Schodek státního rozpočtu by mohl v příštím roce dosáhnout až 251 miliard korun. Výpočet ČT vychází z makroekonomické prognózy ministerstva financí. Hlavním důvodem takového schodku je plánované zvýšení výdajů na obranu, které mají stoupnout ze současných dvou na 2,3 procenta HDP. Ministr financí Zbyněk Stanjura přesto doufá, že se vládě podaří dohodnout na nižší částce. Většina ministrů přesto požaduje pro své resorty víc peněz než letos. Opozice kabinet kritizuje za to, že se nedaří schodek rychleji snižovat. Finální návrh bude schvalovat nově zvolená Poslanecká sněmovna.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že by rád navrhl nižší schodek, než jaký vychází z aktuálních propočtů dubnové makroprognózy resortu financí. „Já myslím, že to bude jako každý rok. Ministr financí chce nižší částku a po debatě ve vládě jako celku se blížíme té maximální částce,“ uvedl Stanjura.
Ministerstvo financí bez započítání zvýšených výdajů na obranu aktuálně počítá s deficitem 225 miliard korun. Pokud se vláda – jak se očekává – dohodne na zvýšení obranných výdajů ze současných dvou na 2,3 procenta HDP, přibude k této částce dalších 26 miliard.
Výdaje na obranu mají podle návrhu ministra financí a nové prognózy resortu vzrůst v příštím roce o víc než 40 miliard – na rekordních 202 miliard korun. S plánovaným zvýšením výdajů na obranu na 2,3 procenta HDP tak bude mít vláda v příštím roce k dispozici zhruba o deset miliard víc než letos.
Souhlas vládní koalice
S tímto navýšením zatím souhlasí celá vládní koalice. „Kvůli obraně může být vyšší schodek, pokud ty peníze dokážeme efektivně využít, tady my to určitě podpoříme – podpoříme navýšení výdajů na obranu,“ uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).
Podobně se vyjádřil i ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). „Dokážu si představit, že ta trajektorie nebude řekněme takto snižující, pokud prostředky, které ve státním rozpočtu zůstanou a budou třeba i na úrovni vyššího státního dluhu, budou putovat do naší obrany.“
Podle předsedy poslaneckého klubu Pirátů Jakuba Michálka musí být navýšení výdajů podmíněno tím, že prostředky budou utraceny hospodárně. „Musí fungovat vojenská policie, která bude dohlížet na to, aby v armádních zakázkách nedocházelo ke korupci,“ míní Michálek.
Vláda pro příští rok chystá nejen výrazný růst výdajů na obranu, ale také plánuje další zvýšení důchodů, růst dotací do oblasti zdravotnictví či zvýšení platů učitelů, policistů a hasičů. Mezi další priority patří také investice do dopravní infrastruktury, podpora vědy a vysokého školství a posílení zdravotnictví.
Například ministr dopravy Martin Kupka (ODS) uvedl, že je v tuto chvíli rozestavěno více než dvě stě kilometrů dálničních úseků a přibýt mají i další, a proto bude nutné navýšit financování z národních zdrojů.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) pak připomněl, že vláda počítá i s pětiprocentním růstem objemu platů. Dodal, že tato částka je „vyjednávací základnou“.
Podle opozice by se měl schodek snižovat
Opoziční hnutí ANO a SPD s takovým postupem nesouhlasí. ANO kritizuje vládu za to, že podle něj nedělá dost pro skutečné zlepšení stavu veřejných financí. „Oni nedělají nic proto, aby ho (schodek) vylepšili, to znamená lepší výběr daní, boj proti šedé ekonomice a především snižování nákladů,“ sdělil předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
Kriticky se vyjádřil i místopředseda sněmovního výboru pro obranu Jan Hrnčíř (SPD). Podle něj by se měl schodek státního rozpočtu snižovat, přičemž podle něj vláda neplní své sliby o konsolidaci veřejných financí. „Zatím plošně zvýšila daně,“ dodal.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) připomněl, že vláda chce dodržet závazek udržet schodek státního rozpočtu pod třemi procenty HDP.
Rozpočet bude schvalovat nově zvolená sněmovna
První návrh státního rozpočtu by měl ministr financí zveřejnit po jednání s koaličními partnery na konci srpna. V září se jím následně bude zabývat vláda. O konečné podobě bude rozhodovat už nově zvolená Poslanecká sněmovna. Podle harmonogramu by její první schůze mohla proběhnout na přelomu října a listopadu.
Vzhledem k časové tísni budou mít poslanci na projednání a schválení návrhu zákona o státním rozpočtu přibližně měsíc a půl. V případě zkrácení lhůt mezi čteními by mohl být rozpočet schválen ještě před Vánoci.
Po předchozích volbách v roce 2021 vláda Petra Fialy rozpočet připravený minulým kabinetem stáhla a stát dočasně fungoval v rozpočtovém provizoriu. „V roce 2022 jsme právě z důvodu volebních termínů na podzim měli rozpočtové provizorium, na druhé straně se ukázalo, že to umíme zvládnout, že to není žádná katastrofa,“ připomněl Stanjura. Andrej Babiš však varoval před nedostatečnou přípravou stávající vlády.
