Čtenářských klubů přibývá, o knihách diskutují v kavárnách i on-line

Sci-fi, historická literatura, ale i tematické večery – lidé se stále častěji scházejí, aby diskutovali o knihách, sdíleli doporučení a objevovali nové autory i literární žánry. Čtenářských klubů v Česku za několik posledních let přibylo, a to nejen ve velkých městech, ale i v menších obcích. ČT oslovila desítky klubů po celé republice, které potvrdily, že zájem o setkávání čtenářů i počet členů roste.

Čtenářský klub minulý rok založila například Barbora Křikavová v Řeži u Prahy. „S klubem jsem začala během mateřské dovolené, protože jsem hodně četla a chtěla jsem najít způsob, jak propojit maminky, které se jinak nedostanou z domu. Sdílet knížky s co největším počtem lidí je skvělý způsob, jak vytvořit komunitu,“ popisuje.

Podobnou zkušenost popisuje i Eva Francová z Častolovic, kde čtenářský klub existuje od roku 2023. „Už pět šest let se věnuji knihám, a jak jsem se do toho ponořila, začala se na mě nabalovat knižní komunita,“ říká Francová. Její klub začínal v malé kavárně s osmi členy, ale od té doby se rozrostl téměř na dvojnásobek.

Rostoucí zájem potvrzují i větší města. V Plzni vznikl čtenářský klub v roce 2022 a od té doby zájem o členství roste. „Za poslední dva tři měsíce jsme zaznamenali největší příliv nových členů. V prosinci 2024 jich přibylo hned pět. Dozvěděli se o nás převážně z facebookových skupin,“ uvedla Áža Sládková. Podobný vývoj hlásí i v Brně, kde začínali ve stejném roce se třiceti členy. Postupem času se klub rozrostl na dnešních padesát, z nichž patnáct pravidelně dochází na srazy.

Rozšířit si obzory

Čtenářské kluby jsou místem, kde lidé sdílejí své dojmy z knih, inspirují se při výběru titulů a vedou debaty o příbězích, postavách či stylu psaní. „Na konci každé schůzky vylosujeme téma, podle kterého čteme knihu na příště. Na setkání si pak každý přinese svou knihu, přečteme si anotace, sdílíme názory a doporučujeme si navzájem další tituly. Občas probíráme i novinky, které teprve vyjdou. Do budoucna bychom rádi zařadili i návštěvy kina nebo besedy,“ popisuje Nicol Černá ze Znojma.

Některé kluby si tedy volí jednu stejnou knihu pro všechny. „Díky tomu můžeme vést hlubší diskuzi o příběhu, jeho postavách i stylu psaní. Střídáme i různé žánry, jako thriller nebo romantické,“ uvádí Karin Kovářová z Brna.

Ve Žďáru nad Sázavou přistupují k výběru knih jinak. Na začátku měsíce si určují téma a členové si vybírají knihy podle vlastního výběru. „Každý měsíc máme jiné téma, například české povídky, zakázané autory nebo knihy, které byly zfilmovány. Vždy doporučíme několik knih, často i méně známých titulů, aby si každý mohl rozšířit obzory,“ popisuje Martina Sedláková, zakladatelka klubu.

Po kavárnách či on-line

Čtenářské kluby si vybírají různá místa pro svá setkání. Některé se scházejí v kavárnách či hospodách, jiné volí čistě on-line formát. Adéla Lepová, zakladatelka klubu v Praze, popisuje: „Každý měsíc zkoušíme novou kavárnu, abychom kromě knih poznali i různá místa. Vybíráme je na základě atmosféry a hluku. Chodíme tam, kde bude dost místa a navzájem se uslyšíme.“

Naopak Lucie Friedelová, zakladatelka klubu z Ostravy, upřednostnila virtuální formu. „Přemýšlela jsem o srazech naživo, ale bylo to pro mě nepraktické. Hodina cesty tam a zpět představovala zbytečný čas, který jsem mohla věnovat čtení nebo diskusi on-line,“ vysvětluje.

Kromě lidí pořádají čtenářské kluby i instituce jako knihovny, vysoké školy nebo komunitní centra. „Naše iniciativa začala na podzim roku 2018, kdy jsme se rozhodly nabízet čtenářům kvalitní beletrii, odlišující se od mainstreamové literatury. Naším cílem bylo zviditelnit knihy s hodnotným obsahem, zejména ty oceněné Nobelovou cenou za literaturu, a proto jsme setkání nazvali Nóbl salónek,“ popisuje Jitka Laixnerová z Ústřední knihovny v Praze.

