Stál za operací, která vedla k aféře Watergate a pádu prezidenta Nixona. Zemřel Gordon Liddy

Nahrávám video
Horizont ČT24: Zemřel Gordon Liddy, důležitý aktér aféry Watergate
Zdroj: ČT24

Ve věku 90 let zemřel v úterý Gordon Liddy, jeden z důležitých aktérů nechvalně známé aféry Watergate, která vedla v roce 1974 k nucenému odchodu Richarda Nixona z funkce prezidenta USA. Liddy pomáhal republikánskému prezidentovi s volební kampaní ke znovuzvolení a měl na starosti vloupání do ústředí Demokratické strany ve washingtonském komplexu Watergate. Ve vězení strávil čtyři a půl roku.

Během Nixonova prvního funkčního období (zvolen v roce 1968) působil Liddy jako poradce na ministerstvu financí. Vedl tým agentů známých jako „Instalatéři“, kteří měli za úkol shromažďovat informace o Nixonových politických rivalech a bojovat proti únikům informací po zveřejnění Pentagon Papers v roce 1971.

Aféra Watergate vypukla 17. června 1972, kdy policie zadržela v sídle Demokratické strany pět lidí, kteří tam instalovali odposlouchávací zařízení. Nixon popíral, že by s vloupáním měl cokoliv společného. Počátkem srpna 1974 však vyšlo najevo, že o celé operaci věděl. Dne 8. srpna 1974 Nixon raději oznámil rezignaci na úřad prezidenta, protože mu hrozil impeachment. Jeho místo následující den zaujal Gerald Ford. Ten krátce nato udělil Nixonovi plnou milost, čímž zabránil jeho případnému trestnímu stíhání.

Nepromluvil. Z 20 let si odseděl 4,5 roku

Liddy byl v roce 1972 poradcem finanční komise Výboru pro znovuzvolení prezidenta. Zpackanou akci - některé zdroje ho uvádějí jako jejího hlavního strůjce - pozoroval zpovzdálí. „Je mi opravdu líto, že operace selhala. Dělal jsem vše pro to, aby skončila úspěšně,“ uvedl.

Za spiknutí, vloupání a nelegální odposlechy konkurence dostal 20 let za mřížemi, nakonec tam strávil 4,5 roku.

Během té doby i samotného vyšetřování nikdy nepromluvil. Trval na tom, že vloupání nesouviselo s Nixonovou volební kampaní. „Chránil jsem svého prezidenta a dělal jsem tu nejlepší práci, jakou jsem mohl. A fungovalo by to, kdyby ty ostatní ovce zůstaly zticha,“ konstatoval.

Gordon Liddy u svého vozu s provokativní značkou (archivní foto z roku 1997)
Zdroj: Ron Edmons/AP (ČTK)

Neblahou proslulost dokázal dobře využít

Z vězení byl podmínečně propuštěn v roce 1977. Bylo mu tehdy 47 let. V dalším životě využil své neblahé proslulosti.

Stal se populárním a provokativním moderátorem komerčního rádia. V jedné kontroverzní epizodě v 90. letech Liddy například posluchačům radil, aby federální agenty stříleli přímo do hlavy, uvedl server televize Fox News. Později své poznámky hájil tím, že neobhajuje násilí proti federálním agentům, ale spíše povzbuzuje veřejnost, aby bránila sebe a svá práva, pokud je konfrontována se smrtící silou.

Vystupoval také jako host v televizních pořadech, napsal několik knih, věnoval se i herectví (Wikipedie zmiňuje seriál Miami Vice a film Jak jsem strávil léto). Pracoval také jako bezpečnostní konzultant.

Ohledně své role ve skandálu zůstal nepoučitelný. „Pro svého prezidenta bych to udělal znovu,“ říkal Liddy podle Fox News i mnoho let od aféry. Tu pak  jednou označil za mnoho povyku pro nic. Ačkoli vedla k abdikaci prezidenta,  jediné v amerických dějinách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Podle agentury AFP nad velvyslanectvím stoupá kouř.
01:17Aktualizovánopřed 4 mminutami

Netanjahu: Válka nepotrvá věčně, změna vlády bude na Íráncích

Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky. Předseda izraelské vlády to uvedl v rozhovoru, který v noci na úterý odvysílala stanice Fox News.
před 1 hhodinou

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku útoků na Írán

V Praze přistálo v úterý po 02:00 ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba 200 osob přepravil cestující z letiště v ománském Muskatu. Někteří cestující byli na dovolené přímo v Ománu, další cestovali třeba z Thajska. Část z nich se z dovolené vracela předčasně, upřednostnili bezpečí. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničních věcí, asi 6700 Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 4 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 5 hhodinami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 6 hhodinami
Načítání...