Vědci ve čtvrtek představili veřejnosti pravděpodobnou podobu tváře svatého Vojtěcha, hlavního patrona pražského arcibiskupství. Detailní trojrozměrná dokumentace byla vytvořena na základě lebky světce ze Svatovítského pokladu. Svatý Vojtěch žil ve druhé polovině desátého století, byl druhým pražským biskupem.
Vědci vytvořili velmi přesnou trojrozměrnou dokumentaci lebky sv. Vojtěcha na základě dochovaných ostatků a digitálního doplnění z více různých zdrojů. Digitální kopii světcovy lebky zkoumal tým expertů z Česka, Brazílie, Polska a Austrálie pod vedením Brazilce Cicera Moraese. Výsledek práce, kterým je pravděpodobná podoba Vojtěchovy tváře, představili badatelé ve čtvrtek v budově pražského arcibiskupství za přítomnosti arcibiskupa Jana Graubnera.
„Nejprve bylo potřeba vytvořit digitální kopii lebky světce. To se provádí metodou vícesnímkové fotogrammetrie,“ popisuje geoinformatik Jiří Šindelář, který stojí za vznikem této rekonstrukce. „Následně je třeba zkombinovat dvě metody – anatomickou a metodu hloubky měkkých tkání. První metoda využívá jednoznačné informace o úponu lebečních svalů, zatímco ta druhá využívá znalosti tloušťky měkkých tkání dle konkrétních lebečních rozměrů,“ dodává.
Pro Moraese a Šindeláře není Vojtěch prvním českým světcem, jehož vzhled rekonstruovali. V roce 2021 představili se svým týmem podobiznu svaté Ludmily. Podobně rekonstruovali i tváře jiných historických osobností. Využívají k tomu software určený především lékařům, kteří na něm mohou zpracovávat data z počítačové tomografie a mohou v něm plánovat operační zákroky. Vědci zdůrazňují, že jde pouze o odhady, byť kvalifikované, mnoho dat nutných k opravdu přesné rekonstrukci není možné získat.
Svatý Slavníkovec
Svatý Vojtěch, který byl zabit 23. dubna 997 na misijní cestě v pohanském Prusku, byl také v letech 982 až 996 druhým pražským biskupem. K významným počinům tohoto světce, který je patronem nejen Česka, ale i Polska a Uher, patří například založení prvního mužského kláštera na českém území na pražském Břevnově. Je také pokládán za autora nejstarších českých a polských duchovních písní, například známé skladby „Hospodine, pomiluj ny“.
Vojtěch se narodil někdy kolem roku 956 ve váženém rodě Slavníkovců z Libice nad Cidlinou. První vzdělání získal od tamních kněží, později studoval devět let v Magdeburku. Po návratu do Prahy a poté, co přijal biřmovací jméno Adalbert, se stal pomocníkem prvního českého biskupa Dětmara a po jeho smrti byl v roce 982 jmenován druhým pražským biskupem (prvním českého původu). Oproti mírnému Dětmarovi si však reformní politikou udělal řadu nepřátel v církevních i světských kruzích. Snažil se vymýtit zejména obchod s otroky, mnohoženství a alkoholismus.
Kvůli sporům s knížetem Boleslavem II. a po vyvraždění Slavníkovců na Libici nakonec odjel Vojtěch přes Polsko na misijní cestu do Pruska, kde byl na neupřesněném místě zabit tamními pohany. Jeho ostatky od nich vykoupil polský kníže a pozdější první král Polska Boleslav Chrabrý a uložil je ve svém sídelním městě Hnězdně. Odtud byly později převezeny do svatovítské katedrály na Pražském hradě.
Svatořečen byl Vojtěch v roce 999 papežem Silvestrem II. na žádost císaře Oty III. Svatý Vojtěch je také hlavním patronem pražské arcidiecéze. Od 11. století se pokládá po svatém Václavovi za druhého patrona české země.
