Vědci odhalili, jak buňky napomáhají virům ve spouštění infekce

Vědci z brněnského institutu CEITEC Masarykovy univerzity v nové studii popsali mechanismus, kterým enteroviry způsobující běžná nachlazení i dětskou obrnu pronikají do buněk. Zatímco starší teorie předpokládaly, že si vytvoří vlastní specifické struktury, aby prolomily membránu, podle výzkumníků využívají přirozené buněčné mechanismy. Pochopení napadání buněk otevírá možnosti vývoje léčiv blokujících infekci, uvedla univerzita.

Enteroviry obvykle vstupují do těla prostřednictvím dýchacích cest nebo zažívacího traktu. Uvnitř těla se virus naváže na povrchové receptory buňky – proteiny v buněčné membráně. Po navázání vyšlou receptory do buňky signály, které ji přimějí virus uzavřít do váčku zvaného endosom a pohltit.

„Tento proces, známý jako endocytóza, pomocí něhož buňka přijímá látky, například živiny, ze svého okolí, umožňuje viru překonat ochrannou funkci buněčné membrány. Výzkumníci ukázali, že uvnitř buňky pak membrána endosomu praskne a virus vnikne do cytoplazmy, kde využije buněčné zdroje k tvorbě virového potomstva,“ uvedla mluvčí pracoviště Halina Jílková.

Pomocí kryo-elektronové mikroskopie výzkumníci pozorovali, jak enteroviry využívají prasknutí membránového váčku ke vstupu do cytoplazmy. „Zapojení buněčných mechanismů nebylo překvapivé, protože viry běžně využívají buněčné prostředí pro své potřeby. Prasknutí endosomu při procesu infekce však bylo neočekávané. Výsledky našeho výzkumu mohou v budoucnu přispět k lepšímu pochopení biologických procesů jak ve zdravých, tak v infikovaných buňkách,“ poznamenala spoluautorka Liya Mukhamedova.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Odpor k datacentrům spojil americké konzervativce i liberály, politici začali otáčet

Výstavba datových center, která jsou nezbytná pro provoz umělé inteligence (AI), naráží v USA na odpor veřejnosti. Mnohým Američanům se nelíbí vysoká spotřeba vody, hluk nebo i riziko úniku chemikálií. Řada politiků, kteří dřív datacentra podporovali, kvůli tomu před listopadovými volbami mění svou rétoriku a slibují omezení jejich provozu. Technologické firmy se však stále mohou opřít o podporu Bílého domu a nečekaně i odborů ve stavebnictví.
před 19 hhodinami

Holý se proslavil lékem proti AIDS, Česku vydělal miliardy

Antonín Holý byl jedním z nejvýznamnějších tuzemských vědců posledních desetiletí. Chemik světového významu, který dokázal dotáhnout výsledky základního výzkumu do praxe, stál za objevy řady látek, které dodnes pomáhají léčit miliony lidí na celém světě. Narodil se před 90 lety, 1. září 1936, zemřel v 75 letech v červenci 2012.
před 20 hhodinami

Ve Vídni se našel hromadný hrob vojáků z doby Římské říše. Většina měla zraněná třísla

Rakouští archeologové popsali zvláštní hrob z dob, kdy byla Vídeň velkým římským vojenským táborem. Více než stovka mužských těl měla na sobě stopy zranění z boje, významná část útoků přitom mířila pod jejich pás.
31. 8. 2026

AI brání studentům v chybování, škodí to vzdělávání. MIT má nová doporučení

Rychlý nástup umělých inteligencí (AI) způsobil na univerzitách po celém světě i rychlé změny v jejich fungování. Jedna z těch nejslavnějších – Massachusettský technologický institut neboli MIT – teď navrhuje nová pravidla, která by mohla vést studenty i učitele ke smysluplnému využívání této technologie.
31. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.