Ceny ropy v pátek klesají poté, co Izrael uvedl, že přestane utočit na energetickou infrastrukturu. Počet íránských úderů na energetiku se oproti začátku tohoto týdne rovněž snížil, což také pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Po výrazném čtvrtečním zdražení se po slibu o neútočení na infrastrukturu ustálila také cena plynu.
Severomořská ropa Brent kolem 9:30 SEČ zlevňovala o 1,26 procenta na 107,34 USD (asi 2290 korun) za barel. Cena americké lehké ropy West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu vykazovala pokles o 1,26 procenta na 94,35 USD (přibližně 2010 korun) za barel.
V kuvajtských rafineriích Míná al-Ahmadí v pátek ráno znovu vypukl požár po útoku drony. Národní ropná společnost už ve čtvrtek oznámila, že po podobném útoku vznikl požár v jedné z provozních jednotek rafinerie Míná al-Ahmadí. Později uvedla, že bezpilotní letoun způsobil menší požár i v její druhé velké rafinerii Míná Abdalláh.
„Ceny (komodit) mohou (dál) letět nahoru, protože to, co sledujeme, je disrupce (narušení) v regionu klíčovém jak pro produkci ropy, tak zkapalněného zemního plynu (LNG). Když se podíváme na křivku cen komodit za poslední týden, tak je to taková horská dráha. (…) Írán si je vědom toho, že velice jednoduše a lacino je schopen způsobit světovým trhům či Spojeným státům velkou bolest tím, že zaútočí na energetickou infrastrukturu zálivových států,“ vysvětlil na ČT24 Martin Jirušek z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
Židovský stát oznámil, že již nebude útočit na energetickou infrastrukturu poté, co úder na íránské plynové pole vyvolal odvetné akce po celém Blízkém východě a setkal se s kritikou od amerického prezidenta Donalda Trumpa, připomněl Bloomberg.
„Izrael jednal sám“
„Izrael jednal sám,“ prohlásil na tiskové konferenci premiér Benjamin Netanjahu, ačkoli představitelé země dříve prohlásili, že o náletu informovali Spojené státy.
Netanjahu rovněž sdělil, že izraelské síly podpoří snahu USA o znovuotevření Hormuzského průlivu a že válka skončí dříve, než si lidé myslí. Jeho výroky pomohly uklidnit trhy poté, co již tak vysoké ceny energií opět prudce vzrostly. Cena ropy Brent se ve čtvrtek vyšplhala až ke 120 dolarům (přes 2550 korun) za barel.
Ekonomka Jana Matesová míní, že pokud vojenské operace na Blízkém východě skončí do Velikonoc a zároveň se podaří zprůjezdnit Hormuzský průliv, kudy se běžně transportují plyn i ropa, lze čekat „poměrně rychlé uklidnění“. Zároveň ale upozornila, že zkušenosti z minulosti ukazují, že návrat cen ropy „na rozumné úrovně“ trvá přibližně tři měsíce.
Ustálení ceny plynu
Cena zemního plynu pro evropský trh v pátek dopoledne klesla až o tři procenta, později se ustálila kolem 62 eur (1520 korun) za megawatthodinu (MWh). Reaguje tak na snahy Izraele a USA uklidnit obavy z dalších útoků na energetická zařízení v Perském zálivu. Ve čtvrtek přitom cena komodity kvůli útokům na energetickou infrastrukturu na Blízkém východě stoupla až o 35 procent na 74 eur (přes 1810 korun) za MWh, což byla nejvyšší úroveň od ledna 2023.
Kolem pátečních 11:00 SEČ si cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním příští měsíc ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku připisovala dvě desetiny procenta a obchodovala se za 61,95 eura za MWh. Dopoledne přitom klesla až pod 59 eur za MWh. Za celý týden by mohla cena vzrůst až o pětinu, přičemž od začátku války na Blízkém východě se zdvojnásobila.
V Evropě útoky vyvolaly obavy politiků, protože země se připravují na možné dlouhodobé zdražování energií. Obchodníci po celém kontinentu očekávají nestabilní léto, kdy se země budou snažit doplnit rozsáhlé zásobníky před nadcházející zimou. Ačkoli většina plynu, který obvykle prochází Hormuzským průlivem, směřuje do Asie, uzavření této vodní trasy by mohlo ovlivnit i Evropu, protože obě oblasti budou soupeřit o omezené množství globálního LNG na trhu.
Jeruzalém a Washington poslední únorový den zahájily útok na Írán, ten v odvetě útočí na Izrael a na arabské státy v regionu, jež hostí americké vojenské základny. Doprava v klíčovém Hormuzském průlivu v důsledku války téměř ustala. Při normálním provozu touto úžinou prochází asi pětina globálních dodávek ropy a zemního plynu.
