Observatoř

V jižní Číně se rozkládá rozsáhlá podzemní laboratoř, která chce jako první na světě vyřešit zásadní vědeckou záhadu – povahu částice neutrina. A současně má ukázat, že věda asijské velmoci už předehnala tu západní.

V polovině předminulého století byla nejjasnější hvězdou na obloze Eta Carinae. V té době zjasněla natolik, že byla jasnější než supernova a zářila tak silně, že se podle ní orientovali třeba i námořníci na dálkových plavbách. Pak pohasla nejen její záře, ale i sláva. Dnes ji znají jen astronomové. Teď vysvětlili, co se tehdy vlastně stalo.

Kybernetické útoky se nevyhýbají ani špičkovým vědeckým zařízením. Po loňském vyřazení observatoře ALMA letos v létě hackeři narušili chod dalšího důležitého dalekohledu, tentokrát na Havaji.

Seismická observatoř v šumavských Kašperských Horách, umístěná v bývalé zlatonosné štole Kristýna, otevře od května pro veřejnost rozšířenou expozici o významu seismických měření pro poznání Země. Observatoř ukáže desítky starých i moderních přístrojů, má nový přednáškový sál pro 25 lidí. Štola je také součástí komentovaných výprav a je možné nahlédnout do jejích chodeb.

Před několika staletími Vatikán umlčoval a nechával upálit katolické hvězdáře, kteří zpochybňovali tehdejší přesvědčení o Zemi jako středu vesmíru, dnes jezuitští astronomové bádají v observatoři přímo ve Vatikánu a jména členů řádu nesou už tři desítky planetek. Nedávno takto zvěčnili další tři jezuitské učence. Podle amerického deníku The New York Times tím relativizují přetrvávající přesvědčení, že církev a věda si spolu příliš nerozumí.

Největší pozemský teleskop ALMA se stal o víkendu terčem kybernetického útoku a musel přerušit pozorování vesmíru. Oznámilo to vedení observatoře, která se nachází v Chile. Útok, ke kterému se zatím nikdo nepřihlásil, nepoškodil ani antény, ani shromážděná vědecká data, napsala agentura AFP.

Nové snímky takzvané Přízračné galaxie M74 ukazují sílu spolupráce vesmírných observatoří na různých vlnových délkách. Vědci totiž využili data jak ze staršího Hubbleova dalekohledu tak i z nového Webbova teleskopu.

Bratr Guy J. Consolmagno je americký astronom a fyzik, který je v současné době ředitelem Vatikánské observatoře. V rozhovoru pro Českou televizi popsal, jak se slučuje život moderního vědce a jezuitského kněze. Ptal se Jaroslav Zoula z vědecké redakce ČT.

Na severu Alp během letošní zimy jen málo sněžilo, teploty přitom byly o víc než dva stupně vyšší, než je dlouhodobý průměr. Důsledkem jsou poloprázdné přehrady a nízké zásoby vody ve sněhu. Experti varují, že to bude mít závažné dopady na celou Itálii.

V noci z pátku na sobotu vstoupil do zemské atmosféry malý asteroid, který těsně před půlnocí narazil do naší planety někde v moři nedaleko Islandu. Těleso měřilo asi tři metry, takže srážka nezpůsobila žádné škody, pozoruhodné ale je, že se dopad podařil předpovědět. Něco takového se zatím stalo jen zcela výjimečně. Astronomové věděli, že je na kolizním kurzu, a přesně spočítali, kde a kdy k nárazu dojde.

Blíží se finále nejdůležitější astronomické operace za posledních třicet let. Vesmírný teleskop Jamese Webba by měl v pondělí dorazit do cíle půl druhého milionu kilometrů od Země. Pomocí raketového motoru provede poslední manévr, aby se dostal na požadovanou dráhu.

Zkoumat historii kosmu v nejzazších hlubinách času a prostoru i pátrat po známkách možného života mimo naši sluneční soustavu se po mnoha odkladech vydal vesmírný teleskop Jamese Webba. Realizaci projektu amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), na němž se podílejí Evropská kosmická agentura (ESA) a kanadská CSA, zahájil úspěšný start rakety Ariane 5 ve 13:20 SEČ z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně.

