Čtenářských klubů přibývá, o knihách diskutují v kavárnách i on-line

Sci-fi, historická literatura, ale i tematické večery – lidé se stále častěji scházejí, aby diskutovali o knihách, sdíleli doporučení a objevovali nové autory i literární žánry. Čtenářských klubů v Česku za několik posledních let přibylo, a to nejen ve velkých městech, ale i v menších obcích. ČT oslovila desítky klubů po celé republice, které potvrdily, že zájem o setkávání čtenářů i počet členů roste.

Čtenářský klub minulý rok založila například Barbora Křikavová v Řeži u Prahy. „S klubem jsem začala během mateřské dovolené, protože jsem hodně četla a chtěla jsem najít způsob, jak propojit maminky, které se jinak nedostanou z domu. Sdílet knížky s co největším počtem lidí je skvělý způsob, jak vytvořit komunitu,“ popisuje.

Podobnou zkušenost popisuje i Eva Francová z Častolovic, kde čtenářský klub existuje od roku 2023. „Už pět šest let se věnuji knihám, a jak jsem se do toho ponořila, začala se na mě nabalovat knižní komunita,“ říká Francová. Její klub začínal v malé kavárně s osmi členy, ale od té doby se rozrostl téměř na dvojnásobek.

Rostoucí zájem potvrzují i větší města. V Plzni vznikl čtenářský klub v roce 2022 a od té doby zájem o členství roste. „Za poslední dva tři měsíce jsme zaznamenali největší příliv nových členů. V prosinci 2024 jich přibylo hned pět. Dozvěděli se o nás převážně z facebookových skupin,“ uvedla Áža Sládková. Podobný vývoj hlásí i v Brně, kde začínali ve stejném roce se třiceti členy. Postupem času se klub rozrostl na dnešních padesát, z nichž patnáct pravidelně dochází na srazy.

Rozšířit si obzory

Čtenářské kluby jsou místem, kde lidé sdílejí své dojmy z knih, inspirují se při výběru titulů a vedou debaty o příbězích, postavách či stylu psaní. „Na konci každé schůzky vylosujeme téma, podle kterého čteme knihu na příště. Na setkání si pak každý přinese svou knihu, přečteme si anotace, sdílíme názory a doporučujeme si navzájem další tituly. Občas probíráme i novinky, které teprve vyjdou. Do budoucna bychom rádi zařadili i návštěvy kina nebo besedy,“ popisuje Nicol Černá ze Znojma.

Některé kluby si tedy volí jednu stejnou knihu pro všechny. „Díky tomu můžeme vést hlubší diskuzi o příběhu, jeho postavách i stylu psaní. Střídáme i různé žánry, jako thriller nebo romantické,“ uvádí Karin Kovářová z Brna.

Ve Žďáru nad Sázavou přistupují k výběru knih jinak. Na začátku měsíce si určují téma a členové si vybírají knihy podle vlastního výběru. „Každý měsíc máme jiné téma, například české povídky, zakázané autory nebo knihy, které byly zfilmovány. Vždy doporučíme několik knih, často i méně známých titulů, aby si každý mohl rozšířit obzory,“ popisuje Martina Sedláková, zakladatelka klubu.

Po kavárnách či on-line

Čtenářské kluby si vybírají různá místa pro svá setkání. Některé se scházejí v kavárnách či hospodách, jiné volí čistě on-line formát. Adéla Lepová, zakladatelka klubu v Praze, popisuje: „Každý měsíc zkoušíme novou kavárnu, abychom kromě knih poznali i různá místa. Vybíráme je na základě atmosféry a hluku. Chodíme tam, kde bude dost místa a navzájem se uslyšíme.“

Naopak Lucie Friedelová, zakladatelka klubu z Ostravy, upřednostnila virtuální formu. „Přemýšlela jsem o srazech naživo, ale bylo to pro mě nepraktické. Hodina cesty tam a zpět představovala zbytečný čas, který jsem mohla věnovat čtení nebo diskusi on-line,“ vysvětluje.

Kromě lidí pořádají čtenářské kluby i instituce jako knihovny, vysoké školy nebo komunitní centra. „Naše iniciativa začala na podzim roku 2018, kdy jsme se rozhodly nabízet čtenářům kvalitní beletrii, odlišující se od mainstreamové literatury. Naším cílem bylo zviditelnit knihy s hodnotným obsahem, zejména ty oceněné Nobelovou cenou za literaturu, a proto jsme setkání nazvali Nóbl salónek,“ popisuje Jitka Laixnerová z Ústřední knihovny v Praze.

