„Jako by se USA snažily udělat Rusko opět velkým,“ říká o jednání v Rijádu poradce prezidenta Kolář

Nahrávám video
Události, komentáře: Petr Kolář a Jiří Weigl o americko-ruském jednání
Zdroj: ČT24

Mír na Ukrajině nelze bez Ruskem napadené země dohodnout, řekl v Událostech, komentářích v reakci na jednání zástupců Spojených států a Moskvy v Rijádu poradce prezidenta Petra Pavla a bývalý velvyslanec v Rusku a Spojených státech Petr Kolář. „Mně se zdá, jako by Trumpova administrativa, kromě toho, že chce učinit Ameriku opět velkou, se také snažila udělat opět velké Rusko,“ uvedl. Bývalý vedoucí Kanceláře prezidenta republiky a ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl je rád, že existuje iniciativa, které se americký prezident Donald Trump chytil a snaží se válku ukončit.

V saúdskoarabském Rijádu se v úterý konala první schůzka představitelů Spojených států a Ruska od roku 2022. Šéf americké diplomacie Marco Rubio a ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov vyslovili s prvním osobním setkáním od doby, kdy Moskva zahájila plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, spokojenost. Představitelé napadeného státu na schůzku pozvání nebyli, stejně tak ani žádní zástupci evropských zemí. Francouzský prezident Emmanuel Macron na středu svolal na druhé kolo jednání o situaci do Paříže evropské státníky. Účastnit se tentokrát bude i český premiér Petr Fiala (ODS).

Kolář od úterní schůzky v Rijádu nic neočekával. „Mně se zdá, jako by Trumpova administrativa, kromě toho, že chce učinit Ameriku opět velkou, se také snažila udělat opět velké Rusko,“ řekl a pozastavil se nad tím, zda se Spojené státy nesnaží obrátit taktiku bývalého ministra zahraničí Henryho Kissingera. „A že tak jako Kissinger svého času oddělil Rusko od Číny a Čínu získal na stranu Ameriky, tak jestli to teď nezkouší Američané s Rusy, protože Čína je pro ně hlavní problém,“ upřesnil.

S tím souhlasil i Weigl, podle kterého americký prezident nepovažuje Rusko za zásadního soupeře pro Spojené státy. „Válka na Ukrajině vlastně natlačila Rusko do náruče Číny a Trumpova administrativa považuje Čínu za svého kardinálního soupeře,“ poznamenal s tím, že americký prezident podle něj „nepovažuje za racionální lít neustále další desítky a stovky miliard do nekonečného válčení o různé vesničky někde na východní Ukrajině“.

Spojené státy a Rusko si podle Weigla svět nedělí

Podle Weigla ale není možné mluvit o dělení světa. „Minimálně Rusko určitě není ve stavu, kdy by bylo supervelmocí připravenou dělit si svět,“ řekl a dodal, že na světě jsou i další velmoci jako Čína, Indie nebo „znejistělá“ Evropa.

„Myslím, že začali nějakou inventurou problémů, které v rusko-amerických vztazích existují. A domnívám se, že pouze na takto širokém základě je pak možné vyřešit Ukrajinu, protože ta má daleko širší kořeny. To není bilaterální rusko-ukrajinský problém, ale je to jakási zástupná válka mezi Spojenými státy nebo Západem a Ruskem,“ míní Weigl, který dodal, že je mu líto, že podobná jednání neprobíhala již před třemi lety, kdy se mohlo válce předejít.

Kolář si není jistý tím, co Američané sledují. Podle něj hovoří o tom, že si přejí ukončení války a zabíjení. „Překvapuje mě ale, že nezvolili taktiku říct Rusům: Jděte domů a válka okamžitě skončí. Vraťte se do Ruska, přestaňte zabíjet Ukrajince, přestaňte vraždit civilisty, bombardovat školy a nemocnice, přestaňte unášet ukrajinské děti, vraťte je a válka bude pryč.“

„Co já jsem zažil s Rusy, tak vždy trpěli tím, že měli pocit, že bipolární svět, který pro ně byl srozumitelný a kde hráli hlavní roli s Američany, tak jim najednou ujíždí. Začala je předhánět Čína a koneckonců i ekonomický výtlak Ruska byl poměrně bídný,“ pokračoval Kolář, podle kterého úterní jednání napomáhají jakési reinkarnaci Moskvy, kdy se Kreml vrací na kolbiště světových dějin a domlouvá se jako mocnost s druhou mocností, zatímco vynechávají všechny ostatní. „Nevím úplně přesně, co má tahle hra znamenat a komu má prospět,“ dodal.

„Mně se nelíbí takové ty úvahy, že jediná budoucnost světa nás v Evropě a Ruska spočívá v konfrontaci, že jsme navždy odsouzení k závodům ve zbrojení a snahám se navzájem zničit,“ řekl Weigl, podle kterého by se Washington měl o dohodu s Ruskem alespoň pokusit.

