Richard Nixon

Spojené státy se chystají na první televizní debatu před letošními prezidentskými volbami. V noci ze čtvrtka na pátek SELČ odvysílá diskuzi mezi současným prezidentem USA Joem Bidenem a jeho předchůdcem Donaldem Trumpem stanice CNN. Podle komentátorů právě duely kandidátů mohou výrazně ovlivnit pozdější rozhodnutí amerických voličů. Vůbec poprvé mohli lidé sledovat v televizi debatu mezi Richardem Nixonem a Johnem F. Kennedym, kterou demokratický politik podle průzkumů opanoval.

Zemřel někdejší americký ministr zahraničí a bezpečnostní poradce dvojice amerických prezidentů Henry Kissinger. Bylo mu sto let. Známý diplomat a držitel Nobelovy ceny za mír zemřel ve středu ve svém domě v Connecticutu na severovýchodě Spojených států. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení společnosti Kissinger Associates. Kondolence přicházejí z celého světa, ve Spojených státech vyvolal odchod bývalého ministra zahraničí smíšené reakce.

Ve věku sta let zemřel Henry Kissinger, odešla tak jedna z nejvlivnějších osobností dvacátého století. Diplomat a teoretik mezinárodních vztahů působil od konce šedesátých let jako bezpečnostní poradce dvou amerických prezidentů. Zastával také post ministra zahraničí. Zasloužil se o zmírnění napětí ve vztazích se Sovětským svazem i Čínou. „Americký Machiavelli“ si svým pragmatismem získal nejen mnoho obdivovatelů, ale také kritiků. Podle nich mimo jiné neváhal v zájmu dosažení svých cílů podporovat i diktátorské režimy.

Éra čínské pandí diplomacie se Spojenými státy končí. Trojice šelem z washingtonské zoo se přestěhovala zpět do Číny. O měsíc dříve, než se očekávalo, a jen pár dnů před setkáním prezidentů obou zemí. Skončila desetiletá nájemní smlouva s čínskou vládou, která byla už jednou prodloužená. Spojené státy a Čína spolupracují na chovu a ochraně ohroženého druhu od 70. let.

Republikánský předseda americké Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy dal souhlas se zahájením procesu ústavní žaloby (impeachmentu) na demokratického prezidenta Joea Bidena. McCarthy uvedl, že Biden podle něj lhal americkému lidu o zahraničních aktivitách svého syna Huntera Bidena. Bílý dům odsoudil snahu o impeachment jako politicky motivovanou. Pravděpodobnost, že by proces došel až k samotnému soudnímu řízení v Senátu, je minimální.

Ostřílený politik a diplomat Henry Kissinger, jeden z nejvlivnějších zastánců reálpolitiky na světě, v sobotu 27. května slaví sté narozeniny. Slavný republikán s německými kořeny dokázal uvolnit napětí mezi Sovětským svazem a USA v době studené války a jeho kyvadlová diplomacie sblížila Peking s Washingtonem. Poradce pěti amerických prezidentů a nositel Nobelovy ceny za mír má ale i své kritiky, kteří upozorňují na to, že se v zájmu dosažení svých cílů nebál paktovat s diktátory. Rozruch vzbudily také Kissingerovy poznámky týkající se ruské agrese na Ukrajině.

Poslední americká vojska opustila Vietnam přesně před padesáti lety, Američané tam bojovali od poloviny 60. let. Podporovali Vietnamskou republiku, známou také jako Jižní Vietnam, v boji proti severní části ovládané komunisty. Ty podporoval Sovětský svaz nebo Čína. Ve Spojených státech postupně rostl odpor k zapojení do války, kvůli protestům vláda nakonec armádu stáhla. Místo slíbeného klidu zbraní ale uvolnila cestu komunistům. Konflikt definitivně skončil až o dva roky později.

Konzervativní většina amerického nejvyššího soudu ve čtvrtek zasadila ránu snahám bojovat proti klimatickým změnám. Zakročila totiž proti schopnosti vlády regulovat uhlíkové emise elektráren na základě zásadního environmentálního zákona ze 60. let. Podle amerických médií tento verdikt dál podkopává klimatické plány amerického prezidenta Joea Bidena.

