Čtenářských klubů přibývá, o knihách diskutují v kavárnách i on-line

Sci-fi, historická literatura, ale i tematické večery – lidé se stále častěji scházejí, aby diskutovali o knihách, sdíleli doporučení a objevovali nové autory i literární žánry. Čtenářských klubů v Česku za několik posledních let přibylo, a to nejen ve velkých městech, ale i v menších obcích. ČT oslovila desítky klubů po celé republice, které potvrdily, že zájem o setkávání čtenářů i počet členů roste.

Čtenářský klub minulý rok založila například Barbora Křikavová v Řeži u Prahy. „S klubem jsem začala během mateřské dovolené, protože jsem hodně četla a chtěla jsem najít způsob, jak propojit maminky, které se jinak nedostanou z domu. Sdílet knížky s co největším počtem lidí je skvělý způsob, jak vytvořit komunitu,“ popisuje.

Podobnou zkušenost popisuje i Eva Francová z Častolovic, kde čtenářský klub existuje od roku 2023. „Už pět šest let se věnuji knihám, a jak jsem se do toho ponořila, začala se na mě nabalovat knižní komunita,“ říká Francová. Její klub začínal v malé kavárně s osmi členy, ale od té doby se rozrostl téměř na dvojnásobek.

Rostoucí zájem potvrzují i větší města. V Plzni vznikl čtenářský klub v roce 2022 a od té doby zájem o členství roste. „Za poslední dva tři měsíce jsme zaznamenali největší příliv nových členů. V prosinci 2024 jich přibylo hned pět. Dozvěděli se o nás převážně z facebookových skupin,“ uvedla Áža Sládková. Podobný vývoj hlásí i v Brně, kde začínali ve stejném roce se třiceti členy. Postupem času se klub rozrostl na dnešních padesát, z nichž patnáct pravidelně dochází na srazy.

Rozšířit si obzory

Čtenářské kluby jsou místem, kde lidé sdílejí své dojmy z knih, inspirují se při výběru titulů a vedou debaty o příbězích, postavách či stylu psaní. „Na konci každé schůzky vylosujeme téma, podle kterého čteme knihu na příště. Na setkání si pak každý přinese svou knihu, přečteme si anotace, sdílíme názory a doporučujeme si navzájem další tituly. Občas probíráme i novinky, které teprve vyjdou. Do budoucna bychom rádi zařadili i návštěvy kina nebo besedy,“ popisuje Nicol Černá ze Znojma.

Některé kluby si tedy volí jednu stejnou knihu pro všechny. „Díky tomu můžeme vést hlubší diskuzi o příběhu, jeho postavách i stylu psaní. Střídáme i různé žánry, jako thriller nebo romantické,“ uvádí Karin Kovářová z Brna.

Ve Žďáru nad Sázavou přistupují k výběru knih jinak. Na začátku měsíce si určují téma a členové si vybírají knihy podle vlastního výběru. „Každý měsíc máme jiné téma, například české povídky, zakázané autory nebo knihy, které byly zfilmovány. Vždy doporučíme několik knih, často i méně známých titulů, aby si každý mohl rozšířit obzory,“ popisuje Martina Sedláková, zakladatelka klubu.

Po kavárnách či on-line

Čtenářské kluby si vybírají různá místa pro svá setkání. Některé se scházejí v kavárnách či hospodách, jiné volí čistě on-line formát. Adéla Lepová, zakladatelka klubu v Praze, popisuje: „Každý měsíc zkoušíme novou kavárnu, abychom kromě knih poznali i různá místa. Vybíráme je na základě atmosféry a hluku. Chodíme tam, kde bude dost místa a navzájem se uslyšíme.“

Naopak Lucie Friedelová, zakladatelka klubu z Ostravy, upřednostnila virtuální formu. „Přemýšlela jsem o srazech naživo, ale bylo to pro mě nepraktické. Hodina cesty tam a zpět představovala zbytečný čas, který jsem mohla věnovat čtení nebo diskusi on-line,“ vysvětluje.

