Jako zázrak: mikročip v oku vrátil starým lidem zrak

Tým britských vědců dokázal pomocí implantovaného čipu a umělé inteligence obnovit ztracené schopnosti číst a rozpoznávat lidské tváře několika desítkám pacientů. Zařízení se bude dále testovat.

Implantát je tenčí než polovina lidského vlasu a má podobu SIM karty do telefonu o rozměrech dva krát dva milimetry. A umí něco, co by lidé v minulosti označili jako zázrak: vrací lidem zrak.

Ztráta zraku ve vyšším věku je tragédie, která lidem extrémním způsobem snižuje kvalitu života, vede k sebevraždám a způsobuje rodinné tragédie. Až doposud proti těmto degenerativním poruchám neexistovala silnější ochrana – lidé se museli temnotě přizpůsobit. Teď jim ale svitla naděje.

Podle studie, která vyšla v prestižním odborném časopise New England Journal of Medicine, lékaři implantovali tato zařízení nazvaná Prima 38 seniorům, kteří poté většinou znovu získali schopnost číst písmena, čísla i celá slova. Nic z toho předtím nedokázali.

„V historii umělého vidění to představuje novou éru,“ uvedl pro britský deník Guardian Mahi Muqit, vedoucí konzultant v oční nemocnici Moorfields v Londýně, jedné ze sedmnácti nemocnic, jež se projektu zúčastnily. „Doposud slepí pacienti jsou teď schopni dosáhnout významného obnovení centrálního vidění, což se dosud nikdy nepodařilo. Znovuzískání schopnosti číst je významným zlepšením jejich kvality života, zlepšuje jejich náladu a pomáhá jim obnovit sebevědomí a nezávislost,“ dodal.

Výsledky jsou podle studie velmi přesvědčivé: k nějakému zlepšení došlo u drtivé většiny osob, 84 procent účastníků dokázalo po implantaci zařízení opět číst. Všichni přitom ztratili centrální vidění a měli pouze omezené periferní vidění předtím, než jim bylo implantováno zařízení během operace trvající méně než dvě hodiny.

Jak to funguje

Mikročip se musí do oka pacienta voperovat při poměrně náročném zákroku, který se jmenuje vitrektomie. Při něm se umístí pod střed sítnice.

Komunikuje pak s brýlemi, jež jsou vybavené technologií takzvané rozšířené reality: pomocí kamery snímají okolí a jsou propojené s miniaturním počítačem na opasku.

Pacienti mohou brýle použít k zaostření a naskenování objektu v promítaném obrazu, který chtějí číst. Brýle promítají scény v podobě infračerveného paprsku přes čip, který aktivuje zařízení. Umělá inteligence v počítači pak zpracovává tyto informace a převádí je na elektrický signál, který prochází buňkami sítnice a zrakového nervu do mozku.

Zásadní obrat

Takzvaná suchá forma makulární degenerace neboli AMD je hlavní příčinou toho, proč lidé ve starším věku přicházejí o zrak. Nemocní lidé zpočátku vidí uprostřed svého zorného pole šedé stíny, postupně ztrácejí schopnost rozeznávat barvy, číst, sledovat televizi, ale dokonce v pokročilejších fázích ani nerozeznávají obličeje.

Léčba této formy makulární degenerace stále neexistuje, protože při ní zanikají buňky v oku. Existují ale náznaky, že mohou pomáhat potravinové doplňky s obsahem vitaminu E, zinku a luteinu. Nicméně ty mohou průběh ztráty zraku jenom zpomalit.

Právě proto je tento experiment natolik zásadním pokrokem – jen v České republice nějakou formou tohoto zdravotního problému trpí kolem půl milionu lidí.

Příběh pacientky

Guardian přinesl i rozhovor s jednou z pacientek. Sheila Irvinová z Wiltshire dostala čip v situaci, kdy už o zrak téměř přišla. „Před implantací to bylo, jako bych měla v očích dva černé disky a okolí bylo zkreslené. Byla jsem vášnivá čtenářka a chtěla jsem to zpět. Během operace jsem necítila žádnou bolest, ale stále jsem si byla vědoma toho, co se děje,“ uvedla.

„Je to velký rozdíl. Je to nový způsob, jak vidět očima, a bylo to neuvěřitelně vzrušující, když jsem začala vidět písmena. Není to jednoduché naučit se znovu číst, ale čím více času tomu věnuji, tím více se toho naučím,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 18 hhodinami

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
28. 8. 2026

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
28. 8. 2026

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
28. 8. 2026

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
28. 8. 2026

Ve Španělsku ukradli druhý největší pravěký zlatý poklad Evropy

Na jihovýchodě Španělska v regionu Valencie ve čtvrtek časně ráno zloději ukradli soubor artefaktů považovaných za jednu z nejcennějších sbírek zlatých předmětů z doby bronzové v Evropě, informuje agentura AFP a místní média. Zatím není zcela jasné, jak velkou část tohoto takzvaného Pokladu z Villeny zloději ukradli.
27. 8. 2026

Katastrofu v Nepálu způsobil kolaps ledovce, přispěla i změna klimatu

Hlavní příčinou ničivé povodňové vlny, která v Nepálu připravila o život stovky lidí, je kolaps ledovce, na který se zřítil obrovský skalní masiv. Záchranáři dál pátrají po pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti zemí.
27. 8. 2026

Proč jsou alpské sesuvy stále intenzivnější a nepředvídatelnější

Vysoko v horách může náhlý liják během několika minut proměnit klidný svah nebo údolí v bouřlivou řeku bahna a kamenů. A podle předpovědí budou tyto intenzivní lijáky stále častější. Ředitel nového švýcarského výzkumného ústavu zabývajícího se horskými riziky hovořil s portálem Swissinfo o tom, jak klimatická krize mění povahu rizik v Alpách.
27. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.