Nově objevená superzemě leží od Slunce jen dvacet světelných let

Sedm tisíc je počet exoplanet objevených za tři desítky let od nalezení té první. Ale podle astronomů jde stále jen o maličkou část mnohem většího celku, který tyto planety mimo Sluneční soustavu tvoří. Celkem jich mohou být jen v „naší“ galaxii Mléčná dráha miliardy. Teď vědci popsali další, která má unikátní vlastnosti.

Říkají jí „superzemě HD 20794 d“ a objevili ji výzkumníci ze Ženevské univerzity. Výraz „superzemě“ může vypadat na první pohled bulvárně, ale jde o odborné označení pro exoplanety, jejichž hmotnost nepřesahuje desetinásobek hmotnosti Země.

Nově objevená planeta má velmi zajímavou excentrickou oběžnou dráhu, uvádějí vědci. To znamená, že občas je v takzvané obyvatelné zóně své hvězdy, zatímco jindy se dostává mimo ni. Vesmírné těleso experti popsali v odborném časopise Astronomy & Astrophysics.

Exoplanety jako takové nejsou v současné době ničím zvláštním; moderní astronomie předpokládá jejich existenci u většiny hvězd v naší galaxii. Vědci proto už nyní hledají jen takové exoplanety, které by mohly mít něčím jedinečné vlastnosti. A přesně to je případ HD 20794 d.

V obyvatelné zóně své hvězdy

Hvězda, kterou tato planeta obíhá, je podobná našemu Slunci, od Země leží „pouhých“ 19,7 světelného roku. Není v planetárním systému osamělá, spolu s ní jsou tam další dvě planety.

Tato „blízkost“ usnadňuje astronomům její studium, její signál je velmi jasný a dobře viditelný. „HD 20794, kolem které obíhá HD 20794 d, není obyčejná hvězda,“ uvedl spoluautor studie Xavier Dumusque. „Její svítivost a blízkost z ní totiž činí ideálního kandidáta pro budoucí teleskopy, jejichž úkolem bude přímé pozorování atmosfér exoplanet,“ nastínil.

Voda jako předpoklad pro rozvoj života

Samotná planeta HD 20794 d je důležitá hlavně proto, že se nachází v takzvané obyvatelné zóně hvězdy. Tak se označuje místo, kde může existovat kapalná voda, což je jedna z podmínek nutných pro rozvoj života. Tato zóna závisí na několika faktorech, především na vlastnostech hvězdy.

U hvězd, jako je Slunce nebo HD 20794, může sahat do vzdálenosti od 0,7 do 1,5 astronomické jednotky (AU), což zahrnuje nejen dráhu Země, ale v případě Slunce také dráhu Marsu. Exoplaneta HD 20794 d oběhne kolem své hvězdy za 647 dní, což je přibližně o 40 dní méně než Mars kolem Slunce.

Ale na rozdíl od relativně kruhové dráhy Země nebo Marsu se HD 20794 d pohybuje po výrazně eliptické dráze s velkými změnami vzdálenosti od své hvězdy během oběhu. Planeta se tak v obyvatelné zóně své hvězdy pohybuje jen někdy.

To je pro astronomy zajímavé, protože jim to umožňuje upravovat teoretické modely a testovat jejich chápání pojmu obyvatelnosti planety. Pokud se na HD 20794 d nachází voda, přešla by během oběhu tělesa kolem hvězdy ze stavu ledu do stavu kapalného, který je příznivý pro vznik života. Je tedy otázka, jak by případný život na této planetě vypadal. I tyto aspekty by vědci chtěli v budoucnu detailněji studovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Knoflíčky, hrnky i nábojnice. Archeologové zkoumají bývalý tábor pro Romy

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.