Koncept těchto setkání je obdobný jako u klubů vedených veřejností. „Průměrná účast se ustálila na deseti osobách, přičemž stálých účastníků je kolem pěti. Setkání probíhají ve formě diskuzí o knihách, kde každý má možnost podělit se o své dojmy a zkušenosti,“ dodává Laixnerová. Stejnou členskou základnu hlásí i knihovna v Berouně a Novodvorská v Praze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda projedná svůj legislativní plán, probrat by mohla i požár v Pardubicích

Ke svým legislativním plánům na letošní rok se v pondělí vrátí vláda Andreje Babiše (ANO). Před měsícem ministři projednávání dokumentu přerušili, protože premiérovi vadilo, že ho kabinet dostal k projednávání s rozpory mezi jednotlivými připomínkovými místy. Vláda se pravděpodobně bude zabývat i pátečním požárem v pardubické hale firmy, která mimo jiné vyrábí drony pro Ukrajinu. Policie požár prověřuje pro podezření na teroristický útok, v pátek se kvůli němu sešla i Bezpečnostní rada státu.
před 3 mminutami

Zbrojovka po požáru v Pardubicích očekává škody ve stamilionech

Zbrojařská společnost LPP Holding předpokládá, že škody po pátečním požáru v její hale a administrativní budově v Pardubicích budou ve stamilionech korun. Televizi Nova to v neděli řekla a ČTK potvrdila mluvčí firmy Martina Tauberová. Policie požár prověřuje pro podezření na teroristický útok. Pracuje se čtyřmi verzemi vzniku požáru, u všech s podezřením na úmyslné zavinění. Ohledání místa ukončili policisté v neděli ráno.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoTejc chce snížit počet soudů a státních zastupitelství, mají se slučovat i rušit

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) chystá reformu soudnictví, v rámci níž chce rušit či slučovat soudy a státní zastupitelství. Očekává úspory a větší efektivitu. „Hlavním cílem je, abychom neměli přebujelý management,“ vysvětlil ministr, který chce rovněž zpomalit jmenování nových soudců. Opozice i někteří justiční funkcionáři však varují před možným snížením dostupnosti spravedlnosti i technickou náročností reformy. Prezident Soudcovské unie Libor Vávra se obává technických problémů při migraci dat a upozorňuje na problematické aspekty nejmenování nových soudců. Místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Karel Dvořák (STAN) plán považuje za krátkozraké rozhodnutí. Prezident Unie státních zástupců Tomáš Foldyna proti slučování státních zastupitelství není.
před 9 hhodinami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 9 hhodinami

Za bezpečnost odpovídá i stát, tepal Červíček výrok Babiše. Vondráček se premiéra zastal

Nedělní debata moderovaná Martinem Řezníčkem se věnovala především požáru haly LPP Holdingu v Pardubicích. Senátor a bývalý policejní prezident Martin Červíček (ODS) kritizoval výrok premiéra Andreje Babiše (ANO), podle něhož si mají firmy zajišťovat bezpečnost především samy, zatímco předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) premiéra hájil a mluvil o nutnosti spolupráce. Šéf Pirátů Zdeněk Hřib označil Babišův výrok za nehorázný. Vládní zmocněnec Filip Turek (za Motoristy) odmítl, že by kabinet v oblasti bezpečnosti něco zásadního zanedbal. Hosté diskuse se věnovali také tomu, kdo má Česko zastupovat na červnovém summitu NATO.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoHosté Nedělní debaty mluvili o demokracii a občanské společnosti

Na sobotní demonstraci Milionu chvilek proti určitým krokům vlády se dle organizátorů v Praze na Letné sešly statisíce lidí. Podle předsedy spolku Mikuláše Mináře je to signál pro vládu, ale i zpráva pro opozici. Občany vybídl, aby podporovali politické strany nebo do nich i vstoupili. „Každý si musí najít svůj způsob občanské iniciativy,“ míní Minář. Bývalý novinář a politik Vladimír Mlynář se proti rétorice Milionu chvilek vymezil. „Nemám pocit, že je unášen stát,“ podotkl Mlynář s tím, že ačkoli se mu řada vládních kroků nelíbí, „důvod jít demonstrovat neviděl“. Ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek s Mlynářem souhlasí v tom, že podstata demokracie ohrožena není, demonstraci však vnímá jako kultivovaný dialog s vládou. „S oponentem se má hledat kompromis,“ myslí si Pánek. Nedělní debatu ČT moderoval Martin Řezníček.
před 13 hhodinami

Dotace na zadržování vody v krajině se tenčí, resort chce do budoucna víc peněz

Dotace na revitalizace toků a budování tůní se tenčí. Jde o poslední peníze na opatření, jak udržet vodu v krajině. Možnost žádat o podporu skončí v červnu. A nejde jen o ně. Ministerstvo životního prostředí už také rozdělilo víc než tři čtvrtiny prostředků, které má z unijních fondů k dispozici.
před 16 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 16 hhodinami
Načítání...