Obavy z vývoje akcií vyhnaly cenu zlata na rekordní korunovou úroveň

Cena zlata v korunách v úterý dosáhla rekordní hodnoty více než 43 tisíc korun za unci. Důvodem je růst zájmu investorů způsobený zejména výraznou nestabilitou akciových trhů kvůli šíření viru COVID-19 a klesající kurz české měny. Korunová cena zlata je tak o více než 30 procent vyšší než před začátkem krize související s šířením koronaviru. Evropské akcie v úterý vzrostly. Výrazně se jim dařilo i v pondělí. Naopak americké akcie skončily s mírnou ztrátou.

„Momentálně hrozí další propady akciových titulů, investoři proto využívají kapitál z jiných aktiv, jako jsou například akcie, a přesouvají jej do bezpečných přístavů, jako je právě zlato. Investoři hledají zabezpečení portfolia a využívají k tomu nákup zejména fyzického zlata a stříbra,“ řekl agentuře ČTK analytik Golden Gate CZ Marek Brávník.

„Obě tyto komodity v dobách nestability a propadů na finančních trzích významně rostou na ceně, čímž kompenzují propad ostatních aktiv v portfoliu,“ dodal.

Analytik Wood and Company Radim Krejčí je překvapen, že zlato neroste nijak závratně. Zatímco například americké akcie ztratily od února až 30 procent, cena zlata za stejné období vzrostla jen o sedm procent. Žlutý kov je spíše uchovatelem hodnoty, i když v růstových dobách, posledních deset let, spíše ztrácel na hodnotě. Zlato do portfolií investorů podle něj patří jako jakýsi stabilizační prvek, nicméně žádné zázraky od něj nečeká.

Zlato coby pojistka proti panice na trzích

Na ceně ztrácí i česká koruna, připomněl analytik Czech Fund Lukáš Kovanda. To částečně vysvětluje, proč je korunová cena zlata o téměř třetinu výše než v době propuknutí koronavirové nákazy. V dolarech si zlato od začátku prosince připisuje přes devět, v eurech bezmála třináct procent. Pro českého investora je tedy podle něj zlato pojistkou jak proti panice na trzích, tentokrát způsobené právě koronavirem, tak proti povážlivému slábnutí koruny, které paniku trhů často doprovází.

Zlato je komodita, ke které investoři utíkají v dobách nejistot, souhlasil analytik Raiffeisen investiční společnosti Jaromír Sladkovský. Cenu zlata podle něj tlačí nahoru několik faktorů. Jedním z nich je ten, že si těžaři zlata také udělali ,COVID prázdniny', čímž se snížila nabídka a tím roste cena. Ve chvíli, kdy se trhy uklidní, dá se očekávat pohyb zlata opačným směrem, podotkl.

Jaký bude další vývoj?

Brávník míní, že cena zlata výrazně poroste i v dalších měsících. Pokud se podaří obrátit vývoj akciového trhu, bude růst hnán zejména důsledky gigantického množství peněz, které bude třeba pro záchranu trhů vytisknout. Pokud se akciové trhy zachránit nepodaří, bude cena zlata na historických maximech kolem dvou tisíc dolarů za trojskou unci už v létě 2020, odhadl.

Kovanda upozornil, že už v roce 2019 patřilo zlato mezi nejlépe vynášející investice. V korunách loni zhodnotilo bezmála o dvacet procent. V tomto roce může zhodnotit obdobně. Letos ještě před pandemickým úderem koronaviru se objem zlata drženého celosvětově příslušnými fondy, takzvanými veřejně obchodovanými fondy, vyhoupl na své historické maximum, poznamenal.

Evropské akcie stouply

Celoevropský akciový index Stoxx 600 stoupl v úterý o 1,88 procenta, britský FTSE 100 o 2,19 procenta, francouzský CAC 40 pak o 2,12 a německý DAX o 2,79.

Přidala i pražská burza, její index PX stoupl o 1,53 procenta na 820,33 bodu. Výrazně zhodnotily akcie všech bank, dařilo se také elektrárenské společnosti ČEZ. Burzu naopak brzdily cenné papíry Avastu nebo operátora O2. Finančním titulům dominovala Moneta Money Bank, které zhodnotila o 7,62 procenta na 57,90 Kč. Komerční banka si polepšila o 3,26 procenta na 539 korun a Erste Bank o 2,69 procenta na 488,80 Kč. Pojišťovna VIG pak rostla o 2,92 procenta na 510,50 korun. Nejúspěšnějším titulem dne se stala likérka Stock, jejíž akcie zdražily o 8,40 procenta na 52,90 koruny. ČEZ zavřel silnější o 2,27 procenta na 427,50 Kč. O více než čtyři procenta rostla nápojářská Kofola.

Poraženým dne se staly akcie technologické společnosti Avast, které odepsaly 4,76 procenta na 119 korun. Operátor O2 klesl o 0,48 procenta na 208 korun. V červeném skončily také cenné papíry mediální CME, textilky Pegas Nonwovens a tabákové společnosti Philip Morris ČR.

Americké akcie sice většinu obchodovacího dne rostly, nakonec však uzavřely s mírnou ztrátou.  Index Dow Jones klesl o 0,12 procenta, S&P 500 pak o 0,16 % a Nasdaq ztratil 0,33 procenta.

Ceny ropy stagnovaly

Ceny ropy se v úterý pohybovaly v blízkosti závěru z předchozího dne. Na jedné straně je tlačila vzhůru naděje, že se ropný kartel OPEC a jeho spojenci v čele s Ruskem dohodnou na snížení těžby. Na druhé straně se ale analytici obávali, že globální recese způsobená koronavirem bude mnohem horší, než se nyní čeká, což způsobí ještě větší pokles poptávky po ropě.

V 18:10 SELČ cena severomořské ropy Brent klesla o 0,1 procenta na 33,02 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu naopak zdražila o 0,9 procenta na 26,32 dolaru za barel.

Skupina nazvaná OPEC+ bude jednat o další těžbě ve čtvrtek. Analytici očekávají, že se dohodne na snížení těžby o deset milionů barelů denně, což odpovídá zhruba deseti procentům celkových dodávek na trhy. Země však podle agentury Reuters daly najevo, že výše snížení těžby bude záviset i na tom, zda se připojí i Spojené státy. Koordinovaná akce těžařů v USA by však byla v zemi nezákonná. Americký prezident Donald Trump v pondělí uvedl, že ho OPEC nepožádal o snížení domácí těžby. Dodal však, že těžba v USA se kvůli poklesu cen ropy snižuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
před 24 mminutami

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
před 6 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 21 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
před 23 hhodinami

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
včera v 06:00

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
včera v 05:33

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
1. 7. 2026

Evropský pohled