Obří anténa Arecibo se musí zdemolovat, další provoz by byl nebezpečný

Přes tři sta metrů velká anténa Arecibo v Portoriku bude vyřazena v provozu, oznámil její ředitel. Několik havárií způsobilo, že se zařízení známé například pátráním po mimozemských civilizacích ocitlo na hraně nevratného poškození.

Anténa fungovala 57 let, za tu dobu díky ní vznikla celá řada důležitých objevů. Nyní je ale v tak špatném stavu, že se nedá opravit, aniž by byli v ohrožení zaměstnanci. Jediným racionálním řešením tedy je kontrolované vyřazení celé antény.

„Chci to říct co nejdůrazněji –⁠ samotnou observatoř Arecibo nezavíráme,“ uvedl ředitel zařízení Ralph Gaume. To znamená, že anténa samozná sice zničená bude, ale současně to zachrání všechna ostatní zařízení –⁠ díky tomu zde bude moci další výzkum pokračovat pomocí dalších přístrojů, zejména díky silnému LIDARu, který studuje zemskou atmosféru.

Série problémů

V pondělí 10. srpna kolem 14:45 místního času spadl na hlavní talíř antény asi deset centimetrů silný pomocný kabel. Vznikla tak přes třicet metrů dlouhá trhlina, jež brání dalšímu využívání Areciba pro vědecký výzkum. Kabel, který se uvolnil, se používá k podepření kovové platformy nad observatoří. Veškerý vědecký výzkum byl v Arecibu pozastaven.

Ke druhé, ještě horší, nehodě došlo 6. listopadu v podvečer. Nikdo přitom sice nebyl zraněn, ale došlo k poškození talíře antény a také bylo poničeno několik kabelů. Přesnou výši škod astronomové neudali, ale pro jistotu nechali zřídit bezpečnostní zónu, kdyby došlo k další destabilizaci antény.

Postupně se ukazovalo, že poškození je opravdu závažné a že další provoz antény není možný.

Hledání mimozemského života

Observatoř leží asi 20 kilometrů na jihozápad od portorického města Arecibo a provozuje ji Cornellova univerzita. Známa je především díky svému radioteleskopu, jehož talíř má průměr 305 metrů.

Proslavil se například objevením prvního dvojhvězdného pulsaru PSR 1913+16 (1974), v současnosti pak jako zdroj dat projektu SETI@home, který pátrá po mimozemském životě. Známý je ale díky filmům – například bondovce Zlaté oko, Aktům X nebo sci-fi filmu Kontakt.

16. listopadu 1974 odtud astronomové vyslali zprávu případným mimozemským civilizacím. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 18 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 19 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 22 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 23 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
včera v 06:30

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
18. 5. 2026
Načítání...