České akcie smazaly většinu ztrát, které přišly s pandemií

České akcie podobně jako ostatní světové akciové trhy smazaly většinu ztrát, které vykázaly v únoru a březnu v době šíření pandemie koronaviru. Pražská burza byla letos na svém vrcholu 24. ledna a do 18. března klesla o 34 procent. Od tohoto data do 4. června naopak stoupla o 26 procent. V letošním roce je pražský index PX ale stále v minusu 15 procent, uvedli analytici.

Obchodování na kapitálových trzích v době koronaviru mělo podle analytika Wood and Company Ronalda Schuberta dvě fáze. Tou první byla hysterie, kdy se vyprodávala všechna riziková aktiva typu akcie nebo energetické komodity. Přišly denní propady o sedm procent a více, kdy se dokonce musely zastavovat americké akciové burzy, aby hlavy investorů vychladly.

Aktuálně je index amerických akcií S&P500 od začátku roku stále v záporu 3,7 procenta a evropské akcie dokonce o 11,73 procenta. Naopak index Nasdaq je na historických maximech, když letos již přidal přes sedm procent. Z méně rizikových aktiv zlato letos přidalo 11,6 procenta. Naopak ropa je od začátku roku levnější o téměř 39 procent, vyčíslil Schubert.

Například akcie ve Spojených státech na závěr tohoto týdne prudce vzrostly a Nasdaq uzavřel těsně pod svým rekordem z letošního února. Vysoký růst způsobila zpráva o nečekaném poklesu míry nezaměstnanosti za květen, která naznačila, že by americká ekonomika mohla začít oživovat po koronavirové pandemii dříve, než se čekalo.

Zlato a dolar vítězí

V komoditách jsou síly rozloženy. Zlato je jasný vítěz letošního roku, doplnil ředitel Raiffeisen investiční společnosti Jaromír Sladkovský. Stříbro a lithium jsou téměř zpět na pozicích před krizí. Vítěz loňského roku palladium je stále zhruba 35 procent pod svým maximem z počátku roku a nevykazuje podle Sladkovského žádné náznaky brzkého oživení.

Růst akciových trhů podpořilo snižování úrokových sazeb centrálními bankami napříč celým světem, upozornil Sladkovský. Na dluhopisových trzích se například výnosy desetiletých amerických státních dluhopisů propadly z výnosů kolem 1,8 procenta na výnosy přibližně 0,7 procenta. Podobné je to i v jiných zemích včetně Česka, podotkl.

Šíření pandemie koronaviru způsobilo značný odliv zahraničního kapitálu z tuzemské ekonomiky, na což reagovala česká koruna výrazným oslabením. To se však podařilo díky postupnému uvolňování ekonomiky už během května stáhnout. Ke konci května však koruna na páru s eurem od propuknutí pandemie ztratila 6,5 procenta a uzavřela poblíž 27 korun za euro, řekl analytik Purple Trading Štěpán Hájek.

Proti americkému dolaru byla koruna pod mnohem větším tlakem, jelikož dolar je rezervní měna, po které výrazně vzrostla poptávka. I přesto se zde koruně podařilo alespoň část předchozích ztrát zkorigovat a stáhnout ztrátu na 8,5 procenta, když uzavřela na 24,26 koruny na dolar.

Koronavirus rozdělil podle Hájka světové měny na bezpečné a rizikové. Jasný vítěz je americký dolar, který posiloval na všech měnových párech. Mohou za to také americké státní dluhopisy, které jsou považovány za nejbezpečnější na světě, a poptávka roste také po dolaru. V posledních dnech se mu však daří čím dál tím méně a může za to hlavně americká centrální banka Fed. Ta tiskne ohromné množství peněz a dolar bude nevyhnutelně oslabovat, dodal Hájek. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 12 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 15 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
29. 6. 2026Aktualizováno29. 6. 2026

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
29. 6. 2026

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
29. 6. 2026

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
29. 6. 2026

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Evropský pohled