Obavy z vývoje akcií vyhnaly cenu zlata na rekordní korunovou úroveň

Cena zlata v korunách v úterý dosáhla rekordní hodnoty více než 43 tisíc korun za unci. Důvodem je růst zájmu investorů způsobený zejména výraznou nestabilitou akciových trhů kvůli šíření viru COVID-19 a klesající kurz české měny. Korunová cena zlata je tak o více než 30 procent vyšší než před začátkem krize související s šířením koronaviru. Evropské akcie v úterý vzrostly. Výrazně se jim dařilo i v pondělí. Naopak americké akcie skončily s mírnou ztrátou.

„Momentálně hrozí další propady akciových titulů, investoři proto využívají kapitál z jiných aktiv, jako jsou například akcie, a přesouvají jej do bezpečných přístavů, jako je právě zlato. Investoři hledají zabezpečení portfolia a využívají k tomu nákup zejména fyzického zlata a stříbra,“ řekl agentuře ČTK analytik Golden Gate CZ Marek Brávník.

„Obě tyto komodity v dobách nestability a propadů na finančních trzích významně rostou na ceně, čímž kompenzují propad ostatních aktiv v portfoliu,“ dodal.

Analytik Wood and Company Radim Krejčí je překvapen, že zlato neroste nijak závratně. Zatímco například americké akcie ztratily od února až 30 procent, cena zlata za stejné období vzrostla jen o sedm procent. Žlutý kov je spíše uchovatelem hodnoty, i když v růstových dobách, posledních deset let, spíše ztrácel na hodnotě. Zlato do portfolií investorů podle něj patří jako jakýsi stabilizační prvek, nicméně žádné zázraky od něj nečeká.

Zlato coby pojistka proti panice na trzích

Na ceně ztrácí i česká koruna, připomněl analytik Czech Fund Lukáš Kovanda. To částečně vysvětluje, proč je korunová cena zlata o téměř třetinu výše než v době propuknutí koronavirové nákazy. V dolarech si zlato od začátku prosince připisuje přes devět, v eurech bezmála třináct procent. Pro českého investora je tedy podle něj zlato pojistkou jak proti panice na trzích, tentokrát způsobené právě koronavirem, tak proti povážlivému slábnutí koruny, které paniku trhů často doprovází.

Zlato je komodita, ke které investoři utíkají v dobách nejistot, souhlasil analytik Raiffeisen investiční společnosti Jaromír Sladkovský. Cenu zlata podle něj tlačí nahoru několik faktorů. Jedním z nich je ten, že si těžaři zlata také udělali ,COVID prázdniny', čímž se snížila nabídka a tím roste cena. Ve chvíli, kdy se trhy uklidní, dá se očekávat pohyb zlata opačným směrem, podotkl.

Jaký bude další vývoj?

Brávník míní, že cena zlata výrazně poroste i v dalších měsících. Pokud se podaří obrátit vývoj akciového trhu, bude růst hnán zejména důsledky gigantického množství peněz, které bude třeba pro záchranu trhů vytisknout. Pokud se akciové trhy zachránit nepodaří, bude cena zlata na historických maximech kolem dvou tisíc dolarů za trojskou unci už v létě 2020, odhadl.

Kovanda upozornil, že už v roce 2019 patřilo zlato mezi nejlépe vynášející investice. V korunách loni zhodnotilo bezmála o dvacet procent. V tomto roce může zhodnotit obdobně. Letos ještě před pandemickým úderem koronaviru se objem zlata drženého celosvětově příslušnými fondy, takzvanými veřejně obchodovanými fondy, vyhoupl na své historické maximum, poznamenal.

Evropské akcie stouply

Celoevropský akciový index Stoxx 600 stoupl v úterý o 1,88 procenta, britský FTSE 100 o 2,19 procenta, francouzský CAC 40 pak o 2,12 a německý DAX o 2,79.

