Čechy během pandemie více zajímaly romány o moru či choleře, o moc náruživěji ale nečetli

5 minut
Rozhovor s Jiřím Trávníčkem
Zdroj: ČT24

Pandemie covidu-19 návyky českých čtenářů příliš neovlivnila. Počet lidí, kteří si v prvním roce lockdownů nakoupili více knih než obvykle, je jen mírně vyšší než počet těch, kteří si oproti zvykům koupili méně titulů. Vyplynulo to z výzkumu Národní knihovny. Statistické šetření v únoru loňského roku shrnuje publikace Covidočtení. Podle jednoho z autorů Jiřího Trávníčka pandemie například potvrdila, že kamenná knihkupectví jsou „slabým článkem řetězu“.

Osm procent čtenářů si v prvním roce pandemie kupovalo více knih než v předcovidové době. Sedm procent pak přiznává, že si nových přírůstků do knihovny pořídilo méně. Přes čtyřicet procent knížky kupovalo stejně jako předtím.

„Nedá se říct, že čtení by bylo jednoznačným vítězem covidové doby,“ podotýká Trávníček, „více nás zaměstnávaly digitální aktivity a jiná masmédia. Ale čtení také mírně narostlo. A to spíše čtení krátkých textů, zpráv a podobně než čtení knih. Nicméně i ty mírně získaly.“

Z výkumu o čtení v době pandemie
Zdroj: Národní knihovna ČR/Nielsen Admosphere

Nejvýraznější nárůst je znát ve skupině 15 až 24 let, kde více než čtvrtina dotazovaných tvrdila, že oproti době před pandemií začala více číst tištěné knihy. Třináct procent dotazovaných ze stejné věkové skupiny naopak přiznalo, že četlo méně. Ale třeba čtyřicátníci knížku po vypuknutí pandemie spíš odložili.

Z výkumu o čtení v době pandemie
Zdroj: Národní knihovna ČR/Nielsen Admosphere

Zájem o epidemie v literatuře

Pandemie se nicméně promítla i do témat, o něž čtenáři jevili zájem. Zejména v první vlně na jaře 2020, kdy veřejnost i odborníci měli ohledně covidu-19 více otázek než odpovědí.

„Tuto nejistotu jsme se snažili pokrýt i tím, že jsme k ní hledali klíč. Takže se půjčovala díla, která jsou spojená s nějakou epidemií, jako Camusův Mor, Láska za časů cholery od Garcíi Márqueze, Deník morového roku, Čapkova Bílá nemoc. Hledané tituly to byly nejen v knihovnách, ale i na e-shopech a platformách typu Databáze knih,“ upřesnil Trávníček.

Nejvíce tratila kamenná knihkupectví

Kamenná knihkupectví nepatřila k výjimkám, které by mohly mít pro své zákazníky otevřeno v obvyklém režimu, při platnosti přísnějších opatření se prodávalo přes „okýnka“. Podle Trávníčka ale už před pandemií fungoval i jiný způsob prodeje knih než přímo u pultu. Knihkupecké řetězce provozují zároveň e-shopy, mnohá nakladatelství své tituly prodávají bez zprostředkovatele.

„Nakladatelství úplně netratila, nejvíce tratila ale kamenná knihkupectví, tedy už předtím nejslabší článek v tomto řetěze ještě více zeslábl,“ všímá si Trávníček.

Výstupy z výzkumů čtenářského chování v době pandemie publikací Covidočtení nekončí. Na konci roku by měla vyjít publikace zaměřující se na to, jakými čtenáři byly během epidemie koronaviru děti a mládež.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Od Draculy po lidové příšery. Pestrost hororu ukazuje nová kniha

Upíři, ďáblové, mrtvoly, krev, ale třeba i ekologie mohou být ústředními tématy hororových děl. Rozmanitost a významné autory tohoto literárního a filmového žánru rozebírá publicista Antonín Tesař v nové knize V domě je příšera. Strach je podle něj pro horor důležitý, ale ne nutně nezbytný. „Může reagovat na aktuální dění,“ poznamenává dramaturg Festivalu otrlého diváka Jiří Flígl.
před 10 hhodinami

