Buňky

Živočišné buňky získávají energii štěpením živin, rostlinné ze světla. Vědci teď ale dokázali toto základní pravidlo přepsat, když naučili buňky křečka, aby částečně fotosyntetizovaly. Mohlo by to pomoci například při transplantacích.

Vědci z brněnského institutu CEITEC Masarykovy univerzity v nové studii popsali mechanismus, kterým enteroviry způsobující běžná nachlazení i dětskou obrnu pronikají do buněk. Zatímco starší teorie předpokládaly, že si vytvoří vlastní specifické struktury, aby prolomily membránu, podle výzkumníků využívají přirozené buněčné mechanismy. Pochopení napadání buněk otevírá možnosti vývoje léčiv blokujících infekci, uvedla univerzita.

V pátek otevírá Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd svoji laboratoř v Bostonu. Je to poprvé, co se něco takového české vědě podařilo. Zámořské pracoviště povede americký vědec David Sabatini, který musel z amerických univerzit ve stejném městě před několika lety odejít po skandálu se studentkami. Šéf ústavu, biochemik Jan Konvalinka, chce, aby za oceánem vznikly i další laboratoře s českou účastí, a říká, že to může vést i k zisku Nobelovy ceny.

Čeští vědci odhalili buňky, které mohou v budoucnosti pomoci významně zlepšit hojení ran bez tvorby jizev. Tyto takzvané regenerační iniciační buňky (RIC) jsou zásadní při obnově tkání. Objev může v budoucnu také pomoci při léčbě onkologických onemocnění.

Bakterie se v lidských ústech rozmnožují raketovou rychlostí. Vytvářejí jakési ježky, pomocí nichž se pak šíří další druhy mikroorganismů. Dohromady tak vzniká bohatý a pro člověka nebezpečný zubní plak.

Někdo může mít pocit, že v určitém roce zestárl rychleji než za deset předchozích dohromady. Podle nového výzkumu to může být pravda: jeho výsledky naznačují, že stárnutí neprobíhá pomalu a plynule, ale přinejmenším ve dvou zrychlených fázích.

Čeští vědci se pokouší takzvaně převychovat rakovinné buňky, aby byly méně agresivní a reagovaly na léčbu. Dosáhnout toho chtějí čtyřmi různými strategiemi, které popisují v nové studii. Buňky se pokouší laicky řečeno udržet spící, přeprogramovat je, změnit jim prostředí nebo omezit jejich možnost migrovat, nastínil Národní ústav pro výzkum rakoviny.

Američtí vědci v laboratoři vyrobili umělé buňky, které se chovají stejně jako ty přirozené. Mohlo by to podle nich mít obrovský význam pro medicínu.

Lidská játra zůstávají mladá, i když člověk stárne. Popsala to nová studie, která vyšla na konci května. Pomocí radioaktivního datování v ní vědci odhadli, že průměrné stáří jaterních buněk je přibližně tři roky. Současně se ale ukázalo, že některé buňky žijí významně déle než jiné – to by mohlo lékařům pomoci lépe pochopit, jak vznikají choroby, jako je například rakovina jater.

Mezinárodní tým vědců s českou účastí popsal v žurnálu Science zatím neznámý proces, kterým se rakovinné buňky snaží bránit dopadům radioterapie, tedy ozařování. Zjistil, že jednou z obranných strategií buněk je to, že si samy způsobí další poškození DNA a svůj cyklus pozastaví před začátkem dělení. To jim poskytne čas na opravu vážnějších poškození způsobených radioterapií.

Mezinárodní tým s českou účastí objevil v molekule DNA uvnitř nádorových buněk místa a procesy, které mohou pomoci s účinky protinádorových léků.

Vědci poprvé popsali, že znečištění mikroplasty se může ukládat hluboko v plicích živých lidí. Miniaturní částice z umělých hmot se našly v nové studii téměř ve všech analyzovaných vzorcích.

Výsledky šesti dosud publikovaných studií naznačují, že nová varianta koronaviru omikron méně napadá plíce, ale snáz infikuje horní dýchací cesty, tedy buňky v krku. Podle vědců by to mohlo vysvětlovat, proč omikron zřejmě způsobuje mírnější průběh onemocnění covid-19, je méně smrtící, ale zároveň je nakažlivější než předchozí varianty, napsal deník The Guardian.

Buněčnou terapii použila asi před rokem poprvé v Česku Fakultní nemocnice Brno u pacienta s rakovinou hrudních mízních uzlin. Nyní padesátiletý Petr Ryzí měl před sebou několik měsíců života. Po podání terapie se mu ulevilo a teď je jeho stav podle lékařů velmi dobrý. Nemocnice podala léčbu, která stojí kolem deseti milionů, už 14 lidem.

Vědci z kanadské McMaster University vymysleli nový způsob, jak uměle vypěstovat maso, které podle nich chutí i strukturou věrně připomíná to tradiční. O svém produktu informovali v odborném časopise Cells Tissues Organs.

Nanoroboti jsou budoucností medicíny, věří stále větší množství lékařů. Jedním ze tří otců tohoto oboru je sir Fraser Stoddart, který byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace.