Věda

Touha po vzestupu bez jakéhokoliv svědomí a bezskrupulóznost doby před rokem 1989 jsou hlavními myšlenkami chystané audioknihy s názvem Elity. Nově vznikající nahrávce propůjčili hlasy Václav Neužil, Taťjana Medvecká, Klára Melíšková nebo Jiří Vyorálek.

Na Zemi se v úterý kolem osmé ranní vrátila čínská lunární sonda Čchang-e 6. V rámci téměř osmitýdenní mise přistála na odvrácené straně Měsíce, kde vyvrtala a odebrala vzorky půdy, pořídila fotografie krajiny a umístila čínskou vlajku. Bezpečně přistála ve vnitřním Mongolsku.

Vláda hodlá vyslat na oběžnou dráhu druhého Čecha v historii, záložního astronauta týmu Evropské kosmické agentury (ESA) Aleše Svobodu, a to nejpozději v roce 2029. Letos by měl začít s výcvikem. Jaká bude návratnost této investice? Na to v Událostech, komentářích odpovídali kromě Svobody také jeho předchůdce Vladimír Remek, ministr dopravy Martin Kupka a opoziční poslanec Zdeněk Kettner.

Evropa má v porovnání s Čínou nebo Spojenými státy odborníky i instituce a univerzity na velice dobré vědecké úrovni. Je ale pozadu v tom, kolik do vědy dává peněz. Mohla by sice být lídrem v oboru, ale z tohoto důvodu není, upozornila při návštěvě Prahy Maria Leptinová, která je prezidentkou Evropské výzkumné rady (ERC). To je agentura Evropské unie pro financování vědy pomocí grantů.

Na odlehlé malajsijské pláži skupina dobrovolníků opatrně vyzvedla čerstvě nakladená vejce mořských želv z písku a přemístila je na stinné, chladnější místo. Vědci se totiž obávají, že tamější teplejší podnebí snižuje možnost vylíhnutí samců. U mořských želv má totiž teplota vliv na pohlaví plodu ve vejcích. Výzkumníci v želví rezervaci Chagar Hutang na ostrově Redang se domnívají, že v důsledku klimatických změn se již nyní líhne méně samců, přičemž situaci letos zhoršilo dlouhotrvající období horka a sucha.

„ITER je projekt celého druhu Homo sapiens,“ je přesvědčený fyzik Pietro Barabaschi, který od roku 2022 tento ambiciózní, ale současně problematický, projekt vede. Jeho cílem není nic menšího, než si „ochočit sílu Slunce“ – tedy vytvořit funkční zařízení, které bude vyrábět fúzní energii.

Česko podle Indexu prosperity a finančního zdraví loni kleslo mezi zeměmi EU ze 13. na 15. místo. Mezi státy sedmadvacítky se tak dostalo do té horší poloviny. Nejlépe se Česku daří ve zdravotnictví a obraně, zaostává v úrovni bydlení. Meziročně si nejvíce pohoršilo v ekonomice, a to zejména kvůli vysoké inflaci. Výsledky indexu, který společně vytváří Česká spořitelna a datový portál Evropa v datech, se vyhlásily v pondělí na konferenci reVize Česka. Pořádá ji spolek Druhá ekonomická transformace, který se zasazuje o posílení české ekonomiky a její pozvednutí mezi nejvyspělejší země světa.

Více než 55 procent vzorků spermatu z francouzské kliniky pro léčbu neplodnosti obsahovalo vysoké množství glyfosátu, nejběžnějšího prostředku na hubení plevele na světě. Ukázala to nová studie, která vyvolává další otázky ohledně dopadu této chemické látky na reprodukční zdraví a celkovou bezpečnost, napsal zpravodajský server The Guardian.

V Česku se v pátek 17. května otevřela první tři centra vědecké excelence programu Dioscuri, který podporuje vědce ze střední a východní Evropy. První centra působí při Fyzikálním ústavu Akademie věd ČR a při Masarykově univerzitě. Vedoucí center získají na svůj výzkum v prvních pěti letech až 35 milionů korun. Peníze poskytne rovným dílem německé ministerstvo pro vzdělávání a výzkum a české ministerstvo školství.

Věda má nového ministra. Marka Ženíška (TOP 09) ve čtvrtek prezident republiky jmenoval členem vlády a připomněl mu, že věda, výzkum, inovace a vzdělání jsou prioritami kabinetu a jsou mimořádně důležité pro to, aby česká ekonomika uspěla ve výrazně konkurenčním prostředí. Od nového ministra požaduje i boj s dezinformacemi. Podle Ženíška by se z vědy měla stát věc veřejná, jako se to podařilo třeba v oblasti obrany, sdělil v Interview ČT24.

