Vědci objevili pomocí vesmírného teleskopu náznaky života na vzdálené planetě. Tým expertů z Cambridgeské univerzity zkoumal atmosféru na planetě s názvem K2-18b a našel známky molekul, které na Zemi produkují pouze jednoduché organismy, napsal britský server BBC. Jistotu ale badatelé ještě nemají.
Na vzdálené planetě by mohl existovat život, naznačují zjištění vědců
„Toto je zatím nejsilnější důkaz, že tam venku možná existuje život. Mohu realisticky říci, že tento signál můžeme potvrdit během jednoho až dvou let,“ řekl vedoucí výzkumný pracovník Astronomického institutu Cambridgeské univerzity Nikku Madhusudhan.
Planeta K2-18b je dvaapůlkrát větší než Země a je vzdálená 124 světelných let od Slunce.
Je to druhý a zatím nejslibnější objev, kdy vědci zaznamenali v atmosféře planety chemické látky spojené s životem pomocí vesmírného teleskopu Jamese Webba americké vesmírné agentury NASA. Poprvé je našli na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko.
Výzkum byl publikován v časopise The Astrophysical Journal Letters. Tým z Cambridgeské univerzity i nezávislí astronomové však zdůrazňují, že k potvrzení těchto výsledků je zapotřebí dalších údajů.
6 minut
Studio ČT24: Astrobioložka Julie Nováková k atmosféře planety K2-18b
Planeta by se mohla životem „hemžit“
Vesmírný dalekohled Jamese Webba je tak výkonný, že dokáže analyzovat chemické složení atmosféry planety na základě světla, které pochází z malého červeného Slunce, kolem něhož planeta obíhá.
Tým z Cambridge zjistil, že atmosféra zřejmě obsahuje chemickou stopu alespoň jedné ze dvou molekul, které jsou spojeny s životem – sloučeninu síry dimethylsulfid (DMS) a dimetyldisulfid. Na Zemi tyto plyny produkuje mořský fytoplankton a bakterie. Podle Madhusudhana to naznačuje, že K2-18b by mohla být pokrytá obyvatelným oceánem a mít řídkou atmosféru bohatou na vodík.
Madhusudhan uvedl, že byl překvapen tím, kolik plynu přístroj rozpoznal během jediného pozorovacího okna. „Množství tohoto plynu v atmosféře, které odhadujeme, je tisíckrát vyšší než na Zemi,“ upozornil. „Takže pokud je spojení s živými organismy skutečné, pak se tato planeta bude hemžit životem,“ dodal. Pro BBC také řekl, že „pokud se potvrdí, že na K2-18b je život, mělo by to v podstatě potvrdit, že život je v galaxii velmi rozšířený“.
Avšak poslední objev skrývá v této fázi i mnohé nevyřešené otázky, jak tým profesora Madhusudhana přiznává. Zaprvé, toto nejnovější zjištění nedosahuje úrovně, která je nutná k tomu, aby se dalo považovat za vědecký objev.
Nepřesvědčivý důkaz
K tomu si vědci musí být na 99,99999 procenta jisti, že jejich výsledky jsou správné a nejedná se o náhodný údaj. Ve vědeckém žargonu to znamená výsledek pět sigma. Tyto nejnovější výsledky jsou pouze tři sigma, tedy 99,7 procenta. Je to však mnohem více než výsledek jedna sigma (68 procent), kterého tým dosáhl před osmnácti měsíci a který byl tehdy přijat s velkou skepsí.
I kdyby cambridgeský tým získal výsledek pět sigma, nebude to podle Catherine Heymansové z Edinburské univerzity přesvědčivý důkaz o existenci života na planetě. „I s touto jistotou zůstává otázka, jaký je původ tohoto plynu,“ řekla BBC. Na Zemi ho produkují mikroorganismy v oceánu, ale ani s dokonalými údaji nelze s jistotou říci, že je biologického původu i ve vzdáleném světě, vysvětlila. „Nevíme, jaká jiná geologická činnost by mohla probíhat na této planetě, která by mohla vést ke vzniku těchto molekul,“ upozornila.
S tímto názorem souhlasí i cambridgeský tým, který ve spolupráci s dalšími skupinami zjišťuje, zda lze dimethylsulfid (DMS) a dimetyldisulfid vyrobit v laboratoři neživými prostředky.
