Vědci odhalili, jak buňky napomáhají virům ve spouštění infekce

Vědci z brněnského institutu CEITEC Masarykovy univerzity v nové studii popsali mechanismus, kterým enteroviry způsobující běžná nachlazení i dětskou obrnu pronikají do buněk. Zatímco starší teorie předpokládaly, že si vytvoří vlastní specifické struktury, aby prolomily membránu, podle výzkumníků využívají přirozené buněčné mechanismy. Pochopení napadání buněk otevírá možnosti vývoje léčiv blokujících infekci, uvedla univerzita.

Enteroviry obvykle vstupují do těla prostřednictvím dýchacích cest nebo zažívacího traktu. Uvnitř těla se virus naváže na povrchové receptory buňky – proteiny v buněčné membráně. Po navázání vyšlou receptory do buňky signály, které ji přimějí virus uzavřít do váčku zvaného endosom a pohltit.

„Tento proces, známý jako endocytóza, pomocí něhož buňka přijímá látky, například živiny, ze svého okolí, umožňuje viru překonat ochrannou funkci buněčné membrány. Výzkumníci ukázali, že uvnitř buňky pak membrána endosomu praskne a virus vnikne do cytoplazmy, kde využije buněčné zdroje k tvorbě virového potomstva,“ uvedla mluvčí pracoviště Halina Jílková.

Pomocí kryo-elektronové mikroskopie výzkumníci pozorovali, jak enteroviry využívají prasknutí membránového váčku ke vstupu do cytoplazmy. „Zapojení buněčných mechanismů nebylo překvapivé, protože viry běžně využívají buněčné prostředí pro své potřeby. Prasknutí endosomu při procesu infekce však bylo neočekávané. Výsledky našeho výzkumu mohou v budoucnu přispět k lepšímu pochopení biologických procesů jak ve zdravých, tak v infikovaných buňkách,“ poznamenala spoluautorka Liya Mukhamedova.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Napoleonův tajný dopis z roku 1809 dešifrovala AI za pár hodin

Když francouzský císař Napoleon Bonaparte nařídil sepsat válečný dopis v šifře, vznikla hádanka, která byla nevyřešená více než 200 let. Dokud ji umělá inteligence (AI) nerozluštila během několika hodin. Ať už jde o dešifrování korespondence nebo o to, aby promluvily starověké ohořelé papyry, AI otevírá nové cesty pro historický výzkum, napsala agentura AFP.
před 13 hhodinami

Nejstarší vražda? Archeologové popsali neandertálce zabitého před 75 tisíci lety

Kruhový otvor v lopatce neandertálce, jehož kosti vědci našli v jeskyni v iráckém Kurdistánu, může být nejstarším známým příkladem úmyslného zabití člověka jiným člověkem. Podle nové studie se to stalo asi před 75 tisíci lety.
před 21 hhodinami

Ruská ornitoložka má strávit léta v trestanecké kolonii. Za pětistovku pro neziskovku

Ruská vědkyně Sofja Rozenfeldová se dostala do problémů poté, co odjela na expedici do Arktidy. Nechala běžet automatické platby pro neziskovou organizaci spojenou s opozicí, kterou mezitím ruské úřady prohlásily za extremistickou. Expertka poté byla odsouzena za podporu extremistického hnutí.
16. 10. 2026‌‌

Hurikán Simon rozvibroval atmosféru desítky kilometrů nad Zemí

Hurikán Simon způsobil nejen velké škody v Mexiku, ale také se projevil mnohem výš. Podle pozorování NASA rozkmital atmosféru asi osmdesát kilometrů na povrchem tak, že vyvolal jev známý jako atmosférické gravitační vlny.
16. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.