Čtenářských klubů přibývá, o knihách diskutují v kavárnách i on-line

Sci-fi, historická literatura, ale i tematické večery – lidé se stále častěji scházejí, aby diskutovali o knihách, sdíleli doporučení a objevovali nové autory i literární žánry. Čtenářských klubů v Česku za několik posledních let přibylo, a to nejen ve velkých městech, ale i v menších obcích. ČT oslovila desítky klubů po celé republice, které potvrdily, že zájem o setkávání čtenářů i počet členů roste.

Čtenářský klub minulý rok založila například Barbora Křikavová v Řeži u Prahy. „S klubem jsem začala během mateřské dovolené, protože jsem hodně četla a chtěla jsem najít způsob, jak propojit maminky, které se jinak nedostanou z domu. Sdílet knížky s co největším počtem lidí je skvělý způsob, jak vytvořit komunitu,“ popisuje.

Podobnou zkušenost popisuje i Eva Francová z Častolovic, kde čtenářský klub existuje od roku 2023. „Už pět šest let se věnuji knihám, a jak jsem se do toho ponořila, začala se na mě nabalovat knižní komunita,“ říká Francová. Její klub začínal v malé kavárně s osmi členy, ale od té doby se rozrostl téměř na dvojnásobek.

Rostoucí zájem potvrzují i větší města. V Plzni vznikl čtenářský klub v roce 2022 a od té doby zájem o členství roste. „Za poslední dva tři měsíce jsme zaznamenali největší příliv nových členů. V prosinci 2024 jich přibylo hned pět. Dozvěděli se o nás převážně z facebookových skupin,“ uvedla Áža Sládková. Podobný vývoj hlásí i v Brně, kde začínali ve stejném roce se třiceti členy. Postupem času se klub rozrostl na dnešních padesát, z nichž patnáct pravidelně dochází na srazy.

Rozšířit si obzory

Čtenářské kluby jsou místem, kde lidé sdílejí své dojmy z knih, inspirují se při výběru titulů a vedou debaty o příbězích, postavách či stylu psaní. „Na konci každé schůzky vylosujeme téma, podle kterého čteme knihu na příště. Na setkání si pak každý přinese svou knihu, přečteme si anotace, sdílíme názory a doporučujeme si navzájem další tituly. Občas probíráme i novinky, které teprve vyjdou. Do budoucna bychom rádi zařadili i návštěvy kina nebo besedy,“ popisuje Nicol Černá ze Znojma.

Některé kluby si tedy volí jednu stejnou knihu pro všechny. „Díky tomu můžeme vést hlubší diskuzi o příběhu, jeho postavách i stylu psaní. Střídáme i různé žánry, jako thriller nebo romantické,“ uvádí Karin Kovářová z Brna.

Ve Žďáru nad Sázavou přistupují k výběru knih jinak. Na začátku měsíce si určují téma a členové si vybírají knihy podle vlastního výběru. „Každý měsíc máme jiné téma, například české povídky, zakázané autory nebo knihy, které byly zfilmovány. Vždy doporučíme několik knih, často i méně známých titulů, aby si každý mohl rozšířit obzory,“ popisuje Martina Sedláková, zakladatelka klubu.

Po kavárnách či on-line

Čtenářské kluby si vybírají různá místa pro svá setkání. Některé se scházejí v kavárnách či hospodách, jiné volí čistě on-line formát. Adéla Lepová, zakladatelka klubu v Praze, popisuje: „Každý měsíc zkoušíme novou kavárnu, abychom kromě knih poznali i různá místa. Vybíráme je na základě atmosféry a hluku. Chodíme tam, kde bude dost místa a navzájem se uslyšíme.“

Naopak Lucie Friedelová, zakladatelka klubu z Ostravy, upřednostnila virtuální formu. „Přemýšlela jsem o srazech naživo, ale bylo to pro mě nepraktické. Hodina cesty tam a zpět představovala zbytečný čas, který jsem mohla věnovat čtení nebo diskusi on-line,“ vysvětluje.

Kromě lidí pořádají čtenářské kluby i instituce jako knihovny, vysoké školy nebo komunitní centra. „Naše iniciativa začala na podzim roku 2018, kdy jsme se rozhodly nabízet čtenářům kvalitní beletrii, odlišující se od mainstreamové literatury. Naším cílem bylo zviditelnit knihy s hodnotným obsahem, zejména ty oceněné Nobelovou cenou za literaturu, a proto jsme setkání nazvali Nóbl salónek,“ popisuje Jitka Laixnerová z Ústřední knihovny v Praze.

