, tak jsme dospěli k názoru, že je potřeba udělat nějaké systémové zásadní opatření,“ řekl po jednání kabinetu premiér. V úterý 7. dubna ve 14 hodin zveřejní ministerstvo financí formuli a určí maximální cenu, kterou občané i firmy budou platit. Následně resort tento postup bude opakovat každý den ve stejný čas kromě víkendu.
Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) kabinet projedná 13. dubna návrh zákona, který by v budoucnu všem vládám umožnil regulovat marže a ceny paliv nařízením vlády. Měl by kopírovat obdobný zákon pro plyn a elektřinu z roku 2022. „Tento zákon navrhneme přijmout ve stavu legislativní nouze. To znamená, že velmi rychle nahradí naše operativní opatření obecné povahy, ale princip zůstane stejný,“ vysvětlila s tím, že k nahrazení by mohlo dojít od konce dubna. Změnu má Schillerová do budoucnosti za velmi vhodnou, předpokládá proto spolupráci opozice. Šéf ODS Martin Kupka ale řekl, že novela by umožnila vládě ledabyle zasahovat do tržního prostředí. „K tomu my svítit nebudeme,“ zdůraznil.
Česko nyní dováží kolem třiceti procent paliv. Pohonných hmot je ale podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) v Česku dostatek. V pondělí přitom vláda schválila půjčku sto tisíc tun ropy ze státních rezerv rafineriím Orlen Unipetrol, což by vystačilo zhruba na čtyři dny provozu bez využití dalších zásob. Podle Havlíčka šlo o preventivní krok kvůli současnému omezení kapacit ropovodu TAL, na kterém pokračují údržbové a rekonstrukční práce.
O výši marží obchodníků s pohonnými hmotami jednal premiér Babiš v pondělí a ve středu se zástupci firem MOL, OMV, Shell, EuroOil a Orlen, které patří k největším distributorům paliv v tuzemsku. Výsledky středeční schůzky Babiš ani firmy podrobněji nekomentovali.
Mluvčí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Martin Švanda uvedl, že za mimořádné tržní situace a při plnění zákonných podmínek může vláda ceny a marže regulovat. Umožňuje jí to zákon o cenách. Doplnil, že zastropování marží nesmí ze strany prodejců znamenat, že na vzájemnou konkurenci rezignují a že úřad situaci na trhu s pohonnými hmotami nadále monitoruje.
Opozici vadí zastropovaní marží u paliv, u snížení spotřební daně se neshodne
Ke krokům vlády se již vyjádřili i představitelé opozice. „Vláda konečně vyslyšela náš návrh na snížení spotřební daně, který jsme představili před necelým měsícem. Nerozumím ale množství nekompetentních vyjádření, během nichž nás kritizovali s tím, že to nikomu nepomůže. Pomůže. A jsem rád, že k tomuto závěru dospěla i vláda,“ napsal Kupka, který naopak negativně vnímá zastropování marží. „Jde o zbytečný zásah do trhu v době, kdy se neprokázalo, že by někdo zneužíval marže u benzinu a nafty,“ míní. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) regulaci marží označil za „neefektivní a nebezpečný nástroj“. Nepřijde mu také optimální, že snížení spotřební daně míří pouze směrem k naftě, což označil za „diskriminační“.
„Za mě je největší problém, kterému musíme čelit, riziko růstu inflace. Ta představená opatření vlády mi tedy v některých ohledech dávají smysl,“ řekl bývalý ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN), podle něhož je ale zastropování marží s velkým otazníkem. „Protože paradoxně v řadě regionů, kde jsou prodejci pod maržemi, tak to může vést k růstu cen,“ sdělil. Snížení spotřební daně u nafty podle Vlčka může být krátkodobě logický krok. „Manévrovací prostor je ale z pohledu napjatého státního rozpočtu velmi malý,“ dodal s tím, že podle STAN bude možná potřebná revize rozpočtu.
