Hackeři napadli největší teleskop světa. ALMA nefunguje

Největší pozemský teleskop ALMA se stal o víkendu terčem kybernetického útoku a musel přerušit pozorování vesmíru. Oznámilo to vedení observatoře, která se nachází v Chile. Útok, ke kterému se zatím nikdo nepřihlásil, nepoškodil ani antény, ani shromážděná vědecká data, napsala agentura AFP.

Vedení observatoře ve středu oznámilo, že zařízení se stalo cílem kybernetického útoku v sobotu ráno. Pracovníky teleskopu to donutilo pozastavit pozorování vesmíru. Kvůli útoku je mimo provoz i webová stránka observatoře a část e-mailového systému.

„Není zatím možné odhadnout datum, kdy bude možné se vrátit k pravidelným aktivitám,“ napsala na Twitteru observatoř, která se nachází na náhorní planině Chajnantor v chilské poušti Atacama.

ALMA (Atacama Large Millimeter/Submillimeter Array) je největší pozemský teleskop. Tvoří ho soustava 66 parabolických antén o průměru 12 a sedm metrů, které se mohou přesouvat pomocí obřích transportérů (antény váží kolem 100 tun). Mohou být rozmístěny na ploše o průměru od 150 metrů až po 16 kilometrů a dohromady fungují jako jeden obří radioteleskop.

Cílem observatoře ALMA je zejména výzkum vzdálených objektů a galaxií, což má vědcům pomoci objasnit vznik hvězd a planet.

Observatoř je společným projektem USA, Kanady, Japonska, Chile, Tchaj-wanu a Evropské jižní observatoře (ESO), do které je zapojeno i Česko. Astronomický ústav Akademie věd ČR v Ondřejově provozuje jeden ze sedmi uzlů evropského řídicího střediska ALMA.

Záhada ztraceného astronoma

Kybernetický útok není jedinou podivnou věcí, která se na této observatoři stala. V polovině září z ní zmizel britský vědec Thomas Richard Marsh a od té doby se ho nepodařilo vypátrat. 

Přes pátrání ostatních vědců a zaměstnanců observatoře i vyšetřování policistů se nenašla žádná stopa, která by ho mohla pomoci najít. Pátrání komplikuje vysokohorský terén – zařízení leží v nadmořské výšce 5040 metrů, aby mělo co nejjasnější vzduch.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 19 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...