Zemřel někdejší americký ministr zahraničí a bezpečnostní poradce dvojice amerických prezidentů Henry Kissinger. Bylo mu sto let. Známý diplomat a držitel Nobelovy ceny za mír zemřel ve středu ve svém domě v Connecticutu na severovýchodě Spojených států. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení společnosti Kissinger Associates. Kondolence přicházejí z celého světa, ve Spojených státech vyvolal odchod bývalého ministra zahraničí smíšené reakce.
Co bylo příčinou úmrtí muže, který podle agentur zanechal nesmazatelnou stopu v americké diplomacii, prohlášení neuvedlo. Stojí v něm ale, že Kissinger bude pohřben při soukromém rodinném obřadu, po kterém bude časem následovat veřejný smuteční obřad v New Yorku.
Kissinger, který se narodil do židovské rodiny v Německu, odkud pak jeho rodiče utekli před nacismem, zůstával diplomaticky aktivní i poté, co letos 27. května oslavil sté narozeniny. Ještě v červenci přiletěl na překvapivou návštěvu Číny, během níž se setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.
Byl držitelem Nobelovy ceny za mír i terčem kritiky za bombardování
Právě vztahy s Čínou patřily k oblastem, v nichž se i díky Kissingerovi podařilo Spojeným státům v sedmdesátých letech minulého století dosáhnout průlomu. Vedle „diplomatického otevření“ Číny Reuters zmiňuje také americko-sovětské rozhovory o kontrole zbrojení, prohloubení vztahů mezi Izraelem a jeho arabskými sousedy či uzavření mírových dohod se Severním Vietnamem.
Právě za poslední z nich dostal v roce 1973 Nobelovu cenu za mír, kterou však Reuters označuje za kontroverzní, a to i kvůli tomu, že Kissinger stál za původně utajeným bombardováním s Vietnamem v sousedící Kambodže, které si vyžádalo až 150 tisíc obětí. Politického pragmatika a diplomatického realistu řada lidí dokonce považovala za válečného zločince.
Kissinger svou kariéru spojil s republikány
Do nejvyšších pater americké diplomacie Kissinger vystoupal v lednu 1969, kdy si ho za svého bezpečnostního poradce zvolil republikánský prezident Richard Nixon. Tutéž funkci zastával do listopadu 1975 i za jeho nástupce Geralda Forda. Od září 1973 do ledna 1977 byl Kissinger americkým ministrem zahraničí. Agentura AP poznamenala, že za vlády obou prezidentů měl Kissinger „neobyčejný vliv na světové dění“, a to i díky „zákulisním mocenským manipulacím“.
Po odchodu z vlády si Kissinger zřídil konzultační firmu v New Yorku a nadále radil řadě amerických i zahraničních politiků. Schůzky měl třeba s americkým exprezidentem Donaldem Trumpem nebo ruskou hlavou státu Vladimirem Putinem.
Z USA znějí slova obdivu i odsouzení
Úmrtí Henryho Kissingera vyvolalo smíšené reakce. Americký prezident Joe Biden v textu kondolence uvedl, že často nesouhlasil s názory bývalého ministra zahraničí, vyzdvihl ale i urputný intelekt a hluboké strategické myšlení zesnulého politika a diplomata.
Někdejší prezident USA George Bush mladší ocenil jeho odhodlání. „Dlouho jsem obdivoval muže, který jako kluk z židovské rodiny prchl před nacisty a bojoval s nimi v americké armádě. Když se později stal ministrem zahraničí, jeho jmenování bylo důkazem jeho velikosti, stejně tak, jako velikosti Spojených států,“ napsal Bush. „Amerika ztratila jeden ze svých nejspolehlivějších a nejvíce osobitých hlasů,“ stojí v jeho prohlášení.
Další z bývalých ministrů zahraničí USA Mike Pompeo napsal, že Kissinger „zanechal nesmazatelnou stopu v historii Ameriky i světa“. „Navždy mu budu vděčit za laskavé rady v době, kdy jsem úřad zastával já. Vždy byl ochotný a informovaný,“ napsal Pompeo na síti X.
Na Kissingerovo kontroverzní zahraničně-politické působení poukázala některá americká média a řada lidí na sociálních sítích. Spíše levicově orientovaný kulturní magazín Rolling Stone už v titulku vyzdvihl Kissingerův podíl na bombardování Kambodže: „Válečný zločinec milovaný vládnoucí třídou nakonec zemřel“. Za válečného zločince jej označil i zpravodajský server The Huffington Post.
