„Jako by se USA snažily udělat Rusko opět velkým,“ říká o jednání v Rijádu poradce prezidenta Kolář

24 minut
Události, komentáře: Petr Kolář a Jiří Weigl o americko-ruském jednání
Zdroj: ČT24

Mír na Ukrajině nelze bez Ruskem napadené země dohodnout, řekl v Událostech, komentářích v reakci na jednání zástupců Spojených států a Moskvy v Rijádu poradce prezidenta Petra Pavla a bývalý velvyslanec v Rusku a Spojených státech Petr Kolář. „Mně se zdá, jako by Trumpova administrativa, kromě toho, že chce učinit Ameriku opět velkou, se také snažila udělat opět velké Rusko,“ uvedl. Bývalý vedoucí Kanceláře prezidenta republiky a ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl je rád, že existuje iniciativa, které se americký prezident Donald Trump chytil a snaží se válku ukončit.

V saúdskoarabském Rijádu se v úterý konala první schůzka představitelů Spojených států a Ruska od roku 2022. Šéf americké diplomacie Marco Rubio a ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov vyslovili s prvním osobním setkáním od doby, kdy Moskva zahájila plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, spokojenost. Představitelé napadeného státu na schůzku pozvání nebyli, stejně tak ani žádní zástupci evropských zemí. Francouzský prezident Emmanuel Macron na středu svolal na druhé kolo jednání o situaci do Paříže evropské státníky. Účastnit se tentokrát bude i český premiér Petr Fiala (ODS).

Kolář od úterní schůzky v Rijádu nic neočekával. „Mně se zdá, jako by Trumpova administrativa, kromě toho, že chce učinit Ameriku opět velkou, se také snažila udělat opět velké Rusko,“ řekl a pozastavil se nad tím, zda se Spojené státy nesnaží obrátit taktiku bývalého ministra zahraničí Henryho Kissingera. „A že tak jako Kissinger svého času oddělil Rusko od Číny a Čínu získal na stranu Ameriky, tak jestli to teď nezkouší Američané s Rusy, protože Čína je pro ně hlavní problém,“ upřesnil.

S tím souhlasil i Weigl, podle kterého americký prezident nepovažuje Rusko za zásadního soupeře pro Spojené státy. „Válka na Ukrajině vlastně natlačila Rusko do náruče Číny a Trumpova administrativa považuje Čínu za svého kardinálního soupeře,“ poznamenal s tím, že americký prezident podle něj „nepovažuje za racionální lít neustále další desítky a stovky miliard do nekonečného válčení o různé vesničky někde na východní Ukrajině“.

Spojené státy a Rusko si podle Weigla svět nedělí

Podle Weigla ale není možné mluvit o dělení světa. „Minimálně Rusko určitě není ve stavu, kdy by bylo supervelmocí připravenou dělit si svět,“ řekl a dodal, že na světě jsou i další velmoci jako Čína, Indie nebo „znejistělá“ Evropa.

„Myslím, že začali nějakou inventurou problémů, které v rusko-amerických vztazích existují. A domnívám se, že pouze na takto širokém základě je pak možné vyřešit Ukrajinu, protože ta má daleko širší kořeny. To není bilaterální rusko-ukrajinský problém, ale je to jakási zástupná válka mezi Spojenými státy nebo Západem a Ruskem,“ míní Weigl, který dodal, že je mu líto, že podobná jednání neprobíhala již před třemi lety, kdy se mohlo válce předejít.

Kolář si není jistý tím, co Američané sledují. Podle něj hovoří o tom, že si přejí ukončení války a zabíjení. „Překvapuje mě ale, že nezvolili taktiku říct Rusům: Jděte domů a válka okamžitě skončí. Vraťte se do Ruska, přestaňte zabíjet Ukrajince, přestaňte vraždit civilisty, bombardovat školy a nemocnice, přestaňte unášet ukrajinské děti, vraťte je a válka bude pryč.“

„Co já jsem zažil s Rusy, tak vždy trpěli tím, že měli pocit, že bipolární svět, který pro ně byl srozumitelný a kde hráli hlavní roli s Američany, tak jim najednou ujíždí. Začala je předhánět Čína a koneckonců i ekonomický výtlak Ruska byl poměrně bídný,“ pokračoval Kolář, podle kterého úterní jednání napomáhají jakési reinkarnaci Moskvy, kdy se Kreml vrací na kolbiště světových dějin a domlouvá se jako mocnost s druhou mocností, zatímco vynechávají všechny ostatní. „Nevím úplně přesně, co má tahle hra znamenat a komu má prospět,“ dodal.

„Mně se nelíbí takové ty úvahy, že jediná budoucnost světa nás v Evropě a Ruska spočívá v konfrontaci, že jsme navždy odsouzení k závodům ve zbrojení a snahám se navzájem zničit,“ řekl Weigl, podle kterého by se Washington měl o dohodu s Ruskem alespoň pokusit.

Evropa podle Koláře působí „zmateně“

Hosté v Událostech, komentářích hovořili také o tom, jak by se k současné situaci měla postavit Evropa. „Pokud budeme hovořit o Evropě jako jedné entitě, což zdá se, že úplně není, tak Evropa se vystavila mimo hru tím, že zcela nekriticky přijala představu (bývalého amerického prezidenta) Joea Bidena nekonečného válčení na Ukrajině a tolik tlačila na prodlužování a nerealistické představy o tom, jak se Rusko porazí a nadiktují se mu mírové podmínky,“ míní Weigl, podle něhož je Evropa naprosto bezradná.

