Koruna

Ekonomika bude v příštím roce růst pomaleji, než se očekávalo. Počítá s tím čerstvá prognóza České bankovní asociace. Ta skoro o půl procentního bodu snížila svůj dřívější odhad z léta. Hrubý domácí produkt má tak růst jen o 2,3 procenta. V letošním roce hospodářství v průměru poroste jen asi jednoprocentním tempem. Jeden z hlavních důvodů je recese, se kterou se potýká evropský průmysl.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta. Většina analytiků tento krok očekávala, ve stejném rozsahu rada snížila úrokové sazby i na předchozích dvou zasedáních. Podle guvernéra ČNB Aleše Michla pro snížení o čtvrt procentního bodu hlasovalo pět ze sedmi členů. Zároveň centrální banka zhoršila výhled hospodářského růstu.

Volby ve Spojených státech bedlivě sleduje i řada Američanů žijících v Česku. Někteří z nich už odvolili. Podle údajů resortu vnitra teď v tuzemsku pobývá přes deset tisíc amerických rezidentů. Výsledek ovlivní nejen jejich život, ale také třeba fungování některých firem. Obávají se třeba nastavení cel nebo změny kurzu koruny vůči dolaru, což by mohlo znamenat vyšší ceny výrobků dovážených z USA.

Poslední šanci vidět korunovační klenoty využilo v pondělí zhruba tři a půl tisíce návštěvníků. Výstava po dvou týdnech skončila. Za tu dobu přilákala do Vladislavského sálu Starého královského paláce 46 609 lidí, tedy více než loni, kdy klenoty vidělo asi 34 tisíc lidí. Další možnost spatřit jednu z nejvzácnějších českých památek by měli zájemci mít zase za rok, okolo svátku svatého Václava.

Prezident Petr Pavel rozhodl o každoročním pořádání výstavy českých korunovačních klenotů při příležitosti státního svátku sv. Václava, který se připomíná jako Den české státnosti a připadá na 28. září. Letos budou klenoty k vidění od 17. do 30. září, informoval odbor komunikace prezidentské kanceláře.

Spotřebitelské ceny v červnu meziročně stouply o rovná dvě procenta, meziměsíčně klesly o 0,3 procenta, oznámil ve středu ráno Český statistický úřad (ČSÚ). Výrazně meziročně zlevnily některé potraviny, například mouka či mléko. Dosažení dvouprocentního inflačního cíle České národní banky překvapilo analytiky.

Koruna je na začátku prázdnin vůči euru nejslabší za poslední dva měsíce, aktuálně se kurz pohybuje nad 25,10 koruny za euro. Za hlavní příčinu ekonomové považují snižování základní úrokové sazby Českou národní bankou (ČNB). Na samotné oslabení koruny bankovní rada podle guvernéra Aleše Michla zatím reagovat nebude. „Samozřejmě čím bude silnější, tím lepší,“ podotkl.

Česká měna dál posiluje pod 25 korun za euro a zatím tak překonává odhady centrálních bankéřů. Ti v dubnu předpovídali, že se v průměru bude ve druhém čtvrtletí stále držet nad pětadvaceti korunami za euro. S podobnými hodnotami počítají až do přelomu příštího roku. Pro exportéry to sice znamená menší výdělky, ale dobrá zpráva to je před letní sezonou pro lidi, kteří se chystají do zahraničí. Na silné koruně vydělají také ti, kdo zboží z ciziny dovážejí.

Zástupci českých podnikatelů požadují zavedení eura. Česká měna je pro ně nevýhodná například kvůli drahým korunovým úvěrům. Nejasný vývoj kurzu jim komplikuje plánování a může přinést i vysoké ztráty. S převody měn se navíc pojí zbytečné náklady, které by firmy mohly investovat do modernizace nebo do mezd zaměstnanců, řekl předseda Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza v pořadu 168 hodin.

Bankovní rada ČNB snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu, a to na 5,25 procenta. Základní úroková sazba se tak dostala na nejnižší úroveň od počátku května 2022. Většina analytiků pokles sazby v tomto rozsahu očekávala. Rozhodnutí o snížení základní úrokové sazby o půl procentního bodu bylo podle guvernéra ČNB Aleše Michla jednomyslné. Prognóza počítá s dalším snižováním sazeb. ČNB také zlepšila výhled ekonomiky, letos čeká růst HDP o 1,4 procenta.

„Nic dramatického se nestalo, že ho (euro) nemáme,“ říká k otázce přijetí eura v Česku bývalý premiér a někdejší guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Podobný názor vyjádřili v pondělních Událostech, komentářích i expremiéři Jan Fischer a Jiří Paroubek (ČSSD – Česká suverenita sociální demokracie). Přijetí eura musí být podle Paroubka racionální akt.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 5,75 procenta. Základní úroková sazba se tak dostala na úroveň, na které byla naposledy v polovině června 2022. Analytici pokles sazeb v tomto rozsahu očekávali.

Horní komora parlamentu ve středu odpoledne velkou většinou schválila novelu zbraňového zákona, která například zavádí pro prodejce zbraní povinnost hlásit podezřelé nákupy a zkracuje lhůtu pro lékařské prohlídky držitelů zbraní z deseti na pět let. Senátoři odhlasovali také zpřísnění pravidel proti praní špinavých peněz. Novela desetinásobně zvyšuje horní hranici jedné z pokut za porušení pravidel proti praní špinavých peněz. Senát schválil i ústavní zakotvení termínu krajských, senátních a obecních voleb na konci prvního říjnového týdne tak, aby se neposouvaly k létu.

