Schodek státního rozpočtu za první čtvrtletí dosáhl 91,2 miliardy korun, prohloubil se z únorových 68,6 miliardy, informovalo ministerstvo financí. Je to čtvrtý nejhlubší březnový deficit od vzniku Česka, loni činil ve stejném období 105 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) meziroční zlepšení uvítal, podle něj se projevují dopady konsolidačního balíčku.
Státní rozpočet měl ve čtvrtletí schodek 91,2 miliardy
3 minuty
Události: Schodek rozpočtu dosáhl 91 miliard
Rozpočtové příjmy za první tři měsíce roku dosáhly 476,4 miliardy korun, meziročně se zvýšily o 6,1 procenta. Přispělo k tomu vyšší inkaso většiny daní i povinného pojistného. Výdaje za první čtvrtletí byly 567,6 miliardy korun, proti stejnému období roku 2024 vzrostly o 2,4 procenta.
„Meziroční pokles deficitu za první čtvrtletí jasně ukazuje pozitivní vývoj hospodaření státu a to, že vládní kroky k ozdravění veřejných financí fungují. Plný dopad přijatých konsolidačních opatření se projeví v následujících měsících při ročním zúčtování daní,“ uvedl Stanjura.
„Z hlediska sezonnosti je letošní březnové meziměsíční prohloubení schodku o něco horší než loni,“ upozornil však analytik Komerční banky Jaromír Gec. Letos schodek v březnu vzrostl o 22,6 miliardy korun, loni to bylo o 2,5 miliardy korun. „Celkově ale z našeho pohledu data za první čtvrtletí prozatím neindikují výrazné riziko nesplnění plánovaného celoročního salda,“ dodal Gec.
Podle analytika Raiffeisenbank Martina Krona je příliš brzy na to odhadovat, zda se podaří plánovaný schodek 241 miliard korun dodržet. „Rizikem je především možná celní válka, která by měla negativní dopad na růst české ekonomiky. V takovém případě by stát vybral méně, než si naplánoval, a naopak by mohl více finančních prostředků vynaložit v sociální oblasti, například při potenciálním nárůstu nezaměstnanosti,“ uvedl.
Vyšší výběry daní a pojistného
Rozpočtové příjmy táhly vyšší výběr většiny daní a pojistného, naopak příjmy z Evropské unie (EU) meziročně klesly o 3,9 procenta. Z daní nejdynamičtěji rostlo inkaso daně z příjmu fyzických osob, které se zvýšilo o 11,8 procenta na 45,7 miliardy korun. Stejným tempem vzrostl i výběr spotřebních daní, který za čtvrtletí dosáhl 41,2 miliardy korun.
Největším daňovým příjmem byla daň z přidané hodnoty, na které rozpočet získal 92,2 miliardy korun, meziročně o 7,1 procenta víc. Podle ministerstva financí se na výběru pozitivně promítá růst spotřeby domácností. Inkaso daně z příjmu právnických osob se zvýšilo o 3,9 procenta na 42,2 miliardy korun. Meziroční pokles zaznamenal výběr daně z neočekávaných zisků, která za první čtvrtletí přinesla do rozpočtu devět miliard korun, loni to bylo třináct miliard korun.
Výdaje za první čtvrtletí dosáhly 56,6 miliardy korun, meziročně vzrostly o 2,4 procenta. Nejvýznamnější výdajovou položkou tradičně byly sociální dávky, na kterých stát vyplatil 230,4 miliardy korun, což odpovídalo loňské úrovni. Z této částky šlo 178,6 miliardy korun na výplatu důchodů.
Kapitálové výdaje meziročně klesly o 4,9 procenta na 31,9 miliardy korun. Za poklesem podle ministerstva financí stálo nepravidelné financování společných programů EU a Česka, na které šlo o 5,6 miliardy korun méně než před rokem. Naopak investice výhradně z národních zdrojů vzrostly o 3,9 miliardy korun. Resort také upozornil na to, že kapitálové výdaje bývají v prvních měsících roku obvykle nízké, protože se investiční aktivita státu soustřeďuje do druhé poloviny roku.
V letošním roce by měl stát hospodařit s příjmy 2,086 bilionu korun a s výdaji 2,327 bilionu korun. Naplánovaný schodek činí 241 miliard korun. Loni skončil rozpočet v deficitu 271,4 miliardy korun. Byl to nejlepší výsledek od začátku pandemie covidu-19, ale zároveň pátý nejhlubší schodek v historii.
Člen sněmovního rozpočtového výboru Jan Kuchař (STAN) se domnívá, že čtvrtletní výsledek splnil očekávání. „Když se člověk podívá na zvýšené příjmy, zvýšenou spotřebu občanů, tak ony se propisují ty částky jak do DPH, tak do spotřebních daní,“ uvedl Kuchař.
„Je tam určitý nárůst příjmů způsobený především tím, že se zvedly daně, sociální pojištění, je tam ale i nárůst výdajů, zejména provozních výdajů,“ poznamenala předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.
Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) se domnívá, že schodek přes devadesát miliard je vysoké číslo.
Stát v konsolidaci příliš nepokročil, míní ekonom
Podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka se jedná o „neutrální výsledek“. „Rozhodně nad ním nelze nijak jásat, devadesát miliard za tři měsíce je opravdu velmi vysoká částka a je vidět, že stát příliš v konsolidaci veřejných financí nepokročil,“ podotkl Dufek.
Příjmům do státního rozpočtu podle ekonoma přispěl ekonomický růst. „České ekonomice se v letošním roce vede výrazně lépe než třeba na začátku loňského roku. Proto se vybírá více daní, ať už daní z příjmu nebo daně z přidané hodnoty, protože jako spotřebitelé více utrácíme, a tudíž odvádíme i více daní do státního rozpočtu,“ vysvětlil.
7 minut
Ekonom Petr Dufek o schodku státního rozpočtu
„V letošním rozpočtu si stát vypomáhá prostřednictvím daně z mimořádných zisků, to jsou příjmy, které se v příštím roce nebudou opakovat. Není to plánovaná částka zanedbatelná, je to 34 miliard korun, zatímco na straně dalších příjmů vidíme určitá rizika, která rozpočet ohrozit můžou,“ varoval Dufek.
Konkrétně zmínil výnos z emisních povolenek, který „se počítal daleko vyšší částkou, než je tomu pravděpodobné pro letošní rok“. „Dále jsou tam ‚podplánované‘ výdaje na obnovitelné zdroje nebo i výdaje, se kterými se nepočítalo, konkrétně na nepedagogické pracovníky, a ještě navíc chceme přidávat i na obranu. Řekl bych, že tříměsíční výsledek je hodně předčasné hodnotit,“ dodal Dufek.
27 minut
Události, komentáře: Ekonom Miroslav Zámečník a poslanci Jan Hrnčíř (SPD) a Jiří Havránek (ODS) o stavu české ekonomiky
