Koruna strana 3 z 4

Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku opět zrychlil. V srpnu se inflace zvýšila o 4,1 procenta, což bylo o 0,7 procentního bodu více než v červenci a nejvíce od listopadu 2008. Vliv na to mělo zdražení zboží i služeb v téměř všech oddílech spotřebního koše, nicméně nejvíce se na tom podepsaly vyšší ceny za bydlení. Vyplývá to z informací, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Většina analytiků přitom čekala stagnaci na červencových 3,4 procenta.

Česká měna od začátku roku posílila už o více než tři procenta. Euro tak lidé pořizují za méně než pětadvacet korun a čtyřicet haléřů. Kurz reaguje na dobrý výkon české ekonomiky, ale i na zvyšování sazeb Českou národní bankou. Silná koruna je špatnou zprávou pro vývozce, ti za své zboží dostávají v přepočtu méně peněz. Tentokrát navíc silná česká měna ani nezlevní dovozové zboží.

Česká ekonomika v prvním čtvrtletí podle zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně klesla o 2,1 procenta a mezičtvrtletně o 0,3 procenta. Aktuální údaje se současně shodují s prvním odhadem statistiků z konce dubna. Na meziročním vývoji hrubého domácího produktu (HDP) se podle ČSÚ negativně podepsal mimo jiné propad spotřebních výdajů domácností. Podle analytiků nejsou data o vývoji ekonomiky špatná a potvrdily její odolnost. V dalším čtvrtletí čekají výrazný růst. Pokles ekonomiky byl také mírnější, než ve své prognóze odhadovala Česká národní banka (ČNB).

Česká měna je nejsilnější od vypuknutí koronavirové krize. Euro lidé pořizují za 25,47 koruny, dolar za 20,99 koruny. K euru se tak česká měna nadále drží na nejsilnější úrovni od začátku března 2020 a k dolaru od konce dubna 2018. Kurz reaguje na otevírání ekonomiky a tempo očkování. Silná koruna je dobrou zprávou pro ty, kteří kupují zboží z dovozu, i s ohledem na dovolené.

Česká národní banka v nové prognóze zhoršila odhad vývoje ekonomiky v letošním roce, naopak pro příští rok odhad zlepšila. Nově tak letos počítá s růstem ekonomiky o 1,2 procenta a příští rok s růstem o 4,3 procenta. Po jednání bankovní rady o tom informoval guvernér ČNB Jiří Rusnok. V předchozí únorové prognóze centrální banka počítala letos s růstem o 2,2 procenta a v roce 2022 počítala s růstem o 3,8 procenta. Maloobchodní tržby v březnu přitom podle statistiků stouply o pět procent, dařilo se hlavně internetovým obchodům.

Česká národní banka momentálně nemá k dispozici žádný zisk, který by mohla poslat do státního rozpočtu. Zároveň lze po odeznění pandemie očekávat, že česká ekonomika se začne opět přibližovat úrovni vyspělých západních zemí, což povede k posilování koruny. To přitom bude v hospodaření ČNB vytvářet ztrátu. V reakci na pondělní vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) to uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok.

Kvůli vysokému počtu nakažených stoupl rizikový index PES na hodnotu 77, tedy nad hranici pátého, nejvyššího stupně. Pod ní byl přesně měsíc. Příčinou je vysoký počet nakažených. I když pozitivních testů stále přibývá, v nemocnicích je poněkud lépe, po sobotě klesl počet hospitalizovaných na letošní nejnižší hodnotu. Protiepidemický systém se na nejvyšší úroveň nebezpečí vrátil v den, kdy Německo kvůli obavě, že se v Česku šíří nakažlivější varianty koronaviru, obnovuje kontroly na hranicích, a také v den, kdy končí nouzový stav platný od 5. října. Ten však od pondělí nahradí nově vyhlášený nouzový stav platný dalších 14 dní.

Česká měna je nyní k euru nejsilnější od doby před začátkem prvního nouzového stavu kvůli šíření nemoci covid-19 loni v březnu. Ke čtvrtečním 17:00 koruna oproti předchozímu závěru zpevnila k euru o tři haléře na 25,89 koruny za euro. K dolaru naopak koruna oslabila o čtyři haléře na 21,61 koruny k dolaru. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online.

Česká národní banka letos ke konci září zadržela 716 padělaných a pozměněných bankovek a mincí. To je v meziročním srovnání pokles o 27 procent, loni za stejné období ČNB zadržela 985 padělků. Počet padělků klesl v korunách, v eurech i dolarech. Údaje zveřejnila ČNB na internetu.

Česká měna oslabuje a drží se nad hranicí 27 korun za euro. Může za to především nejistá situace kolem koronaviru. Podle analytiků může euro zdražovat dál. Guvernér České národní banky Jiří Rusnok nevyloučil, že by v takovém případě mohla zasáhnout.

Pro ponechání úrokových sazeb beze změny ve středu hlasovalo všech sedm členů Bankovní rady ČNB. Na tiskové konferenci po jednání rady to uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Podle něj se základní scénář srpnové prognózy centrální banky zatím poměrně dobře naplňuje a odpovídá mu stabilita domácích tržních úrokových sazeb do poloviny příštího roku a poté jejich postupný nárůst. Zmínil však také, že rizika pro odhadovaný vývoj jsou nyní stále výrazná.

Česká měna už posílila na úroveň, kde byla před koronavirovou krizí. Euro stojí zhruba 26 korun. K normálu se vrací i vývoz českých firem. Zatímco v květnu a dubnu objem exportu propadl o desítky procent, v červnu už byl srovnatelný se stejným měsícem loňského roku.

