Vědci odhalili, jak buňky napomáhají virům ve spouštění infekce

Vědci z brněnského institutu CEITEC Masarykovy univerzity v nové studii popsali mechanismus, kterým enteroviry způsobující běžná nachlazení i dětskou obrnu pronikají do buněk. Zatímco starší teorie předpokládaly, že si vytvoří vlastní specifické struktury, aby prolomily membránu, podle výzkumníků využívají přirozené buněčné mechanismy. Pochopení napadání buněk otevírá možnosti vývoje léčiv blokujících infekci, uvedla univerzita.

Enteroviry obvykle vstupují do těla prostřednictvím dýchacích cest nebo zažívacího traktu. Uvnitř těla se virus naváže na povrchové receptory buňky – proteiny v buněčné membráně. Po navázání vyšlou receptory do buňky signály, které ji přimějí virus uzavřít do váčku zvaného endosom a pohltit.

„Tento proces, známý jako endocytóza, pomocí něhož buňka přijímá látky, například živiny, ze svého okolí, umožňuje viru překonat ochrannou funkci buněčné membrány. Výzkumníci ukázali, že uvnitř buňky pak membrána endosomu praskne a virus vnikne do cytoplazmy, kde využije buněčné zdroje k tvorbě virového potomstva,“ uvedla mluvčí pracoviště Halina Jílková.

Pomocí kryo-elektronové mikroskopie výzkumníci pozorovali, jak enteroviry využívají prasknutí membránového váčku ke vstupu do cytoplazmy. „Zapojení buněčných mechanismů nebylo překvapivé, protože viry běžně využívají buněčné prostředí pro své potřeby. Prasknutí endosomu při procesu infekce však bylo neočekávané. Výsledky našeho výzkumu mohou v budoucnu přispět k lepšímu pochopení biologických procesů jak ve zdravých, tak v infikovaných buňkách,“ poznamenala spoluautorka Liya Mukhamedova.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropské řeky jsou plné mikroplastů. Včetně Labe

Ve srovnání s řekami v Africe a Asii jsou ty evropské řádově čistější. Přesto je podle sérií nových výzkumů i jejich voda znečištěná podle vědců znepokojujícím množstvím částeček umělých hmot.
před 3 hhodinami

Na vzdálené planetě by mohl existovat život, naznačují zjištění vědců

Vědci objevili pomocí vesmírného teleskopu náznaky života na vzdálené planetě. Tým expertů z Cambridgeské univerzity zkoumal atmosféru na planetě s názvem K2-18b a našel známky molekul, které na Zemi produkují pouze jednoduché organismy, napsal britský server BBC. Jistotu ale badatelé ještě nemají.
09:57Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný

V úterý zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný, bylo mu 79 let. Informaci Institutu Cervantes potvrdila agentuře ČTK Monika Brenišínová ze Střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde Opatrný působil. Byl předním znalcem vývoje česko-latinskoamerických vztahů a uznávaným expertem na dějiny Kuby a obecné problémy světových dějin.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Dva druhy českých lišejníků by mohly růst i na Marsu, naznačil výzkum

Vědci poprvé prokázali, že některé druhy lišejníků mohou přežít podmínky podobné těm na Marsu. A to včetně smrtícího ionizujícího záření, které těmto odolným organismům nedokázalo zabránit, aby téměř normálně rostly.
včera v 13:00

Vědci poprvé natočili „kolosálního kalmara“ u něj doma

Vědci na palubě výzkumného plavidla zachytili vůbec první potvrzené záběry exempláře kalmara Hamiltonova (Mesonychoteuthis hamiltoni) v jeho přirozeném prostředí. Dospělí jedinci s přezdívkou kolosální oliheň, kteří byli zatím zkoumáni jen díky nálezům v žaludcích velryb, náhodným výlovům nebo ze záběrů rybářů, mohou, podle Schmidtova oceánského institutu, dorůstat délky kolem sedmi metrů. Mládě na snímku měří 30 centimetrů.
včera v 12:59

Tričko, které upozorní řidiče na mikrospánek, vyvíjejí na univerzitě v Liberci

Blížící se mikrospánek nebo únavu řidiče za volantem pozná tričko, které vyvíjejí vědci na katedře oděvnictví Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci. Senzory změří zpomalující se dech a spustí alarm. Podle dopravních expertů stojí mikrospánek nebo nepozornost v důsledku únavy až za pětinou dopravních nehod.
včera v 05:30

EK poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě

Evropská komise (EK) poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě, informovalo v úterý generální ředitelství EK pro zdraví. Přípravek Lecanemab je však vhodný jen pro velmi malou část pacientů, u kterých může nemoc trochu zpomalit, napsala agentura DPA.
15. 4. 2025

Antibiotika mohou zhoršit reakci kojenců na očkování, zjistila studie

Lidstvo nemá účinnější ochranu dětí před nakažlivými nemocemi, než jsou vakcíny. Řada faktorů ale může zhoršit reakci na ně. Vědci teď našli řešení na rozšířený problém.
15. 4. 2025
Načítání...