Vláda musí ochránit firmy před vysokým zdražením elektřiny, shodli se Kuba, Havlíček i Bartuška

Nahrávám video

Česká vláda musí najít způsob, jak zamezit hrozícímu výraznému růstu cen elektřiny pro domácnosti a zejména pro firmy. Cesty k tomu jsou různé, ale po některé se musí kabinet vydat, shodli se v pořadu Události, komentáře bývali ministři průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS) a Karel Havlíček (ANO) i zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost ministerstva zahraničí Václav Bartuška. Jinak dojde k dalšímu oslabení českého hospodářství, které je už nyní v recesi, do které ho sráží právě i jedna z nejvyšších cen elektřiny v rámci celé Evropské unie.

Diskuse politiků, ekonomů i podnikatelů se stále vedou kolem nedávno zveřejněného návrhu Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Regulovaná složka elektřiny pro domácnosti by podle návrhu měla vzrůst meziročně o 71 procent. Ještě výrazněji by stoupla pro velké odběratele, na hladině vysokého napětí meziročně o 113 procent a na hladině velmi vysokého napětí o 206 procent. Definitivní podobu regulované složky cen energií představí ERÚ koncem listopadu.

Návrh se nelíbí podnikatelským organizacím a podle opozice je situace selháním vlády. Premiér Petr Fiala (ODS) ale uvedl, že koncové ceny energií v příštím roce stoupnou oproti letošku maximálně o jednotky procent. Ty, kteří tvrdí něco jiného, obvinil ze lži. 

Kuba: Firmám mohou pomoci peníze z emisních povolenek

Kuba, který je nyní hejtmanem Jihočeského kraje, uvedl, že lidé volí vlády, aby ochránily jejich životy. Nemohou se proto vymlouvat na ERÚ.

Připomněl, že v energetice jsou obrovské peníze, které jsou vybírány z emisních povolenek. Tyto peníze mají sloužit pro přechod k čisté energetice.

Česká republika však není svým průmyslem, svou energetickou základnou připravena na přechod ke Green Dealu a bude třeba podržet firmy, aby obstály v konkurenci Evropy, uvedl hejtman. K tomu slouží právě zmíněné nahromaděné veřejné peníze. Vláda na to podle něj nesmí rezignovat a Kuba chce diskutovat, i s opozicí, kolik peněz na to využít.  

Ministerstvo životního prostředí uvedlo, že peníze z emisních povolenek nelze podle Evropské komise využít ke snížení cen elektřiny a na poplatek za obnovitelné zdroje. 

Havlíček: Ke snížení růstu cen využijme Modernizační fond

Havlíček, který je nyní místopředsedou sněmovny, v pořadu uvedl, že „šílenou zelenou politikou Evropské unie jsme se dostali do totální pasti“. Evropa není konkurenceschopná vůči USA ani vůči Číně. 

Cestu, jak pomoci českým firmám a domácnostem, vidí ve využití peněz z Modernizačního fondu na snížení růstu cen, který navrhl ERÚ. Tento postup by měl pro příští rok zabránit nejhoršímu. Zároveň by podle něj mělo Česko jednat s Evropskou komisí o regulované složce elektřiny. Plus k tomu připravit střednědobý výhled ohledně investic do plynu a ukončování uhlí.

Bartuška: Vlády už dokázaly najít nestandardní řešení. Je opět potřeba

Bartuška zmínil pomoc vlád lidem a firmám v nedávném období, kdy přes původní odmítání a spoléhání na trh nakonec zavedly cenové stropy. I on se domnívá, že také nyní by měl stát veřejnými penězi nějakým způsobem kompenzovat obrovské nárůsty cen.

Připomněl, že nyní jsme ve stejné situaci, jako jsme byli loni, kdy evropské státy naprosto vědomě porušily základní předpisy, protože nemohly jinak. Domnívá se také, že pokud by vláda začaly říkat, že s tím nyní nemohou nic dělat, tak od čeho tu jsou? „Dříve našly i nestandardní řešení, teď by mohly také najít.“ A to například v přístupu k předpisu o státní pomoci. 

Německo chystá pro své firmy výraznou podporu

Bartuška také zmínil, že loni v říjnu Německo poslalo dvě stě miliard svým podnikům a teprve ex post to oznámilo Evropské komisi. A podobně se chovaly i další evropské státy. 

Nyní německá vláda oznámila, že kvůli vysokým cenám elektřiny podpoří průmyslové podniky a dohodla se kvůli tomu na pětiletém balíku opatření. Kancléř Olaf Scholz ve čtvrtek řekl, že firmy jen příští rok pocítí úlevu až 12 miliard eur (přes 295 miliard korun). 

Snížení daně z elektřiny bude pro roky 2024 a 2025 ukotveno zákonem. Spolková vláda se zároveň shodla, že snížení by mělo následně platit i tři další roky, tedy v letech 2026 až 2028, pokud bude možné z rozpočtu zajistit financování takové úlevy.

Nastal čas pro českou vládu

Kuba k německému postupu řekl, že evropské státy se musí chovat soudržně, protože není možné, aby nejsilnější ekonomika Evropy do podpory napumpovala nekonečné prostředky, které ostatní nemají. „To by pak na trhu dělalo problém. Jednejme společně jako Evropa.“

Poradce českého premiéra Štěpán Křeček označil v pořadu Interview ČT24 německý krok jako agresivní protekcionismus, na který bude muset reagovat i česká vláda. „Nenecháme české firmy v tak velké nevyhodě.“

Průměrné ceny elektřiny v EU
Zdroj: ČT24
Vývoj průměrných cen elektřiny v EU
Zdroj: ČT24

Vysoké ceny energií jsou aktuálním tématem také v České republice, kde zatěžují domácnosti i podniky. Skokový růst regulovaných složek ceny energií může podle Ocelářské unie fatálně ohrozit konkurenceschopnost českého ocelářství, protože by to zvýšilo náklady firem o desítky až stovky milionů korun ročně.

Ztráty konkurenceschopnosti se obává také například Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěSněmovna pokračuje s rozpravou o veřejných rozpočtech

Sněmovna se v úterý ve druhém čtení zabývala návrhem na obnovení elektronické evidence tržeb. Upravený systém má podle vlády narovnat podnikatelské prostředí a přinést miliardy korun veřejným rozpočtům. Pokračovat v jednání o tomto návrhu bude Sněmovna ve středu od deváté hodiny ranní. Poslanci by se nyní měli opět dostat ke schvalování předlohy o veřejných rozpočtech, kterou dolní komoře vrátili s úpravami senátoři. Očekává se, že jednací den potrvá do noci.
09:01Aktualizovánopřed 46 mminutami

Koalice se shodla na navýšení obranných výdajů v příštím roce

Vládní koalice se krátce před summitem NATO v Ankaře dohodla na zvýšení výdajů ministerstva obrany v roce 2027 z letošních zhruba 1,7 na dvě procenta HDP, sdělil ČT premiér Andrej Babiš (ANO). Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) počítá s tím, že resortní výdaje v příštím roce vzrostou téměř o 36 miliard. To už na začátku června požadoval ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
před 19 hhodinami

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
5. 7. 2026

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
5. 7. 2026

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Evropský pohled