Česká měna je nyní k euru nejsilnější od doby před vyhlášením nouzového stavu kvůli koronaviru letos v březnu, a k dolaru dokonce od září 2018. K měně USA se kurz dostal pod hranici 22 korun za dolar a k evropské měně těsně nad 26 korun za euro. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online. Oproti předchozímu závěru koruna zpevnila k euru o osm haléřů na 26,09 Kč/EUR a k dolaru o 31 haléřů na 21,95 Kč/USD.

Česká měna je nyní k oběma hlavním světovým měnám nejsilnější zhruba od poloviny března, kdy byl v Česku vyhlášen nouzový stav kvůli koronaviru. K pátečním 17:00 koruna zpevnila oproti předchozímu závěru k evropské společné měně o čtyři haléře na 26,22 koruny za euro a k americké měně o deset haléřů na 22,56 koruny za dolar. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online.

Česká národní banka v pololetí zadržela 573 padělaných a pozměněných bankovek a mincí. To je v meziročním srovnání pokles o 23 procent, loni za stejné období ČNB zadržela 743 padělků. Počet padělků klesl v korunách, v eurech i dolarech. Údaje zveřejnila ČNB na internetu.

Česká národní banka loni obdržela 174 podání veřejnosti s výhradami k praktikám směnáren. Je to pokles o téměř padesát procent proti roku 2018, kdy evidovala 338 podání. Stížnosti se týkaly zejména nevydání dokladu o provedení směnárenského obchodu a porušení práva zákazníka na storno směnárenského obchodu, informovala ČNB.

České akcie podobně jako ostatní světové akciové trhy smazaly většinu ztrát, které vykázaly v únoru a březnu v době šíření pandemie koronaviru. Pražská burza byla letos na svém vrcholu 24. ledna a do 18. března klesla o 34 procent. Od tohoto data do 4. června naopak stoupla o 26 procent. V letošním roce je pražský index PX ale stále v minusu 15 procent, uvedli analytici.

S plány na otevírání hranic začíná lidi znovu více zajímat také kurz koruny. Ta zůstává slabá. Česká měna se už druhým týdnem pohybuje kolem hranice 27,60 koruny za euro. Tím klesá kupní síla zdejších obyvatel oproti zemím, kde se platí eurem nebo dolarem. Lidem se rovněž prodraží nákupy v zahraničí. Exportní firmy naopak vnímají slabou korunu jako výhodu.

Cena zlata v korunách v úterý dosáhla rekordní hodnoty více než 43 tisíc korun za unci. Důvodem je růst zájmu investorů způsobený zejména výraznou nestabilitou akciových trhů kvůli šíření viru COVID-19 a klesající kurz české měny. Korunová cena zlata je tak o více než 30 procent vyšší než před začátkem krize související s šířením koronaviru. Evropské akcie v úterý vzrostly. Výrazně se jim dařilo i v pondělí. Naopak americké akcie skončily s mírnou ztrátou.

Mimořádně bouřlivý byl uplynulý týden pro českou měnu a nejisté časy ji pravděpodobně čekají dál. Minulý pátek uzavírala na 26,18 koruny k euru a na 23,65 koruny za dolar. O týden později je vše jinak: čtvrtek končil na 27,62 k euru a 25,82 k dolaru. Prudké oslabení koruny může podle analytiků pomoci oživit ekonomickou aktivitu českého hospodářství: exportérům pomůže přežít nejhorší časy. Běžní občané pak nejspíš dříve či později začnou celou situaci pociťovat v podobě vyšších cen zboží z dovozu. Další vývoj měny bude také pozorně sledovat Česká národní banka, která má silný nástroj na její „usměrnění“.

V Česku bylo loni zadrženo 1828 padělaných a pozměněných bankovek a mincí všech měn, meziročně o 14 procent méně. Počet zjištěných padělků klesl pátým rokem po sobě.

Česká národní banka zvýšila ve čtvrtek nečekaně úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Koruna na to zareagovala posílením kurzu vůči euru a po osmi letech pokořila psychologickou hranici 25 korun za euro, později však část zisku umazala. Podle hlavního ekonoma Patria Finance Jana Bureše žádné větší důsledky toto posílení mít nebude. Ve studiu ČT ale potvrdil, že se teď například vyplatí nakoupit eura těm, kdo je budou v následujících měsících potřebovat. V pátek koruna ztratila k euru sedm haléřů na 25,06 koruny za euro.

Znehodnocení koruny v několika krocích během roku 1990 bylo nezbytným předpokladem pro přechod tehdejší československé ekonomiky na tržní model, shodují se ekonomové. I když podle některých bylo zpětně oslabení kurzu příliš velké, obecně nastartovalo dlouhodobé posilování koruny. Ta se tak stala do jisté míry nárazníkem proti ekonomickým šokům, což je vidět i v současné malé ochotě veřejnosti přejít na euro. Navíc posilování koruny začalo postupně zlevňovat nákupy Čechů v zahraničí.

Překážkou pro brzké přijetí eura je nadále nedokončený proces dlouhodobého sbližování úrovně České republiky a vyspělých zemí eurozóny. Vyplývá to z analýzy, kterou zveřejnila Česká národní banka. Jako další rizikový faktor uvádí i nesladěnost finančních cyklů Česka a eurozóny a otázku dlouhodobé udržitelnosti českých veřejných financí kvůli stárnutí populace a růstu mandatorních (povinných) výdajů rozpočtu. Takzvaná maastrichtská konvergenční kritéria nicméně Česko už v současnosti v podstatě splňuje.