Nebyl revolucionář, hájil status quo, říká o Kissingerovi Žantovský

12 minut
Události, komentáře: Diplomat Žantovský o Henry Kissingerovi
Zdroj: ČT24

Diplomat Michael Žantovský v Událostech, komentářích uvedl, že zesnulý Henry Kissinger „úplně změnil povahu studené války“, nešlo však o prý o revolucionáře, který by chtěl měnit status quo – naopak spíš zastával národní, tedy americké zájmy. Kissinger, jenž zemřel ve čtvrtek ve věku sto let, stál u řady rozhodnutí týkajících se konfliktů na celé planetě. Šlo asi o nejvlivnější osobnost americké poválečné zahraniční politiky.

Podle Žantovského odchází velká postava, která ale „jako všechny velké postavy není postava jednorozměrná“. Měl za sebou velké úspěchy, byl však i právem kritizovaný. „Nebyl to revolucionář, byl to spíš člověk, který se snažil ubránit, udržet status quo a hájit americké zájmy, tak jak jen to nejlépe dovedl,“ uvedl Žantovský s tím, že šlo o politika, jenž příliš nepodléhal „ideologickému pohledu“.

Kissinger byl v sedmdesátých letech pravou rukou prezidentů Nixona a Forda, a to pro klíčová rozhodování vůči komunistickým mocnostem – pro sbližování s Čínou, stahování z Vietnamu i prohlubování kontaktů se Sovětským svazem. Byl ale i kritizován, a nevyhnul se ani obviněním z válečných zločinů.

Ač v roce 1973 získal Nobelovu cenu míru za odchod Američanů z války ve Vietnamu, prosadil smrtící kampaň náletů na severní Vietnam a Kambodžu. Kritika přišla za americké angažmá v Latinské Americe – podporu pravicového převratu v Chile, špinavé války proti disidentům v Argentině.

9 minut
Horizont ČT24: Zemřel legendární diplomat Henry Kissinger
Zdroj: ČT24

Havlovi předal svůj článek

Kissinger podle Žantovského dosáhl výsledku, jenž „úplně změnil povahu studené války a pravděpodobně výrazně přispěl k jejímu výsledku“. „Pochopil dříve než jiní, že Sovětský svaz a Čínská lidová republika nemají společný zájem a že posilováním vztahu s Čínou vlastně výrazně, rozhodujícím způsobem oslabí sovětský vliv,“ míní Žantovský.

Bývalý poradce Václava Havla také vzpomínal na to, že Kissinger navštívil exprezidenta na Pražském hradě v červnu 1990 a přivezl mu svůj článek z časopisu Newsweek, v němž argumentoval, že by Československo, Polsko a Maďarsko měli vytvořit neutrální „nárazníkový pás“ mezi Západem a Východem po rakouském vzoru.

„V roce 1990 Henry Kissinger nepřesvědčoval Havla o vstupu do NATO, ale ani Havel v červnu 1990 ještě nebyl tím rozhodným zastáncem vstupu do NATO. To se odehrálo až o rok později po pokusu o puč v Moskvě. V roce 1991 jsme pochopili, že na to, že Sovětský svaz bude dlouhodobě přívržencem změn v Evropě, spoléhat nelze, že je možný opačný scénář a že se proti tomu musíme pojistit,“ vzpomíná Žantovský.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Rusko-ukrajinskou válku je třeba ukončit, míní Havlíček

Vláda rozhodla o postupném navyšování obranných výdajů o 0,2 procenta HDP ročně až do roku 2030. Podle místopředsedy Poslanecké sněmovny Karla Havlíčka (ANO) je však možné navyšovat výdaje na obranu pouze v případě, že se tak bude činit „efektivně a správně“. Havlíček v Interview ČT24 uvedl, že je nutné navyšovat počet lidí v armádě, a zmínil také, že je potřeba ukončit rusko-ukrajinskou válku.
před 1 mminutou

ŽivěPoslanci mají hlasovat o výpovědi bez udání důvodu

Poslanci budou v pátek schvalovat takzvanou flexibilní novelu zákoníku práce, která mimo jiné prodlužuje zkušební dobu zaměstnanců a výpovědní lhůtu stanoví už doručením výpovědi. Hlasovat by měli také o podobě školské novely, do níž chce koalice prosadit převod financování nepedagogických pracovníků ze státu na obce a kraje.
před 16 mminutami

Milion Čechů má problémy s ledvinami, řada to neví. Experti chtějí posílit prevenci

Zástupci České nefrologické společnosti usilují o zavedení častějších vyšetření ledvin a rozšíření preventivního screeningu. Například u diabetiků bez ohledu na věk by měl probíhat jednou za rok, u lidí nad padesát pak jednou za dva roky. Chronickým onemocněním ledvin trpí dle expertů v tuzemsku více než milion lidí. Jenže mnozí o tom nevědí a přicházejí pozdě. Do osvěty se nyní zapojil i slavný fotbalista Antonín Panenka.
před 2 hhodinami

Česká armáda má dál posilovat, opozice má výhrady

Česká armáda by měla dál posilovat – ve výzbroji i personálu. Vláda chce, aby výdaje na obranu v následujících letech rostly tak, aby do roku 2030 dosáhly tří procent HDP. Podle prezidenta, tedy vrchního velitele ozbrojených sil, nejde jen o konkrétní číslo, ale o celkovou připravenost společnosti. A také o vůli lidí se do obrany země zapojit.
před 3 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů řešili, zda se lze dohodnout na obranných výdajích

Hosté Událostí, komentářů řešili, zda může být Česko jednotné v otázkách obranných výdajů. Hovořili o tom bývalí premiéři Mirek Topolánek a Vladimír Špidla (SOCDEM), bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL), bývalý velvyslanec při NATO Jakub Landovský a bývalá místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (nestr.). Vláda ve středu rozhodla o postupném navýšení výdajů na obranu o 0,2 procenta HDP ročně až do roku 2030.
před 10 hhodinami

Za poslední dva roky takový zájem nepamatujeme, hlásí sbírka pro Ukrajinu

Za posledních pět dní se ve všech sbírkách iniciativy Dárek pro Putina vybralo přes 24 milionů korun, uvedl jeden z organizátorů Martin Ondráček. Nárůst je podle něj reakcí na události, které vyvrcholily minulý pátek v Bílém domě. Schůzka ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem tam skončila roztržkou před kamerami a USA následně Ukrajině pozastavily zbrojní pomoc i sdílení zpravodajských informací.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Nejvyšší prioritou je bezpečnost, musíme v tom být jednotní, říká Pavel

Zanedlouho to budou dva roky, co v čele státu stojí prezident Petr Pavel. V současnosti se přitom zdá, že se celý svět nachází na křižovatce a Praha spolu se spojenci hledá cestu, jak pokračovat v čím dál nevyzpytatelnější situaci. Tomuto i dalším tématům se věnuje bilanční rozhovor s hlavou státu pro Českou televizi, který vedl reportér Michal Kubal.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Sanační opatření v Hustopečích fungují, množství benzenu klesá, oznámil Hladík

Sanační opatření po páteční havárii cisteren naplněných toxickým benzenem v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) fungují. Množství benzenu v podzemních vodách se snižuje. Laboratorní rozbory vzorků vody ze studní v Hustopečích také zatím nezjistily zvýšenou koncentraci nebezpečných chemikálií. Hasiči odčerpávají poslední cisternu, následovat bude odpařování. Míru kontaminace zemědělské půdy v okolí nehody prokáže analýza půdních vzorků. Sanační práce budou dle odhadů trvat minimálně dva roky.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...