Iniciativa chce v Kladně kulturní autonomii, primátor se ohradil vůči kampani

Iniciativa podporující kladenské Divadlo Lampion chce kulturní autonomii. Její zástupci vystoupili na zastupitelstvu. Reagují na nedávnou kauzu spojenou s představením MáMě a kritizovanou upoutávkou, kvůli níž vedení města na necelé dva dny pozastavilo přípravu představení. Primátor Milan Volf (Volba pro Kladno) se ohradil vůči kampani a odmítl tvrzení, že město nepodporuje kladenská divadla. Uvedl, že si váží umělecké tvorby a rozmanitosti, ale zároveň pro něj není umělecká svoboda synonymem pro neodpovědnost nebo zjevnou ignoraci pravidel.
před 16 hhodinami

Vltavská filharmonie i s okolními investicemi má stát 16,5 miliardy

Plánovaná stavba Vltavské filharmonie u stanice metra C Vltavská i se souvisejícími úpravami okolí vyjde Prahu podle aktuálních odhadů na 16,53 miliardy korun bez DPH. Vyplývá to z dokumentu, kterým městští radní schválili založení příslušných investičních akcí. Odsouhlasili také vznik nadačního fondu pro výběr příspěvků na samotnou stavbu filharmonie, která má vyjít na 11,65 miliardy korun. Její budování by podle harmonogramu mělo začít v roce 2027 a skončit o pět let později.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Cenu divadelní kritiky získala inscenace Wernisch

Inscenací roku 2024 je podle Cen divadelní kritiky představení Wernisch v režii Jana Nebeského. Uvedlo ho Národní divadlo ve spolupráci s divadelním spolkem JEDL na Nové scéně. Nejlepší ženský herecký výkon předvedla Denisa Barešová v Paní Bovaryové, v mužské kategorii cenu převzal Mark Kristián Hochman za představení Vojcek_jednorozměrný člověk. Divadlem roku se stalo ostravské Divadlo Petra Bezruče.
16. 3. 2025

Uměleckou svobodu divadla v Kladně podpořil happening

Shromáždění na kladenském náměstí Starosty Pavla podpořilo uměleckou svobodu Divadla Lampion. Akce souvisela s kauzou spojenou s inscenací MáMě a kritizovanou upoutávkou, kvůli níž na necelé dva dny vedení města pozastavilo přípravu představení. Po skončení happeningu se asi dvacet účastníků přesunulo k historické radnici a někteří se na ni podle policie snažili vylézt. Organizátoři to popírají.
15. 3. 2025Aktualizováno15. 3. 2025

Herečka Jana Plodková zažije se skupinou studentů stav beztíže

Herečka Jana Plodková se chystá na výcvik v rámci projektu Česká cesta do vesmíru. Společně s dvacítkou vybraných studentů si vyzkouší parabolický let, kde bude vystavena stavu beztíže. S rolí kapitánky, která se připravuje na vesmírnou misi, má už zkušenosti ze satirického seriálu Kosmo.
15. 3. 2025

Cena literární kritiky Magnesii Liteře nekonkuruje, doplňuje ji, míní šéfka spolku

Česká knižní scéna má novou odbornou anketu. Tento týden se konal první ročník předávání Ceny literární kritiky, která se tak zařadila vedle tradičních ocenění Magnesia Litera. O jejich rivalitě v Událostech, komentářích diskutovali předsedové spolků a publicisté Blanka Činátlová a Pavel Mandys. Podle nich je prestižní Magnesia Litera nenahraditelná a Cena literární kritiky ji tak pouze doplňuje. Rozdíl vidí i v tom, že novinka cílí na menší okruh čtenářů.
15. 3. 2025

Vztahem komunistického režimu a kuchyně se zabývají dvě nové knihy

Vlivu komunistického režimu na české kuchyně se věnují dvě nové knihy. Historik Martin Franc popsal stravování od druhé světové války do konce šedesátých let. Tehdejší režim měl podle něho vždycky vůli prosadit co nejvíc masa. Problém ale byl, že ho nedokázal zabezpečit tolik, aby uspokojil stále rostoucí poptávku. Bohemistka Lenka Pořízková se zase zabývala kuchařskými příručkami. V padesátých letech podle ní nesloužily pouze k propagaci potravin, ale často i průmyslových výrobků jako mixérů nebo kuchyňských robotů.
15. 3. 2025
Načítání...