Knihy

Šestá nejoblíbenější kniha v Česku – Egypťan Sinuhet od Miky Waltariho – vyšla poprvé v češtině před šedesáti lety. Historický román o egyptském lékaři tehdy přeložila Marta Hellmuthová, která si knihu přečetla poprvé právě při svém pobytu v Egyptě. Rozhodla se dokonce sama naučit finsky, aby román mohla přeložit přímo z originálu. Pro komunisty se i se svým manželem ale stala nepohodlnou a překlad oblíbené knihy musela dokonce dokončit jako politická vězenkyně ze mřížemi v Pardubicích.

Ze zákopů do Evropy je název nové knihy polského ministra zahraničí a jednoho z nejhlasitějších kritiků Ruska a jeho imperiálních ambicí Radoslawa Sikorského. Popisuje v ní přes tři dekády svých zkušeností. Od role válečného reportéra, přes europoslance až po šéfa polské diplomacie. I tato nová publikace ukazuje, že aktuálně Sikorski patří k těm nejviditelnějším polským politikům.

Frankfurtský knižní veletrh skončil a Česko převzalo štafetu čestného hosta příštího ročníku. Hlavní pozornost na největší akci svého druhu na světě bude upřena na tuzemské autory a jejich knihy. Přípravy už začaly.

Už více než pět set čtenářů Ústřední knihovny v Praze si vyzkoušelo nový systém půjčování knih. V samoobslužném režimu knihovna od září nově funguje v sobotu dopoledne a v neděli. V ostatní dny a sobotu odpoledne je knihovna na Mariánském náměstí otevřená standardně. Provoz bez asistence knihovníků už funguje na dvou dalších pobočkách a také ve třech kioscích. V budoucnu by měly přibýt i další.

Velký knižní čtvrtek přináší na pulty knihkupectví dvanáct novinek. Od českých bestsellerových autorek a autorů přes rozhovory s osobnostmi politiky a lékařství, detektivní a politický thriller, cestopis, pohádky pro děti, příběh z rudolfinské Prahy až po aktuální politickou studii. Vybraní autoři nové knihy představí osobně i při setkání 16. října v Praze a 23. října v Brně.

Ještě před čtyřmi lety se mohly Afghánky stát lékařkami či političkami a navštěvovat parky a knihovny. Taliban od té doby tvrdě omezil vzdělávání a osobní svobody žen, kterým dokonce zakázal mluvit nahlas na veřejnosti. Na černou listinu se dostala celá řada knih, jež se podle islamistů neslučují s jejich ideologií. Afghánky se kvůli represím bojí protestovat, a tak vzdorují prostřednictvím tajných knižních a studijních klubů.

Vychází trilogie Literární Ostrava. Tvoří ji dvě knihy a mapa. Literární historici a vědci se v nich pokusili najít klíč k identitě metropole. Sto let jednoho města je zapsáno v básních, písňových textech i v próze.

Rusko od začátku září zpřísnilo zákon o zahraničních agentech. Nově považuje kremelský režim práci každého s tímto označením za „ohrožení pro vzdělávání dětí a mládeže“. Například knihy takto nálepkovaných autorů se sice smí dále prodávat, musí být ovšem výrazně označeny. Pro knihkupce to už začíná být problém.

Americký list The New York Times (NYT) připomíná Zdenu Salivarovou jako spisovatelku a nakladatelku, která udržovala českou literaturu při životě léta poté, co sovětské tanky převálcovaly období politického uvolnění v Československu. Salivarová zemřela před týdnem v Kanadě, bylo jí 91 let. Poslední rozloučení s ní se uskuteční v úterý v úzkém rodinném kruhu v Torontu. Později by měly být ostatky Salivarové i jejího zesnulého manžela Josefa Škvoreckého převezeny do Česka.

Muzeum v britském Suffolku našlo na polici v pracovně knihu vázanou v lidské kůži. Konkrétně v kůži Williama Cordera odsouzeného před téměř dvěma stoletími za vraždu. Jeden podobný exemplář od stejného „dárce“ už muzeum ve sbírkách má. Poněkud znepokojivý způsob knihovazačství se nevyskytuje tak vzácně, jak by se možná mohlo zdát. Ale ne vždy ho muzea berou jako důvod k chlubení.

Velký knižní čtvrtek přestavuje opět vybrané novinky, na které chtějí upozornit tuzemští nakladatelé. Do výběru se dostalo dvanáct titulů od českých i zahraničních autorů napříč žánry. Ke čtenářům se dostávají nové knihy od prozaičky Pavly Horákové, reportéra Jakuba Szántó, thriller od irské autorky Michelle Dunneové, životopis papeže Františka i kompletní vydání Andersenových pohádek.

