Jako zázrak: mikročip v oku vrátil starým lidem zrak

Tým britských vědců dokázal pomocí implantovaného čipu a umělé inteligence obnovit ztracené schopnosti číst a rozpoznávat lidské tváře několika desítkám pacientů. Zařízení se bude dále testovat.

Implantát je tenčí než polovina lidského vlasu a má podobu SIM karty do telefonu o rozměrech dva krát dva milimetry. A umí něco, co by lidé v minulosti označili jako zázrak: vrací lidem zrak.

Ztráta zraku ve vyšším věku je tragédie, která lidem extrémním způsobem snižuje kvalitu života, vede k sebevraždám a způsobuje rodinné tragédie. Až doposud proti těmto degenerativním poruchám neexistovala silnější ochrana – lidé se museli temnotě přizpůsobit. Teď jim ale svitla naděje.

Podle studie, která vyšla v prestižním odborném časopise New England Journal of Medicine, lékaři implantovali tato zařízení nazvaná Prima 38 seniorům, kteří poté většinou znovu získali schopnost číst písmena, čísla i celá slova. Nic z toho předtím nedokázali.

„V historii umělého vidění to představuje novou éru,“ uvedl pro britský deník Guardian Mahi Muqit, vedoucí konzultant v oční nemocnici Moorfields v Londýně, jedné ze sedmnácti nemocnic, jež se projektu zúčastnily. „Doposud slepí pacienti jsou teď schopni dosáhnout významného obnovení centrálního vidění, což se dosud nikdy nepodařilo. Znovuzískání schopnosti číst je významným zlepšením jejich kvality života, zlepšuje jejich náladu a pomáhá jim obnovit sebevědomí a nezávislost,“ dodal.

Výsledky jsou podle studie velmi přesvědčivé: k nějakému zlepšení došlo u drtivé většiny osob, 84 procent účastníků dokázalo po implantaci zařízení opět číst. Všichni přitom ztratili centrální vidění a měli pouze omezené periferní vidění předtím, než jim bylo implantováno zařízení během operace trvající méně než dvě hodiny.

Jak to funguje

Mikročip se musí do oka pacienta voperovat při poměrně náročném zákroku, který se jmenuje vitrektomie. Při něm se umístí pod střed sítnice.

Komunikuje pak s brýlemi, jež jsou vybavené technologií takzvané rozšířené reality: pomocí kamery snímají okolí a jsou propojené s miniaturním počítačem na opasku.

Pacienti mohou brýle použít k zaostření a naskenování objektu v promítaném obrazu, který chtějí číst. Brýle promítají scény v podobě infračerveného paprsku přes čip, který aktivuje zařízení. Umělá inteligence v počítači pak zpracovává tyto informace a převádí je na elektrický signál, který prochází buňkami sítnice a zrakového nervu do mozku.

Zásadní obrat

Takzvaná suchá forma makulární degenerace neboli AMD je hlavní příčinou toho, proč lidé ve starším věku přicházejí o zrak. Nemocní lidé zpočátku vidí uprostřed svého zorného pole šedé stíny, postupně ztrácejí schopnost rozeznávat barvy, číst, sledovat televizi, ale dokonce v pokročilejších fázích ani nerozeznávají obličeje.

Léčba této formy makulární degenerace stále neexistuje, protože při ní zanikají buňky v oku. Existují ale náznaky, že mohou pomáhat potravinové doplňky s obsahem vitaminu E, zinku a luteinu. Nicméně ty mohou průběh ztráty zraku jenom zpomalit.

Právě proto je tento experiment natolik zásadním pokrokem – jen v České republice nějakou formou tohoto zdravotního problému trpí kolem půl milionu lidí.

Příběh pacientky

Guardian přinesl i rozhovor s jednou z pacientek. Sheila Irvinová z Wiltshire dostala čip v situaci, kdy už o zrak téměř přišla. „Před implantací to bylo, jako bych měla v očích dva černé disky a okolí bylo zkreslené. Byla jsem vášnivá čtenářka a chtěla jsem to zpět. Během operace jsem necítila žádnou bolest, ale stále jsem si byla vědoma toho, co se děje,“ uvedla.

„Je to velký rozdíl. Je to nový způsob, jak vidět očima, a bylo to neuvěřitelně vzrušující, když jsem začala vidět písmena. Není to jednoduché naučit se znovu číst, ale čím více času tomu věnuji, tím více se toho naučím,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 18 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...