Nově objevená superzemě leží od Slunce jen dvacet světelných let

Sedm tisíc je počet exoplanet objevených za tři desítky let od nalezení té první. Ale podle astronomů jde stále jen o maličkou část mnohem většího celku, který tyto planety mimo Sluneční soustavu tvoří. Celkem jich mohou být jen v „naší“ galaxii Mléčná dráha miliardy. Teď vědci popsali další, která má unikátní vlastnosti.

Říkají jí „superzemě HD 20794 d“ a objevili ji výzkumníci ze Ženevské univerzity. Výraz „superzemě“ může vypadat na první pohled bulvárně, ale jde o odborné označení pro exoplanety, jejichž hmotnost nepřesahuje desetinásobek hmotnosti Země.

Nově objevená planeta má velmi zajímavou excentrickou oběžnou dráhu, uvádějí vědci. To znamená, že občas je v takzvané obyvatelné zóně své hvězdy, zatímco jindy se dostává mimo ni. Vesmírné těleso experti popsali v odborném časopise Astronomy & Astrophysics.

Exoplanety jako takové nejsou v současné době ničím zvláštním; moderní astronomie předpokládá jejich existenci u většiny hvězd v naší galaxii. Vědci proto už nyní hledají jen takové exoplanety, které by mohly mít něčím jedinečné vlastnosti. A přesně to je případ HD 20794 d.

V obyvatelné zóně své hvězdy

Hvězda, kterou tato planeta obíhá, je podobná našemu Slunci, od Země leží „pouhých“ 19,7 světelného roku. Není v planetárním systému osamělá, spolu s ní jsou tam další dvě planety.

Tato „blízkost“ usnadňuje astronomům její studium, její signál je velmi jasný a dobře viditelný. „HD 20794, kolem které obíhá HD 20794 d, není obyčejná hvězda,“ uvedl spoluautor studie Xavier Dumusque. „Její svítivost a blízkost z ní totiž činí ideálního kandidáta pro budoucí teleskopy, jejichž úkolem bude přímé pozorování atmosfér exoplanet,“ nastínil.

Voda jako předpoklad pro rozvoj života

Samotná planeta HD 20794 d je důležitá hlavně proto, že se nachází v takzvané obyvatelné zóně hvězdy. Tak se označuje místo, kde může existovat kapalná voda, což je jedna z podmínek nutných pro rozvoj života. Tato zóna závisí na několika faktorech, především na vlastnostech hvězdy.

U hvězd, jako je Slunce nebo HD 20794, může sahat do vzdálenosti od 0,7 do 1,5 astronomické jednotky (AU), což zahrnuje nejen dráhu Země, ale v případě Slunce také dráhu Marsu. Exoplaneta HD 20794 d oběhne kolem své hvězdy za 647 dní, což je přibližně o 40 dní méně než Mars kolem Slunce.

Ale na rozdíl od relativně kruhové dráhy Země nebo Marsu se HD 20794 d pohybuje po výrazně eliptické dráze s velkými změnami vzdálenosti od své hvězdy během oběhu. Planeta se tak v obyvatelné zóně své hvězdy pohybuje jen někdy.

To je pro astronomy zajímavé, protože jim to umožňuje upravovat teoretické modely a testovat jejich chápání pojmu obyvatelnosti planety. Pokud se na HD 20794 d nachází voda, přešla by během oběhu tělesa kolem hvězdy ze stavu ledu do stavu kapalného, který je příznivý pro vznik života. Je tedy otázka, jak by případný život na této planetě vypadal. I tyto aspekty by vědci chtěli v budoucnu detailněji studovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025
Načítání...