Astronomové z evropské observatoře v Chile objevili malou černou díru, jejíž existenci a polohu prozradil nečekaný pohyb blízké hvězdy. Tuto detekční metodu použili vědci k odhalení černé díry ležící mimo naši galaxii Mléčnou dráhu poprvé. Metoda bude klíčová pro pátrání po dalších černých dírách, pomůže i s objasněním jejich vzniku. O objevu informovala Evropská jižní observatoř (ESO).

Asociace univerzit pro výzkum vesmíru NASA vydala 5. dubna jako prestižní Geovědecký snímek dne fotografii s názvem „Obarvené Einsteinovo zatmění“, jehož spoluautory jsou dva čeští vědci – Petr Horálek a Miloslav Druckmüller. S využitím moderních výpočetních metod zpracování obrazu se pokusili „oživit“ snímek zatmění Slunce z 29. května 1919, který vedl k potvrzení Einsteinovy obecné teorie relativity: lidé tak po více než sto letech mohou poprvé zhlédnout, jak tento úkaz vypadal v barvách a jaké nezvyklé jevy obklopovaly zakryté Slunce.

Astronomové poprvé pozorovali, jak „umírá“ galaxie ve vzdáleném vesmíru. Vědci z Evropské jižní observatoře (ESO) zachytili stopy vzdálené galaxie, která rychle ztrácí schopnost vytvářet nové hvězdy, informovala agentura AFP. K pozorování použili observatoř ALMA, jež je umístěna v Chile. Světlo z galaxie putovalo k Zemi zhruba devět miliard let.

Přístroj na studování Slunce, který vyrostl na americkém souostroví Havaj, vyfotografoval začátek nového slunečního cyklu. Díky nejmodernější technice se to podařilo v doposud nemožném rozlišení, které ukázalo, co se ve sluneční koroně děje.

Přes tři sta metrů velká anténa Arecibo v Portoriku bude vyřazena v provozu, oznámil její ředitel. Několik havárií způsobilo, že se zařízení známé například pátráním po mimozemských civilizacích ocitlo na hraně nevratného poškození.

Na hlavní talíř antény observatoře Arecibo v Portoriku spadl minulý týden další velký kabel a teleskop tak znovu poškodil. Jde už o druhý takový incident: minule se to stalo v polovině srpna letošního roku. Zaměstnanci ještě nestačili škody na zařízení, které pátrá po mimozemském životě, opravit, a už musí řešit další krizovou situaci.

Slavná astronomická observatoř Arecibo v Portoriku je v současné době mimo provoz poté, co na talíř antény spadl kabel a zařízení poškodil. Pro výzkumné středisko známé i z řady filmů je to další rána – ještě pořád se totiž úplně nepodařila jeho rekonstrukce poté, co ho roku 2017 zasáhl hurikán Maria.

Čeští vědci a firmy se zapojí do čínské vesmírné mise eXTP. Jejich účast v přípravné fázi podpoří české ministerstvo školství příspěvkem 496 tisíc eur (12,65 milionu korun) do programu Evropské vesmírné agentury PRODEX. Češi se v projektu rentgenové observatoře budou podílet na přípravě ústředního detektoru.

Astronomové si stěžují, že jim satelity společnosti SpaceX narušují výzkum. Šedesát družic, které patří Elonu Muskovi, proletělo přes část oblohy, kterou zkoumaly teleskopy astronomické observatoře v Chille.

Pohledy, které mění lidské chápání vesmíru. V chilské poušti Atacama – na jednom z nejsušších míst světa – vědci zkoumají blízké hvězdy i vzdálené galaxie. V observatoři Paranal sledují vesmír třeba pomocí nejdokonalejšího optického přístroje na světě.

Tým evropských vědců úmyslně spustil elektrickou aktivitu v bouřkových mracích. Využil k tomu silné laserové pulsy. Doposud se nic podobného nikomu nepodařilo.

Astronomové objevili záhadné, ultra krátké záblesky energie z hlubin vesmíru. Je to teprve podruhé v dějinách, kdy se tyto zatím nevysvětlitelné signály podařilo odhalit. Řada seriózních astronomů spekuluje dokonce o tom, že by mohly dokazovat existenci inteligentního života mimo Zemi.