Nově objevená superzemě leží od Slunce jen dvacet světelných let

Sedm tisíc je počet exoplanet objevených za tři desítky let od nalezení té první. Ale podle astronomů jde stále jen o maličkou část mnohem většího celku, který tyto planety mimo Sluneční soustavu tvoří. Celkem jich mohou být jen v „naší“ galaxii Mléčná dráha miliardy. Teď vědci popsali další, která má unikátní vlastnosti.

Říkají jí „superzemě HD 20794 d“ a objevili ji výzkumníci ze Ženevské univerzity. Výraz „superzemě“ může vypadat na první pohled bulvárně, ale jde o odborné označení pro exoplanety, jejichž hmotnost nepřesahuje desetinásobek hmotnosti Země.

Nově objevená planeta má velmi zajímavou excentrickou oběžnou dráhu, uvádějí vědci. To znamená, že občas je v takzvané obyvatelné zóně své hvězdy, zatímco jindy se dostává mimo ni. Vesmírné těleso experti popsali v odborném časopise Astronomy & Astrophysics.

Exoplanety jako takové nejsou v současné době ničím zvláštním; moderní astronomie předpokládá jejich existenci u většiny hvězd v naší galaxii. Vědci proto už nyní hledají jen takové exoplanety, které by mohly mít něčím jedinečné vlastnosti. A přesně to je případ HD 20794 d.

V obyvatelné zóně své hvězdy

Hvězda, kterou tato planeta obíhá, je podobná našemu Slunci, od Země leží „pouhých“ 19,7 světelného roku. Není v planetárním systému osamělá, spolu s ní jsou tam další dvě planety.

Tato „blízkost“ usnadňuje astronomům její studium, její signál je velmi jasný a dobře viditelný. „HD 20794, kolem které obíhá HD 20794 d, není obyčejná hvězda,“ uvedl spoluautor studie Xavier Dumusque. „Její svítivost a blízkost z ní totiž činí ideálního kandidáta pro budoucí teleskopy, jejichž úkolem bude přímé pozorování atmosfér exoplanet,“ nastínil.

Voda jako předpoklad pro rozvoj života

Samotná planeta HD 20794 d je důležitá hlavně proto, že se nachází v takzvané obyvatelné zóně hvězdy. Tak se označuje místo, kde může existovat kapalná voda, což je jedna z podmínek nutných pro rozvoj života. Tato zóna závisí na několika faktorech, především na vlastnostech hvězdy.

U hvězd, jako je Slunce nebo HD 20794, může sahat do vzdálenosti od 0,7 do 1,5 astronomické jednotky (AU), což zahrnuje nejen dráhu Země, ale v případě Slunce také dráhu Marsu. Exoplaneta HD 20794 d oběhne kolem své hvězdy za 647 dní, což je přibližně o 40 dní méně než Mars kolem Slunce.

Ale na rozdíl od relativně kruhové dráhy Země nebo Marsu se HD 20794 d pohybuje po výrazně eliptické dráze s velkými změnami vzdálenosti od své hvězdy během oběhu. Planeta se tak v obyvatelné zóně své hvězdy pohybuje jen někdy.

To je pro astronomy zajímavé, protože jim to umožňuje upravovat teoretické modely a testovat jejich chápání pojmu obyvatelnosti planety. Pokud se na HD 20794 d nachází voda, přešla by během oběhu tělesa kolem hvězdy ze stavu ledu do stavu kapalného, který je příznivý pro vznik života. Je tedy otázka, jak by případný život na této planetě vypadal. I tyto aspekty by vědci chtěli v budoucnu detailněji studovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyl ve vzduchu trápí alergiky, může ale také přinášet déšť

Pylová sezona je aktuálně v plném proudu. Své o tom vědí hlavně alergici, nyní zejména ti, kteří jsou citliví na pyl trav. Množství pylu ve vzduchu je kromě vlastních fenofází rostlin významně ovlivněno také charakterem počasí. Zejména při slunečném, suchém a mírně větrném počasí může být ve vzduchu až mimořádné množství pylu. Nicméně pyl dokáže ovlivnit naopak samotné počasí. Účastní se procesu vzniku srážek.
před 11 hhodinami

Vědci poprvé natočili okamžik vzniku srdce

Stovky hodin příprav, desítky hodin natáčení nejlepšími existujícími přístroji a spousta lidské invence pomohly ke vzniku videa, které ukazuje, jak vypadá vznik srdce.
před 13 hhodinami

AI si o vědě vymýšlí jako bulvár, varuje studie

Většina chatbotů nedokáže shrnout vědecké studie, aniž by zkreslovala výsledky. Nejčastěji přehání a jen těžko se jí toto chování dá vymluvit. Problém je podle autorů nové studie složitější, než se zdá. Zejména proto, že čím novější verze AI, tím hůř si vedly. A navíc, když se vědci pokoušeli ovlivňovat chatboty k větší přesnosti, dosáhli tím pravého opaku.
před 14 hhodinami

Přemnožené sinice otrávily v Austrálii přes dvě stě mořských druhů

Zástupci více než dvou set druhů mořských živočichů uhynuli na jižním pobřeží Austrálie kvůli jedovatým sinicím, píše BBC. Oběťmi jsou drobné ryby, žraloci, rejnoci nebo krabi. Za nárůstem těchto jednoduchých, rychle se množících vodních organismů stojí vysoké teploty.
před 18 hhodinami

Fluorid ve vodě rozděluje USA. Kennedy je pro omezení

Zatímco většina Evropy už vodu nefluoridizuje, v USA je to stále běžné. Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší se to pokouší změnit. Konec praxe může přinést problémy, zvláště mezi chudšími vrstvami obyvatel.
13. 5. 2025

Vesmír může skončit mnohem dříve, než vědci předpokládali

Na základě teorií Stephena Hawkinga přišli nizozemští vědci s novou hypotézou o konci vesmíru. Podle ní by měla trvat existence kosmu jen zlomek dříve odhadovaného času.
13. 5. 2025

Loňské záření ze Slunce vychýlilo traktory, letadla i družice

Před rokem se zástupci NASA a dalších asi třiceti amerických vládních agentur sešli, aby simulovali a řešili hrozbu z vesmíru. Tou nebyl asteroid ani mimozemšťané, ale Slunce. Šlo o první trénink, na němž se měli odborníci připravovat na silnou geomagnetickou bouři a její dopady. Jenže toto cvičení přerušila opravdová silná geomagnetická bouře s vážnými dopady. Její důsledky nyní popsala NASA.
12. 5. 2025

Nová americká vakcína zasáhne proti covidu i chřipce. Doma může mít problém

V polovině května zveřejnila společnost Moderna výsledky testů její nové očkovací látky na principu mRNA. Je unikátní v tom, že by měla chránit před covidem-19 a sezonní chřipkou současně. Vakcína s názvem mRNA-1083 má vynikající výsledky. Lidé, kteří přípravek dostali, měli lepší výsledky než ti, kdo dostali dvě samostatné vakcíny proti těmto nemocem. Přesto není jasné, jestli bude k dostání ve Spojených státech.
12. 5. 2025
Načítání...