Nově objevená superzemě leží od Slunce jen dvacet světelných let

Sedm tisíc je počet exoplanet objevených za tři desítky let od nalezení té první. Ale podle astronomů jde stále jen o maličkou část mnohem většího celku, který tyto planety mimo Sluneční soustavu tvoří. Celkem jich mohou být jen v „naší“ galaxii Mléčná dráha miliardy. Teď vědci popsali další, která má unikátní vlastnosti.

Říkají jí „superzemě HD 20794 d“ a objevili ji výzkumníci ze Ženevské univerzity. Výraz „superzemě“ může vypadat na první pohled bulvárně, ale jde o odborné označení pro exoplanety, jejichž hmotnost nepřesahuje desetinásobek hmotnosti Země.

Nově objevená planeta má velmi zajímavou excentrickou oběžnou dráhu, uvádějí vědci. To znamená, že občas je v takzvané obyvatelné zóně své hvězdy, zatímco jindy se dostává mimo ni. Vesmírné těleso experti popsali v odborném časopise Astronomy & Astrophysics.

Exoplanety jako takové nejsou v současné době ničím zvláštním; moderní astronomie předpokládá jejich existenci u většiny hvězd v naší galaxii. Vědci proto už nyní hledají jen takové exoplanety, které by mohly mít něčím jedinečné vlastnosti. A přesně to je případ HD 20794 d.

V obyvatelné zóně své hvězdy

Hvězda, kterou tato planeta obíhá, je podobná našemu Slunci, od Země leží „pouhých“ 19,7 světelného roku. Není v planetárním systému osamělá, spolu s ní jsou tam další dvě planety.

Tato „blízkost“ usnadňuje astronomům její studium, její signál je velmi jasný a dobře viditelný. „HD 20794, kolem které obíhá HD 20794 d, není obyčejná hvězda,“ uvedl spoluautor studie Xavier Dumusque. „Její svítivost a blízkost z ní totiž činí ideálního kandidáta pro budoucí teleskopy, jejichž úkolem bude přímé pozorování atmosfér exoplanet,“ nastínil.

Voda jako předpoklad pro rozvoj života

Samotná planeta HD 20794 d je důležitá hlavně proto, že se nachází v takzvané obyvatelné zóně hvězdy. Tak se označuje místo, kde může existovat kapalná voda, což je jedna z podmínek nutných pro rozvoj života. Tato zóna závisí na několika faktorech, především na vlastnostech hvězdy.

U hvězd, jako je Slunce nebo HD 20794, může sahat do vzdálenosti od 0,7 do 1,5 astronomické jednotky (AU), což zahrnuje nejen dráhu Země, ale v případě Slunce také dráhu Marsu. Exoplaneta HD 20794 d oběhne kolem své hvězdy za 647 dní, což je přibližně o 40 dní méně než Mars kolem Slunce.

Ale na rozdíl od relativně kruhové dráhy Země nebo Marsu se HD 20794 d pohybuje po výrazně eliptické dráze s velkými změnami vzdálenosti od své hvězdy během oběhu. Planeta se tak v obyvatelné zóně své hvězdy pohybuje jen někdy.

To je pro astronomy zajímavé, protože jim to umožňuje upravovat teoretické modely a testovat jejich chápání pojmu obyvatelnosti planety. Pokud se na HD 20794 d nachází voda, přešla by během oběhu tělesa kolem hvězdy ze stavu ledu do stavu kapalného, který je příznivý pro vznik života. Je tedy otázka, jak by případný život na této planetě vypadal. I tyto aspekty by vědci chtěli v budoucnu detailněji studovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Antičtí bohové voněli po růžích a oleji, ukázal dánský výzkum

Antické sochy jsou dnes studená mramorová díla sněhově bílé barvy. Dobový vzhled se značně lišil. Ve starověkém Řecku a Římě byly často zdobené a namalované výraznými teplými barvami. Nový výzkum dánských vědců teď prokázal, že skulptury byly ještě živější – voněly.
25. 3. 2025

Sonda Voyager 2 vypíná další přístroj kvůli ušetření energie

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) v pondělí odpojil jeden z vědeckých přístrojů sondy Voyager 2. Cílem je prodloužit její životnost.
25. 3. 2025

Ruskou Achillovou patou je přístup k moři, říká Tim Marshall

Donald Trump se nedívá do map, když se rozhoduje o tom, co bude dělat, říká geograf, spisovatel a bývalý zahraniční zpravodaj Tim Marshall. „Myslím si, že jeho pohled na svět je specifický a že skupina lidí, kteří říkají, že Amerika má být opět skvělá, má svoje ideology a analytiky. A ti se na mapu dívají a přemýšlejí nad tím, co dělají,“ řekl v Hyde Parku Civilizace.
24. 3. 2025

Vesmír možná leží uvnitř černé díry, naznačuje studie

Vesmírný dalekohled Jamese Webba je na oběžné dráze teprve tři a půl roku, ale už upravil poznání lidstva rovnou v několika směrech. Podle nové studie vědců z Kansaské státní univerzity teď ale jeho pozorování naznačují něco velmi zvláštního – že se náš vesmír možná nachází uvnitř černé díry.
24. 3. 2025

Masivní solární farmy by mohly přinést do pouští déšť, tvrdí výzkum

Dostatečně velké fotovoltaické elektrárny mohou ovlivňovat klima ve svém okolí. Podle studie německých vědců by se toho dalo využít pro vyvolávání dešťů, které by zavlažily pouště Arabského poloostrova.
24. 3. 2025

Předkové lidí byli vynalézaví, ukazuje nález nástrojů starých 1,5 milionu let

Soubor nástrojů objevených v Tanzanii a vyrobených před 1,5 milionu let z kostí slonů a hrochů označují vědci za technologický průlom pro lidskou evoluční linii. Jde podle nich o důkaz systematické výroby z jiného materiálu než kamene u předchůdce lidí, konkrétně člověka vzpřímeného (Homo erectus), napsala agentura Reuters.
24. 3. 2025

Vědci testují možnost výroby energie z rotace Země

Trojice amerických vědců si myslí, že by se z rotace planety Země dala získávat volná energie. Otestovali už první přístroj, který by to podle nich měl umět.
23. 3. 2025

První televize sloužila propagandě, začala vysílat před 90 lety

První pravidelně vysílací televizní stanicí na světě se před 90 lety stala německá Fernsehsender Paul Nipkow (Televizní stanice Paul Nipkow), která začala vysílat 22. března 1935. Velkou popularitu přinesly této televizi přenosy z olympijských her v Berlíně v roce 1936. Stanice, která sloužila nacistické propagandě, vysílala až do poloviny října 1944, kdy musela většina jejích zaměstnanců odejít na frontu.
22. 3. 2025
Načítání...