Přemyslovci

Vědci ve čtvrtek představili veřejnosti pravděpodobnou podobu tváře svatého Vojtěcha, hlavního patrona pražského arcibiskupství. Detailní trojrozměrná dokumentace byla vytvořena na základě lebky světce ze Svatovítského pokladu. Svatý Vojtěch žil ve druhé polovině desátého století, byl druhým pražským biskupem.

Nádvoří Domu u Synků v Hustopečích na Břeclavsku nově zdobí fontána s téměř dvoumetrovou sochou královny Elišky Rejčky. Zástupci města ji odhalili ve čtvrtek, přesně 700 let poté, co Rejčka věnovala tehdejší trhovou ves Hustopeče nově založenému cisterciáckému klášteru na Starém Brně.

Vzácné rukopisy spjaté s počátky kláštera na Starém Brně přicestovaly z Vídně na hrad Špilberk. Transport provázela přísná bezpečnostní opatření, na místě byli také policejní těžkooděnci. Rukopisy budou od 1. června součástí výstavy Eliška Rejčka: Dar středověku. Právě Rejčka před sedmi sty lety klášter založila, kvůli tomu nechala zhotovit na své náklady výpravné rukopisy a věnovala je novému konventu cisterciaček.

Národní pouť k výročí 1100 let od smrti svaté Ludmily v Tetíně na Berounsku pokračovala v sobotu mší, kterou sloužil papežský legát Christoph Schönborn. Odpoledne je na místě další program.

Díky moderním vědeckým a technickým metodám může veřejnost pohlédnout do tváře svaté Ludmile, od jejíhož úmrtí v těchto dnech uplynulo 1100 let. Mezinárodní tým odborníků z České republiky a Brazílie digitálně z jednotlivých segmentů znovu sestavil obličejovou část Ludmiliny lebky a další specialista, Brazilec Cícero Moraes, následně rekonstruoval kněžnin obličej.

Olomoučané si ve středu pietním průvodem v centru města připomněli 715 let od vraždy posledního panovníka z dynastie Přemyslovců Václava III. Průvod s historickými postavami v čele v podobě vojáka, bosého mnicha, měšťana a za doprovodu bubeníka došel ke katedrále svatého Václava, kde byl tento český, polský a uherský král v roce 1306 ve svých 16 letech zavražděn. Na jeho památku se na tři minuty rozezněly také katedrální zvony – vyzvánět začaly ve 13:06, ve stejný čas byl údajně Václav III. zavražděn.

Téměř padesát hrobů z doby Přemyslovců odkryli archeologové v obci Zbečno nedaleko Křivoklátu. Pohřebiště podle nich pochází z přelomu 11. a 12. století, kdy v obci stál lovecký dvůr knížat. Záchranný archeologický výzkum ve Zbečně probíhá od letošního 16. ledna.

Objev, který může pozměnit pohled na ranou českou historii, učinili vědci pod Pražským hradem. Při výzkumu hrobů pod bývalou svatovítskou rotundou vyloučili, že by v jednom z nich ležel nejstarší historicky doložený Přemyslovec, tedy kníže Bořivoj. Při zkoumání kosterních pozůstatků ze sousedního hrobu se totiž ukázalo, že v něm leží žena. Objevu se v pořadu  Reportéři ČT věnoval David Vondráček.