Brno je zřejmě starší, než se předpokládalo, ukazuje archeologický objev

Brno pravděpodobně vzniklo před rokem 1000 našeho letopočtu, zjistili archeologové Muzea města Brna. V laboratoři nechali otestovat lidskou kost nalezenou při dřívějších průzkumech na Starém Brně. Dosud konkrétní doklad o počátcích města chyběl.

Archeologové znají dvě nejstarší kamenné stavby tehdejšího Brna, rotundu v areálu dnešního starobrněnského kláštera a druhou ve Vídeňské ulici. Obě pocházejí přibližně z 11. století. Muzeum města Brna (MMB) nyní znovu vyhodnocuje výsledky rozsáhlého archeologického výzkumu z let 1976 až 1984, při němž byla rotunda u starobrněnské baziliky objevena. Součástí nového zpracování jsou i moderní přírodovědné analýzy včetně radiokarbonového datování.

U kamenné stavby není možné přesněji určit rok jejího vzniku, větší naděje odborníci vkládali do ostatků z hřbitova, který tehdy starobrněnskou rotundu obklopoval. Vzorek z nejhlouběji uloženého hrobu odeslali do radiokarbonové laboratoře v polské Poznani.

Tehdy bylo téměř nemožné získat z malého úlomku kosti přesnější datum. Dnes je díky spolupráci s radiokarbonovou laboratoří v polské Poznani podobná analýza běžnou součástí archeologického výzkumu.
Petr Vachůt, vedoucí archeologického oddělení MMB

Město na Svratce

Výsledek ukázal, že pohřbený zemřel mezi lety 978 a 1049. Díky tomu lze vznik nejstaršího Brna posunout ještě před rok 1000. Archeologové budou dál hledat vhodné vzorky a podrobovat je dalším analýzám. Věří, že se jim tak podaří období vzniku prvního trvalého osídlení na břehu Svratky ještě více zúžit.

První zmínka o Brně je v Kosmově kronice z roku 1091, tehdy ale už bylo město dávno založené. Městská privilegia mu udělil v roce 1243 Václav I. „Na rozdíl od archeologických stop máme tentokrát naprostou jistotu – na dochovaných pergamenech je den, měsíc i rok uveden přímo,“ uvádí MMB.

Až do přelomu 12. a 13. století se Brno rozvíjelo na místě dnešního Starého Brna, tedy v okolí současného Mendlova náměstí, poté se centrum posunulo pod návrší Petrov, kde je dodnes.

Zaokrouhlit?

Podle brněnských archeologů aktuální zjištění rozhodně není konec pátrání. Klíčové totiž je, za vlády jakého panovníka bylo město založeno. V uvedeném období se na českém knížecím stolci vystřídalo hned šest Přemyslovců a významnou roli sehrával také polský kníže Boleslav Chrabrý. Vzniklo Brno ještě za vlády Boleslava II. Pobožného? Nebo až za Břetislava I., známého mimo jiné únosem Jitky ze Schweinfurtu?

„Nabízí se i trochu cimrmanovské řešení. Jára Cimrman přece doporučoval, aby se významné historické události odehrávaly v pěkných kulatých letopočtech. O francouzské revoluci 1789 prý poznamenal: Vždyť stačilo do kulatého letopočtu počkat pouhý rok. Mohli bychom tedy jednoduše prohlásit, že Brno vzniklo roku 1000? Bylo by to elegantní,“ uvedli archeologové s mírnou nadsázkou.

Situace ale byla podle nich v té době natolik nepřehledná, že ji srovnávají se seriálovou Hrou o trůny. Roku 999 nastoupil na český trůn Boleslav III. Ryšavý, který nechal vykastrovat svého bratra Jaromíra, druhého bratra Oldřicha se pokusil zavraždit a nakonec byl sám vyhnán ze země. Vrátil se jen proto, aby nechal povraždit přední české velmože z rodu Vršovců. Polský panovník Boleslav Chrabrý ho následně oslepil a sám převzal vládu nad Čechami i Moravou. Kdo z těchto vládců tedy mohl stát u zrodu Brna?

„Odpověď zatím neznáme,“ přiznávají archeologové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může poškodit dovednosti, varuje studie. Záleží ale, jak ji lidé používají

Psychologové stále více řeší, jak se projevuje stále intenzivnější využívání umělých inteligencí (AI) na lidských dovednostech, schopnostech a znalostech. Nový výzkum varuje před poškozením dovedností, pokud se chatboty používají nevhodně.
před 4 hhodinami

Brno je zřejmě starší, než se předpokládalo, ukazuje archeologický objev

Brno pravděpodobně vzniklo před rokem 1000 našeho letopočtu, zjistili archeologové Muzea města Brna. V laboratoři nechali otestovat lidskou kost nalezenou při dřívějších průzkumech na Starém Brně. Dosud konkrétní doklad o počátcích města chyběl.
před 5 hhodinami

Vědci našli u Beninu korálové útesy. Čekali přitom, že jen zmapují „hřbitov“

Když se skupina francouzských mořských biologů vydávala zkoumat korálový útes poprvé popsaný v šedesátých letech minulého století, očekávala, že bude jen mapovat mrtvý ekosystém. Jenže badatelé naopak narazili na životem kypící oblast.
před 6 hhodinami

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
před 22 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 23 hhodinami

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
včera v 12:10

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
včera v 11:31

Egyptské princezny nebyly žádné křehotinky. Vědci našli těla s fyzičkou bojovnic

Egyptští archeologové popsali čtyři těla velmi netypických starověkých princezen. Všechny měly hypertrofovanou muskulaturu, některé i zranění z velmi náročné fyzické aktivity. A navíc byly dobře ozbrojené.
včera v 09:24

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.