Ministerstvo financí zhoršilo letošní výhled ekonomiky, hrubý domácí produkt (HDP) podle něj klesne o půl procenta. V srpnové prognóze předpokládalo pokles o 0,2 procenta. Důvodem zhoršení je slabší spotřeba domácností v důsledku vysoké inflace, sdělil novinářům ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Průměrnou inflaci letos ministerstvo očekává 10,8 procenta, proti srpnu zlepšilo odhad o 0,1 procentního bodu. Ministerstvo rovněž uvedlo, že deficit veřejných financí by letos měl dosáhnout 3,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) po loňských 3,2 procenta HDP.
Ministerstvo financí zhoršilo výhled ekonomiky. Letos čeká pokles HDP o půl procenta
1 minuta
Události: Zbyněk Stanjura k výhledu ekonomiky
Podle Stanjury sice ve čtvrtém čtvrtletí přijde po nevýrazných výkonech z předchozích kvartálů oživení ekonomiky, celoročního růstu ale země přesto nedosáhne. „Důvod je jasný, i díky vysoké inflaci domácnosti razantním způsobem přibrzdily svou spotřebu,“ řekl. Pokles spotřeby domácností podle něj do určité míry kompenzují export, investice a spotřeba vládních institucí.
Česko je podle údajů Eurostatu jedinou zemí Evropské unie, která zatím nedosáhla hospodářské úrovně před pandemií covidu-19. Náměstek ministra financí Marek Mora upozornil, že se v tomto ohledu projevuje vysoká závislost českého hospodářství na Německu, které je ve srovnání vývoje od začátku pandemie druhé nejhorší po Česku. Německo se podle něj potýká s velkou energetickou náročností ekonomiky i s částečnou ztrátou ruského a čínského trhu. „Je to otázka německého hospodářského modelu a co s ním bude dál, protože my jsme na něm extrémně závislí,“ řekl Mora.
V příštím roce podle ministerstva přijde hospodářské oživení, když HDP vzroste o 1,9 procenta. Potáhne ho přitom zejména oživená spotřeba domácností v důsledku nižší inflace a díky tomu rostoucím reálným mzdám. Oživení ale bude slabší, než ministerstvo předpokládalo v srpnové predikci, tehdy byl odhad růstu HDP 2,3 procenta.
Stav inflace
Letošní inflace zůstane podle prognózy vysoká. Stanjura uvedl, že k ní do značné míry přispěla i vysoká ziskovost firem, kterou potvrzují výběry daně z příjmu právnických osob. Firmy podle něj do svých prodejních cen promítly kromě zvýšených inflačních nákladů i vyšší marže. Ředitel odboru hospodářské politiky ministerstva financí David Prušvic doplnil, že v roce 2021 ziskovost firem vzrostla o osm procent, v roce 2022 o dvanáct procent, takže tempo bylo rychlejší než u růstu platů.
Průměrná inflace by v příštím roce měla podle prognózy zpomalit na 3,3 procenta. Ministerstvo odhad proti srpnu zhoršilo o půl procentního bodu. Důvodem je především zohlednění růstu regulované složky cen energií, které koncem října oznámil Energetický regulační úřad (ERÚ). Stanjura ale upozornil, že odhad celoroční inflace v příštím roce komplikuje nejistota kolem očekávaných lednových změn ceníků. Připomněl, že letos bylo takzvané přecenění větší, než všichni ekonomové očekávali.
Nezaměstnanost
Míra nezaměstnanosti zůstane podle ministerstva nízká. Za letošní rok dosáhne 2,7 procenta, v příštím roce vzroste na 2,8 procenta. „Díky situaci na pracovním trhu budou pokračovat tlaky zejména v soukromém sektoru na zvyšování mezd,“ řekl Stanjura. Podle něj se díky tomu reálné mzdy po dvou letech vrátí k růstu.
3 minuty
Studio ČT24: Redaktor ČT Vašek k prognóze vývoje tuzemské ekonomiky
Podle redaktora ČT Petra Vaška zůstává velmi nízká nezaměstnanost pozitivem stavu ekonomiky. „Ta zůstává jedna z nejnižších v Evropské unii,“ uvedl. „Je to trošku malý zázrak. V době dvouciferné inflace a poklesu ekonomiky to jde proti všem ekonomickým teoriím,“ vysvětlil.
Predikce ministerstva financí je pesimističtější než aktuální odhady České národní banky (ČNB) a České bankovní asociace (ČBA). Hospodářský pokles letos očekávají všechny instituce, podle ČNB a ČBA ale HDP klesne o 0,4 procenta. Odhady letošní inflace jsou u všech institucí podobné, v příštím roce ale ČNB čeká růst cen o 2,6 procenta a ČBA o 2,5 procenta.
Deficit veřejných financí
Makronomická predikce ministerstva financí uvádí, že deficit veřejných financí by letos měl dosáhnout 3,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) po loňských 3,2 procenta HDP. Příští rok díky konsolidačnímu balíčku klesne na 2,2 procenta. Zadlužení sektoru vládních institucí bude podle prognózy v nadcházejících letech růst.
Letošní hospodaření veřejných financí podle ministerstva ovlivňují mimořádné příjmy i výdaje spojené s energetickou krizí, rostoucí výdaje v sociální oblasti i pomoc ukrajinským uprchlíkům. „Letos dáme zhruba 110 miliard ze státního rozpočtu na zmírnění dopadu vysokých cen energií,“ řekl novinářům Stanjura. Tyto výdaje podle něj odpovídají zhruba 1,5 procenta HDP.
V příštím roce by se mělo saldo veřejných financí zlepšit na 2,2 procenta HDP, v dalších letech by trend měl pokračovat až na 1,5 procenta HDP v roce 2026, vyplývá z predikce ministerstva financí. Stanjura přitom upozornil, že v předchozím volebním období se saldo veřejných financí postupně zhoršovalo z přebytku 1,5 procenta HDP v roce 2017 na schodek 5,8 procenta HDP v roce 2020.
Saldo veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů a firem, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven, asociací a svazů zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.
Celkové zadlužení v letošním roce podle prognózy vzroste na 44,7 procenta HDP z loňských 44,2 procenta HDP. V roce 2024 se zadlužení dál prohloubí na 45,9 procenta HDP a do roku 2026 vzroste na rekordních 47 procent HDP.
Zákon o rozpočtové odpovědnosti stanovuje dluhovou brzdu při zadlužení ve výši 55 procent HDP. V případě překonání dluhové brzdy musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů.
2 minuty
Události: Přehled výhledu ekonomiky
