Čtenář

Už více než pět set čtenářů Ústřední knihovny v Praze si vyzkoušelo nový systém půjčování knih. V samoobslužném režimu knihovna od září nově funguje v sobotu dopoledne a v neděli. V ostatní dny a sobotu odpoledne je knihovna na Mariánském náměstí otevřená standardně. Provoz bez asistence knihovníků už funguje na dvou dalších pobočkách a také ve třech kioscích. V budoucnu by měly přibýt i další.

Sci-fi, historická literatura, ale i tematické večery – lidé se stále častěji scházejí, aby diskutovali o knihách, sdíleli doporučení a objevovali nové autory i literární žánry. Čtenářských klubů v Česku za několik posledních let přibylo, a to nejen ve velkých městech, ale i v menších obcích. ČT oslovila desítky klubů po celé republice, které potvrdily, že zájem o setkávání čtenářů i počet členů roste.

Přibývá knih, jejichž vydání spisovatelé financují prostřednictvím veřejné sbírky. Potvrzují to data, která ČT získala od crowdfundingových platforem jako Donio, Hithit nebo Startovač, ale také z Národní knihovny. Komunitní financování využívají hlavně začínající autoři. Umožňuje jim to nejen pokrýt náklady na vydání knihy, ale i navázat přímý kontakt s budoucími čtenáři.

Rok 2024 byl bohatý na zpravodajské dění. Analytický nástroj Chartbeat po celou dobu měřil, jaká témata i které konkrétní texty vás na webu ČT24 zaujaly nejvíc. A díky tomu, že jej používají desítky tisíc médií ve více než šedesátce zemí, dodal i informace, co se nejvíc četlo ve světě.

V Česku ročně vychází tisíce knih, cílem výročních cen Magnesia Litera je pomoci čtenářům se na tomto trhu zorientovat. Na nejlepší loňské knihy upozorní 18. dubna. Úspěch má pro autory i praktický dopad – zvýšená pozornost zvedá prodeje. I tak se ale podle spoluzakladatele cen Magnesia Litera Pavla Mandyse psaním uživí jen hrstka českých spisovatelů.

Pandemie covidu-19 návyky českých čtenářů příliš neovlivnila. Počet lidí, kteří si v prvním roce lockdownů nakoupili více knih než obvykle, je jen mírně vyšší než počet těch, kteří si oproti zvykům koupili méně titulů. Vyplynulo to z výzkumu Národní knihovny. Statistické šetření v únoru loňského roku shrnuje publikace Covidočtení. Podle jednoho z autorů Jiřího Trávníčka pandemie například potvrdila, že kamenná knihkupectví jsou „slabým článkem řetězu“.

Na knihkupecké pulty přibude ročně na čtrnáct tisíc nových titulů a pro děti jich je určeno odhadem dva tisíce. Malým čtenářům i jejich rodičům nyní může pomoct s výběrem Čtenářský metr od třineckých knihovníků. Buď nástěnný, anebo jako mobilní aplikace.