Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
Když někdo poprvé uvidí ještěrku zední, může ho na první pohled zaujmout záblesk akvamarínové modré na jejích bocích. Jde o skvrny, které jsou sice většinu času skryté, ale ještěrky je aktivně ukazují rivalům nebo partnerům během teritoriálních soubojů či námluv tím, že zploští a zkroutí své tělo.
Na citlivé oči ještěrek musí tyto záblesky působit jasně jako maják na loď – jako signál pro přítele či soka je to extrémně výrazná komunikace ve smyslu: Tady je něco důležitého, co tě může ohrozit, nebo se s tebou naopak spářit.
Skvrny neznámého původu
Právě tyto skvrny a jejich nápadná a netypická barva zaujala mezinárodní vědecký tým, ve kterém byli i biologové z pražské Karlovy univerzity. Ti pomocí několika moderních metod, včetně elektronové mikroskopie, Ramanovy spektroskopie a optického modelování, zjistili, že kůže ještěrek obsahuje dva odlišné typy iridoforů, tedy buněk s krystaly odrážejícími světlo, společně s buňkami obsahujícími karotenoidy, které se nacházejí přímo v pokožce.
Takové uspořádání nebylo dosud u obratlovců nikdy popsáno.
Mezinárodní tým dále zjistil, že váčky obsahující karotenoidy světlo nejen pohlcují, ale také rozptylují, čímž pomáhají zesilovat odraz ultrafialového i modrého světla. Může to vypadat jako detail, ale tyto výsledky podle autorů zpochybňují tradiční představy o zbarvení plazů. Ukazují, že kůže obratlovců může být „vybavena“ mnohem složitějšími optickými systémy, než se doposud předpokládalo.
Studie zároveň přináší nové poznatky o tom, jak se ultrafialové signály vyvíjejí a jakou roli hrají v komunikaci těchto živočichů. Většina ještěrek totiž – na rozdíl od lidí – ultrafialové světlo vidí. Jejich oči totiž obsahují čtyři typy fotoreceptorů, zatímco člověk má jenom tři. To jim umožňuje vnímat ultrafialovou složku světla jako samostatnou „barvu“. Využívají to například při hledání potravy – mnoho ovoce a hmyzu totiž odráží UV záření jinak než okolí.












