Právnická osoba

Státní rozpočet loni skončil ve schodku 271,4 miliardy korun, oznámil resort financí. Návrh rozpočtu na loňský rok počítal původně se schodkem 252 miliard korun, v říjnu ale sněmovna plánovaný deficit zvýšila o třicet miliard kvůli dopadům zářijových povodní. Státní dluh ke konci roku 2024 vzrostl na 3,365 bilionu korun, o rok dřív byl 3,111 bilionu.

Schodek státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 271,4 miliardy korun z dubnových dvou set miliard korun. Je to nejhlubší rozpočtový deficit za prvních pět měsíců roku od vzniku Česka. Loni byl ve stejném období schodek 189,3 miliardy. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce kvůli špatnému vývoji rozpočtu předložit příští týden vládě návrh opatření, která ve druhém pololetí zajistí úspory zhruba 20 miliard, uvedlo ministerstvo financí. Schválený rozpočet počítá za celý rok s deficitem 295 miliard korun.

S povinností, aby měly všechny právnické osoby a živostníci datovou schránku, vzroste jejich počet začátkem příštího roku více než dvojnásobně. Nyní jich je necelých 1,7 milionu, přibýt by podle ministerstva vnitra mělo dalších 2,2 milionu schránek. Živnostníci a právnické osoby, kteří datovou schránku zatím nemají – například společenství vlastníků – ji automaticky dostanou v prvním čtvrtletí roku 2023. Náklady na jejich zavedení vyčíslilo ministerstvo na 21 milionů korun.

Státní zastupitelství podle Ústavního soudu chybovalo, když ustanovilo obci Ladná na Břeclavsku opatrovníka v trestním řízení. Představitelé samosprávy měli dostat příležitost, aby si sami určili zmocněnce, a to přesto, že starostka i zastupitelé figurují v trestní věci jako podezřelí. Ustanovení opatrovníka je podle nálezu soudu krajním prostředkem pro situace, kdy zmocněnec upřednostňuje zájmy podezřelých nebo je nedostupný.

Bývalý předseda KSČM Vojtěch Filip uspěl s odvoláním a nemusí se omlouvat spolku Milion chvilek za to, že ho spojil s kybernetickým útokem na benešovskou nemocnici. Soudce Vrchního soudu v Praze zdůvodnil verdikt tím, že Nejvyšší soud v jiném případě stanovil, že právnická osoba nemá nárok na odčinění neoprávněného zásahu do své pověsti.

Lidé a firmy dosud podali 1,66 milionu daňových přiznání. Na podání těch papírových zbývá v prodlouženém termínu posledních 14 dní. Fyzické osoby volí nejčastěji právě papírový formulář, firmy naopak posílají přiznání hlavně elektronicky. Informace poskytla České televizi Klára Křehková z tiskového oddělení Generálního finančního ředitelství (GFŘ).

Na dani z příjmů právnických osob stát loni nejvíce získal opět od společnosti Škoda Auto, a to počtvrté v řadě. Na druhém místě žebříčku, který sestavuje ministerstvo financí, zůstala skupina České spořitelny. Třetí se stejně jako o rok dříve umístila skupina ČSOB. Ministerstvo financí sestavuje žebříček jako ocenění podniků, které se nejvíce podílejí na plnění veřejných rozpočtů.

Od konce března do června stoupl počet živnostníků i firem; podnikajících fyzických osob přibylo skoro šest tisíc, právnických osob třináct set. Ekonomové nárůst během pandemie vysvětlují různě. Například, že si „dohodáři“ pořídili živnostenský list, větší firmy se rozdělily nebo se využívá švarcsystém. Podle některých odborníků může být nárůst spojený i se snahou dosáhnout na státní pomoc. U zaměstnavatelů může podle ekonomů jít o snahu ušetřit náklady za zaměstnance.

Státní zástupce Radek Mezlík podal v pátek u Krajského soudu v Brně obžalobu na 13 osob kvůli korupci na radnici Brno-střed. Je mezi nimi i bývalý politik Jiří Švachula (dříve ANO). Před rokem v kauze kvůli podezření z korupce zasahovali policisté Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) na radnici Brno-střed.

Advokátům se zvýší odměny za opatrovnictví právnických osob. Ústavní soud zrušil ve středu část advokátního tarifu. Z podobných důvodů už nedávno provedl dva škrty, díky kterým dostanou právníci více peněz za opatrovnictví lidí, kteří se nemohou ze zdravotních důvodů účastnit soudního řízení, a za opatrovnictví lidí s neznámým místem pobytu.

Zavedení nultého důchodového pilíře, tedy státem zaručené minimální penze, zvažuje ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Mohl by podle ní být financován zejména z daní právnických osob (firem), „protože ty jsou u nás velmi nízké“.  Uvedla to v Otázkách Václava Moravce. Ekonomka Helena Horská na to reagovala upozorněním, že právnické osoby mají „rychlé nohy“ a budou-li příliš zdaňovány, utečou.