Knihy se staly tématem hned dvou kulturních novinek z Brna. Jak inscenace pro děti Berta mezi řádky v divadle Polárka, tak výstava Člověk čtoucí v Památníku písemnictví se snaží návštěvníkům ukázat, jak je literatura v lidském životě důležitá. A také prozrazuje, že některé čtenářské nešvary se nemění ani po stoletích.
Čtení provází fantazie i nešvary, ukazují v Brně divadlo a výstava
2 minuty
Čtení tématem divadla i výstavy
K premiérovému představení divadla Polárka je připojeno varování, že knihy způsobují fantazii. Určeno je pro diváky, kteří většinou číst ještě neumějí – pro publikum už od tří let. Berta mezi řádky, jak se kabaretní inscenace jmenuje, chce malé, ale i velké diváky vtáhnout do světa knížek a dobrodružství, která díky nim mohou zažít.
Knihy jako loutky
„Byli bychom rádi, aby to bylo o fantazii, o tom, co všechno můžete v knížkách najít,“ potvrzuje režisér a také spoluautor Jiří Jelínek. „Berta se nenoří do světa knih kvůli negativnímu útěku před realitou, naopak. Dělají její život dobrodružnější, romantičtější, napínavější a plnější,“ dodává.
Bertin život se prolíná s knižními a divadelními žánry. Na jevišti ožívají literární příběhy, jako loutky slouží právě knihy. Představují třeba dinosaura, kusy oblečení nebo hudební nástroj.
Z inscenace Berta mezi řádky
„Přála bych si, aby děti nacházely pozitivní vztah ke čtení. Já jsem třeba jako malá čtenář nebyla a vždycky mě trápilo, že čtu pomaleji než ostatní,“ přiznává představitelka hlavní hrdinky Berty Barbora Hořčičková.
Nejnovější inscenace tak zapadá do sezonní dramaturgie Polárky, kterou je motivovat diváky, aby se vydali na dobrodružnou cestu za poznáním sebe sama. Literatuře se v Polárce budou věnovat i při dni s knihou 27. dubna, jehož součástí mají být tvůrčí dílny na motivy knižních děl a workshop tvůrčího psaní.
Člověk čtoucí v Památníku písemnictví
Na vztahy člověka ke knihám se zaměřuje i aktuální výstava v Památníku písemnictví na Moravě. Pod názvem Člověk čtoucí zkoumá, jak se vyvíjely od středověku po současnost. Ať už jde o použitý materiál, velikost, ilustrace či grafiku.
Z výstavy Člověk čtoucí v Památníku písemnictví na Moravě
„Jednou z myšlenek je ukázat, jak se kniha proměňovala, a druhou ukázat, co čtenářům po staletí zůstává společné. Včetně nešvarů, které se tepaly už ve středověku, třeba vkládání květin do knih, nebo že knihy slouží jako rodinná kronika,“ upřesnila kurátorka Andrea Procházková.
Literární vědci naopak dřívější „čmárání“ do knih dnes oceňují. Právě poznámky a předměty zanechané na stránkách jim pomáhají zjistit, kdo byl majitel výtisku. Třeba brněnská židovská obec se takto snaží dohledat příbuzné po obětech holocaustu. Ráda by jim vrátila knihy, které po nich zůstaly v Terezíně.
