Koruna strana 3 z 3

Cena zlata v korunách v úterý dosáhla rekordní hodnoty více než 43 tisíc korun za unci. Důvodem je růst zájmu investorů způsobený zejména výraznou nestabilitou akciových trhů kvůli šíření viru COVID-19 a klesající kurz české měny. Korunová cena zlata je tak o více než 30 procent vyšší než před začátkem krize související s šířením koronaviru. Evropské akcie v úterý vzrostly. Výrazně se jim dařilo i v pondělí. Naopak americké akcie skončily s mírnou ztrátou.

Mimořádně bouřlivý byl uplynulý týden pro českou měnu a nejisté časy ji pravděpodobně čekají dál. Minulý pátek uzavírala na 26,18 koruny k euru a na 23,65 koruny za dolar. O týden později je vše jinak: čtvrtek končil na 27,62 k euru a 25,82 k dolaru. Prudké oslabení koruny může podle analytiků pomoci oživit ekonomickou aktivitu českého hospodářství: exportérům pomůže přežít nejhorší časy. Běžní občané pak nejspíš dříve či později začnou celou situaci pociťovat v podobě vyšších cen zboží z dovozu. Další vývoj měny bude také pozorně sledovat Česká národní banka, která má silný nástroj na její „usměrnění“.

V Česku bylo loni zadrženo 1828 padělaných a pozměněných bankovek a mincí všech měn, meziročně o 14 procent méně. Počet zjištěných padělků klesl pátým rokem po sobě.

Česká národní banka zvýšila ve čtvrtek nečekaně úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Koruna na to zareagovala posílením kurzu vůči euru a po osmi letech pokořila psychologickou hranici 25 korun za euro, později však část zisku umazala. Podle hlavního ekonoma Patria Finance Jana Bureše žádné větší důsledky toto posílení mít nebude. Ve studiu ČT ale potvrdil, že se teď například vyplatí nakoupit eura těm, kdo je budou v následujících měsících potřebovat. V pátek koruna ztratila k euru sedm haléřů na 25,06 koruny za euro.

Znehodnocení koruny v několika krocích během roku 1990 bylo nezbytným předpokladem pro přechod tehdejší československé ekonomiky na tržní model, shodují se ekonomové. I když podle některých bylo zpětně oslabení kurzu příliš velké, obecně nastartovalo dlouhodobé posilování koruny. Ta se tak stala do jisté míry nárazníkem proti ekonomickým šokům, což je vidět i v současné malé ochotě veřejnosti přejít na euro. Navíc posilování koruny začalo postupně zlevňovat nákupy Čechů v zahraničí.

Překážkou pro brzké přijetí eura je nadále nedokončený proces dlouhodobého sbližování úrovně České republiky a vyspělých zemí eurozóny. Vyplývá to z analýzy, kterou zveřejnila Česká národní banka. Jako další rizikový faktor uvádí i nesladěnost finančních cyklů Česka a eurozóny a otázku dlouhodobé udržitelnosti českých veřejných financí kvůli stárnutí populace a růstu mandatorních (povinných) výdajů rozpočtu. Takzvaná maastrichtská konvergenční kritéria nicméně Česko už v současnosti v podstatě splňuje.

Časová schránka České národní banky připomínající 100. výročí česko-slovenské koruny byla ve čtvrtek za přítomnosti současného guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka a bývalých guvernérů Zdeňka Tůmy a Miroslava Singera uložena do sousoší Světlonoše se lvem na střeše pražské centrální banky. V sousoší je již uložena schránka z dřívější doby.

Česká národní banka v nové prognóze zhoršila odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 2,5 procenta a pro příští rok na 2,8 procenta. Na tiskové konferenci po jednání bankovní rady to uvedl guvernér Jiří Rusnok.

Před dvěma roky přišel český průmysl o měkký polštář. ČNB skončila s intervencemi, kterými oslabovala českou měnu vůči euru na úrovni 27 korun za euro. Zatímco pro exportní firmy je slabší domácí měna výhodou, pro nakupování v zahraničí je to naopak. Ovšem výraznější posílení měny od té doby nenastalo. A nic nenasvědčuje tomu, že by se to mělo změnit.

Růst české ekonomiky loni zpomalil na tři procenta ze 4,5 procenta v roce 2017. Za samotné čtvrté čtvrtletí roku 2018 stoupl tuzemský hrubý domácí produkt (HDP) meziročně o 2,9 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu vývoje ekonomiky, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). K růstu hospodářství podle statistiků značně přispěla domácí poptávka.