Přidala i pražská burza, její index PX stoupl o 1,53 procenta na 820,33 bodu. Výrazně zhodnotily akcie všech bank, dařilo se také elektrárenské společnosti ČEZ. Burzu naopak brzdily cenné papíry Avastu nebo operátora O2. Finančním titulům dominovala Moneta Money Bank, které zhodnotila o 7,62 procenta na 57,90 Kč. Komerční banka si polepšila o 3,26 procenta na 539 korun a Erste Bank o 2,69 procenta na 488,80 Kč. Pojišťovna VIG pak rostla o 2,92 procenta na 510,50 korun. Nejúspěšnějším titulem dne se stala likérka Stock, jejíž akcie zdražily o 8,40 procenta na 52,90 koruny. ČEZ zavřel silnější o 2,27 procenta na 427,50 Kč. O více než čtyři procenta rostla nápojářská Kofola.

Poraženým dne se staly akcie technologické společnosti Avast, které odepsaly 4,76 procenta na 119 korun. Operátor O2 klesl o 0,48 procenta na 208 korun. V červeném skončily také cenné papíry mediální CME, textilky Pegas Nonwovens a tabákové společnosti Philip Morris ČR.

Americké akcie sice většinu obchodovacího dne rostly, nakonec však uzavřely s mírnou ztrátou.  Index Dow Jones klesl o 0,12 procenta, S&P 500 pak o 0,16 % a Nasdaq ztratil 0,33 procenta.

Ceny ropy stagnovaly

Ceny ropy se v úterý pohybovaly v blízkosti závěru z předchozího dne. Na jedné straně je tlačila vzhůru naděje, že se ropný kartel OPEC a jeho spojenci v čele s Ruskem dohodnou na snížení těžby. Na druhé straně se ale analytici obávali, že globální recese způsobená koronavirem bude mnohem horší, než se nyní čeká, což způsobí ještě větší pokles poptávky po ropě.

V 18:10 SELČ cena severomořské ropy Brent klesla o 0,1 procenta na 33,02 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu naopak zdražila o 0,9 procenta na 26,32 dolaru za barel.

Skupina nazvaná OPEC+ bude jednat o další těžbě ve čtvrtek. Analytici očekávají, že se dohodne na snížení těžby o deset milionů barelů denně, což odpovídá zhruba deseti procentům celkových dodávek na trhy. Země však podle agentury Reuters daly najevo, že výše snížení těžby bude záviset i na tom, zda se připojí i Spojené státy. Koordinovaná akce těžařů v USA by však byla v zemi nezákonná. Americký prezident Donald Trump v pondělí uvedl, že ho OPEC nepožádal o snížení domácí těžby. Dodal však, že těžba v USA se kvůli poklesu cen ropy snižuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Juchelka se nebrání růstu minimální mzdy, dle Středuly s tou současnou nelze vyžít

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) v Nedělní debatě ČT uvedl, že se nebrání postupnému růstu minimální mzdy až na 50 procent mzdy průměrné. Podle předsedy odborové centrály Josefa Středuly se s její současnou výší po zdanění a odvodech „nedá vyžít“. V debatě moderované Janou Peroutkovou se hosté věnovali také možným dopadům konfliktu na Blízkém východě. Šéf lidovců a jihomoravský hejtman Jan Grolich zdůraznil, že Česko potřebuje být součástí bezpečnější a soběstačnější Evropy, prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček (ODS) pak vyzval k přehodnocení priorit, které si EU stanovila před dvaceti lety.
15:29Aktualizovánopřed 37 mminutami

Bez peněz se obrana zajistit nedá, upozornili Nečas s Rusnokem

„Doba se změnila v tom, že ohrožení bezpečnosti Evropy je úplně někde jinde, než bylo před pěti, deseti lety,“ míní bývalý premiér, exministr financí a někdejší guvernér ČNB Jiří Rusnok. „Bez těch peněz se to udělat prostě nedá,“ dodává. „Ty výdaje musí růst,“ souhlasí expremiér Petr Nečas (ODS) a doplňuje, že Česko je podle něj středně bohatým státem EU. „Nejsme ti chudáci, kteří nemají dost peněz pro naše lidi,“ prohlásil. V Nedělní debatě ČT moderované Janou Peroutkovou komentovali oba expremiéři také střety současné vlády s prezidentem ohledně summitu NATO, spor ohledně cesty předsedy Senátu na Tchaj-wan či kabinetem chystanou změnu rozpočtových pravidel.
před 41 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o zaměstnávání absolventů

