Stál za operací, která vedla k aféře Watergate a pádu prezidenta Nixona. Zemřel Gordon Liddy

3 minuty
Horizont ČT24: Zemřel Gordon Liddy, důležitý aktér aféry Watergate
Zdroj: ČT24

Ve věku 90 let zemřel v úterý Gordon Liddy, jeden z důležitých aktérů nechvalně známé aféry Watergate, která vedla v roce 1974 k nucenému odchodu Richarda Nixona z funkce prezidenta USA. Liddy pomáhal republikánskému prezidentovi s volební kampaní ke znovuzvolení a měl na starosti vloupání do ústředí Demokratické strany ve washingtonském komplexu Watergate. Ve vězení strávil čtyři a půl roku.

Během Nixonova prvního funkčního období (zvolen v roce 1968) působil Liddy jako poradce na ministerstvu financí. Vedl tým agentů známých jako „Instalatéři“, kteří měli za úkol shromažďovat informace o Nixonových politických rivalech a bojovat proti únikům informací po zveřejnění Pentagon Papers v roce 1971.

Aféra Watergate vypukla 17. června 1972, kdy policie zadržela v sídle Demokratické strany pět lidí, kteří tam instalovali odposlouchávací zařízení. Nixon popíral, že by s vloupáním měl cokoliv společného. Počátkem srpna 1974 však vyšlo najevo, že o celé operaci věděl. Dne 8. srpna 1974 Nixon raději oznámil rezignaci na úřad prezidenta, protože mu hrozil impeachment. Jeho místo následující den zaujal Gerald Ford. Ten krátce nato udělil Nixonovi plnou milost, čímž zabránil jeho případnému trestnímu stíhání.

Nepromluvil. Z 20 let si odseděl 4,5 roku

Liddy byl v roce 1972 poradcem finanční komise Výboru pro znovuzvolení prezidenta. Zpackanou akci - některé zdroje ho uvádějí jako jejího hlavního strůjce - pozoroval zpovzdálí. „Je mi opravdu líto, že operace selhala. Dělal jsem vše pro to, aby skončila úspěšně,“ uvedl.

Za spiknutí, vloupání a nelegální odposlechy konkurence dostal 20 let za mřížemi, nakonec tam strávil 4,5 roku.

Během té doby i samotného vyšetřování nikdy nepromluvil. Trval na tom, že vloupání nesouviselo s Nixonovou volební kampaní. „Chránil jsem svého prezidenta a dělal jsem tu nejlepší práci, jakou jsem mohl. A fungovalo by to, kdyby ty ostatní ovce zůstaly zticha,“ konstatoval.

Gordon Liddy u svého vozu s provokativní značkou (archivní foto z roku 1997)
Zdroj: Ron Edmons/AP (ČTK)

Neblahou proslulost dokázal dobře využít

Z vězení byl podmínečně propuštěn v roce 1977. Bylo mu tehdy 47 let. V dalším životě využil své neblahé proslulosti.

Stal se populárním a provokativním moderátorem komerčního rádia. V jedné kontroverzní epizodě v 90. letech Liddy například posluchačům radil, aby federální agenty stříleli přímo do hlavy, uvedl server televize Fox News. Později své poznámky hájil tím, že neobhajuje násilí proti federálním agentům, ale spíše povzbuzuje veřejnost, aby bránila sebe a svá práva, pokud je konfrontována se smrtící silou.

Vystupoval také jako host v televizních pořadech, napsal několik knih, věnoval se i herectví (Wikipedie zmiňuje seriál Miami Vice a film Jak jsem strávil léto). Pracoval také jako bezpečnostní konzultant.

Ohledně své role ve skandálu zůstal nepoučitelný. „Pro svého prezidenta bych to udělal znovu,“ říkal Liddy podle Fox News i mnoho let od aféry. Tu pak  jednou označil za mnoho povyku pro nic. Ačkoli vedla k abdikaci prezidenta,  jediné v amerických dějinách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká ministryně spravedlnosti nařídila posílit vyšetřování Antify

Americká ministryně Pam Bondiová nařídila posílit vyšetřování aktivit organizace Antifa (antifašistická akce) a dalších podobných skupin, které označila za extremistické, uvedla agentura Reuters, která se seznámila s nařízením ministryně. V září americký prezident Donald Trump označil Antifu za teroristickou organizaci.
před 2 hhodinami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 3 hhodinami

Polsko posiluje obranu i na moři

Polsko posiluje námořnictvo. Od Švédska si objednalo tři nové ponorky, které by mohlo dostat za pět let. Podle ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze země vytváří v Baltském moři novou bezpečnostní architekturu. Varšava tak pokračuje ve výrazných investicích do obrany. Už teď na ni dává téměř pět procent HDP, nejvíce ze všech zemí NATO.
před 3 hhodinami

„Chameleon“ Šará čistí Sýrii od asadovské korupce a sní o jednotě

Rok od pádu diktátora Bašára Asada se nová syrská vláda potýká s celou řadou výzev, včetně pokračující fragmentace země a sektářského násilí. Podle expertů je ale namístě mírný optimismus, jelikož válkou zbídačená země zažívá přechodné období. Dočasný prezident Ahmad Šará boduje na diplomatickém poli, kde se bývalému džihádistovi daří budovat obraz světového státníka.
před 4 hhodinami

Americká armáda v Tichomoří zničila další plavidlo údajných pašeráků drog

Americká armáda v noci na pátek oznámila, že provedla další útok na plavidlo, které podle ní sloužilo pro pašování drog. Úder zabil čtyři lidi, uvedla armáda na sociální síti X. V uplynulých měsících americké ozbrojené síly provedly řadu podobných úderů, které vláda odůvodňuje snahou zastavit pašování omamných látek do Spojených států.
před 5 hhodinami

Americký nejvyšší soud dovolil Texasu použít překreslené volební obvody

Americký nejvyšší soud dovolil v noci na pátek Texasu, aby používal nově vytyčené volební obvody, které zvýhodňují republikány. Informují o tom agentury AP a Reuters. Využívání nových obvodů dříve zablokoval federální soud.
01:06Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Prezidenti Rwandy a Konga podepsali společně s Trumpem mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump a prezidenti Rwandy Paul Kagame a Konžské demokratické republiky Félix Tshisekedi ve čtvrtek ve Washingtonu podepsali mírovou dohodu, která má ukončit konflikt mezi oběma zeměmi, píše agentura AFP. Dlouholeté násilí ve východním Kongu, kde konžská armáda bojuje proti ozbrojeným skupinám, z nichž některé podporuje sousední Rwanda, je dalším z významných konfliktů, které se Trumpova administrativa snaží urovnat.
před 11 hhodinami

Rusové vážně poškodili elektrárnu v Chersonu, zranění jsou v Oděse a Slovjansku

Ruská armáda prakticky zcela zničila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, která musela zastavit provoz. Bez tepla se podle oblastní správy ocitlo více než čtyřicet tisíc odběrných míst. V tamní nemocnici podlehla zraněním ze středečního ruského útoku šestiletá dívka. Řadu zraněných hlásí po ruských útocích z noci na čtvrtek Oděsa a Slovjansk.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...