Obavy z vývoje akcií vyhnaly cenu zlata na rekordní korunovou úroveň

Cena zlata v korunách v úterý dosáhla rekordní hodnoty více než 43 tisíc korun za unci. Důvodem je růst zájmu investorů způsobený zejména výraznou nestabilitou akciových trhů kvůli šíření viru COVID-19 a klesající kurz české měny. Korunová cena zlata je tak o více než 30 procent vyšší než před začátkem krize související s šířením koronaviru. Evropské akcie v úterý vzrostly. Výrazně se jim dařilo i v pondělí. Naopak americké akcie skončily s mírnou ztrátou.

„Momentálně hrozí další propady akciových titulů, investoři proto využívají kapitál z jiných aktiv, jako jsou například akcie, a přesouvají jej do bezpečných přístavů, jako je právě zlato. Investoři hledají zabezpečení portfolia a využívají k tomu nákup zejména fyzického zlata a stříbra,“ řekl agentuře ČTK analytik Golden Gate CZ Marek Brávník.

„Obě tyto komodity v dobách nestability a propadů na finančních trzích významně rostou na ceně, čímž kompenzují propad ostatních aktiv v portfoliu,“ dodal.

Analytik Wood and Company Radim Krejčí je překvapen, že zlato neroste nijak závratně. Zatímco například americké akcie ztratily od února až 30 procent, cena zlata za stejné období vzrostla jen o sedm procent. Žlutý kov je spíše uchovatelem hodnoty, i když v růstových dobách, posledních deset let, spíše ztrácel na hodnotě. Zlato do portfolií investorů podle něj patří jako jakýsi stabilizační prvek, nicméně žádné zázraky od něj nečeká.

Zlato coby pojistka proti panice na trzích

Na ceně ztrácí i česká koruna, připomněl analytik Czech Fund Lukáš Kovanda. To částečně vysvětluje, proč je korunová cena zlata o téměř třetinu výše než v době propuknutí koronavirové nákazy. V dolarech si zlato od začátku prosince připisuje přes devět, v eurech bezmála třináct procent. Pro českého investora je tedy podle něj zlato pojistkou jak proti panice na trzích, tentokrát způsobené právě koronavirem, tak proti povážlivému slábnutí koruny, které paniku trhů často doprovází.

Zlato je komodita, ke které investoři utíkají v dobách nejistot, souhlasil analytik Raiffeisen investiční společnosti Jaromír Sladkovský. Cenu zlata podle něj tlačí nahoru několik faktorů. Jedním z nich je ten, že si těžaři zlata také udělali ,COVID prázdniny', čímž se snížila nabídka a tím roste cena. Ve chvíli, kdy se trhy uklidní, dá se očekávat pohyb zlata opačným směrem, podotkl.

Jaký bude další vývoj?

Brávník míní, že cena zlata výrazně poroste i v dalších měsících. Pokud se podaří obrátit vývoj akciového trhu, bude růst hnán zejména důsledky gigantického množství peněz, které bude třeba pro záchranu trhů vytisknout. Pokud se akciové trhy zachránit nepodaří, bude cena zlata na historických maximech kolem dvou tisíc dolarů za trojskou unci už v létě 2020, odhadl.

Kovanda upozornil, že už v roce 2019 patřilo zlato mezi nejlépe vynášející investice. V korunách loni zhodnotilo bezmála o dvacet procent. V tomto roce může zhodnotit obdobně. Letos ještě před pandemickým úderem koronaviru se objem zlata drženého celosvětově příslušnými fondy, takzvanými veřejně obchodovanými fondy, vyhoupl na své historické maximum, poznamenal.

Evropské akcie stouply

Celoevropský akciový index Stoxx 600 stoupl v úterý o 1,88 procenta, britský FTSE 100 o 2,19 procenta, francouzský CAC 40 pak o 2,12 a německý DAX o 2,79.

Přidala i pražská burza, její index PX stoupl o 1,53 procenta na 820,33 bodu. Výrazně zhodnotily akcie všech bank, dařilo se také elektrárenské společnosti ČEZ. Burzu naopak brzdily cenné papíry Avastu nebo operátora O2. Finančním titulům dominovala Moneta Money Bank, které zhodnotila o 7,62 procenta na 57,90 Kč. Komerční banka si polepšila o 3,26 procenta na 539 korun a Erste Bank o 2,69 procenta na 488,80 Kč. Pojišťovna VIG pak rostla o 2,92 procenta na 510,50 korun. Nejúspěšnějším titulem dne se stala likérka Stock, jejíž akcie zdražily o 8,40 procenta na 52,90 koruny. ČEZ zavřel silnější o 2,27 procenta na 427,50 Kč. O více než čtyři procenta rostla nápojářská Kofola.

Poraženým dne se staly akcie technologické společnosti Avast, které odepsaly 4,76 procenta na 119 korun. Operátor O2 klesl o 0,48 procenta na 208 korun. V červeném skončily také cenné papíry mediální CME, textilky Pegas Nonwovens a tabákové společnosti Philip Morris ČR.