Aféra Watergate, která stála prezidentskou funkci Richarda Nixona, před padesáti lety změnila vztah americké veřejnosti s politiky, je přesvědčen profesor historie a mezinárodních vztahů na Bostonské univerzitě Igor Lukeš. Jak ale v Událostech, komentářích připomněla zakladatelka a ředitelka serveru Investigace.cz Pavla Holcová, pátrací žurnalistika má hlubší kořeny a její podoba se od Watergate zásadně proměnila.

Provázanost světových mocností Číny a USA dnes není překvapivá. Spojené státy jsou největším odběratelem čínského zboží, Čína je zase druhým největším držitelem amerických vládních dluhopisů. Před 50 lety ale bylo vše jinak. Bílý dům odmítal komunistický režim uznat a bránil jeho zapojení do mezinárodních struktur. Teprve návštěva prezidenta Richarda Nixona v únoru 1972 v Pekingu započala vzájemné sbližování, které vedlo k navázání diplomatických styků.

Čínská republika a Čínská lidová republika. Tak se jmenují dva dosavadní zástupci Číny v Radě bezpečnosti OSN. Až do roku 1971 držela křeslo Čínská republika – což je formální název Tchaj-wanu – tehdy ovládaná vojenským režimem generála Čankajška. Čínská republika tehdy v organizaci reprezentovala nejen ostrov, ale i celou pevninskou Čínu. Před padesáti lety však OSN dala přednost komunistické Čínské lidové republice. Tchaj-wan ztratil křeslo v Radě bezpečnosti i členství v OSN a mezinárodní postavení. Peking ho považuje za svou provincii, ostrov se ale o návrat do OSN i nadále snaží.

Americký generál Mark Milley podnikl letos v lednu přísně tajnou akci, aby zabránil vykonat případný rozkaz amerického prezidenta Donalda Trumpa k odpálení jaderných zbraní. V nové knize Peril (Nebezpečí či Riziko) o tom píšou legendární novinář Bob Woodward a veterán listu Washington Post (WP) Robert Costa. O obsahu knihy informovaly servery televize CNN a listu The New York Times.

Ve věku 90 let zemřel v úterý Gordon Liddy, jeden z důležitých aktérů nechvalně známé aféry Watergate, která vedla v roce 1974 k nucenému odchodu Richarda Nixona z funkce prezidenta USA. Liddy pomáhal republikánskému prezidentovi s volební kampaní ke znovuzvolení a měl na starosti vloupání do ústředí Demokratické strany ve washingtonském komplexu Watergate. Ve vězení strávil čtyři a půl roku.

Přesně před 75 lety – pátého března 1946 – přednesl Winston Churchill, v té době už bývalý britský ministerský předseda, v americkém Fultonu ve státě Missouri projev. Upozornil v něm na hrozbu komunismu a expanzi vlivu Sovětského svazu nejen ve střední a východní Evropě. Vyzval západní demokracie, aby spojily své síly a v souladu s principy Charty OSN zabránily „katastrofě“.

Zemřel bývalý americký ministr práce, financí a později i šéf diplomacie George P. Shultz. Bylo mu 100 let, informovala agentura AP.  Za vlády prezidenta Ronalda Reagana v 80. letech se zasazoval o zlepšení vztahů se Sovětským svazem a usiloval o mír na Blízkém východě. Předtím v kabinetu Richarda Nixona vedl ministerstvo práce a financí. Zemřel v sobotu ve svém domě v kampusu Stanfordovy univerzity, uvedl think tank Hoover Institution, jehož byl členem.

Před 110 lety se narodil 40. prezident Spojených států amerických Ronald Wilson Reagan. V mládí se proslavil jako hollywoodský herec, který se objevoval hlavně ve westernech. Do politiky vstoupil jako demokrat, později se stal členem Republikánské strany. Prezidentem USA byl zvolen v roce 1980. Byl známý i v sovětských satelitech, protože svým vyjednáváním s Michailem Gorbačovem přispěl k pádu železné opony. Zemřel v roce 2004 ve věku 93 let na zápal plic, kterým onemocněl v důsledku Alzheimerovy choroby.

