Pokles

Češi si toho mohou v průměru dovolit finančně méně než loni, jejich kupní síla poprvé po čtyřech letech klesla. Důvodem je hlavně oslabení koruny vůči euru. Průměrně má každý Čech ročně k dispozici asi čtrnáct tisíc eur, tedy necelých 360 tisíc korun. To je skoro o dvě stě euro méně než loni. Navíc se asi o desetinu prohloubil odstup od dalších evropských států. Průměrný Evropan hospodaří zhruba s devatenácti tisíci eury.

Ceny pohonných hmot v Česku dál klesají, v uplynulém týdnu paliva zlevnila o desítky haléřů. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 37,70 koruny, před týdnem byl dražší o 31 haléřů. Nafta zlevnila o 47 haléřů, v průměru nyní stojí 36 korun za litr. Vyplývá to z čerstvých údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Pokles cen bude podle analytiků pokračovat i v příštím týdnu.

Spotřebitelské ceny v červnu meziročně stouply o rovná dvě procenta, meziměsíčně klesly o 0,3 procenta, oznámil ve středu ráno Český statistický úřad (ČSÚ). Výrazně meziročně zlevnily některé potraviny, například mouka či mléko. Dosažení dvouprocentního inflačního cíle České národní banky překvapilo analytiky.

Tuzemská stavební produkce byla v březnu nejslabší za poslední tři roky. Meziročně klesla více než o osm procent, podobně zeslábla ale i ve srovnání s předchozím měsícem. Do minusu se vrátila také průmyslová výroba, která meziročně klesla o necelá tři procenta a meziměsíčně o 1,6 procenta. V únoru přitom průmysl i stavebnictví po dlouhém poklesu rostly. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) ale zejména výsledek průmyslu v březnu ovlivnila i vysoká srovnávací základna z loňska.

Téměř polovina velkých čínských měst se propadá kvůli čerpání vody a zvyšující se hmotnosti rychle se rozrůstajících městských oblastí. Některá sídla se propadají velmi rychle – každé šesté tempem rychlejším než jeden centimetr za rok, upozornili vědci, které citoval zpravodajský server BBC News.

Rozhodnutí České národní banky (ČNB) o poklesu sazeb povede k postupnému snižování úročení spořicích účtů a termínovaných vkladů bank, shodují se oslovení experti. Zlevňovat by měly i hypotéky. ČT proto oslovila největší tuzemské banky s dotazem, zda a jak se v jejich nabídkách snížení základní úrokové sazby na 6,25 procenta projeví.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 6,25 procenta, informoval ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Banka tak zrychlila uvolňování měnové politiky, které zahájila v prosinci snížením sazeb o čtvrt procentního bodu. Koruna po rozhodnutí ČNB oslabila o více než půl procenta na hodnotu 25,10 Kč/EUR. ČNB také zhoršila výhled vývoje ekonomiky. Letos čeká růst HDP 0,6 %, v listopadu přitom předpokládala dvojnásobek. Odhad letošní inflace ponechala na 2,6 %.

Průmyslová výroba v Česku se v roce 2023 snížila o 0,4 procenta. Pokles postihl zejména energeticky náročná odvětví jako hutnictví a slévárenství, nepomohlo ani oživení v automobilovém průmyslu. Loňský výsledek je nejhorší od roku 2020, který byl ovlivněn omezeními zavedenými kvůli pandemii covidu-19. V roce 2022 průmysl vzrostl o 2,5 procenta. Stavebnictví pokleslo o 2,6 procenta, zatímco zahraniční obchod vykázal za loňský rok podle předběžných údajů přebytek 122,8 miliardy korun. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Sklizeň ovoce v České republice loni meziročně klesla o 26 procent na podprůměrných 121 946 tun. Byla to nejnižší úroda od roku 2017. Výrazný meziroční propad o 27 procent byl u jabloní, jejichž úroda 100 604 tun byla nejnižší za posledních dvanáct let. Velké poklesy byly také u meruněk, broskví, švestek a višní, vyplývá z bilance sklizně, kterou nyní zveřejnil Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Vyšší čísla vykázaly hrušně.