Jedním z velkých problémů české vědy a výzkumu je neschopnost podnikat riskantnější a ambicióznější projekty, řekli v pořadu 90’ ČT24 vědci Jan Konvalinka a Jakub Tomek. I to je jednou z výzev, kterým by se měl postavit nový ministr pro vědu a inovace, kterým zřejmě bude Marek Ženíšek (TOP 09). Dalším problémem jsou pak finance do vědy nebo malé kompetence ministra, doplnil člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace Ladislav Krištoufek.

Pavel Tuleja, který měl po odcházející Heleně Langšádlové (oba TOP 09) převzít post ministra pro vědu, odstoupil ještě předtím, než byl jmenován. Vyšlo totiž najevo, že publikoval v takzvaných predátorských časopisech. Čeští akademici, kteří uspěli na zahraničních univerzitách, celou kauzu považují za velmi problematickou – včetně faktu, že se ve vysoké akademické pozici pohybuje člověk, který nerespektuje etické standardy vědy. Téma pro pořad 168 hodin zpracoval Jakub Hříbek.

„Myslíme si, že je to zbytečné, měli spíš podržet svoji ministryni,“ prohlásila o kauze kolem jmenování nového ministra pro vědu a výzkum členka sněmovního rozpočtového výboru Margita Balaštíková (ANO). Podle jejího hnutí by měl resort buďto zaniknout, případně se podřadí pod jiné ministerstvo. Naopak ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) by ocenil, kdyby se pozice obsadila co nejrychleji. O odstoupení Pavla Tuleji z nominace na post ministra pro vědu a výzkum diskutovali v pořadu Události, komentáře.

Během pandemie covidu-19 se technologie mRNA vakcíny ukázala jako bezpečná a rychle aplikovatelná. A teď se zkouší i proti dalším onemocněním – například proti melanomu. První studie proběhly úspěšně, a proto teď vědci očkování testují na větším vzorku pacientů.

Odcházející ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová (TOP 09) v pořadu Interview ČT24 řekla, že změna na postu ministra je v politice běžná věc. „Chci se koukat dopředu,“ dodala Langšádlová, která zůstává poslankyní a zamíří nově do sněmovní komise pro hybridní hrozby. Zaměřit se chce na boj s dezinformacemi.

Na post ve vládě se po dvou a půl letech rozhodla rezignovat ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09). Vedení její domovské strany podle ní vadilo, že neumí svou práci prodat a je málo vidět, ona sama podcenění komunikace přiznala. Bývalý prezident Miloš Zeman o ní dříve hovořil jako o „neviditelné funkcionářce“, část vědecké komunity se jí ale zastává a tvrdí, že konec jejího vládního angažmá pozdrží některé projednávané záležitosti.

Vědci ve čtvrtek představili veřejnosti pravděpodobnou podobu tváře svatého Vojtěcha, hlavního patrona pražského arcibiskupství. Detailní trojrozměrná dokumentace byla vytvořena na základě lebky světce ze Svatovítského pokladu. Svatý Vojtěch žil ve druhé polovině desátého století, byl druhým pražským biskupem.

V posledních letech se objevují obavy, že by mohl zkolabovat Golfský proud, který „zásobuje“ Evropu teplem. Tým amerických vědců se tak pokusil zjistit, jak stabilní systém oceánských proudů je.

Kde se v lidech berou zážitky spojené s nadpřirozenem? Proč je napříč světem tak rozšířená víra v neviditelné a nehmotné bytosti, které se kolem nás pohybují? Zkoumali to vědci ze specializované laboratoře na Moravě.

Mladá česká věda ukázala opět svoje talenty. Středoškolskou soutěž vyhrála v konkurenci 45 týmů trojice složená z gymnazistů z Prahy a Českých Budějovic, druhý český tým skončil se stříbrnou medailí.

Harvardská profesorka Francesca Ginová specializující se na chování a otázky poctivosti měla podle obsáhlé expertní dlouhé zprávy ve svých studiích spoustu chyb a nedostatků, pro které nemá žádné věrohodné vysvětlení. Univerzita chce, aby vědkyně univerzitu opustila.

Odborníci z Vysokého učení technického v Brně pracují na generátoru plazmatu, který by měl pohánět satelity na velmi nízké oběžné dráze kolem Země. Ty pohon nutně potřebují, bez něj by je přitáhla zemská gravitace.

Ruský chemik Dmitrij Ivanovič Mendělejev zveřejnil 6. března 1869 v časopise Ruské chemické společnosti práci „Vztah vlastností prvků k atomovým hmotnostem“ o periodickém zákonu chemických prvků. Mendělejev tehdy známé chemické prvky seřadil do tabulky. Nyní je v ní už 118 prvků, z nichž přes devadesát se přirozeně vyskytuje na Zemi, zbylé byly připraveny uměle. Znalosti o ní lze otestovat v našem kvízu.

Kvůli poruše chladícího zařízení, která nastala kolem vánočních svátků ve švédském Karolinském institutu, přišly vniveč vzorky získané za desítky let výzkumu. Případ byl nahlášen policii, informoval rakouský deník Der Standard. Hodnota zničeného materiálu se odhaduje na více než miliardu českých korun.