Americké akcie sice většinu obchodovacího dne rostly, nakonec však uzavřely s mírnou ztrátou.  Index Dow Jones klesl o 0,12 procenta, S&P 500 pak o 0,16 % a Nasdaq ztratil 0,33 procenta.

Ceny ropy stagnovaly

Ceny ropy se v úterý pohybovaly v blízkosti závěru z předchozího dne. Na jedné straně je tlačila vzhůru naděje, že se ropný kartel OPEC a jeho spojenci v čele s Ruskem dohodnou na snížení těžby. Na druhé straně se ale analytici obávali, že globální recese způsobená koronavirem bude mnohem horší, než se nyní čeká, což způsobí ještě větší pokles poptávky po ropě.

V 18:10 SELČ cena severomořské ropy Brent klesla o 0,1 procenta na 33,02 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu naopak zdražila o 0,9 procenta na 26,32 dolaru za barel.

Skupina nazvaná OPEC+ bude jednat o další těžbě ve čtvrtek. Analytici očekávají, že se dohodne na snížení těžby o deset milionů barelů denně, což odpovídá zhruba deseti procentům celkových dodávek na trhy. Země však podle agentury Reuters daly najevo, že výše snížení těžby bude záviset i na tom, zda se připojí i Spojené státy. Koordinovaná akce těžařů v USA by však byla v zemi nezákonná. Americký prezident Donald Trump v pondělí uvedl, že ho OPEC nepožádal o snížení domácí těžby. Dodal však, že těžba v USA se kvůli poklesu cen ropy snižuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 5 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Chceme racionalitu, ne obstrukce, řekl k nařízení o obalech Červený

Česko chce vyjednat změny v implementaci evropského nařízení o obalech (PPWR) tak, aby byla „zachována racionalita“, nechce dělat obstrukce. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) to uvedl po jednání s eurokomisařkou Jessikou Roswallovou. Nařízení by mělo vstoupit v účinnost 12. srpna. Zástupci českého průmyslu i obchodu jej považují za nepromyšlené a požadují dvouletý odklad. Červený upozorňuje, že zavádění je drahé. Ministr také uvedl, že chce podpořit třídění kovů, hlavně hliníku, a to i zálohováním. Kritický je naopak k plánu svého předchůdce stanovit zálohy pro plastové lahve.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Správa železnic plánuje do roku 2033 elektrifikovat dalších 590 kilometrů tratí

Generální ředitel Správy železnic (SŽ) Tomáš Tóth v pátek představil plány na modernizaci tratí. Do roku 2033 by podle něj mělo být elektrifikováno dalších 590 kilometrů českých tratí. Systém ETCS by měl pokrýt tranzitní koridory plus dalších sedm stovek kilometrů. Brífinku se účastnil také ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), který ocenil „prozákaznické chování“ nového vedení této státní organizace.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

VideoVálka USA s Íránem má výrazný dopad na srílanský čajový průmysl

Zamrzlá válka mezi USA a Izraelem na jedné straně a Íránem na druhé má dopad na ekonomická odvětví a komunity tisíce kilometrů daleko. Postihla například srílanský čajový průmysl, který zaměstnává téměř 2,5 milionu lidí. Trhy Blízkého východu tvoří víc než polovinu exportu cejlonského čaje. Odbyt se s válkou v Íránu výrazně proměnil. „Začalo to 28. února. Na následující aukci se ceny čaje propadly o dvacet procent. A dvacet procent čaje se na aukci vůbec neprodalo,“ uvedl předseda Asociace obchodníků s cejlonským čajem Lusantha de Silva. Dovoz cejlonského čaje do Íránu ze dne na den skončil. Teherán přitom do války odebíral téměř polovinu srílanské produkce, ročně za 680 milionů dolarů. Majitelé plantáží tak stojí před zásadními změnami.
22. 5. 2026

VideoHospodářství táhne spotřeba domácností a nově i investice firem, řekl ekonom Marek

K rychlejšímu budoucímu růstu hospodářství jsou potřeba bilionové investice, a to zejména do lidského kapitálu, tedy do vysokých škol, vědy a výzkumu, řekl v Interview ČT24 hlavní ekonom Deloitte David Marek. Dalšími oblastmi jsou pak dostavba dopravní infrastruktury a příprava odolnější energetiky, uvedl v rozhovoru, který vedl Daniel Takáč. Pokud jde o současnost, ekonomický růst stál do loňského roku na spotřebě domácností, ale v posledních čtvrtletích se jeho dalším pilířem staly i investice firem. S rychlejším rozvojem spotřeby domácností lze podle ekonoma počítat nadále, protože bude pokračovat relativně rychlý růst mezd (nyní přes šest procent meziročně), i vzhledem k jejich dřívějšímu silnému reálnému propadu. Nyní jsou podle Marka na úrovni roku 2021. Spotřebu domácností bude podporovat též snižování vysoké míry úspor, jež vznikla při několika minulých krizích. Za největší brzdu pro české hospodářství považuje potíže Německa, až pak dění na Blízkém východě.
21. 5. 2026
Načítání...