Tuzemská ekonomika ve třetím čtvrtletí loňského roku klesla meziročně o 0,8 procenta. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím byl hrubý domácí produkt (HDP) nižší o 0,6 procenta. Vyplývá to ze zpřesněných údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Statistici tím zhoršili svůj prvotní odhad ze začátku prosince, který počítal s meziročním poklesem o 0,7 procenta a mezikvartálním o 0,5 procenta.

Válka na Blízkém východě dopadla na dva miliony obyvatel Pásma Gazy, kde žije i malá křesťanská komunita čítající mezi osmi sty a tisícem lidí. Jejich počet se však už několik let zmenšuje, pokles nabral rychlejší tempo zejména po volbách roku 2006, kdy kontrolu nad Gazou převzalo islamistické a teroristické hnutí Hamás. Následně museli křesťané, stejně jako jejich muslimští sousedé, čelit následkům izraelské a egyptské blokády, kterou sousední státy reagovaly na politické změny. Nyní jsou navíc tamní křesťanské památky a domovy vystavené raketám izraelské armády.

Ministerstvo financí zhoršilo letošní výhled ekonomiky, hrubý domácí produkt (HDP) podle něj klesne o půl procenta. V srpnové prognóze předpokládalo pokles o 0,2 procenta. Důvodem zhoršení je slabší spotřeba domácností v důsledku vysoké inflace, sdělil novinářům ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Průměrnou inflaci letos ministerstvo očekává 10,8 procenta, proti srpnu zlepšilo odhad o 0,1 procentního bodu. Ministerstvo rovněž uvedlo, že deficit veřejných financí by letos měl dosáhnout 3,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) po loňských 3,2 procenta HDP.

Hrubý domácí produkt České republiky byl ve třetím čtvrtletí o 0,6 procenta nižší než loni. Byl také o 0,3 procenta nižší než v letošním druhém čtvrtletí. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu. Ekonomika v létě mírně zeslábla hlavně proto, že méně utrácely domácnosti, podle analytiků k tomu přispěl i útlum průmyslu. Zatímco česká ekonomika pozvolna klesá, celá Evropská unie je na tom lépe. Ve třetím kvartálu vzrostl její HDP podle odhadu Eurostatu meziročně i mezičtvrtletně o 0,1 procenta.

Průmysl v Česku v srpnu opět zeslábl, ale méně než počátkem léta. Meziroční pokles činil 1,7 procenta, v červenci to bylo 2,8 procenta. Meziměsíčně produkce o 0,2 procenta zesílila. Jen velmi mírně meziročně zesláblo stavebnictví, jestliže ale výroba zpomalila pouze o 0,2 procenta, dramaticky o 8,4 procenta se propadl počet vydaných stavebních povolení, uvedl Český statistický úřad.

Důvěra v českou ekonomiku je nejmenší od doby, kdy v zemi vrcholila covidová epidemie. Letos v září klesla na 89,2 bodu, což je o 4,2 bodu méně než v srpnu, uvedl Český statistický úřad. Menší důvěru v hospodářství mají oproti konci prázdnin podnikatelé i spotřebitelé.  Nižší je důvěra i meziročně, loni v září byla na 90,3 bodu.

Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí ve srovnání s loňskem o 0,4 procenta klesla, oproti předchozímu kvartálu naopak nepatrně rostla. Český statistický úřad ve zpřesněném odhadu potvrdil trend z odhadu dřívějšího, i když meziroční srovnání je mírně příznivější. Na meziroční pokles měly podle statistiků vliv hlavně domácnosti, které šetřily a měly nižší výdaje na konečnou spotřebu. Výkon české ekonomiky ve druhém čtvrtletí byl vyšší, než předpokládala Česká národní banka (ČNB) v srpnové prognóze. Ta u HDP očekávala pokles o 0,7 procenta. Lepší než očekávané byly výsledky spotřeby domácností i vlády a investiční aktivita, naopak za prognózou zaostal export.

Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí klesla meziročně o 0,5 procenta. Pokles je po zpřesnění hlubší, než Český statistický úřad uvedl v květnu, kdy informoval o meziročním snížení hrubého domácího produktu (HDP) o 0,4 procenta. Mezičtvrtletně ekonomika v prvních třech měsících roku stagnovala, potvrdil na svém webu ČSÚ dřívější čísla.

O 1,2 procenta v dubnu meziročně vzrostla průmyslová výroba v Česku. Oproti březnu růst významně zpomalil. Že průmysl vůbec zesílil, byla zásluha hlavně automobilové výroby, většina dalších odvětví klesla, oznámil Český statistický úřad. Stavebnictví v dubnu dál klesalo, oproti předchozímu měsíci byl meziroční propad výraznější. Statistici zároveň zveřejnili dubnový výsledek zahraničního obchodu, který byl – na rozdíl od loňského hlubokého deficitu – v osmimiliardovém přebytku.

Hrubý domácí produkt v prvním čtvrtletí oproti předchozímu kvartálu nepatrně vzrostl – o 0,1 procenta. Ve srovnání se začátkem loňského roku byl naopak nižší o 0,2 procenta, uvedl Český statistický úřad v předběžném odhadu. Podle analytiků nicméně mezičtvrtletní výsledek ukazuje, že recese v Česku skončila a hospodářství je robustní, i když existují i varovné signály. Že ekonomika se začátkem roku 2023 mírně zesílila, byla podle statistiků zásluha zahraniční poptávky, která rostla. Naopak spotřeba domácností se dále snižovala.

Státy Evropské unie včetně Česka pomáhají Moldavsku překonat současnou ekonomickou krizi způsobenou ruskou agresí na Ukrajině. Sociální napětí se snaží využít organizace podporované Ruskem k převratu. Česko už poslalo desítky milionů korun na pomoc s uprchlíky, ale také na rozvoj drobným podnikatelům. Jde zejména o zemědělce a vinaře u hranic s Ukrajinou.

Umělá inteligence by mohla ve světě nahradit člověka na 300 milionech pracovních míst. Vyplývá to podle serveru BBC ze zprávy americké investiční banky Goldman Sachs. Ve Spojených státech a Evropě by umělá inteligence podle zprávy mohla zastat zhruba čtvrtinu pracovních úkolů, mohla by ale rovněž vést k tvorbě nových pracovní míst a k růstu produktivity.

Česká ekonomika je v technické recesi. Podruhé v řadě klesl mezi dvěma čtvrtletími hrubý domácí produkt. V posledním kvartálu minulého roku se podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu snížil o 0,3 procenta. Meziročně ekonomika naopak zesílila o 0,4 procenta. Statistici zveřejnili také odhad celoročního výsledku. HDP byl podle nich o 2,5 procenta vyšší než v „covidovém“ roce 2021.

Hrubý domácí produkt (HDP) Německa ve čtvrtém čtvrtletí proti předchozímu kvartálu nečekaně klesl o 0,2 procenta. Analytici dotazovaní agenturou Reuters očekávali, že bude stagnovat. V předchozím čtvrtletí německá ekonomika mezičtvrtletně mírně vzrostla, tempo růstu statistický úřad revidoval směrem vzhůru na 0,5 procenta. Za celý rok 2022 německá ekonomika podle úřadu vzrostla o 1,8 procenta.

Americký podnikatel Elon Musk se stal prvním člověkem na světě, kterému klesla hodnota majetku o dvě stě miliard dolarů (zhruba 4,5 bilionu korun), informovala agentura Bloomberg. Důvodem je propad akcií výrobce elektromobilů Tesla. Hodnota Muskova jmění tento týden podle jejího indexu miliardářů sestoupila na 137 miliard dolarů, zatímco začátkem loňského listopadu se vyšplhala až na 340 miliard dolarů.