Koruna v pátek oslabila k jednotné evropské měně o šest haléřů, čímž dále prohloubila své dvouleté minimum. Pokud bude koruna dál oslabovat, ČNB zpomalí snižování úrokové sazby, zaznělo na jednání bankovní rady. Česká měna přitom ztrácí už deset měsíců. Teď je na 25,45 koruny za euro.

Na čtvrteční snížení úrokových sazeb Českou národní bankou (ČNB) ihned reagoval kurz koruny, která oslabila o 24 haléřů, na 25,21 korun za euro. Česká měna tak byla nejslabší od května 2022. K dolaru si pohoršila o 23 haléřů na 23,44 korun za dolar. V pátek ale opět posílila, k euru o tři haléře a k dolaru o devět haléřů. Právě politika centrální banky je jedním z klíčových faktorů, které mají na kurz vliv, ale působí na něj i další vlivy. Například dění na zahraničních trzích, kdy se investoři zbavují investic v rizikovějších zemích. Analytici snížení sazeb očekávali, nyní ale hovoří o tom, že trh takto razantní změnu nejspíš neočekával. Důležitá bude také lednová inflace, kterou má centrální banka oznámit příští čtvrtek.

Prezident Petr Pavel opět rozvířil v Česku debatu o euru, když v novoročním projevu vyzval k jeho přijetí. Většina odborníků se shoduje, že ekonomické výhody evropské měny nebudou tak veliké, například firmy díky ní ale mohou snížit své náklady. Například ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) pak jeho přijetí považuje za závazek České republiky vůči Evropské unii, uvedl v pořadu 90' ČT24.

Česká měna oslabuje. Rychleji začala ztrácet na začátku srpna, kdy Česká národní banka (ČNB) formálně ukončila intervence na její podporu. Aktuálně už euro stojí zhruba 24 korun a padesát haléřů. Obecně platí, že silná měna zlevňuje zboží z dovozu a brzdí inflaci. Pro vývozce je ale výhodnější opačný trend.

Paliva v Česku opět značně zdražují, nafta dokonce za poslední týden o téměř dvě koruny. Nejprodávanější benzin Natural 95 za uplynulý týden zdražil v průměru o 59 haléřů na 39,24 koruny za litr a nafta o 1,79 koruny na 36,71 koruny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Paliva postupně zdražují zhruba od konce května. Zdražování nafty výrazně zrychlilo minulý týden, když byla od 1. srpna zvýšena spotřební daň. Podle analytiků bude zdražování paliv pokračovat i v následujících dnech.

Česká koruna dál oslabuje. Euro Češi v pátek kupovali až o třicet haléřů dráž než ve čtvrtek. Důvodem je rozhodnutí centrální banky ukončit režim intervencí, který měl bránit českou měnu před velkým oslabováním. Část oslovených analytiků odhaduje, že kurz může v následujících měsících vystoupat až k pětadvaceti korunám za euro.

Jedno euro se prodává za více než 24 korun. Česká měna v poslední době oslabila, a to na hodnotu, kde byla naposledy začátkem ledna. Tento týden znovu mírně zpevňuje asi o deset haléřů. Ekonomové ale předpokládají, že v dalším období bude křivka spíše opačná a evropské platidlo bude zdražovat. Do konce roku by se vzájemný kurz mohl dostat na hranici 24,50.

Kurz české koruny zůstával celé první pololetí na silné úrovni. Díky tomu Čechům zlevňují třeba dovolené. Výhodnější je také dovoz drahých surovin a zboží. Naopak hůře jsou na tom firmy, které exportují do ciziny. Tuzemské platidlo ale podle analytiků i centrální banky nejspíše dosáhlo svého vrcholu a dále posilovat nebude. Tento týden česká měna oslabila na nejnižší hodnoty za poslední čtyři měsíce, euro tak bylo skoro za 24 korun.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) i na aktuálním jednání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Na stejné úrovni je sazba od loňského června. Bankovní rada také rozhodla, že bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny. ČNB také zlepšila odhad vývoje ekonomiky pro letošní rok. Očekává zvýšení hrubého domácího produktu (HDP) o 0,5 procenta, zatímco v únorové prognóze čekala pokles 0,3 procenta. Zároveň ale zvýšila odhad celoroční inflace, podle ní dosáhne průměrně 11,2 procenta. V únoru očekávala 10,8 procenta. Na středeční tiskové konferenci o tom informoval guvernér ČNB Aleš Michl.

Tisíce Čechů čekaly od časného středečního rána ve frontě před pobočkami České národní banky (ČNB), aby získaly speciální tisícikorunu s přetiskem k 30. výročí rozdělení československé měny a vzniku české koruny. Kromě Prahy se tvořily dlouhé fronty rovněž v Brně, Ostravě, Ústí nad Labem či Hradci Králové. Banka postupně fronty uzavírala, protože ty, kdo přišli pozdě, by již neodbavila. Ujistila však, že výroční bankovky budou k dispozici i ve čtvrtek. Každý zájemce může koupit nanejvýš pět bankovek. Centrální banka jich vydala 200 tisíc. Lidé už mezitím na internetu tyto bankovky nabízeli za několikanásobně vyšší ceny.

Koruně se letos daří. Je v nejlepší kondici za posledních čtrnáct let. Euro vyjde momentálně na 23,90, což je dobrá zpráva i pro domácnosti. Silná měna totiž pomáhá tlumit inflaci hlavně u dováženého zboží, včetně energií. Současná situace naopak příliš nenahrává českým firmám, které vyvážejí. Za své produkty inkasují v přepočtu méně. Ekonomové očekávají, že koruna začne znovu mírně oslabovat.