Koncept těchto setkání je obdobný jako u klubů vedených veřejností. „Průměrná účast se ustálila na deseti osobách, přičemž stálých účastníků je kolem pěti. Setkání probíhají ve formě diskuzí o knihách, kde každý má možnost podělit se o své dojmy a zkušenosti,“ dodává Laixnerová. Stejnou členskou základnu hlásí i knihovna v Berouně a Novodvorská v Praze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vakcíny proti encefalitidě by pojišťovny mohly hradit i lidem pod padesát let

Očkování proti klíšťové encefalitidě by pojišťovny mohly hradit i lidem mladším padesáti let. Požádal o to výrobce vakcín a Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) už ukončil hodnoticí zprávu. Ta odhaduje, že změny uspoří třeba i na nemocenské kolem 650 milionů korun. Rozhodnout má orgán při ministerstvu zdravotnictví, který ale zatím neexistuje. Proočkovaná je teď polovina populace, národní strategie cílí na tři čtvrtiny.
před 16 mminutami

Podvodníci si přes účty charitativních organizací tipují své možné oběti

Podvodníci zneužívají transparentní účty charitativních organizací. Oběti přimějí, aby na konta neziskovek převedly menší částky, vydávané například za registrační poplatky. Díky veřejným výpisům si pak ověří, kteří lidé jsou ochotní peníze posílat. Následně je navedou na jiné, už podvodné účty.
před 22 mminutami

VideoSinice lze odhalit pohledem, říká hlavní hygienička

Kvalita koupacích vod navzdory vedrům odpovídá loňskému roku, sdělila v pořadu Interview ČT24 hlavní hygienička Barbora Macková. V osmi lokalitách podle ní koupání bylo zakázáno, v deseti se pak nedoporučuje. Nejčastějším důvodem pro to je podle hygieničky výskyt sinic. „Ten jde zjistit i pohledem. Pokud voda jeví známky změny barvy nebo i výskytu rostlinek, je potřeba najít jinou,“ řekla. Pokud lidé pojmou podezření, že její kvalita neodpovídala standardům až po smočení, doporučuje opláchnutí pitnou vodou a převlečení do čistého oblečení. Monitorovaná koupaliště lze najít na webu koupacivody.cz. Macková s moderátorem Jiřím Václavkem rozebrala též výskyt lymské boreliózy a žloutenky, testování kojeneckých mlék nebo dopady pandemie covidu-19 a zda by ji Česko zvládlo i nyní.
před 1 hhodinou

Babiš chce obnovit koalici proti suchu

Premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek uvedl, že se v pondělí sejde vláda, aby obnovila Národní koalici pro boj se suchem, která vznikla už v roce 2018. Na její projekty včetně nových přehrad chce kabinet čtyři miliardy korun. Zároveň odpoledne premiér navštívil vodní nádrž Slapy. Sucho již výrazně omezilo provoz malých vodních elektráren.
12:59Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Stát u soudu žádá po ruském velvyslanectví 135 milionů za užívání budov v Česku

Městský soud v Praze se ve čtvrtek začal zabývat sporem o dlužné nájemné za využívání budov ruskou diplomatickou misí v Praze a na dalších místech v tuzemsku. Diplomatický servis, který je příspěvkovou organizací ministerstva zahraničí a u soudu zastupuje český stát, požaduje v žalobě po ruském velvyslanectví zhruba 135 milionů korun. Soud ve čtvrtek přečetl listinné důkazy, jednání bude pokračovat v říjnu.
před 6 hhodinami

VideoSečteno: Moravskoslezský kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve čtvrtek 13. srpna se věnoval Moravskoslezskému kraji.
před 9 hhodinami

O víkendu se oteplí až na 36 stupňů, v neděli mohou být bouřky

O víkendu se v Česku oteplí až na 36 stupňů Celsia. Bude převážně jasno, ale v neděli se hlavně v Čechách zřejmě postupně zatáhne a mohou se objevit bouřky. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
07:54Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Z elektrolytů se stal trend. Na co si dát pozor?

Nápoje s elektrolyty byly hlavně v minulosti spojeny se sportem, dnes už je ale lidé koupí i v obchodě s potravinami a užívají je v práci nebo během dne, aby třeba zahnali únavu. Popularita těchto produktů masivně roste také díky sociálním sítím. A to i přes rady odborníků, podle kterých jejich užívání v každodenním životě není tolik potřeba. Experti také upozorňují, že nadměrný příjem elektrolytů může být pro člověka i škodlivý.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.