Státní rozpočet loni skončil ve schodku 271,4 miliardy korun, oznámil resort financí. Návrh rozpočtu na loňský rok počítal původně se schodkem 252 miliard korun, v říjnu ale sněmovna plánovaný deficit zvýšila o třicet miliard kvůli dopadům zářijových povodní. Státní dluh ke konci roku 2024 vzrostl na 3,365 bilionu korun, o rok dřív byl 3,111 bilionu.
Státní rozpočet loni skončil ve schodku 271,4 miliardy korun
Události: Hospodaření státu v roce 2024 (zdroj: ČT24)
Výsledné saldo znamená nejlepší hospodaření státu od pandemie covidu-19, ale zároveň pátý nejhlubší schodek od vzniku Česka.
Rozpočtové příjmy dosáhly 1,965 bilionu korun, meziročně se zvýšily o 2,7 procenta. Proti plánu byly příjmy vyšší o 5,2 miliardy korun. Loňské výdaje dosáhly 2,236 bilionu korun, meziročně vzrostly o 1,6 procenta a byly o 5,4 miliardy korun nižší, než stát plánoval.
Předloni skončil státní rozpočet s deficitem 288,5 miliardy korun. V roce 2021 byl schodek rekordních 419,7 miliardy korun, v letech 2020 a 2022 přesahoval 360 miliard korun. Do roku 2020 nikdy rozpočtový deficit nepřekročil dvousetmiliardovou hranici.
Fiala: Kabinetu se schodky postupně daří snižovat
Premiér Petr Fiala (ODS) na tiskové konferenci zdůraznil, že se jeho kabinetu daří postupně snižovat rozpočtové schodky, a to nejen v absolutním vyjádření, ale i ve vztahu k hrubému domácímu produktu (HDP). „Převzali jsme jednu z nejrychleji se zadlužujících zemí v Evropské unii. Když jsme přišli do vlády, schodek překračoval pět procent HDP,“ uvedl. V letošním roce by měl schodek být 2,3 procenta HDP.
Fiala také ocenil, že se daří plnit plánované schodky. Podle něj se ukazuje, že ministr financí Stanjura sestavuje realistické rozpočty, které dokáže dodržet. Ocenil přitom, že se státu i při snižování schodku daří udržet objem peněz na investice.
Výdaje na povodně a obranu
Vláda kvůli povodním zvýšila plánovaný schodek o třicet miliard korun, na odstraňování povodňových škod loni nakonec šlo 15,4 miliardy korun. „Je čerpáno výrazně méně, než je alokace, ale to je tím, že ty projekty jsou velmi složité na projektovou přípravu a realizaci,“ uvedl ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN).
Nejvíce peněz, 5,5 miliardy korun, šlo na obnovu dopravní infrastruktury. Dalších 2,7 miliardy korun poté na programy ministerstva životního prostředí na pomoc domácnostem a na obnovu infrastruktury.
Stanjura připustil, že bez zohlednění povodní by byl schodek mírně vyšší než původně plánovaný. Podle něj to je dáno zvýšenými výdaji na obranu v závěru roku, které vláda schválila, aby měla jistotu, že se jí podaří dodržet závazek vydávat na obranu nejméně dvě procenta HDP.
Tisková konference premiéra Fialy a ministra financí Stanjury k hospodaření v roce 2024 (zdroj: ČT24)
Rozpočtové příjmy zvýšilo daňové inkaso a povinné odvody
K růstu rozpočtových příjmů loni přispěly zejména vyšší daňové inkaso a povinné odvody. Vybrané pojistné vzrostlo o 9,2 procenta na 752,6 miliardy korun. Z daňových příjmů nejrychleji rostlo inkaso daně z příjmů fyzických osob, zvýšilo se o 13,4 procenta na 168,8 miliardy korun. Inkaso spotřebních daní vzrostlo o 9,8 procenta na 162,8 miliardy korun, výběr daně z přidané hodnoty (DPH) vzrostl o 4,5 procenta na 381,5 miliardy korun.
Meziročně klesl výběr daně z příjmu právnických osob, jejíž inkaso kleslo o 5,3 procenta na 191 miliard korun. Nad očekávání se naopak vybralo na dani z neočekávaných zisků (takvzané windfall tax), kde inkaso dosáhlo 36,7 miliardy korun, dvojnásobek proti plánu. Windfall tax bude stát uplatňovat i příští rok, za tři roky podle Stanjury výnos této daně pokryje výdaje státu s energetickou krizí v roce 2023.
Největší výdajovou položkou rozpočtu byly sociální dávky, na kterých stát vyplatil 904,8 miliardy korun, meziročně o 4,2 procenta víc. Z toho 710 miliard korun tvořily výplaty důchodů. Kapitálové výdaje dosáhly 210,1 miliardy korun, což znamená, že investice zůstaly na loňské úrovni. Meziročně se nejvíc zvýšily investiční nákupy ministerstva obrany.
Na letošní rok sněmovna schválila státní rozpočet se schodkem 241 miliard korun. Podle Stanjury není důvod se domnívat, že by se nepodařilo plánovaný deficit dodržet. Střednědobé plány ministerstva financí počítají s postupným snižováním deficitu v dalších letech.
Státní dluh vzrostl na 3,365 bilionu korun
Český státní dluh ke konci loňského roku vzrostl na 3,365 bilionu korun. O rok dříve činil 3,111 bilionu korun, oznámilo ministerstvo financí. Na každého Čecha teoreticky připadal dluh 308 894 korun. Míra zadlužení vzrostla na 42,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) proti 40,8 procenta HDP na konci roku 2023.
Zvýšení státního dluhu odpovídá předpokladu ministerstva financí. Úřad loni očekával, že ke konci roku 2024 dosáhne státní dluh 3,367 bilionu korun.