O plánech firem na omezování náboru absolventů z důvodu ekonomické nejistoty a snižování nákladů, ale také o zavádění umělé inteligence v Událostech, komentářích debatovali výkonný ředitel Grafton Recruitment a Gi Group Martin Malo a ambasador asociace HR Brainstorming a ředitel QuickJOBS Dalibor Herbrich. Svůj pohled na zaměstnávání mladých lidí připojila také viceprezidentka pro lidské zdroje z Vodafone Czech Republic Dana Fajmonová. O zájmu studentů o brigády posléze hovořil obchodní a provozní ředitel Index Nosluš Jindřich Hodek. Pořad se věnoval také tuzemskému textilnictví a nedostatku zaměstnanců v tomto odvětví. Danou problematiku rozebral ředitel školy Průmyslovka Liberec Jaroslav Semerád, své zkušenosti sdíleli spolumajitel společnosti CityZen Pavel Hrstka a René Němeček odpovědný ve stejné firmě za vývoj a technologii. Debatou provázeli Jakub Musil a Kristina Nováková.
před 2 hhodinami

Vyšší americká cla na evropská auta by dopadla i na české dodavatele

Evropská komise připravuje odpověď na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, že příští týden zvýší cla na osobní a nákladní auta dovážená z Evropské unie na 25 procent. Přímý vývoz aut z Česka do Spojených států je sice nízký, tuzemských firem by se ale opatření mohlo dotknout nepřímo. Tuzemský autoprůmysl je totiž silně napojený na německé automobilky, kterým dodává součástky v řádech miliard korun.
před 19 hhodinami

VideoFirmy kvůli nedostatku lidí hledají „posily“ v zahraničí. I mezi Filipínci

Rozvoj tuzemských firem stále brzdí nedostatek pracovníků. Dělníky, řemeslníky a další kvalifikované lidi hledají proto podniky v zahraničí. Každý desátý obyvatel Česka už je cizinec. K nejrychleji rostoucím menšinám se řadí třeba Filipínci, kterých takto přijíždí do tuzemska stovky ročně.
před 20 hhodinami

Trump oznámil zvýšení cel na auta dovážená z EU

Spojené státy zvýší cla na dovoz osobních a nákladních aut ze zemí Evropské unie na 25 procent, oznámil v pátek pozdě odpoledne SELČ na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump s tím, že opatření začne platit příští týden. Sedmadvacítka podle něj neplní obchodní dohodu. Šéf Bílého domu dodal, že pokud budou auta vyráběna v továrnách na území USA, nebudou se na ně tarify vztahovat.
1. 5. 2026Aktualizováno1. 5. 2026

Juchelka chce upravit superdávku. Změny mají cílit třeba na samoživitelky

Novou superdávku čekají další změny. Po schváleném odkladu pro současné příjemce podpor chce ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) představit ještě úpravy systému. Podle šéfa resortu se totiž ukázalo, že návrh nepočítal se všemi potřebnými. Mimo nově definovanou pomoc státu zůstaly třeba některé samoživitelky. Ministerstvo se ale chce zaměřit také na situaci pěstounských rodin. Celý balík opatření plánuje vláda představit do konce května.
1. 5. 2026

Ropa zlevňuje po zprávách o novém návrhu Íránu na jednání s USA

Ceny ropy se v pátek výrazně snižují po zprávách, že Írán zaslal Spojeným státům další návrh na jednání o ukončení války. Severomořská ropa Brent kolem 16:20 SELČ vykazovala pokles o více než tři procenta a pohybovala se v těsné blízkosti 107 dolarů (asi 2225 korun) za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu ztrácela téměř pět procent a sestoupila pod sto dolarů za barel.
1. 5. 2026Aktualizováno1. 5. 2026
Načítání...