Šéf Pirátů Zdeněk Hřib považuje oznámené kroky za další „populismus, který ve výsledku nic nevyřeší“. Tvrdí, že marže od začátku války v Íránu klesají a nyní jsou kolem dvou korun, tedy pod vládní hranicí 2,50 koruny. „Strop na marže je tedy vlastně jen strop pro Prahu a dálnice, kde bývají marže zpravidla vyšší,“ uvedl. Opatření podle něho vyjde každý měsíc na miliardu korun z veřejných peněz. „A toho, kdo jezdí na benzin a má možnost tankovat mimo dálnici, se stejně nijak nedotkne a nijak mu nepomůže,“ míní. Peníze by podle něj bylo možné využít mnohem lépe.
„V současné době tato opatření dávají smysl,“ uvedl poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL), podle něhož ale bude důležité, aby netrvala dlouho. „Druhá věc je, že dnes vidíme krátkodobá opatření, ale my chceme po vládě ta středně a dlouhodobá,“ zdůraznil s tím, že vláda měla oznámit jasnou strategii a říci, kdy zavedenou regulaci případně zruší. „Není možné, aby byl trh takto škrcen dlouhodobě, protože by to rušilo konkurenci a fakticky by to vedlo k nějakému socialistickému národnímu hospodářství. To v žádném případě nechceme,“ dodal. Za KDU-ČSL nicméně ocenil, že kabinet s nějakým řešením přichází.
Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel se snížením spotřební daně na naftu nesouhlasí. „Za TOP 09 říkám jasně: toto je krátkodobé gesto na dluh,“ zdůraznil s tím, že účet „zaplatíme my a jednou i naše děti“. „Reálný dopad rozhodnutí navíc bude zanedbatelný,“ dodal. Nic podle TOP 09 neřeší ani zastropování marží. „Sníží ceny maximálně o jednotky korun hlavně u drahých dálničních pump. Skutečný dopad? Minimální,“ napsal místopředseda poslanců TOP 09 Michal Kučera.
Představitelé některých opozičních stran ve čtvrtek hovořili také o mimořádné schůzi sněmovny. Hnutí STAN již dopoledne avizovalo, že bude usilovat o to, aby se taková schůze uskutečnila k otázce veřejnoprávních médií. Kupka později řekl, že ODS má další témata, kterých by se schůze mohla týkat. Konkrétně zmínil právě dopady krize na Blízkém východě. Ta má totiž vedle pohonných hmot vliv třeba na energetiku, výrobu čipů či ceny hnojiv, vysvětlil. K iniciativě svolat mimořádnou schůzi se podle Hřiba připojili i Piráti.
Asociace opatření označila jako „vhodná“
Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) označila zavedená vládní opatření jako vhodná a avizovala, že je začne od příští středy dodržovat. Podle představitelů asociace je totiž důležité, aby byla zachována funkčnost trhu a dostupnost pohonných hmot. „Pokud jde o spotřební daň, tak v souladu s rozhodnutím garantujeme, že provedeme snížení spotřební daně u motorové nafty v té částce, která je uvedena (…) a promítneme to do konečných cen u čerpacích stanic v plném rozsahu,“ avizoval mluvčí ČAPPO Václav Loula.
Ke krokům kabinetu se vyjádřil i předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářu ČR Ivan Indráček. „My jsme od počátku říkali, že považujeme jakákoliv z těch opatření (…) za nešťastná. Nejodpovědnějším řešením by bylo nedělat absolutně nic,“ domnívá se. Rozumí ale tomu, že když okolní země něco dělají, musela vláda z politických důvodů k nějakým krokům přistoupit.