Kromě lidí pořádají čtenářské kluby i instituce jako knihovny, vysoké školy nebo komunitní centra. „Naše iniciativa začala na podzim roku 2018, kdy jsme se rozhodly nabízet čtenářům kvalitní beletrii, odlišující se od mainstreamové literatury. Naším cílem bylo zviditelnit knihy s hodnotným obsahem, zejména ty oceněné Nobelovou cenou za literaturu, a proto jsme setkání nazvali Nóbl salónek,“ popisuje Jitka Laixnerová z Ústřední knihovny v Praze.

Koncept těchto setkání je obdobný jako u klubů vedených veřejností. „Průměrná účast se ustálila na deseti osobách, přičemž stálých účastníků je kolem pěti. Setkání probíhají ve formě diskuzí o knihách, kde každý má možnost podělit se o své dojmy a zkušenosti,“ dodává Laixnerová. Stejnou členskou základnu hlásí i knihovna v Berouně a Novodvorská v Praze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

U stolů na náměstí v Brně usedli sudetští Němci i Češi, přišli také protestující

Stovky lidí se usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost, kterou pořádají organizátoři festivalu Meeting Brno, přišli Němci, převážně senioři, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, komentovali to studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem. Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
před 6 hhodinami

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chceme racionalitu, ne obstrukce, řekl k nařízení o obalech Červený

Česko chce vyjednat změny v implementaci evropského nařízení o obalech (PPWR) tak, aby byla „zachována racionalita“, nechce dělat obstrukce. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) to uvedl po jednání s eurokomisařkou Jessikou Roswallovou. Nařízení by mělo vstoupit v účinnost 12. srpna. Zástupci českého průmyslu i obchodu jej považují za nepromyšlené a požadují dvouletý odklad. Červený upozorňuje, že zavádění je drahé. Ministr také uvedl, že chce podpořit třídění kovů, hlavně hliníku, a to i zálohováním. Kritický je naopak k plánu svého předchůdce stanovit zálohy pro plastové lahve.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Policie obvinila z vraždy mladíka, který napadl dívku u školy v Pardubicích

Pardubičtí kriminalisté obvinili z vraždy mladíka, který ve čtvrtek napadl dívku v blízkosti Střední průmyslové školy chemické (SPŠCH) v Pardubicích. Policie to uvedla na síti X. Těžce zraněná po převozu do nemocnice zemřela. Oběť i podezřelý byli podle médií studenti průmyslovky a mladiství.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Správa železnic plánuje do roku 2033 elektrifikovat dalších 590 kilometrů tratí

Generální ředitel Správy železnic (SŽ) Tomáš Tóth v pátek představil plány na modernizaci tratí. Do roku 2033 by podle něj mělo být elektrifikováno dalších 590 kilometrů českých tratí. Systém ETCS by měl pokrýt tranzitní koridory plus dalších sedm stovek kilometrů. Brífinku se účastnil také ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), který ocenil „prozákaznické chování“ nového vedení této státní organizace.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Rakousko bude dál kontrolovat hranice, dopravu to nezdrží, řekl Metnar

Rakouské kontroly na společných hranicích s Českem budou nadále pokračovat, posunuly se ale do pohraničního vnitrozemí, takže nezatěžují dopravu turistů ani pravidelně dojíždějících lidí, řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) po jednání se svým rakouským protějškem Gerhardem Karnerem.
před 12 hhodinami

Členské státy EU finálně schválily nová pravidla na ochranu psů a koček

Členské státy EU v pátek finálně schválily nový právní předpis, jehož cílem je zlepšit ochranu psů a koček a zajistit jejich identifikaci a sledovatelnost. Informovala o tom Rada EU. Jde o první normu na úrovni EU, která se věnuje chovu, umístění zvířat a zacházení s kočkami a psy. Norma zavádí povinnou identifikaci pomocí mikročipů a registraci v propojitelných národních databázích. Opatření jsou namířená hlavně proti takzvaným množírnám.
před 13 hhodinami
Načítání...