Koncept těchto setkání je obdobný jako u klubů vedených veřejností. „Průměrná účast se ustálila na deseti osobách, přičemž stálých účastníků je kolem pěti. Setkání probíhají ve formě diskuzí o knihách, kde každý má možnost podělit se o své dojmy a zkušenosti,“ dodává Laixnerová. Stejnou členskou základnu hlásí i knihovna v Berouně a Novodvorská v Praze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Piety i mše uctily oběti předloňské střelby na filozofické fakultě

Lidé v Česku si v neděli připomněli památku obětí předloňské střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK). Už dopoledne uctili jejich památku například někteří senátoři v čele s předsedou horní komory Milošem Vystrčilem (ODS). Po poledni si památku obětí připomněl i premiér Andrej Babiš (ANO). Konaly se i další akce, které připravily spolky Spojeni nadějí a Uši pro duši s podporou fakulty a univerzity. Při tragédii zemřelo čtrnáct lidí z řad studentů a pedagogů.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Vánoce nárůst nemocných zřejmě přibrzdí

Chřipka, covid a další respirační nemoci se šíří Českem. Podle hlavní hygieničky počet lidí s respiračními nemocemi dosáhl hranice epidemie. Nejvíc nemocných přibývá mezi dětmi. Lékaři potvrdili i výskyt chřipkového viru H3N2 subtypu K, na který hůř funguje očkování. Blížící se vánoční svátky podle odborníků nárůst nemocných přibrzdí, ale období nemocí nejspíš prodlouží.
před 3 hhodinami

Tresty za kriminalitu se změní. Někteří vězni se dostanou na svobodu

Od Nového roku začne platit novela trestního zákoníku, která upravuje výši trestů. Za opakované drobné krádeže nebo neplacení výživného soudy nebudou posílat pachatele tak často za mříže. Soudci budou muset kvůli novele přezkoumat podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) zhruba čtyři tisíce rozsudků, jestli jsou některé odsouzené činy trestné i podle nové úpravy.
před 3 hhodinami

Útočí rychle a ve vlnách. Aktivita hackerů nepolevuje

Útoky počítačových hackerů v Česku nepolevují. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost jich letos registruje přes dvě stě. Cílí na firmy, zdravotnická zařízení i na státní instituce. Aktivity hackerů se dotkly nemocnice v Nymburku, Ředitelství silnic a dálnic i ministerstva zahraničí. Nejaktivnější jsou útočníci působící z Ruska. K prolomení systémů někteří hackeři nepotřebují ani uživatelská jména a hesla. Zpravidla útočí velmi rychle, ve vlnách a často symetricky. Systémová opatření nově zavádí zákon o kybernetické bezpečnosti, jenž rozšiřuje okruh subjektů, které budou muset plnit daná nařízení, až na šest tisíc.
před 4 hhodinami

Provoz vlaků v Praze byl po omezení kvůli krádeži kabelů plně obnoven

Provoz vlaků v Praze byl po omezení kvůli krádeži kabelů plně obnoven po 14:40, uvedla Správa železnic. Vlaky kvůli krádeži na trati v úseku Vršovice – Hlavní nádraží nabíraly hodiny zpoždění. Omezení se dotklo podle webu dopravce České dráhy desítek vlaků, lokálních spojů i rychlíků. Některé regionální spoje musely dráhy odřeknout. Omezení provozu trvalo více než devět hodin.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Když Pavel může být prezidentem, Turek může být ministrem, věří Jakl. Žantovský je proti

Bývalý ředitel politického odboru prezidentské kanceláře Václava Klause Ladislav Jakl si myslí, že „mávat hesly“ o tom, že politik má být slušný, hodný, poctivý a hájit pravdu, je „laciné“. Daleko důležitější podle něj je poctivě sledovat zájmy svých voličů a i občanů. Spolupracovník bývalého prezidenta Václava Havla a poradce nynější hlavy státu Petra Pavla Michael Žantovský řekl, že i když bývalí prezidenti Havel a Klaus měli odlišný postoj k celé řadě věcí, nebyli to protivníci. Podle Jakla by Filip Turek (za Motoristy) mohl být ministrem, protože Petr Pavel je prezidentem. Žantovský si Turka ministrem neumí představit. Hosté Duelu ČT24 moderovaného Martinem Řezníčkem debatovali také o nové tuzemské vládě či ruské invazi na Ukrajinu.
před 5 hhodinami

Provizorium nemusí být problém, nebude-li dlouhé, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Vláda Andreje Babiše (ANO) míří do rozpočtového provizoria, protože chce předělat návrh státního rozpočtu zděděný po kabinetu Petra Fialy (ODS). Hlavní ekonom Investiky Vít Hradil a redaktor ČT Petr Vašek diskutující v pořadu Události, komentáře z ekonomiky se shodli, že provizorium nemusí být zásadní problém, pokud nepotrvá dlouho. Babišova vláda se ale zřejmě nevyhne vyššímu schodku, pokud chce prosadit priority jako přesun poplatků za obnovitelné zdroje na stát nebo snížení záloh živnostníkům. Debatu moderovala Vanda Kofroňová.
před 7 hhodinami

Na muniční iniciativu dali podle Lipavského dárci sto miliard

Na muniční iniciativu pro Ukrajinu dárci věnovali sto miliard korun, dvěma až třemi miliardami přispělo Česko, sdělil v pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS).
před 11 hhodinami
Načítání...