Podle Fialy byl „inspirativním teoretikem politiky“
„Henry Kissinger byl významným politikem a diplomatem 20. století, ale také mimořádným a inspirativním teoretikem politiky, který svým realistickým přístupem ovlivnil celé generace diplomatů a analytiků,“ uvedl premiér Petr Fiala (ODS) na síti X. Doplnil, že nedávno přečetl Kissingerovu knihu Umění politické strategie. „Byl inspirativní až do své stovky, požehnaného věku, v němž nás opustil. Čest jeho památce,“ dodal Fiala.
Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) uvedl, že mu Kissinger před pár měsíci napsal, že pozorně sleduje úsilí Česka v evropském příběhu. „Jeho přínos diplomacii nesporně formoval světovou scénu a o jeho odkazu se bude mluvit ještě dlouhá léta. Upřímnou soustrast blízkým,“ doplnil šéf české diplomacie.
„Velikán zahraniční politiky. Díky všem jeho úžasným knihám tady bude stále,“ uvedl předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Marek Ženíšek (TOP 09).
Michael Žantovský, který byl velvyslancem ve Spojených státech v letech 1992 až 1997, uvedl, že Kissinger byl státník se schopností uvažovat o světové politice globálně. „Považoval za své poslání hájit americké zájmy a tím přispěl i k současné podobě mezinárodního uspořádání. Měl menší cit pro morální a lidskoprávní aspekty politiky,“ uvedl Žantovský.
Petr Gandalovič, který stejný post zastával mezi roky 2011 a 2017, napsal, že Kissinger byl nejen tvůrcem americké zahraniční politiky, ale že ji svým neskutečným nasazením uváděl do života. „V tom je pro všechny státníky i diplomaty vzorem – všechny ty dohody na Blízkém východě, s Čínou, ale i ukončení války ve Vietnamu tvrdě odpracoval,“ míní současný ředitel odboru rozvojové spolupráce a humanitární pomoci na ministerstvu zahraničí.
Alexandr Vondra, velvyslanec v USA v letech 1997 až 2001 a bývalý ministr zahraničí či obrany, měl Kissingera moc rád. „Z jeho knih jsem se učil zahraniční vztahy. Američany učil chápat pravidla reálné politiky, ale zároveň věděl, že je nutné mít nastavený hodnotový kompas,“ sdělil ČTK. Kissinger to prokázal podle něj v 90. letech, kdy podpořil rozšíření NATO, přestože z hlediska reálné politiky zaznívaly četné argumenty proti.
Kondolence z Evropy, Číny i Ruska
Z druhé strany oceánu vzkázal „hlubokou soustrast Američanům“ předseda Evropské rady Charles Michel. „Měl jsem tu čest setkat se s Henrym hned několikrát. Byl vřelým člověkem s geniálním mozkem,“ uvedl. Kissinger podle něj utvářel některé z nejdůležitějších událostí posledního století. „Byl stratégem s citem pro sebemenší detail,“ dodal.
Německý kancléř Olaf Scholz na síti X napsal, že „svět ztratil velkého diplomata“ odhodlaného rozvíjet přátelství mezi USA a Německem napříč Atlantikem. „Kissinger měl ke své německé rodné zemi vždy blízko,“ uvedl Scholz.
Lotyšský prezident Edgars Rinkévičs napsal, že s Kissingerem „člověk mohl, nebo nemusel souhlasit, ale vždy stálo za to mu naslouchat“. Kissingerovu bystrost a cit pro diplomacii vyzdvihl například i nizozemský premiér Mark Rutte.
Kondolenční dopis současnému prezidentovi Joeovi Bidenovi podle agentury Reuters zaslal jeho čínský protějšek Si Ťin-pching. Mluvčí čínské diplomacie řekl, že zesnulý diplomat se zapsal do paměti za svoji „upřímnou oddanost čínsko-americkým vztahům“. Čínský velvyslanec v USA Sie Feng řekl, že zpráva o Kissingerově úmrtí jej „hluboce šokovala a sklíčila“. „V srdcích Číňanů vždy zůstane jako vážený přítel,“ uvedl Sie.
Šéf Kremlu Vladimir Putin podle Reuters vyjádřil soustrast Kissingerově ženě, nyní 89leté Nancy Kissingerové. Kissinger byl podle Putina „moudrý a prozíravý státník“.
