Henry Kissinger

Diplomat Michael Žantovský v Událostech, komentářích uvedl, že zesnulý Henry Kissinger „úplně změnil povahu studené války“, nešlo však o prý o revolucionáře, který by chtěl měnit status quo – naopak spíš zastával národní, tedy americké zájmy. Kissinger, jenž zemřel ve čtvrtek ve věku sto let, stál u řady rozhodnutí týkajících se konfliktů na celé planetě. Šlo asi o nejvlivnější osobnost americké poválečné zahraniční politiky.

Zemřel někdejší americký ministr zahraničí a bezpečnostní poradce dvojice amerických prezidentů Henry Kissinger. Bylo mu sto let. Známý diplomat a držitel Nobelovy ceny za mír zemřel ve středu ve svém domě v Connecticutu na severovýchodě Spojených států. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení společnosti Kissinger Associates. Kondolence přicházejí z celého světa, ve Spojených státech vyvolal odchod bývalého ministra zahraničí smíšené reakce.

Ve věku sta let zemřel Henry Kissinger, odešla tak jedna z nejvlivnějších osobností dvacátého století. Diplomat a teoretik mezinárodních vztahů působil od konce šedesátých let jako bezpečnostní poradce dvou amerických prezidentů. Zastával také post ministra zahraničí. Zasloužil se o zmírnění napětí ve vztazích se Sovětským svazem i Čínou. „Americký Machiavelli“ si svým pragmatismem získal nejen mnoho obdivovatelů, ale také kritiků. Podle nich mimo jiné neváhal v zájmu dosažení svých cílů podporovat i diktátorské režimy.

Ostřílený politik a diplomat Henry Kissinger, jeden z nejvlivnějších zastánců reálpolitiky na světě, v sobotu 27. května slaví sté narozeniny. Slavný republikán s německými kořeny dokázal uvolnit napětí mezi Sovětským svazem a USA v době studené války a jeho kyvadlová diplomacie sblížila Peking s Washingtonem. Poradce pěti amerických prezidentů a nositel Nobelovy ceny za mír má ale i své kritiky, kteří upozorňují na to, že se v zájmu dosažení svých cílů nebál paktovat s diktátory. Rozruch vzbudily také Kissingerovy poznámky týkající se ruské agrese na Ukrajině.

Ředitel Knihovny Václava Havla, někdejší prezidentův mluvčí a diplomat Michael Žantovský v nové knize líčí zážitky s významnými osobnostmi světového dění: od Havla přes Margaret Thatcherovou až po Rolling Stones. V Interview ČT24 sdělil, že v knize S prominutím řečeno mu šlo o kontrast velikosti historie a všední reality. „Protože i ti slavní a mocní jsou nakonec jenom obyčejní lidé,“ uvádí.

Soud udělil Elizabeth Holmesové, zakladatelce farmaceutické společnosti Theranos, trest odnětí svobody na 11 let a tři měsíce za podvod vůči investorům, zákazníkům i pacientům. Firma Theranos slibovala revoluci v medicíně, konkrétně technologii výrazně zjednodušující krevní testy, která se později ukázala jako vadná.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl názor některých západních politiků a komentátorů, kteří Kyjevu doporučili postoupit území okupované Ruskem výměnou za mírovou dohodu. Zelenskyj to přirovnal ke snahám britských a francouzských politiků, kteří v roce 1938 schválili připojení části československého pohraničí k Německu v naději, že to zabrání nové válce. Ruské síly se soustředí na ovládnutí měst v Doněcké oblasti, uvádí velení ukrajinské armády, které připouští, že situace je tam velice těžká. Vyzývá proto Západ k dalším dodávkám zbraní. Na okupovaném jihu Ukrajiny budují Rusové podle Kyjeva už třetí obrannou linii.

Provázanost světových mocností Číny a USA dnes není překvapivá. Spojené státy jsou největším odběratelem čínského zboží, Čína je zase druhým největším držitelem amerických vládních dluhopisů. Před 50 lety ale bylo vše jinak. Bílý dům odmítal komunistický režim uznat a bránil jeho zapojení do mezinárodních struktur. Teprve návštěva prezidenta Richarda Nixona v únoru 1972 v Pekingu započala vzájemné sbližování, které vedlo k navázání diplomatických styků.

Zakladatelka společnosti Theranos Elizabeth Holmesová, jež slibovala novátorské krevní testy, je podle rozhodnutí kalifornského soudu vinna z podvodu a spiknutí. Porotci se shodli na její vině ve čtyřech bodech obžaloby, v dalších čtyřech bodech je podle nich nevinná a ve třech bodech nedošli porotci ke společnému stanovisku. Za každý z bodů obžaloby jí hrozí až dvacet let odnětí svobody, pokuta 250 tisíc dolarů (5,5 milionu korun) a uhrazení způsobených škod, uvedla stanice CNN.

Čínská republika a Čínská lidová republika. Tak se jmenují dva dosavadní zástupci Číny v Radě bezpečnosti OSN. Až do roku 1971 držela křeslo Čínská republika – což je formální název Tchaj-wanu – tehdy ovládaná vojenským režimem generála Čankajška. Čínská republika tehdy v organizaci reprezentovala nejen ostrov, ale i celou pevninskou Čínu. Před padesáti lety však OSN dala přednost komunistické Čínské lidové republice. Tchaj-wan ztratil křeslo v Radě bezpečnosti i členství v OSN a mezinárodní postavení. Peking ho považuje za svou provincii, ostrov se ale o návrat do OSN i nadále snaží.

Bezpečnostní pakt AUKUS, který minulý týden uzavřely Spojené státy, Velká Británie a Austrálie, naznačuje rostoucí americký zájem o region východní Asie, kde se stále asertivněji prosazuje i konkurenční Čína. Vytváření západní protiváhy Pekingu se ale neděje jednotně – své zájmy v regionu má totiž i Francie, která součástí amerického paktu není a anglosaskou iniciativu kritizuje.

Bangladéš se za téměř padesát let nezávislosti zvládl vypracovat ze země, která nedokázala přežít bez mohutné zahraniční finanční pomoci do pozice ekonomického tygra regionu. Také ve zdravotní péči skočil o obrovský kus a přiblížil se třeba k českému průměrnému věku dožití. K nezávislosti mu přitom pomohla přírodní katastrofa.

Přesně před 75 lety – pátého března 1946 – přednesl Winston Churchill, v té době už bývalý britský ministerský předseda, v americkém Fultonu ve státě Missouri projev. Upozornil v něm na hrozbu komunismu a expanzi vlivu Sovětského svazu nejen ve střední a východní Evropě. Vyzval západní demokracie, aby spojily své síly a v souladu s principy Charty OSN zabránily „katastrofě“.

Diplomat, politolog a někdejší ministr zahraničí USA Henry Kissinger, toho času na návštěvě Prahy, poskytl Československé televizi rozhovor, v němž uvažuje o možnostech budoucího bezpečnostního uspořádání Evropy.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Nová kniha nazvaná prostě Havel v Americe nabízí pohled na bývalého prezidenta očima amerických politiků, diplomatů a předních intelektuálů. V souboru rozhovorů se autorky Lenka Kabrhelová a Rosamund Johnstonová snaží pojmenovat, proč byla elita Spojených států okouzlena osobností i myšlenkami českého dramatika, disidenta a státníka. Nabízí tak i vhled do zákulisí mezinárodní politiky.