Německé automobilky zaostávají, staly se tématem voleb

3 minuty
Události: Problémy německých automobilek
Zdroj: ČT24

Německé automobilky budou v příštích letech propouštět, a to hlavně kvůli tomu, že v přechodu na elektromobilitu zaostávají za konkurencí. Před nadcházejícími volbami strany slibují, že odvětví pomůžou.

Koncern Volkswagen v příštích pěti letech propustí v zemi na 35 tisíc zaměstnanců. „Toto velké rušení pracovních míst jasně ukazuje, jak velký problém vznikl v důsledku špatných rozhodnutí firmy v minulosti,“ řekl šéf odborů IG Metall Thorsten Kröger.

Společnost nezachytila nástup elektromobility, zaostává za konkurencí. Ztrácí podíl na trhu v zahraničí. Doma v Evropě vyrábí vozy, kterých se prodává stále méně. Plánuje proto omezit produkci. „Problémy největší německé automobilky se řeší v sídle koncernu, ve Wolfsburgu. Vedení připravuje škrtání, propouštění, snižování nákladů. Chce, aby se jeho auta zase více prodávala. Dopady krize Volkswagenu jsou ovšem cítit nejen ve Wolfsburgu, ale i v dalších německých městech,“ poznamenává zpravodaj ČT v Německu Pavel Polák.

Scholz chce opět dotovat, AfD spalovací motory

Zejména v Sasku sledují budoucnost autoprůmyslu velmi pozorně. Je tu na osm set firem, které jsou na automobilkách závislé. Zaměstnávají téměř sto tisíc lidí. „Snižování počtu zaměstnanců se netýká jenom automobilek, ale i všech dodavatelů. Ti také propouštějí. Začali s tím už loni a to pochopitelně ovlivňuje celý region, protože tu nejsou jiná pracovní místa,“ řekl Dirk Vogel ze Svazu automobilových dodavatelů Sasko.

Vogel zároveň upozornil, že Německo loni zaostalo za evropským průměrem, co se počtu registrací elektromobilů týče. A to přesto, že chtělo být motorem odvětví. To je téma, které je třeba řešit v Berlíně.

Jedním z důvodu ochlazení je to, že vláda Olafa Scholze přestala dotovat nákup elektroaut. Kancléř, pokud by pokračoval v čele vlády i po nedělních předčasných parlamentních volbách, hodlá prémie opět zavést. Strana AfD (Alternativa pro Německo) chce pak zase návrat spalovacího motoru, shrnuje Polák. Dodává, že s tím však už německé automobilky ve svých strategických plánech nepočítají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko navzdory slovům o příměří udeřilo na ukrajinské obce

Rusko přes jím vyhlášené třídenní příměří více než dvěstěkrát zasáhlo osm ukrajinských osad poblíž fronty v Záporožské oblasti, kde v důsledku útoků zemřela jedna žena, uvedl Reuters s odvoláním na šéfa oblastní správy Ivana Fedorova. Podle serveru Ukrinform útočilo také v Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti a v Chersonské oblasti, kde si úder vyžádal jednu oběť. Rusko zase tvrdí, že Ukrajina dronem zasáhla budovu místní správy v ruském Bělgorodu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Pákistán po ostřelování hlásí mrtvé, exploze otřásly i indickými městy

Indická armáda v pátek sestřelila stovky bezpilotních letounů, které na několik míst v indické části Kašmíru vyslal sousední Pákistán, napsala agentura Reuters. Podle agentury AP to ale Islámábád popírá. Dillí také dříve oznámilo, že ostřelovalo kašmírskou hranici u pákistánských hranic, kvůli čemuž podle agentury AFP zemřelo pět lidí včetně jednoho dítěte. Reuters během dne také informoval, že v indických městech byly slyšet výbuchy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Útroby německého parlamentu skrývají památku na sovětské vojáky

Zvenčí je budova německého parlamentu slavná – její útroby ale skrývají památku, kterou důvěrně zná málokdo. Zanechali ji tam sovětští vojáci v posledních dnech nacistické diktatury.
před 7 hhodinami

Nového papeže čekají v USA nelehké úkoly, tamní vládu kritizoval

Zvolení prvního amerického papeže v dějinách katolické církve přivítala administrativa Donalda Trumpa. Ten mu gratuloval mezi prvními a výběr konkláve označil za poctu. Nový pontifik Lev XIV. přitom ještě jako kardinál kritizoval některé kroky vlády USA, především v oblasti imigrační politiky. Nový papež bude mít také nelehký úkol: sjednotit katolickou církev ve Spojených státech, která je hned po Brazílii, Mexiku a Filipínách na světě nejpočetnější. Zvlášť pravicové konzervativní proudy doufají, že opustí některé z liberálnějších postojů svého předchůdce. Amerika bude také čekat, jak se papež postaví například k omezování nošení zbraní nebo rodičovství stejnopohlavních párů, jež v minulosti kritizoval.
před 8 hhodinami

Kyjev i Budapešť hlásí odhalení špionů pracujících údajně pro druhou stranu

Ukrajinská tajná služba SBU podle svého pátečního prohlášení odhalila maďarskou špionážní síť, která pracovala proti zájmům Kyjeva. Shromažďovala prý zpravodajské informace o ukrajinských obranných kapacitách a protivzdušné obraně na jihozápadě země. Dva agenti byli zatčeni, oznámila SBU. Maďarský ministr zahraničí Petér Szijjártó obvinění označil za propagandu a oznámil, že Budapešť vyhostila dva špiony s ukrajinským diplomatickým krytím. Kyjev v reakci následně vyhostil dvojici maďarských diplomatů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Papež Lev XIV. v první mši slíbil vnesení světla do „temných nocí“

V Sixtinské kapli se dopoledne konala mše za nového papeže Lva XIV. Účastnili se jí kardinálové a také dvě ženy, které během ní přečetly úryvky z bible, napsal deník El País. V kázání, které začal anglicky a v němž pokračoval italsky, si Lev XIV. posteskl, že křesťanská víra je někdy považována za něco „pro slabé a málo inteligentní lidi“. Řekl také, že pokud někdo redukuje Ježíše na „jakéhosi charismatického vůdce nebo supermana“, je de facto ateista. Zároveň slíbil, že do „temných nocí“ světa vnese světlo.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Francie a Polsko si při hrozbě útoku přijdou na pomoc, zavázali se Macron a Tusk

Francouzský prezident Emmanuel Macron a polský premiér Donald Tusk v pátek podepsali v Nancy na východě Francie smlouvu o přátelství a posílené spolupráci, informovaly agentury AFP a PAP. Bilaterální dohoda podle AFP svědčí o rostoucím vlivu Polska v Evropě tváří v tvář dnešnímu Rusku. Obě strany rovněž signovaly dohodu o civilní jaderné energetice, doplnila polská agentura PAP.
před 10 hhodinami

Ukrajina a ministři EU podpořili vznik tribunálu k ruským zločinům

Ukrajina a téměř dvě desítky evropských ministrů zahraničí v pátek ve Lvově podpořili vznik speciálního tribunálu, který by měl ke zodpovědnosti pohnat vládce Kremlu Vladimira Putina a další ruské lídry za plnohodnotnou vojenskou agresi proti Ukrajině, informuje Reuters. Mluvčí Kremlu na dotaz agentury TASS v reakci bez dalších podrobností uvedl, že vznik tribunálu nebude komentovat.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...