Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.

Podle monitoringu ministerstva financí se přitom marže čerpacích stanic v tuzemsku od začátku bojů v Íránu 28. února postupně snižují. Před krizí činily u litru nafty 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně.

Marže 2,35 koruny až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před a po vypuknutí konfliktu stejná, po spuštění monitoringu klesla ke 2,10 koruny. Před rokem benzin i nafta stály v průměru kolem 34,50 koruny.

Nejlevnější paliva jsou ve Zlínském kraji

Mezi regiony tankují nejlevnější paliva podle dat CCS řidiči ve Zlínském kraji. Litr benzinu u tamních pump stojí v průměru 39,53 koruny a nafta 44,24 koruny. Naopak nejdražší paliva dále nabízí pražské čerpací stanice, litr benzinu mají v průměrně za 40,77 koruny a diesel za 45,28 koruny za litr.

Podle analytiků bude i v příštím týdnu růst cen pohonných hmot pokračovat. Problémem je dle nich nejen zdražování ropy, ale také nepředvídatelnost situace. „Na globálním trhu nadále chybí patnáct procent nabídky ropy a ropných produktů a v dohledné době není možné aktivovat dostatečně vysokou produkci v jiných zemích,“ sdělil ve čtvrtek manažer společnosti Finlord Boris Tomčiak.

Analytik společnosti XTB Jiří Tyleček upozornil, že ani v případě částečného uklidnění situace na trhu nelze počítat s rychlým poklesem cen, protože vysoké vstupní ceny a přetrvávající nejistota budou zlevňování komodit brzdit.

Před zahájením útoku na Írán ceny paliv v tuzemsku přibližně od začátku loňského prosince do poloviny ledna klesaly a poté mírně kolísaly. V den zahájení války, 28. února, byla průměrná cena benzinu v Česku 33,61 koruny a nafty 33,10 koruny za litr. Od té doby nafta denně zdražovala u tuzemských pump v průměru o 60 haléřů a benzin o asi 40 haléřů.

Fiala z SPD: Opatření by byla namístě u cen okolo 50 korun

Místopředseda SPD Radim Fiala pro TV Nova prohlásil, že širší vládní opatření k regulaci cen pohonných hmot by byla na řadě ve chvíli, kdy by nafta a benzin stály kolem 50 korun za litr.

Tuzemsko podle něj nesmí situaci podcenit, musí si vytvářet zásoby a ceny sledovat. Zdražování pohonných hmot totiž může způsobit inflaci. „Ty plány musíme mít dopředu nachystané, abychom mohli adekvátně reagovat,“ řekl. Kabinet podle něj na různých scénářích pracuje. Ve hře je využívat zásoby ze státních hmotných rezerv a optimalizovat DPH a spotřební daně, uvedl Fiala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Poslanci mohou hlasovat také o zavedení funkčního období tajemníků radnic. V závěrečném sněmovním kole je také protiobstrukční novela jednacího řádu. Opoziční TOP 09 už uvedla, že ji nepodpoří.
09:00Aktualizovánopřed 12 mminutami

Babiš loni dostal od Agrofertu dividendu 4,25 miliardy korun, píše iDNES

Částku 4,25 miliardy korun dostal loni od koncernu Agrofert jeho dřívější majitel, premiér Andrej Babiš (ANO), jako dividendu po zdanění. Premiér to řekl serveru iDNES.cz. Babiš uvedl, že koncern dividendu zdanil a že kdyby firmu převedl do ciziny, stát z vyplacených miliard nedostane nic. Dividendu dostal předtím, než kvůli zákonu o střetu zájmů letos v únoru vložil akcie Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust. Agrofert měl v roce 2024 zisk 7,1 miliardy korun a loni 2,2 miliardy.
před 21 mminutami

Systém rozdělování daňových výnosů mezi kraje obstál před Ústavním soudem

Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh na zrušení části zákona o rozpočtovém určení daní pro kraje. Loni ho podala skupina 32 senátorů. Zákon podle nich neobsahuje mechanismus, který by umožňoval podíly průběžně přizpůsobovat objektivním změnám, třeba demografickému vývoji. Vede tak k nerovnostem ve financování krajů a poskytování veřejných služeb. Systém podle ÚS sice není ideální, ale právo krajů na samosprávu neporušuje.
05:23Aktualizovánopřed 45 mminutami

Bouře způsobily výpadky elektřiny. Dětský tábor zasáhl blesk

Českem během večera a noci přecházely bouřky doprovázené přívalovým deštěm a někde i kroupami. Záchranáři na Jindřichohradecku ošetřili na dětském táboře šest lidí po zásahu bleskem. Dospělého muže, který byl po úderu krátce v bezvědomí, transportoval vrtulník. Pět dětí pak do nemocnice převezly sanitky ve stabilizovaném stavu. Počasí způsobilo komplikace na silnicích i železnicích. Podle energetické skupiny ČEZ byly kvůli bouřkám tisíce domácností bez proudu.
07:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Novým ředitelem ÚVN je vojenský lékař Luděk Hána

Novým ředitelem Ústřední vojenské nemocnice v Praze (ÚVN) se stal vojenský lékař Luděk Hána. K prvnímu červenci ho do funkce jmenoval ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD), uvedlo ministerstvo obrany (MO). Hána vystřídá po dvou letech Václava Masopusta, který požádal o převelení na jiné služební místo.
10:17Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V kauze otcem usmrcené dívky podal Tejc vedle kárné žaloby i podnět vůči OSPOD

V kauze tříleté Viktorky usmrcené otcem podal ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) vedle kárné žaloby na soudkyni také podnět k prověření činnosti orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) a zkoumá i související znalecké posudky. Ve středu připustil, že kárná žaloba za rozhodovací činnost soudce je hraniční. Uvedl ale, že je bude i nadále podávat na soudce, kteří podle jeho názorů nebudou pracovat dobře.
před 2 hhodinami

VideoVýnosy z EET pokryjí volební sliby, míní Pařil. Kovářová hovoří o mrhání penězi

Sněmovní rozpočtový výbor nepodpořil žádné úpravy zákona o elektronické evidenci tržeb (EET). Dolní komoře doporučil schválit předlohu tak, jak ji navrhla vláda. Má platit od začátku příštího roku. Vláda si od nové EET slibuje přínosy kolem čtrnácti miliard korun, což ale opozice zpochybňuje. „Je zásadní problém, že vláda místo podpory hospodářského růstu tyto výnosy z EET utratí na sliby voličům. Je to mrhání penězi a zvyšování deficitu státního rozpočtu,“ míní místopředsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Věra Kovářová (STAN). „Výnosy z EET pokryjí například školkovné, slevu na studenta i snížení DPH na nealkoholické nápoje, což jsou naše předvolební sliby voličům. My se tím netajíme a přiznáváme to. Pomůže to lidem,“ uvedl místopředseda stejného výboru Patrik Pařil (ANO). Pořadem provázela Tereza Řezníčková.
před 3 hhodinami

Nová pravidla pro letní tábory: méně byrokracie i změny v hygieně

Pro letní dětské tábory letos platí nová pravidla vyplývající z novely hygienické vyhlášky. Pořadatelům mají přinést méně byrokracie. Novinky se týkají zdravotní způsobilosti vedoucích, hygienických zařízení i provozu kuchyně.
před 5 hhodinami

Evropský pohled