Míra zadlužení se výrazně zvýšila mezi roky 2020 a 2021, kdy se zadlužení zvýšilo o čtyři procentní body na 39,1 procenta HDP. Od té doby míra zadlužení kolísá mírně nad úrovní čtyřiceti procent HDP. Zadlužení v absolutní hodnotě se současně zvyšuje, a to kvůli pokračujícímu schodkovému hospodaření státu.
Zvyšování státního dluhu vede i k vyšším nákladům na jeho financování. Výdaje na obsluhu státního dluhu loni dosáhly 88,5 miliardy korun. Meziročně se zvýšily o 20,2 miliardy. Letos ministerstvo financí očekává další růst výdajů na obsluhu státního dluhu, měly by dosáhnout 100 miliard korun.
90' ČT24: Debata o rozpočtu (zdroj: ČT24)
Hnutí ANO i SPD deficit kritizují
Opoziční ANO deficit kritizuje, šéfka poslanců ANO Alena Schillerová ho označila za „tristní“. Příčiny výsledku hospodaření spatřuje v daňovém balíčku, škrtech v energetické politice či v „katastrofálním“ výběru většiny klíčových daní, napsala na síti X.
„Je to první deficit v době, kdy máme za sebou standardní rok, není zde žádný covid ani energetická pomoc, naopak jsou zde poměrně zásadní škrty v důsledku změny politiky v energetice, kdy se přineslo na český průmysl zhruba kolem padesáti miliard,“ poznamenala Schillerová pro ČT24.
„Čtyřicet miliard dělá větší zátěž zvýšení daní, to jsou všechno věci, které by měly hovořit pro výraznější zlepšení. A ten výsledek je desetkrát horší než poslední předcovidový rok, který tedy byl 28,5 miliardy, takže já to nijak pozitivně nehodnotím,“ dodala.
Opozice upozorňuje, že rozpočtový schodek vzrostl oproti původně navrženému víc, než byly reálné výdaje na řešení povodní. Podle Schillerové nebyl původně plánovaný schodek dodržen zhruba o čtyři miliardy. „Takže ty peníze utraceny nebyly,“ poznamenala. Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miloš Nový (TOP 09) však podotkl, že ministr financí vysvětlil, že příčinou byly zvýšené výdaje na obranu.
Právě výdaje resortu obrany v prosinci loňského roku nepovažuje bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) za transparentní.
Alena Schillerová (ANO) a Miloš Nový (TOP 09) k deficitu rozpočtu na rok 2024 (zdroj: ČT24)
„Za nás je schodek velmi vysoký. Zadlužování státu bohužel pokračuje, dosáhli jsme zadlužení 3,365 bilionu korun ke konci roku,“ kritizoval vládu místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD). Dodal, že bez dodatečného navýšení rozpočtu kvůli povodním by se původně schválený deficit dodržet nepodařilo.
„Navíc osmnáct miliard vláda ukryla v mimorozpočtových fondech. Zadlužování státu tak jede na plné obrátky a státní dluh dosáhl astronomické hodnoty,“ prohlásil.
Bartoš poukazuje na problémy v prioritách rozpočtu
Podle bývalého šéfa Pirátů Ivana Bartoše současná ekonomická situace ukazuje dlouhodobé problémy v prioritách rozpočtu. „Například výdaje na školství klesly ze 3,96 procenta HDP v roce 2021 na 3,53 procenta v roce 2024, což nás staví na úroveň zemí jako Maďarsko nebo Turecko. To je nepřijatelné,“ prohlásil.
Problémem podle něj zůstává mzdová politika státu. „Velké množství špatně placených zaměstnanců místo menšího počtu dobře placených lidí brzdí efektivitu fungování státu,“ dodal Bartoš.
Zároveň se domnívá, že je také „stále jasnější“, že peníze schválené na pomoc po povodních šly „ve velké míře na zalepení děr Stanjurova rozpočtu“. „Což potvrzují i analytici,“ doplnil.
Ekonom Petr Gapko k deficitu rozpočtu za rok 2024 (zdroj: ČT24)
Pohled ekonomů
Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka se vláda vydala rozumnou cestou i s ohledem na výdaje po povodních. „Myslím si, že výsledek není úplně špatný, vláda schválený rozpočet splnila. (...) Veřejné finance se pomalu konsolidovat daří, tempo je však samozřejmě nižší, než bychom si my ekonomové představovali,“ uvedl Gapka.
Martin Janíčko k deficitu rozpočtu za rok 2024 (zdroj: ČT24)
Pozitiva vidí také ekonom z MND Martin Janíčko. „Myslím si, že vláda dodržela rozpočet, který byl navýšený o tu povodňovou pomoc. Poměrně slušně se také trefila i do ostatních položek, protože plnění u daňového výběru je velice blízko sto procentům,“ popsal ekonom.
Ekonom David Marek k deficitu rozpočtu za rok 2024 (zdroj: ČT24)
„Rozpočet za loňský rok je lepší, než byl rozpočet o rok dříve, ale je horší, než původní plány schválené na rok loňský,“ poznamenal hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek. Podle něho stále nedošlo ke stabilizování financí a „aby tomu tak bylo, tak by schodek musel být asi o devadesát miliard korun nižší“.
Studio ČT24: Hospodaření státu v loňském roce (zdroj: ČT24)
Stanjura dříve uvedl, že je přesvědčený, že se schodek podaří dodržet. „Na druhou stranu si myslím, že vláda čekala rychlejší konsolidaci veřejných financí,“ sdělil ve vysílání ČT24 redaktor Petr Vašek. V minulém roce začal platit konsolidační balíček, úspory však podle Vaška pohltily do velké míry nové výdaje.