Donald Trump načíná novou kapitolu svého života, postprezidentství. Zda se vrátí k byznysu, bude pokračovat v aktivní politice, nebo si vezme delší volno, zatím jasné není. Během kampaně o Bílý dům i po ní několikrát řekl, že by se mohl ucházet o prezidentský úřad za čtyři roky. To by bylo poměrně neobvyklé; v minulosti se po neúspěchu například Lyndon Johnson přestěhoval na svůj ranč v Texasu, Jimmy Carter se pak angažoval v lidskoprávních otázkách.

Američtí demokraté zřejmě spustí ve Sněmovně reprezentantů hlasování o ústavní žalobě vůči prezidentu Donaldu Trumpovi. V návrhu žaloby ho viní z „podněcování vzpoury“ v souvislosti s vpádem prezidentových příznivců do budovy Kapitolu. Trump by tak čelil impeachmentu, tedy řízení o zproštění úřadu, již podruhé během svého funkčního období. Demokraté hodlají zahájit hlasování pouhý týden před koncem Trumpova mandátu.

Polarizace americké společnosti probíhá už téměř dvacet let a je rok od roku horší. Středeční útok demonstrantů na Kongres, při němž zemřelo pět lidí, je vyvrcholením tohoto procesu, řekl bývalý velvyslanec ČR v USA a současný ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský. S tím souhlasil i další bývalý velvyslanec Martin Palouš. Současný český velvyslanec v USA Hynek Kmoníček soudí, že tyto události jsou výsledem dlouhodobého procesu, kdy se Spojené státy výrazným způsobem proměňovaly demograficky a kdy se měnilo také voličstvo republikánů.

Do politiky vstoupil během éry prezidenta Richarda Nixona, v Senátu poprvé usedl v roce 1973 jako třicetiletý vdovec. O prezidentský úřad se poprvé ucházel na sklonku 80. let. Do Bílého domu se o dvacet let později dostal jako viceprezident, nyní mu bude šéfovat z oválné pracovny. Joe Biden zažil kostrbatý vstup do demokratických primárek, chytil ale druhý dech a jeho centristický přístup nakonec oslovil rekordní množství Američanů.

Americké prezidentské volby jsou soubojem demokratického a republikánského kandidáta o Bílý dům. Média pozornost téměř výhradně věnují právě uchazečům z dvou dominantních sil, Donald Trump a Joe Biden ovšem nejsou jedinými kandidáty. Své zástupce mají na hlasovacích lístcích i menší strany a kandidovat mohou rovněž nezávislé osobnosti. Často jsou pouhým zpestřením voleb, někdy ale tito outsideři dokážou zamíchat konečným výsledkem.

Před každými americkými prezidentskými volbami cílí průzkumy, média i samotní politici svoji pozornost více například na Ohio než na Idaho. Důvod je skrytý ve výsledcích z předchozích voleb a je spojený s demografií a voličskými tendencemi konkrétního obyvatelstva. O tom, kdo se v USA stane hlavou státu totiž rozhoduje fakticky zhruba třetina obyvatel – ti, kteří pocházejí z takzvaných swing states, tedy států, kde jsou šance vyrovnané.

Před šedesáti lety se konala první prezidentská debata ve Spojených státech, která se vysílala v televizi. Před kamerami se sešli kandidáti John Fitzgerald Kennedy a Richard Nixon. Oba podle historiků debatovali zručně, demokrat Kennedy svým charismatem ale Nixona, který byl po viróze, zcela zastínil.

Americký prezident vědomě zlehčoval hrozbu koronaviru se záměrem předejít panice. Vyplývá to z rozhovoru s renomovaným novinářem Bobem Woodwardem, jehož kniha Rage (Hněv) vyjde příští týden. Úryvky z ní a především pak audionahrávky dokazující Trumpovy výroky se dostaly do amerických médií. Podle Trumpova protikandidáta Joea Bidena hraničí jeho slova se zločinem.