Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.

Když někdo poprvé uvidí ještěrku zední, může ho na první pohled zaujmout záblesk akvamarínové modré na jejích bocích. Jde o skvrny, které jsou sice většinu času skryté, ale ještěrky je aktivně ukazují rivalům nebo partnerům během teritoriálních soubojů či námluv tím, že zploští a zkroutí své tělo.

Na citlivé oči ještěrek musí tyto záblesky působit jasně jako maják na loď – jako signál pro přítele či soka je to extrémně výrazná komunikace ve smyslu: Tady je něco důležitého, co tě může ohrozit, nebo se s tebou naopak spářit.

Detailní pohled na ultrafialové skvrny na kůži ještěrek
Zdroj: iScience

Skvrny neznámého původu

Právě tyto skvrny a jejich nápadná a netypická barva zaujala mezinárodní vědecký tým, ve kterém byli i biologové z pražské Karlovy univerzity. Ti pomocí několika moderních metod, včetně elektronové mikroskopie, Ramanovy spektroskopie a optického modelování, zjistili, že kůže ještěrek obsahuje dva odlišné typy iridoforů, tedy buněk s krystaly odrážejícími světlo, společně s buňkami obsahujícími karotenoidy, které se nacházejí přímo v pokožce.

Takové uspořádání nebylo dosud u obratlovců nikdy popsáno.

Skvrny v ultrafialovém světle
Zdroj: iScience

Mezinárodní tým dále zjistil, že váčky obsahující karotenoidy světlo nejen pohlcují, ale také rozptylují, čímž pomáhají zesilovat odraz ultrafialového i modrého světla. Může to vypadat jako detail, ale tyto výsledky podle autorů zpochybňují tradiční představy o zbarvení plazů. Ukazují, že kůže obratlovců může být „vybavena“ mnohem složitějšími optickými systémy, než se doposud předpokládalo.

Studie zároveň přináší nové poznatky o tom, jak se ultrafialové signály vyvíjejí a jakou roli hrají v komunikaci těchto živočichů. Většina ještěrek totiž – na rozdíl od lidí – ultrafialové světlo vidí. Jejich oči totiž obsahují čtyři typy fotoreceptorů, zatímco člověk má jenom tři. To jim umožňuje vnímat ultrafialovou složku světla jako samostatnou „barvu“. Využívají to například při hledání potravy – mnoho ovoce a hmyzu totiž odráží UV záření jinak než okolí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 12 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 14 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 15 hhodinami

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 15 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 17 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 18 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
30. 6. 2026

Evropský pohled