Zastropování marží podle něj ale nepovede k žádnému snižování ceny. „Protože dnes jsou marže na nižší úrovni, než na které jsou zastropovány. Tím nechci říct, že vláda měla stropovat marže níž, já si myslím, že přistoupila k výši marže poměrně efektivně,“ dodal s tím, že efekt to ale bude mít pouze u dálnic. „Pokud jde o spotřební daň, tak ta se samozřejmě propíše do cen, nicméně upozorňuji spotřebitele, že to neznamená, že cena na totemech bude levnější. Bude to jen o tom, že jejich peněženka ušetří, ale na totemech cena může být klidně vyšší, protože ten vývoj je dynamický,“ poznamenal Indráček.
„Oznámená opatření nyní zanalyzujeme a připravíme jejich uvedení do praxe dle nastaveného harmonogramu,“ sdělil mluvčí Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Připomněl, že společnost Orlen má čerstvé zkušenosti s regulacemi i z okolních států. „V každé zemi jsme se dokázali vždy přizpůsobit tak, abychom postupovali dle vládních nařízení a udrželi pro naše zákazníky v danou chvíli ty nejlepší služby,“ podotkl Kaidl. K současné výši marží společnosti dodal, že jsou standardní a srovnatelné s průměrem z předchozích let.
Na vědomí vzal opatření také MOL. „Dopady regulace marží budeme průběžně vyhodnocovat i s ohledem na zachování dostupnosti paliv,“ uvedla společnost.
Distributoři zároveň upozornili, že opatření musí být dočasná a průběžně vyhodnocovaná. Cílem by podle nich měl být co nejrychlejší návrat k běžnému tržnímu prostředí, které je v Česku vysoce konkurenční. Jaké bude mít zastropování marží obchodníků důsledky v praxi, zatím firmy příliš nekomentovaly. Loula řekl, že budou závislé na konkrétních podmínkách každé čerpací stanice. Rozdílné přístupy se mohou objevovat zejména u hranic, kde se budou v cenách pohonných hmot projevovat odlišné přístupy jednotlivých států.
Sdružení dopravců rozhodnutí vlády vítá
Sdružení dopravců Česmad Bohemia vítá rozhodnutí snížit spotřební daň z nafty. „Je to správný a systémový krok, který v této složité době přispěje ke konkurenceschopnosti našich silničních dopravců vůči firmám z okolních zemí, které opatření na zmírnění dopadů drahé nafty přijaly již dříve. Je v souladu jak s českými ekonomickými zájmy a legislativou, tak s evropskými zákony. Pro Českou republiku je vždy výhodné, když dopravní výkon zabezpečují domácí firmy, a nikoliv jejich konkurenti ze zemí s lepšími podmínkami,“ uvedl generální tajemník Česmad Vojtěch Hromíř.
Kroky vlády vítají také Arriva a RegioJet. „V této turbulentní době dává rozhodnutí smysl a vítáme ho. Nižší spotřební daň na naftu bereme v našem případě jako důležitou podporu veřejné dopravy,“ řekl mluvčí Arrivy Jan Holub.
„Rozhodnutí vlády vnímáme jako krok ke stabilizaci trhu, který může pomoci zmírnit další růst cen paliv,“ sdělil mluvčí společnosti RegioJet Lukáš Kubát. Zdražování paliv se promítá do provozních nákladů společnosti zejména v autobusové dopravě, přes růst nákladů ale dopravce jízdné nezdražuje.
Podle ekonomů na tom Česko není špatně
Hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil, který pro ČT hovořil ještě před tím, než kabinet zveřejnil výše zmíněná opatření, si myslí, že stát by měl zavádět cílená opatření, a nikoliv plošná opatření. „Já vím, že tohle lidé možná neuslyší rádi, ale naše pohonné hmoty vůči našim mzdám teď nijak skandálně drahé nejsou,“ sdělil s tím, že v novodobé historii byl v tuzemsku benzin 93 procent času dražší oproti mzdám, než je tomu nyní. Může se ale podle něho stát, že kvůli rychlému růstu cen budou zasaženy nízkopříjmové skupiny obyvatel. „Tam je nějaký prostor pro zásah,“ míní.
