Petr Kolář

Bývalému předsedovi vlády Mirkovi Topolánkovi nezáleží na tom, co kandidáti na prezidenta USA říkali v předvolební kampani. V Událostech, komentářích uvedl, že mu záleží spíše na výsledku voleb z pohledu Evropy. Podle předsedy výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI Jana Švejnara je demokratická kandidátka Kamala Harrisová předvídatelnější než její republikánský soupeř Donald Trump. S tím souhlasí i bývalý velvyslanec v Rusku a USA Petr Kolář, podle kterého se nemožností předvídat výsledek ukazuje, že „Amerika prožívá svojí svobodu“.

Rusové nyní nemají zájem začít jednat o míru na Ukrajině, protože nejsou vyčerpaní, míní bývalý náčelník Generálního štábu Jiří Šedivý a bývalý velvyslanec v Rusku a USA Petr Kolář. Podle velvyslance ČR při NATO Jakuba Landovského je nutné neustále Ukrajinu podporovat jak politicky, tak materiálně, aby se Rusko dostalo do pozice, kdy bude k jednání přinuceno. Tématem Událostí, komentářů byl i mírový summit ve Švýcarsku, který bude 15. a 16. června. Zúčastní se ho i český prezident Petr Pavel.

Premiéra Petra Fialu (ODS) přijal americký prezident Joe Biden. Oba státníci se shodli na pokračování pomoci Ukrajině, která se brání ruské agresi. Šéf Bílého domu také ocenil českou muniční iniciativu. Tématem jednání byla i situace na Blízkém východě či ekonomické vztahy Česka a Spojených států. Během dne se předseda vlády setkal s ředitelem CIA Williamem Burnsem. Na programu má Fiala i jednání s krajany, v úterý pak bude rokovat v Kongresu s předsedou Sněmovny reprezentantů Mikem Johnsonem a s dalšími představiteli sněmovny i Senátu.

Schůzka českého premiéra Petra Fialy (ODS) a amerického prezidenta Joea Bidena v podstatě splnila očekávání, shodli se ve speciálním vysílání ČT24 komentátoři a diplomaté. Setkání podle nich ukazuje, že Američané považují Česko za důležitého partnera. Důležité může být úterní setkání Fialy s republikánským předsedou Sněmovny reprezentantů Mikem Johnsonem, na které má premiér možnost posunout dál schválení americké vojenské pomoci Ukrajině.

Podle bývalého velvyslance v Rusku a USA Petra Koláře není vhodná chvíle pro to, aby Česko do Moskvy vysílalo svého diplomatického zástupce. Praze by to nic nepřineslo, větší roli v poskytování informací nyní hrají zpravodajské služby, míní. V Interview ČT24 se také vyjádřil k rozšíření sankčního seznamu o tři subjekty. Pokud někdo účelově upravuje a manipuluje fakta s cílem ovlivnit veřejné mínění a ještě do toho investuje peníze, ohrožuje demokracii a svobodu slova, je podle Koláře potřeba k němu přistupovat jako k „nebezpečné zbrani“.

V Rusku v neděli po třech dnech hlasování skončily prezidentské „volby“, které byly podle české diplomacie nedemokratické a netransparentní. Podle historika Alexeje Kelina vládci Kremlu nejde ani tak o výsledek „voleb“, ale o to, aby lidi udržel v permanentním strachu. Výsledek hlasování je podle něj jen číslo, „které mu snaživí poskoci připraví“. Rusista Jan Machonin ve speciálním vysílání ČT24 poznamenal, že odpůrci Putinova režimu budou muset vymyslet nové způsoby jak protestovat, ale zároveň se nenechat zničit.

Během prvního roku ve funkci přišel tým prezidenta Petra Pavla hned o několik členů na klíčových pozicích. Jako šéfka odboru komunikace i mluvčí Hradu nejprve skončila Markéta Řeháková, funkci poté dala k dispozici i Pavlova pravá ruka z volební kampaně, vedoucí prezidentské kanceláře Jana Vohralíková. Média spekulovala, že v týmu panoval spor mezi lidmi, které si Pavel přivedl na Hrad z kampaně, a těmi, kteří se tam objevili po jeho nástupu do funkce. Vohralíková údajně měla konflikt s prezidentovým poradcem Petrem Kolářem. Ten neprodloužil smlouvu kvůli odmítnuté žádosti o bezpečnostní prověrku. Pavel spekulace o vnitřních sporech popřel a obměnu personálu označil za standardní postup v institucích.

