Od konce března do června stoupl počet živnostníků i firem; podnikajících fyzických osob přibylo skoro šest tisíc, právnických osob třináct set. Ekonomové nárůst během pandemie vysvětlují různě. Například, že si „dohodáři“ pořídili živnostenský list, větší firmy se rozdělily nebo se využívá švarcsystém. Podle některých odborníků může být nárůst spojený i se snahou dosáhnout na státní pomoc. U zaměstnavatelů může podle ekonomů jít o snahu ušetřit náklady za zaměstnance.
Během pandemie přibylo firem i živnostníků, důvodem může být i snaha dosáhnout na státní pomoc
V Česku je zhruba dva a půl milionu podnikajících fyzických a právnických osob. Od ledna do března jejich počet klesal, od začátku koronavirové krize se však čísla zvyšují. Počet osob samostatně výdělečně činných se od konce března do poloviny června zvýšil z 2 057 002 o šest tisíc na 2 062 958 a firem přibylo za stejnou dobu 1 300 z 497 487 na 498 787 právnických osob. Informace České televizi poskytla Miluše Trefancová z tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu.
Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská má několik hypotéz. „Nárůst počtu podnikatelů nemusí souviset s vývojem ekonomiky, spíše se mohlo optimalizovat chování lidí, kteří se přizpůsobili pravidlům státní pomoci,“ říká Horská. Podle této hypotézy by někteří lidé, kteří pracovali na dohody o provedení práce, začali podnikat na živnostenský list a větší firmy by se zase rozdělily na více menších.
Čas pro švarcsystém
„Je překvapující, že podnikatelů přibylo,“ komentuje přírůstek David Marek, ekonom firmy Deloitte. Podle něho je možné, že část lidí, kteří přišli během krize o práci, si pořídila živnostenský list. Místo odchodu na úřad práce by tak část lidí hledala nové možnosti výdělku.
„Pravděpodobnější varianta ale je, že firmy začaly více využívat takzvaného švarcsystému, tedy, že část lidí, kteří byli zaměstnanci, začali být živnostníky, ačkoli dělají stále stejnou práci pro stejnou firmu,“ myslí si Marek.
„Pro firmy je švarcsystém výhodný v tom, že ušetří část nákladů, a ještě navíc se mohou v případě větších ekonomických problémů živnostníků snáze zbavit,“ popisuje Marek možnou motivaci firem v době, kdy ekonomika zpomaluje a očekává se ekonomická krize.
Ekonom společnosti Akcenta Miroslav Novák se zase domnívá, že nemusí jít o žádnou speciální situaci. „Kolik vzniká a zaniká firem, není až tak závislé na ekonomickém cyklu. Když máte v úmyslu začít podnikat, máte nějaký dlouhodobější záměr a podnikatelský plán, který vzniká třeba už před krizí,“ říká.
Důsledek vyčkávání
Podle Věry Kameníčkové, analytičky firmy CRIF, která sleduje počty podnikatelů dlouhodobě, je přírůstek způsoben z větší části tím, že méně lidí než ve stejném období minulého roku živnost ukončuje, nebo pozastavuje.
„Lidé čekají, jak to ještě bude se státní pomocí,“ vysvětluje důvod. „Hodně lidí ale také začíná podnikat jako živnostníci právě proto, že začíná krize a hledají nové možnosti, jak se uplatnit. Nejsou si jisti, jak na tom jejich zaměstnavatel bude za pár měsíců,“ uzavírá.
Nejvyšší počet nových podnikatelů za posledních šest let zaznamenal resort průmyslu a obchodu v roce 2019.