Obří anténa Arecibo se musí zdemolovat, další provoz by byl nebezpečný

Přes tři sta metrů velká anténa Arecibo v Portoriku bude vyřazena v provozu, oznámil její ředitel. Několik havárií způsobilo, že se zařízení známé například pátráním po mimozemských civilizacích ocitlo na hraně nevratného poškození.

Anténa fungovala 57 let, za tu dobu díky ní vznikla celá řada důležitých objevů. Nyní je ale v tak špatném stavu, že se nedá opravit, aniž by byli v ohrožení zaměstnanci. Jediným racionálním řešením tedy je kontrolované vyřazení celé antény.

„Chci to říct co nejdůrazněji –⁠ samotnou observatoř Arecibo nezavíráme,“ uvedl ředitel zařízení Ralph Gaume. To znamená, že anténa samozná sice zničená bude, ale současně to zachrání všechna ostatní zařízení –⁠ díky tomu zde bude moci další výzkum pokračovat pomocí dalších přístrojů, zejména díky silnému LIDARu, který studuje zemskou atmosféru.

Série problémů

V pondělí 10. srpna kolem 14:45 místního času spadl na hlavní talíř antény asi deset centimetrů silný pomocný kabel. Vznikla tak přes třicet metrů dlouhá trhlina, jež brání dalšímu využívání Areciba pro vědecký výzkum. Kabel, který se uvolnil, se používá k podepření kovové platformy nad observatoří. Veškerý vědecký výzkum byl v Arecibu pozastaven.

Ke druhé, ještě horší, nehodě došlo 6. listopadu v podvečer. Nikdo přitom sice nebyl zraněn, ale došlo k poškození talíře antény a také bylo poničeno několik kabelů. Přesnou výši škod astronomové neudali, ale pro jistotu nechali zřídit bezpečnostní zónu, kdyby došlo k další destabilizaci antény.

Postupně se ukazovalo, že poškození je opravdu závažné a že další provoz antény není možný.

Hledání mimozemského života

Observatoř leží asi 20 kilometrů na jihozápad od portorického města Arecibo a provozuje ji Cornellova univerzita. Známa je především díky svému radioteleskopu, jehož talíř má průměr 305 metrů.

Proslavil se například objevením prvního dvojhvězdného pulsaru PSR 1913+16 (1974), v současnosti pak jako zdroj dat projektu SETI@home, který pátrá po mimozemském životě. Známý je ale díky filmům – například bondovce Zlaté oko, Aktům X nebo sci-fi filmu Kontakt.

16. listopadu 1974 odtud astronomové vyslali zprávu případným mimozemským civilizacím. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 1 hhodinou

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 6 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 7 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 7 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
včera v 11:48

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
včera v 11:00

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
včera v 10:45

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
včera v 07:28
Načítání...