„Je třeba říci, že v současné době vzhledem k průměrné mzdě a platu v České republice na tom Česko z hlediska možností nákupů pohonných hmot vůbec není špatně. Je na tom mnohem lépe než před čtyřmi roky a nesrovnatelně lépe než v roce 2008,“ zmínila stejně jako Hradil ekonomka Jana Matesová, podle níž by ekonomickou odpovědí na současnou situaci bylo „ještě čekat, nedělat nic a jen velmi důsledně sledovat trh“. „Na druhé straně chápu, že existuje politický tlak,“ dodala.
Hlavní ekonom skupiny Natland Petr Bartoň pro ČT řekl, že vládní intervence nejsou překvapivé. „To, že stát nějak reaguje, není nic proti ničemu. (…) Ale spíše je problém, že tady je něco, co asi stát nemůže zároveň: regulovat nejvyšší marži a stanovovat cenu,“ míní. Nákupní cena spolu se zastropovanou marží by podle něj každému obchodníkovi vyšla jinak, proto se prý nedá strop určit. „Pokud stát bude stanovovat maximální cenu, potom už nemusí stanovovat tu marži,“ řekl.
Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek upozornil, že jde o zřejmě největší zásah do cenotvorby u pohonných hmot v Česku za posledních třicet let. „Opatření má potenciál zásadně změnit nákupní vzorce spotřebitelů, na což budou muset distributoři reagovat změnou svých obchodních modelů,“ podotkl. Podle něj tak lze očekávat velký růst prodejů paliv na dálnicích a dalších velkých tazích, a naopak omezení zájmu zákazníků mimo ně. „Udrží-li se opatření v platnosti po delší dobu, odhadem pětina z dnešního počtu čerpacích stanic skončí. Ohrožené budou zejména stanice mimo sítě velkých distributorů, obsluhující menší sídla,“ sdělil Sobíšek.
Zastropování marží může podle hlavního ekonoma Argos Capital Kryštofa Míška na první pohled působit jako rychlá pomoc řidičům, ve skutečnosti ale podle něj může být efekt opačný. Upozornil, že při další eskalaci konfliktu na Blízkém východě mohou ceny ropy dál růst, což by následně ohrozilo i dostupnost paliv.
Hlavním ekonom XTB Pavel Peterka vnímá snížení spotřební daně jako předčasný a drahý krok. „Plošná opatření mají obrovskou nevýhodu, že jsou drahá. Pomáhají sice všem, ale velmi málo a na místech, kde je to nejvíce potřeba, tedy v průmyslu a v dopravě, bude tato pomoc nedostatečná,“ vysvětlil. Podle Peterky tak budou zapotřebí další kroky, což negativně ovlivní příjmy státního rozpočtu. Snížení daně se navíc podle něj plně nepromítne do cen a zůstane v maržích čerpadlářů.
Podle analytika Portu Jana Berky se snížení spotřební daně sice v cenách projeví, ale ne v plném rozsahu, protože část daňové úlevy se může promítnout do marží v dodavatelském řetězci. Zároveň však nečeká, že by opatření zcela zastavila další případný růst cen. „To by mohl přinést až cenový strop, ten však nepovažujeme za správný krok. V důsledku jeho zavedení by mohlo hrozit, že na trhu vznikne nedostatek pohonných hmot a část nabídky se přesune na černý trh za výrazně vyšší ceny,“ dodal.
Rostoucí ceny řeší i sousední země. Polsko u pohonných hmot zavedlo cenové stropy a snížilo u nich spotřební daň i DPH. Slovensko zavedlo dvojí ceny nafty, motoristé se zahraniční registrační značkou platí vyšší cenu. Bratislava také omezila tankování nafty. Na regulaci cen se dohodla rovněž rakouská vláda. Kroky proti rychlému zdražování dělá i Německo. Opatření ostatních zemí ve čtvrtek okomentoval Babiš. Podle něj si každý stát dělá co chce, což způsobuje v regionu cenový chaos.