Kolář nesouhlasil s tím, že by Evropa přijala představu nekonečného válčení. „Konflikt mohl skončit okamžitě, kdyby se Rusové stáhli a přestali na Ukrajinu útočit a okupovat část jejího území,“ míní. „My, Evropané, jsme teď v situaci, kdy musíme důkladně a rychle vyhodnotit, jaké jsou naše možnosti. Pokud nemáme odvahu a vůli říci, že jsme připraveni pomoci nejen materiálně a finančně, ale také poskytnout své vojáky, tak nebudeme bráni vážně,“ dodal s tím, že Evropa zatím působí poměrně zmateně a svolává schůzky, které nemají předem stanovený cíl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko a Ukrajina souhlasily se zastavením bojů v Černém moři

Spojené státy v úterý oznámily, že uzavřely dvě samostatné dohody s Ukrajinou a Ruskem o zastavení bojů v Černém moři. Smlouvy umožní obnovení bezpečnosti plavby, a zřejmě i ukončení úderů na energetická zařízení v obou zemích. Spor je o platnost příměří. Platí okamžitě, uvedl k tomu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kreml naopak informoval, že se tak stane až po zrušení sankcí.
25. 3. 2025Aktualizováno25. 3. 2025

Trump o chatovací skupině prý nevěděl. Demokraté volají po vyšetřování

„O ničem nevím,“ řekl americký prezident Donald Trump k pondělní zprávě, že se vrcholní představitelé národní bezpečnosti „podělili“ s šéfredaktorem časopisu The Atlantic Jeffreym Goldbergem o citlivé vojenské plány k chystaným úderům na jemenské povstalce. Šéfové tajných služeb, kteří byli součástí skupiny, tvrdí, že američtí činitelé v chatu utajované informace nesdíleli. Z řad demokratů se ozývá kritika a volání po vyšetřování. Negativně věc vnímají ale i někteří republikáni.
25. 3. 2025Aktualizováno25. 3. 2025

Slovenská vláda vyhlásila kvůli slintavce mimořádnou situaci

Vláda premiéra Roberta Fica (Smer) vyhlásila pro celé území Slovenska mimořádnou situaci z důvodu nákazy slintavkou a kulhavkou, která zasáhla chovy zvířat. Ministr zemědělství Richard Takáč (Smer) v úterý potvrdil čtvrté ohnisko nákazy. Jde o farmu Malá Lúč s 279 kusy skotu, která se nachází blízko dříve potvrzených ohnisek tohoto vysoce infekčního onemocnění sudokopytníků.
25. 3. 2025Aktualizováno25. 3. 2025

Izraelští osadníci podle aktivistů napadli a zranili oscarového palestinského režiséra

Izraelští osadníci v pondělí na okupovaném Západním břehu Jordánu napadli a zbili Hamdána Ballála, jednoho z režisérů dokumentárního filmu Žádná jiná země, který letos získal Oscara, píše agentura AP s odkazem na židovské aktivisty, kteří byli svědky incidentu. Palestinský režisér byl poté zadržen izraelskou armádou, propuštěn byl v úterý.
25. 3. 2025Aktualizováno25. 3. 2025

Od bitvy u Remagenu uplynulo 80 let. Symbolem se stal tamní most

Před osmdesáti lety svedli Američané bitvu u města Remagen s německými jednotkami. Tamní most přes řeku Rýn se stal jedním ze symbolů úspěšného postupu spojeneckých vojsk. V současnosti již nestojí. Při natáčení slavného snímku Most u Remagenu posloužila tvůrcům jako kulisa lávka ve středočeské Davli.
25. 3. 2025

Nejsilnější evropské země by měly přijmout vůdčí roli, míní Fiala

Díky české muniční iniciativě by se letos na Ukrajinu podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) mělo dostat podobné množství nábojů ráže 155 milimetrů jako loni, kdy jich bylo 520 tisíc. V rozhovoru s listem Financial Times (FT) vyjádřil Fiala přesvědčení, že se to pravděpodobně podaří. Česká muniční iniciativa patří k nejúspěšnějším programům na podporu země napadené Ruskem, přidali se k ní i mnozí spojenci.
25. 3. 2025

V ruské vazbě je jednoduché zemřít, říká k případu umučené novinářky Kurmaševová

Investigativní tým portálu Slidstvo.info za pomoci svědků a informací z ruských zdrojů zmapoval poslední měsíce života ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Ta zemřela v ruském zajetí, kde byla podle zjištění reportérů brutálně mučena. Svou zkušenost s ruskou vazbou v pořadu Newsroom ČT24 popsala novinářka Rádia Svobodná Evropa Alsu Kurmaševová. Díky výměně zajatců mezi Moskvou a Západem se ale na rozdíl od Roščynové dostala na svobodu.
25. 3. 2025

Sonda Voyager 2 vypíná další přístroj kvůli ušetření energie

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) v pondělí odpojil jeden z vědeckých přístrojů sondy Voyager 2. Cílem je prodloužit její životnost.
25. 3. 2025
Načítání...