Nově objevená superzemě leží od Slunce jen dvacet světelných let

Sedm tisíc je počet exoplanet objevených za tři desítky let od nalezení té první. Ale podle astronomů jde stále jen o maličkou část mnohem většího celku, který tyto planety mimo Sluneční soustavu tvoří. Celkem jich mohou být jen v „naší“ galaxii Mléčná dráha miliardy. Teď vědci popsali další, která má unikátní vlastnosti.

Říkají jí „superzemě HD 20794 d“ a objevili ji výzkumníci ze Ženevské univerzity. Výraz „superzemě“ může vypadat na první pohled bulvárně, ale jde o odborné označení pro exoplanety, jejichž hmotnost nepřesahuje desetinásobek hmotnosti Země.

Nově objevená planeta má velmi zajímavou excentrickou oběžnou dráhu, uvádějí vědci. To znamená, že občas je v takzvané obyvatelné zóně své hvězdy, zatímco jindy se dostává mimo ni. Vesmírné těleso experti popsali v odborném časopise Astronomy & Astrophysics.

Exoplanety jako takové nejsou v současné době ničím zvláštním; moderní astronomie předpokládá jejich existenci u většiny hvězd v naší galaxii. Vědci proto už nyní hledají jen takové exoplanety, které by mohly mít něčím jedinečné vlastnosti. A přesně to je případ HD 20794 d.

V obyvatelné zóně své hvězdy

Hvězda, kterou tato planeta obíhá, je podobná našemu Slunci, od Země leží „pouhých“ 19,7 světelného roku. Není v planetárním systému osamělá, spolu s ní jsou tam další dvě planety.

Tato „blízkost“ usnadňuje astronomům její studium, její signál je velmi jasný a dobře viditelný. „HD 20794, kolem které obíhá HD 20794 d, není obyčejná hvězda,“ uvedl spoluautor studie Xavier Dumusque. „Její svítivost a blízkost z ní totiž činí ideálního kandidáta pro budoucí teleskopy, jejichž úkolem bude přímé pozorování atmosfér exoplanet,“ nastínil.

Voda jako předpoklad pro rozvoj života

Samotná planeta HD 20794 d je důležitá hlavně proto, že se nachází v takzvané obyvatelné zóně hvězdy. Tak se označuje místo, kde může existovat kapalná voda, což je jedna z podmínek nutných pro rozvoj života. Tato zóna závisí na několika faktorech, především na vlastnostech hvězdy.

U hvězd, jako je Slunce nebo HD 20794, může sahat do vzdálenosti od 0,7 do 1,5 astronomické jednotky (AU), což zahrnuje nejen dráhu Země, ale v případě Slunce také dráhu Marsu. Exoplaneta HD 20794 d oběhne kolem své hvězdy za 647 dní, což je přibližně o 40 dní méně než Mars kolem Slunce.

Ale na rozdíl od relativně kruhové dráhy Země nebo Marsu se HD 20794 d pohybuje po výrazně eliptické dráze s velkými změnami vzdálenosti od své hvězdy během oběhu. Planeta se tak v obyvatelné zóně své hvězdy pohybuje jen někdy.

To je pro astronomy zajímavé, protože jim to umožňuje upravovat teoretické modely a testovat jejich chápání pojmu obyvatelnosti planety. Pokud se na HD 20794 d nachází voda, přešla by během oběhu tělesa kolem hvězdy ze stavu ledu do stavu kapalného, který je příznivý pro vznik života. Je tedy otázka, jak by případný život na této planetě vypadal. I tyto aspekty by vědci chtěli v budoucnu detailněji studovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 10 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.