Čtení

Ženy v Afghánistánu podle nových pravidel hnutí Taliban nejenže musejí chodit mimo domov celé zahalené, na veřejnosti nesmí být ani slyšet jejich hlas. Uvedla to agentura AP, podle níž omezení kritizovala vysoká představitelka OSN Roza Otunbajevová.

Pro rozvoj dětského myšlení je mnohem výhodnější věnovat se čtení klasických knih než brouzdat po internetu. Čtení tištěných textů totiž zlepšuje porozumění více než čtení digitálních materiálů. Vyplývá to z nové studie vědců z Valencijské univerzity.

I když mezi obyvateli Česka ubývá čtenářů, aspoň jednu tištěnou či elektronickou knihu za rok přečte téměř tři čtvrtě z nich. Vyplývá to z velkého výzkumu Národní knihovny a Akademie věd, který zájem Čechů o čtenářství prověřoval opět po pěti letech. K nejoblíbenějším autorům a titulům patří Erich Maria Remarque či Harry Potter, naopak poprvé v žebříčku chybí Michal Viewegh.

V mezinárodním srovnání jsou čeští žáci čtvrtých tříd základních škol ve čtení s porozuměním nadprůměrní. Oproti vrstevníkům jiných států však jejich úroveň za posledních dvacet let stagnuje. Ukázaly to výsledky mezinárodního průzkumu PIRLS z roku 2021 a následná analýza, kterou provedla Česká školní inspekce. Trojici nejlepších tvořily Singapur, Irsko a Hongkong.

Sednout si do vlaku, dívat se na ubíhající krajinu za oknem a poslouchat knihy umožňuje akce Čtení do vlaku. Místo audioknih poslouchají cestující z Prahy do vybraných zastávek ve Středočeském kraji přímo autory. Ve vagonech Českých drah se během týdne vystřídá na třicet spisovatelů.

Pandemie covidu-19 návyky českých čtenářů příliš neovlivnila. Počet lidí, kteří si v prvním roce lockdownů nakoupili více knih než obvykle, je jen mírně vyšší než počet těch, kteří si oproti zvykům koupili méně titulů. Vyplynulo to z výzkumu Národní knihovny. Statistické šetření v únoru loňského roku shrnuje publikace Covidočtení. Podle jednoho z autorů Jiřího Trávníčka pandemie například potvrdila, že kamenná knihkupectví jsou „slabým článkem řetězu“.

Projekt Mravenčí chůva podruhé připravil pro děti a rodiče aktivitu nazvanou Pročtené léto. Každý prázdninový týden přiblíží řadu tipů pro letní čtení k vybraným tématům. Počítají se i audioknihy.

Lidé během pandemie covidu-19 čtou víceméně pořád stejně, omezené možnosti volného času se ale odrazily ve zvýšeném zájmu o mediální aktivity, především u generace mezi 15 a 24 lety. Víc než před pandemií tak lidé zasednou před obrazovku televize nebo notebooku, děti více hrají hry. Závěr vyplývá z výzkumu, který provedla Národní knihovna.

Na knihkupecké pulty přibude ročně na čtrnáct tisíc nových titulů a pro děti jich je určeno odhadem dva tisíce. Malým čtenářům i jejich rodičům nyní může pomoct s výběrem Čtenářský metr od třineckých knihovníků. Buď nástěnný, anebo jako mobilní aplikace.

Veřejné čtení jmen obětí holocaustu, Jom ha-šoa, letos kvůli koronaviru organizátoři přesouvají na internet. Pietní akce, která se koná v úterý 21. dubna, se zúčastní například velvyslanec Státu Izrael v České republice Daniel Meron, ale i příbuzní obětí holocaustu a přeživších. ČT to řekla koordinátorka akce z Institutu Terezínské iniciativy Eliška Waageová.

Rodina, škola i knihovna rozhodují o čtenářské budoucnosti dětí. Jakým způsobem ji můžou ovlivnit, shrnuje nová publikace literárního vědce Jiřího Trávníčka. K výsledkům statistického šetření přidává doporučení, jak z potomků „udělat“ pravidelné čtenáře.

Doba strávená koukáním do chytrého telefonu a čtení knih se nemusí vylučovat, tvrdí nakladatelství Albatros. To přichází s aplikací StoryMe, která přináší četbu na pokračování. Místo digitálního lelkování si může čtenář vybrat fantasy, romantiku nebo detektivky. Snadný přístup k elektronickým nebo audioknihám nabízejí stále častěji svým klientům také různé instituce, například pražský IKEM svým pacientům.

Městská knihovna v Písku se stěhuje do nové budovy, vzdálené jen zhruba sto padesát metrů od té původní. Do stěhování se v úterý zapojili i sami čtenáři – tisíce knih přemístili prostřednictvím živého řetězu, který proměnil Alšovo nábřeží v celodenní happening.

Nedostatek volného času a špatný výběr titulu bývají příčinou, proč knížka nakonec skončí v polici mezi nepřečtenými. Nedočtená přitom zůstává jak povinná četba, tak překvapivě i bestsellery. Nepřečtené knihy zabírají v českých knihovnách v průměru 23 procent, ukazuje průzkum internetového knihkupectví Martinus.cz.

Čtení a děti jdou dohromady, snaží se přesvědčit každoročně několik akcí zaměřených na dětskou čtenářskou gramotnost a vůbec chuť usednout spíše ke knize než třeba k počítači. I letos se na Den dětí spouští jak pražský festival Děti, čtěte!, tak celonárodní Týden čtení dětem. Doplňuje je navíc vydání dobrodružného příběhu Tajemství úplňků – knihy zvláštní tím, že ji napsaly děti pro děti.