Putin blafuje, zastrašuje nás a snaží se oslabit naši pomoc Ukrajině, uvedl v pořadu Události, komentáře poradce prezidenta a diplomat Petr Kolář, když hodnotil výrok ruského vůdce. Ten ve čtvrtek varoval, že země NATO budou riskovat jaderný konflikt, pokud vyšlou na Ukrajinu své vojáky. Také europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) soudí, že Putin se neustále snaží strašit západní spojence Kyjeva, aby mu neposkytovali dostatečnou podporu. Poslanec Radek Vondráček (ANO) věří, že je to z ruské strany jen obvyklá rétorika.

Jana Vohralíková, která nastoupila loni v březnu spolu s prezidentem Petrem Pavlem, k 15. únoru skončí jako vedoucí jeho kanceláře. Podle Hradu odchází z osobních důvodů. Jako nástupce si Pavel vybral ředitele středoevropské pobočky Aspen Institutu Milana Vašinu.

Svobodný svět se nepoučil z mnoha lekcí, které mu daly teroristické útoky z 11. září 2001, domnívá se diplomat a poradce prezidenta Petr Kolář. Západní civilizaci podle něj ohrožují – více než vnější hrozby – tužby po jistotách a klidu. Je proto třeba se soustředit především na sebe, například na odolnost vůči nepřátelům, kteří chtějí zničit svobodnou společnost a demokracii, řekl Kolář v Interview ČT24.

Ve věku 62 let zemřel diplomat Martin Povejšil, bývalý velvyslanec České republiky při Severoatlantické alianci, Evropské unii, ve Španělsku či v Chile. Na síti X (dříve Twitteru) to oznámil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Povejšil naposled působil jako vrchní ředitel sekce bezpečnostní a multilaterální resortu zahraničí. Povejšilovu profesionalitu a odborný přehled, ale také lidské vlastnosti ocenili jeho spolupracovníci i politici.

Podle bývalého velvyslance v Rusku Petra Koláře ukázala sobotní vzpoura wagnerovců mnohé. Šéf zmíněné žoldnéřské skupiny Jevgenij Prigožin podle něj přecenil svůj význam i vliv, ruský vůdce Vladimir Putin ze vzpoury vyšel jako poražený, už není mocným vládcem a lidé v zemi mu v tuto chvíli nevěří. Někdejší diplomat a současný poradce českého prezidenta Petra Pavla to uvedl v Interview ČT24.

Spisovatel, překladatel a někdejší diplomat Michael Žantovský se v průběhu května stal členem skupiny zahraničně-politických poradců prezidenta Petra Pavla. V Interview ČT24 se rozpovídal jak o své nové roli, tak o konci osmiletého působení v čele Knihovny Václava Havla.

Svět si připomněl již rok ode dne, kdy Rusko otevřeně zaútočilo na Ukrajinu. Drží západní státy v době války při sobě? Jak se bude Rusko jako země vyvíjet dále a jak bude konflikt pokračovat? Jak by měl vypadat proces s válečnými zločinci? I o tom v Událostech, komentářích hovořili bývalá soudkyně Mezinárodního trestního tribunálu v Haagu Ivana Janů, bezpečnostní analytik z Univerzity Karlovy Vlastislav Bříza, místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek, bývalý velvyslanec v Rusku a USA Petr Kolář a generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků Eva Svobodová.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj telefonicky poděkoval nově zvolené české hlavě státu Petru Pavlovi a Čechům za neochvějnou podporu Ruskem napadené země. Pozval ho také na návštěvu. Zelenskyj to uvedl na Twitteru. Pavel Zelenského ujistil, že se Ukrajina nadále může spolehnout na podporu Česka. Pavel má v pondělí hovořit i s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen. Generál ve výslužbě, který zvítězil v souboji s předsedou ANO Andrejem Babišem, se prezidentského úřadu ujme v březnu. V nadcházejících dnech se sejde s ústavními činiteli a bude se chystat na výkon funkce.

Jednou z nejbližších spolupracovnic nově zvoleného prezidenta Petra Pavla se stane Jana Vohralíková. Jako vedoucí Kanceláře prezidenta republiky nahradí Vratislava Mynáře, který je v této funkci v době působení Miloše Zemana. Vohralíková pochází z rodiny pronásledované komunisty, v minulosti působila například na ministerstvu kultury, nyní je vedoucí Kanceláře Senátu.

