Vědci odhalili, jak buňky napomáhají virům ve spouštění infekce

Vědci z brněnského institutu CEITEC Masarykovy univerzity v nové studii popsali mechanismus, kterým enteroviry způsobující běžná nachlazení i dětskou obrnu pronikají do buněk. Zatímco starší teorie předpokládaly, že si vytvoří vlastní specifické struktury, aby prolomily membránu, podle výzkumníků využívají přirozené buněčné mechanismy. Pochopení napadání buněk otevírá možnosti vývoje léčiv blokujících infekci, uvedla univerzita.

Enteroviry obvykle vstupují do těla prostřednictvím dýchacích cest nebo zažívacího traktu. Uvnitř těla se virus naváže na povrchové receptory buňky – proteiny v buněčné membráně. Po navázání vyšlou receptory do buňky signály, které ji přimějí virus uzavřít do váčku zvaného endosom a pohltit.

„Tento proces, známý jako endocytóza, pomocí něhož buňka přijímá látky, například živiny, ze svého okolí, umožňuje viru překonat ochrannou funkci buněčné membrány. Výzkumníci ukázali, že uvnitř buňky pak membrána endosomu praskne a virus vnikne do cytoplazmy, kde využije buněčné zdroje k tvorbě virového potomstva,“ uvedla mluvčí pracoviště Halina Jílková.

Pomocí kryo-elektronové mikroskopie výzkumníci pozorovali, jak enteroviry využívají prasknutí membránového váčku ke vstupu do cytoplazmy. „Zapojení buněčných mechanismů nebylo překvapivé, protože viry běžně využívají buněčné prostředí pro své potřeby. Prasknutí endosomu při procesu infekce však bylo neočekávané. Výsledky našeho výzkumu mohou v budoucnu přispět k lepšímu pochopení biologických procesů jak ve zdravých, tak v infikovaných buňkách,“ poznamenala spoluautorka Liya Mukhamedova.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Africké kolonie tučňáků se za sotva dekádu zmenšily o 95 procent

Kde se ještě před dvěma dekádami rozléhalo kejhání desítek tisíc tučňáků, panuje dnes ticho. Ptáci většinou vyhladověli k smrti. Stalo se to poté, co u břehů Jižní Afriky, kde žili, zmizely sardinky.
před 16 hhodinami

Česko je na prahu chřipkové epidemie

Tuzemsko stojí podle hlavní hygieničky Barbory Mackové na prahu chřipkové epidemie. Podle dat za minulý týden přibylo v Česku od týdne předchozího nemocných asi o šestinu, roste zejména počet nemocných dětí ve školním věku. Mezi různými infekcemi dýchacích cest se zvýšil podíl chřipky, pacientů za týden přibylo skoro o třetinu, uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ).
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Británie a Španělsko kvůli nebývale silné chřipkové vlně doporučují roušky

Letos přišla do západní Evropy chřipková epidemie dříve a silněji než v minulých letech. Navíc ji tvoří kmen viru, který je spíše vzácnější, takže proti němu hůř chrání protilátky z očkování i prodělání nemoci v minulosti.
před 17 hhodinami

Večer ho přemalovali, ráno tam byl zas. Lennonova pomníku se komunisté báli

Místem jedněch z prvních protirežimních akcí v komunistickém Československu, které předznamenaly listopad 1989, byla i takzvaná Lennonova zeď. Ta v Praze na Velkopřevorském náměstí vznikla několik dnů poté, co se před 45 lety v New Yorku poblíž Central Parku ozvalo pět výstřelů. Duševně nemocný Mark Chapman tam 8. prosince 1980 před jedenáctou hodinou večer postřelil hudebníka Johna Lennona. Bývalý člen skupiny Beatles pak během několika minut zemřel. Po celém světě se následně zvedla mohutná vlna piety, která se přelila až do mírových happeningů.
před 21 hhodinami

Do Lužických hor se vrátily divoké kočky. Fotopasti ukázaly koťata

Vzácné kočky divoké už zase žijí v Lužických horách. Že se tam úspěšně usadily, prokazují nejen genetické analýzy z odebraných vzorků srsti a trusu, ale také fotopasti Hnutí Duha, které odhalily jejich mláďata.
před 22 hhodinami

Nanotyrannus nebyl jen mladý T. rex, definitivně potvrdili vědci

Vědci desetiletí debatovali o tom, zda masožravý dinosaurus Nanotyrannus nebyl ve skutečnosti jen mladým jedincem druhu Tyrannosaurus rex. Zdá se však, že během pěti týdnů byla tato záležitost definitivně vyřešena dvěma novými studiemi. Ty ukazují, že Nanotyrannus se od Tyranosaura rexe značně lišil.
před 23 hhodinami

Čeští vědci by si měli více věřit, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

České start-upy i zavedené společnosti vyvíjejí špičkové technologie, se kterými jsou úspěšné v tuzemsku i na mezinárodním poli. Stát se je snaží motivovat přímo prostřednictvím různých dotací, ale i nepřímo skrze daňové odpočty na výzkum a vývoj. Navzdory tomu se česká ekonomika v takzvaném indexu inovativnosti spíše propadá. O příčinách poklesu a možnostech zlepšení v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali výzkumnice z Technické univerzity Liberec Markéta Hujerová, výkonná ředitelka Czechitas Senta Čermáková a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Debatou provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
7. 12. 2025

Vědci chtějí změnit jeden z nejnepříjemnějších zvuků na světě

Zvuk zubní vrtačky je tak nepříjemný, že může lidi od návštěvy dentisty odradit, upozorňují vědci. Hledají proto cestu, jak tento problém alespoň zmenšit.
7. 12. 2025
Načítání...