Jako zázrak: mikročip v oku vrátil starým lidem zrak

Tým britských vědců dokázal pomocí implantovaného čipu a umělé inteligence obnovit ztracené schopnosti číst a rozpoznávat lidské tváře několika desítkám pacientů. Zařízení se bude dále testovat.

Implantát je tenčí než polovina lidského vlasu a má podobu SIM karty do telefonu o rozměrech dva krát dva milimetry. A umí něco, co by lidé v minulosti označili jako zázrak: vrací lidem zrak.

Ztráta zraku ve vyšším věku je tragédie, která lidem extrémním způsobem snižuje kvalitu života, vede k sebevraždám a způsobuje rodinné tragédie. Až doposud proti těmto degenerativním poruchám neexistovala silnější ochrana – lidé se museli temnotě přizpůsobit. Teď jim ale svitla naděje.

Podle studie, která vyšla v prestižním odborném časopise New England Journal of Medicine, lékaři implantovali tato zařízení nazvaná Prima 38 seniorům, kteří poté většinou znovu získali schopnost číst písmena, čísla i celá slova. Nic z toho předtím nedokázali.

„V historii umělého vidění to představuje novou éru,“ uvedl pro britský deník Guardian Mahi Muqit, vedoucí konzultant v oční nemocnici Moorfields v Londýně, jedné ze sedmnácti nemocnic, jež se projektu zúčastnily. „Doposud slepí pacienti jsou teď schopni dosáhnout významného obnovení centrálního vidění, což se dosud nikdy nepodařilo. Znovuzískání schopnosti číst je významným zlepšením jejich kvality života, zlepšuje jejich náladu a pomáhá jim obnovit sebevědomí a nezávislost,“ dodal.

Výsledky jsou podle studie velmi přesvědčivé: k nějakému zlepšení došlo u drtivé většiny osob, 84 procent účastníků dokázalo po implantaci zařízení opět číst. Všichni přitom ztratili centrální vidění a měli pouze omezené periferní vidění předtím, než jim bylo implantováno zařízení během operace trvající méně než dvě hodiny.

Jak to funguje

Mikročip se musí do oka pacienta voperovat při poměrně náročném zákroku, který se jmenuje vitrektomie. Při něm se umístí pod střed sítnice.

Komunikuje pak s brýlemi, jež jsou vybavené technologií takzvané rozšířené reality: pomocí kamery snímají okolí a jsou propojené s miniaturním počítačem na opasku.

Pacienti mohou brýle použít k zaostření a naskenování objektu v promítaném obrazu, který chtějí číst. Brýle promítají scény v podobě infračerveného paprsku přes čip, který aktivuje zařízení. Umělá inteligence v počítači pak zpracovává tyto informace a převádí je na elektrický signál, který prochází buňkami sítnice a zrakového nervu do mozku.

Zásadní obrat

Takzvaná suchá forma makulární degenerace neboli AMD je hlavní příčinou toho, proč lidé ve starším věku přicházejí o zrak. Nemocní lidé zpočátku vidí uprostřed svého zorného pole šedé stíny, postupně ztrácejí schopnost rozeznávat barvy, číst, sledovat televizi, ale dokonce v pokročilejších fázích ani nerozeznávají obličeje.

Léčba této formy makulární degenerace stále neexistuje, protože při ní zanikají buňky v oku. Existují ale náznaky, že mohou pomáhat potravinové doplňky s obsahem vitaminu E, zinku a luteinu. Nicméně ty mohou průběh ztráty zraku jenom zpomalit.

Právě proto je tento experiment natolik zásadním pokrokem – jen v České republice nějakou formou tohoto zdravotního problému trpí kolem půl milionu lidí.

Příběh pacientky

Guardian přinesl i rozhovor s jednou z pacientek. Sheila Irvinová z Wiltshire dostala čip v situaci, kdy už o zrak téměř přišla. „Před implantací to bylo, jako bych měla v očích dva černé disky a okolí bylo zkreslené. Byla jsem vášnivá čtenářka a chtěla jsem to zpět. Během operace jsem necítila žádnou bolest, ale stále jsem si byla vědoma toho, co se děje,“ uvedla.

„Je to velký rozdíl. Je to nový způsob, jak vidět očima, a bylo to neuvěřitelně vzrušující, když jsem začala vidět písmena. Není to jednoduché naučit se znovu číst, ale čím více času tomu věnuji, tím více se toho naučím,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před sto lety se stala státním jazykem českoslovenština. Měla dvě varianty

Oficiální řečí první republiky byl československý jazyk, o kterém se zmiňoval už jazykový zákon, přijatý koncem února 1920 spolu s ústavou masarykovského Československa. O šest let později, přesně před sto lety, tedy 3. února 1926, pak byl vydáním jazykového nařízení prohlášen „jazyk československý“ za jazyk státní.
před 3 hhodinami

Vyšetřovatel Pannwitz lživě udělal z parašutistů opilce a z Čechů udavače

Opilci a nemravní kriminálníci – tak líčil parašutisty Jana Kubiše a Josefa Gabčíka německý vyšetřovatel Heinz Pannwitz. Právě jeho závěrečná zpráva o útoku na Reinharda Heydricha dlouho sloužila jako jediný zdroj informací o této události z 27. května 1942. Pannwitz, který se přesně před 70 lety vrátil do Německa jako svobodný občan, v ní přitom uvedl řadu lží. Cílem bylo také pošpinit Čechy a navzdory skutečnosti z nich udělat ochotné kolaboranty.
před 8 hhodinami

Podpora české vědy funguje, zjistil NKÚ. Daří se získávat víc evropských grantů

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zjistil, že speciální programy, které mají vědcům usnadnit získávání prestižních evropských grantů ERC, fungují. Když začali vědci tuto podporu využívat, jejich úspěšnost v soutěži o granty stoupla. NKÚ ale našel i nedostatky.
před 21 hhodinami

Na Madagaskaru objevili plaza, který plave pískem. Dali mu jméno Šaj-Hulúd

Přes celou západní část Madagaskaru se táhne přerušovaný pás čistého bílého písku. Má délku přes patnáct set kilometrů, ale na šířku má jen několik stovek metrů. Jde o zcela unikátní a současně velmi podivný ekosystém. Na první pohled je zdánlivě mrtvý, ale ve skutečnosti tam žijí zvláštní formy života. Dvě dosud neznámé nyní popsal vědecký tým.
před 23 hhodinami
Načítání...