Celkem 33 titulů v jedenácti kategoriích získalo z více než 550 posuzovaných knih nominace v letošním 24. ročníku soutěže Magnesia Litera. V kategorii debut roku nominaci získaly román Letnice - Rozpomínání na konec světa Miroslava Hlauča, příběh pro děti a mládež Zvon Martina Čepy a básnická sbírka Místní od Lubomíra Tichého. Vyhlášení cen se uskuteční 24. dubna na Nové scéně Národního divadla.

Vlivu komunistického režimu na české kuchyně se věnují dvě nové knihy. Historik Martin Franc popsal stravování od druhé světové války do konce šedesátých let. Tehdejší režim měl podle něho vždycky vůli prosadit co nejvíc masa. Problém ale byl, že ho nedokázal zabezpečit tolik, aby uspokojil stále rostoucí poptávku. Bohemistka Lenka Pořízková se zase zabývala kuchařskými příručkami. V padesátých letech podle ní nesloužily pouze k propagaci potravin, ale často i průmyslových výrobků jako mixérů nebo kuchyňských robotů.

Sci-fi, historická literatura, ale i tematické večery – lidé se stále častěji scházejí, aby diskutovali o knihách, sdíleli doporučení a objevovali nové autory i literární žánry. Čtenářských klubů v Česku za několik posledních let přibylo, a to nejen ve velkých městech, ale i v menších obcích. ČT oslovila desítky klubů po celé republice, které potvrdily, že zájem o setkávání čtenářů i počet členů roste.

Přibývá knih, jejichž vydání spisovatelé financují prostřednictvím veřejné sbírky. Potvrzují to data, která ČT získala od crowdfundingových platforem jako Donio, Hithit nebo Startovač, ale také z Národní knihovny. Komunitní financování využívají hlavně začínající autoři. Umožňuje jim to nejen pokrýt náklady na vydání knihy, ale i navázat přímý kontakt s budoucími čtenáři.

V češtině nově vychází příběhy britského fantasy spisovatele Michaela Moorcocka. Ten se sice zásadní literární slávy nedočkal, ale jeho originální nápady využívá významná část moderní popkultury.

Knihy patří k nejčastějším dárkům pod stromeček, přestože jejich cena stoupá. Předvánoční období je pro tuzemská knihkupectví nejziskovější částí roku, prodeje v adventním čase šplhají až k sedmdesáti procentům ročních tržeb. „Zvyšuje se počet lidí, kteří kupují knihy na internetu,“ podotýká ředitelka Svazu českých knihkupců a nakladatelů Marcela Turečková. Nejčastěji lidé sáhnou po románech.

Nižší cena, udržitelnost a obtížně sehnatelné tituly. To jsou podle oslovených internetových antikvariátů hlavní důvody rostoucí poptávky po knihách z druhé ruky. Například Knihobot letos plánuje prodat o milion knih víc než loni, o polovinu vyšší počet objednávek očekávají také Reknihy.

Na brněnském výstavišti začal veletrh Kniha Brno. Během tří dnů se na něm ve čtyřech knižních a dvou komiksových sálech představí více než sto dvacet českých a zahraničních autorů a celkem dvaašedesát nakladatelů. Organizátoři chtějí touto akcí navázat na dřívější dlouhou tradici brněnských knižních veletrhů, ten poslední se uskutečnil před osmnácti lety.

Ukrajinci žijící v Česku najdou literaturu své země nově v samostatném knihkupectví. Jako vůbec první v Praze obchod s knihami v ukrajinštině otevřel jejich krajan. Prodává i knížky zakazovaných běloruských autorů.

Videohry dnes tvoří celosvětově úspěšný průmysl. Že na ně nemusí být nahlíženo jen jako na prostou zábavu, ale staly se svébytnou uměleckou formou, ukazují dvě nové knihy českých autorů. Průvodce Ještě jeden level od Ondřeje Trhoně je návodem, jak videohry „číst“. Jaroslav Švelch se v publikaci Hráč versus příšery zamýšlí, k čemu v počítačových hrách slouží monstra.

Polský novinář a spisovatel Mariusz Szczygieł může jakožto autor literárních reportáží dělat téměř vše, co autor beletrie. Jen si nemůže vymýšlet, což je v éře dezinformací podle něj těžké. A občas musí napsat i o protiřečících si interpretacích nějaké události, pokud nemůže zjistit, co se skutečně stalo. V pořadu Události, komentáře hovořil mimo jiné i o vztahu Čechů a Poláků.

Knihou roku a hlavním vítězem cen Magnesia Litera se stal román Hella, literární prvotina rusistky Aleny Machoninové. Nejlepším prozaickým dílem se stala kniha Rozložíš paměť od Marka Torčíka.

V Česku ročně vychází tisíce knih, cílem výročních cen Magnesia Litera je pomoci čtenářům se na tomto trhu zorientovat. Na nejlepší loňské knihy upozorní 18. dubna. Úspěch má pro autory i praktický dopad – zvýšená pozornost zvedá prodeje. I tak se ale podle spoluzakladatele cen Magnesia Litera Pavla Mandyse psaním uživí jen hrstka českých spisovatelů.