Evropa podle Koláře působí „zmateně“

Hosté v Událostech, komentářích hovořili také o tom, jak by se k současné situaci měla postavit Evropa. „Pokud budeme hovořit o Evropě jako jedné entitě, což zdá se, že úplně není, tak Evropa se vystavila mimo hru tím, že zcela nekriticky přijala představu (bývalého amerického prezidenta) Joea Bidena nekonečného válčení na Ukrajině a tolik tlačila na prodlužování a nerealistické představy o tom, jak se Rusko porazí a nadiktují se mu mírové podmínky,“ míní Weigl, podle něhož je Evropa naprosto bezradná.

Kolář nesouhlasil s tím, že by Evropa přijala představu nekonečného válčení. „Konflikt mohl skončit okamžitě, kdyby se Rusové stáhli a přestali na Ukrajinu útočit a okupovat část jejího území,“ míní. „My, Evropané, jsme teď v situaci, kdy musíme důkladně a rychle vyhodnotit, jaké jsou naše možnosti. Pokud nemáme odvahu a vůli říci, že jsme připraveni pomoci nejen materiálně a finančně, ale také poskytnout své vojáky, tak nebudeme bráni vážně,“ dodal s tím, že Evropa zatím působí poměrně zmateně a svolává schůzky, které nemají předem stanovený cíl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jednání Američanů s Íránci má i přes „neshody“ pokračovat, tvrdí Teherán

V Islámábádu skončilo další kolo mírových rozhovorů mezi Íránem, USA a Pákistánem. Agentura AP s odkazem na Bílý dům píše, že američtí zástupci s íránskými protějšky jednají „tváří v tvář“. Podle íránské agentury Tasním panují v jednáních neshody zejména ohledně Hormuzského průlivu. Americký viceprezident JD Vance i delegace z Teheránu předtím hovořili s pákistánským premiérem Šahbázem Šarífem. Nejmenovaný americký činitel podle agentury Reuters popřel dřívější zprávy médií, že USA uvolnily některá íránská zmrazená aktiva.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Íránské revoluční gardy hrozí reakcí na vojenská plavidla v Hormuzu

Íránské revoluční gardy varovaly, že jakýkoli pokus vojenských plavidel proplout Hormuzským průlivem by se „setkal se silnou odpovědí“. V noci na neděli to napsala agentura Reuters. Ozbrojené síly USA v sobotu oznámily, že Hormuzským průlivem propluly dva torpédoborce amerického námořnictva. Před dalšími kroky směrem ke zbrojení Íránu naopak varoval prezident USA Donald Trump, Čína se dle něj nemá pokoušet o zbrojní dodávky Teheránu.
před 1 hhodinou

Magyar v závěru kampaně hlásil brzký konec Orbána. Ten mluvil o míru

Šéf maďarského středopravicového opozičního hnutí Tisza Péter Magyar na závěr volební kampaně před nedělními parlamentními volbami ohlásil, že současný premiér Viktor Orbán po šestnácti letech skončí u moci. Orbán na shromáždění v Budapešti opakoval, že jedině jeho Fidesz zajistí, že Maďarsko nebude zavlečeno do války na Ukrajině.
před 4 hhodinami

Rusko i těsně před zahájením klidu zbraní zabíjelo na Ukrajině

Nejméně dva lidé přišli o život při nočním ruském útoku na Oděsu na jihu Ukrajiny, oznámily místní úřady. Oběti hlásí i další oblasti. Útoky se uskutečnily krátce před plánovaným začátkem dočasného příměří u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Podle úřadů v ruské Kurské oblasti Kyjev klid zbraní narušil, když krátce po jeho začátku údajně ukrajinský dron zranil tři lidi, tvrzení však nelze nezávisle ověřit. Rusko a Ukrajina si v sobotu vyměnily 175 válečných zajatců. Domů se vrací i sedm ruských civilistů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Babiš před volbami podpořil Orbána

Premiér Andrej Babiš (ANO) před nedělními parlamentními volbami v Maďarsku podpořil Viktora Orbána, který se se svou stranou Fidesz uchází o páté funkční období v čele vlády za sebou. V bouřlivých časech je volba stability a osvědčeného vedení důležitější než kdy dřív, míní Babiš. Naopak expremiér Petr Fiala (ODS) vyjádřil přesvědčení, že Orbán volby prohraje.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 6 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
před 6 hhodinami

Izraelské útoky v Libanonu a v Gaze mají oběti

Nehledě na příměří, které má na Blízkém východě platit, zabily izraelské údery na třech místech v Libanonu deset lidí, včetně tří záchranářů. S odvoláním na tamní ministerstvo zdravotnictví to píše agentura AFP. Sedm lidí v noci zemřelo při izraelských útocích v Pásmu Gazy, uvedla palestinská civilní obrana. Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla ozbrojenou buňku teroristického hnutí Hamás.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...