Ve Spojených státech se hlasuje o rozložení sil v Kongresu. Sněmovnu reprezentantů i Senát nyní kontrolují demokraté, jejich pozice ale podle průzkumů slábne. Pokud se republikánům podaří jednu z komor ovládnout, zkomplikuje to další vládnutí prezidenta Joea Bidena.

Senát bude v souvislosti s kontroverzním udělení milosti pravděpodobně diskutovat o podání žaloby na prezidenta republiky Miloše Zemana k Ústavnímu soudu. V pořadu 90' ČT24 to uvedli senátoři Zdeněk Hraba (STAN) a Miroslava Němcová (ODS). Středeční usnesení horní komory, které označilo omilostnění šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka za nepřijatelné, podle Němcové nestačí. Hraba si myslí, že je potřeba diskutovat o limitech pravomocí hlavy státu.

Z jednání s Ruskem zatím vychází lépe Západ, který neustupuje nepatřičnému tlaku a nesmyslným ultimátům. V Událostech, komentářích to řekl bývalý velvyslanec v Rusku a v USA Petr Kolář. Západ konfrontaci s Ruskem nechce a Moskva by se podle diplomata měla primárně zamyslet sama nad sebou, když se od ní odklánějí i země, které s ní dříve spolupracovaly.

Většina pozorovatelů se shoduje na tom, že výsledky summitu mezi americkým prezidentem Joem Bidenem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem byly očekávatelné. Přesto je dobře, že se oba státníci v Ženevě sešli. Mírným vítězem setkání se podle části hostů ČT24 zdá být Putin, skutečné důsledky ale ukáže až čas, shodují se politici, diplomaté a komentátoři. Za klíčovou považují oblast kyberbezpečnosti či jednání o jaderných zbraních.

Ruské ministerstvo zahraničí potvrdilo, že ke konci května se sníží počty pracovníků na české ambasádě v Moskvě a ruském velvyslanectví v Praze tak, aby si vzájemně odpovídaly. Omezit chce také počet na místě najatých pracovníků. Černínský palác připustil, že to je problematické. Pobaltské státy na znamení solidarity s Českem vyhostí ruské diplomaty. Litva označila za nežádoucí osoby dva pracovníky, Lotyšsko a Estonsko po jednom. Ruský prezident Vladimir Putin nařídil vypracovat seznam „nepřátelských zemí“, jejichž diplomatická zastoupení v Rusku budou mít omezenou možnost zaměstnávat místní síly.

Polarizace americké společnosti probíhá už téměř dvacet let a je rok od roku horší. Středeční útok demonstrantů na Kongres, při němž zemřelo pět lidí, je vyvrcholením tohoto procesu, řekl bývalý velvyslanec ČR v USA a současný ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský. S tím souhlasil i další bývalý velvyslanec Martin Palouš. Současný český velvyslanec v USA Hynek Kmoníček soudí, že tyto události jsou výsledem dlouhodobého procesu, kdy se Spojené státy výrazným způsobem proměňovaly demograficky a kdy se měnilo také voličstvo republikánů.

Protesty, které ve Spojených státech probíhají už osmým dnem, jsou výsledkem dlouhodobé frustrace v americké společnosti z působení dvou krizí –⁠ koronavirové a ekonomické, která USA hrozí. Uvedl to europoslanec Alexandr Vondra ve středečním pořadu ČT Události, komentáře. Podle něho byl policejní zásah, který vyústil ve smrt Afroameričana George Floyda, pro protesty pouhou rozbuškou. Vondra se na tom shodl s bývalým diplomatem ve Spojených státech Petrem Kolářem, který byl také hostem pořadu.

Policie hlídá tři pražské politiky, kteří v minulých dnech projevili jasné postoje vůči diktátorským režimům. Jde o primátora Zdeňka Hřiba (Piráti), starostu Řeporyjí Pavla Novotného (ODS) a starostu Prahy 6 Ondřeje Koláře (TOP 09). Právě Kolář nechal během koronavirové krize odstranit sochu sovětského maršála Ivana Stěpanoviče Koněva. Starostu policie ukrývá na neznámém místě, téměř v absolutní izolaci a ani rodina neví, kde se úkryt nachází. Podle některých médií je Kolář v ohrožení života. Mluvili s ním Reportéři ČT David Vondráček a Karel Vrána.