Dalekohled

Ve studii, která vyšla v odborném žurnálu Nature, astronomové představili nové snímky viditelného povrchu Slunce, takzvané fotosféry, s dosud nejvyšším rozlišením. Tyto záběry nejsou jenom oku lahodící, ale obsahují také zásadní informace o základních fyzikálních vlastnostech naší hvězdy a o vesmírném počasí, které má dopady i na Zemi. Experti na pozorování využili dalekohled Inouye Solar Telescope na Havaji.

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.

Že v Evropě vznikne velký podzemní detektor gravitačních vln, je už rozhodnuté. Právě v těchto dnech se řeší, kde by mohl fungovat. O zařízení, jemuž se říká Einsteinův teleskop, se ucházejí tři lokality, definitivně se rozhodne na začátku příštího roku.

Hvězdárna ve Valašském Meziříčí se po více než šedesáti letech dočkala významného rozšíření. Její součástí je nové kulturní a kreativní centrum za více než osmdesát milionů korun. Zásadního vylepšení se dočkalo také vybavení původních budov. K půl století starému hlavnímu dalekohledu přibyl nový, výkonnější. Vedení hvězdárny navíc podepsalo smlouvu o spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně na vesmírných projektech. Zájemci, kteří si rozšířený areál chtějí prohlédnout, mají první příležitost v sobotu dopoledne.

Obří planetu, která přitahuje více hmoty ze svého okolí než jakékoliv jiné známé těleso ve vesmíru, pozorovali vědci pomocí obřího teleskopu v Jižní Americe.

Změny magnetického pole supermasivní černé díry M87 jsou podle nového výzkumu nečekaně dynamické a velké. Prokázal to výzkum pomocí virtuálního teleskopu, který vědci nedávno významně vylepšili.

Dvojice evropských družic vytvořila první umělé zatmění Slunce. Letěla v přesné a efektní formaci, kdy jeden satelit zaclonil hvězdu a druhý ji pak přes tento zákryt pozoroval. Experiment poskytl vědcům celé hodiny zatmění na vyžádání.

Lidé měli v planetáriích a hvězdárnách možnost pozorovat částečné zatmění Slunce, viditelnost ale omezovala oblačnost. Pořadatelé pro ně měli připravený i další program. Například do ostravského planetária v městské části Krásné Pole přišlo kolem 140 návštěvníků, do hvězdárny v Teplicích přes šedesát a v Karlových Varech asi dvě desítky.

Americká NASA do vesmíru v noci na středu vyslala dalekohled SPHEREx, který má pomoci vysvětlit, jak vznikaly a po miliardy let se vyvíjely galaxie a také, jak se vesmír krátce po svém vzniku začal tak rychle rozpínat. Uvedla to agentura AP.

Sedm tisíc je počet exoplanet objevených za tři desítky let od nalezení té první. Ale podle astronomů jde stále jen o maličkou část mnohem většího celku, který tyto planety mimo Sluneční soustavu tvoří. Celkem jich mohou být jen v „naší“ galaxii Mléčná dráha miliardy. Teď vědci popsali další, která má unikátní vlastnosti.

Český vědec Martin Mašek odhalil pomocí dalekohledu v Argentině kometu, kterou věda až doposud neznala. Tímto objevem zakončil přímo na Vánoce mimořádně úspěšný rok: povedlo se mu totiž další dvě komety znovuobjevit.

Americký vesmírný dalekohled Chandra zaznamenal pozoruhodnou srážku kosmických rozměrů. Částice a energie ve výtrysku z černé díry se střetly s masivním vesmírným objektem, který narušily.

Dva tisíce vědců, 300 ústavů, patnáct evropských zemí a k tomu USA, Kanada a Japonsko. To je ve zkratce mise Euclid, jejímž cílem není nic menšího než vytvořit atlas vesmíru. Prvních „pár stránek“ v tomto týdnu zveřejnili vědci z Evropské kosmické agentury (ESA).

Vědecký projekt Event Horizon Telescope (EHT) vyzkoušel vylepšenou metodu pozorování, díky které se podařilo získat přímo z povrchu Země zatím nejkvalitnější snímky vzdáleného vesmíru – tedy snímky s nejvyšším rozlišením. Je mezi nimi i nový pohled na černou díru, o padesát procent ostřejší než doposud.

Evropská kosmická agentura zveřejnila nové snímky z kosmického teleskopu Euclid. Ten odstartoval minulý rok v létě a zaměřuje se na snímání velkých částí vesmíru s nebývalou ostrostí. Od snímků si astronomové slibují, že jim pomohou pochopit, jak ve vesmíru funguje takzvaná temná hmota a temná energie. A také zjistit více informací o tom, jak se vesmír vyvíjel a jaká ho čeká budoucnost.

Kybernetické útoky se nevyhýbají ani špičkovým vědeckým zařízením. Po loňském vyřazení observatoře ALMA letos v létě hackeři narušili chod dalšího důležitého dalekohledu, tentokrát na Havaji.

Největší pozemský teleskop ALMA se stal o víkendu terčem kybernetického útoku a musel přerušit pozorování vesmíru. Oznámilo to vedení observatoře, která se nachází v Chile. Útok, ke kterému se zatím nikdo nepřihlásil, nepoškodil ani antény, ani shromážděná vědecká data, napsala agentura AFP.

Vesmírný teleskop Jamese Webba zachytil zuřící bouře, prudký vichr i polární záře Jupiteru. Na dvou nově zveřejněných snímcích se vyjímá největší planeta Sluneční soustavy i společně s několika měsíci a prstenci.

Americká vesmírná agentura NASA zveřejnila nové snímky galaxie Cartwheel vzdálené 500 milionů světelných let. Pořídil je vesmírný teleskop Jamese Webba, který od ledna letošního roku z pozice vzdálené 1,5 milionu kilometrů od Země pozoruje vesmír.

Americký prezident Joe Biden ukázal veřejnosti první vědecký snímek, který pořídil kosmický Webbův dalekohled. Je na něm vidět kupa galaxií ve velmi vzdáleném vesmíru.

Čtveřici planet viditelných pouhýma očima současně, noční svítící oblaka i Mléčnou dráhu mohou lidé vyhlížet na červencové obloze. Venuši, Mars, Jupiter a Saturn lze spatřit brzy ráno. Koncem července bude také viditelný přechod dvou měsíců Jupiteru, k tomuto pozorování však lidé potřebují malý dalekohled.

Astrofyzici z Masarykovy univerzity v Brně připravují návrh prvního českého vesmírného dalekohledu optimalizovaného na ultrafialovou část světelného spektra.

Čínská média oznámila, že její obří teleskop Sky Eye pravděpodobně zachytil mimozemské signály. Podle zprávy agentury Bloomberg o tom informoval čínský deník Science and Technology. Vědci, o jejichž práci se tvrzení opírá, nicméně sami uvádějí, že podezřelý signál může být i druhem rádiového rušení.