Téma Covid-19

O průběhu, úmrtnosti a chybách, které se staly během pandemie covidu-19 v Evropě nebo USA, je obrovské množství informací a ta největší selhání se i vyšetřují. O tom, jak probíhala pandemie v rozvojových zemích, se ví stále málo. Brání tomu tamní nedostatečná data, chyby v lékařské evidenci, někde dokonce i snaha tamních úředníků nebo vlád nedobrat se pravdy. Vědcům mnohdy trvá celé roky, než najdou dostatek věrohodných podkladů, aby dokázali namalovat pravdivý obraz vystihující realitu. To teď udělali v Indii.

Náchylnost k důvěře v dezinformace a konspirační teorie není obyčejně dána inteligencí nebo politickým přesvědčením, ale začíná intenzivním, až existenčním stresem, popsal v Událostech, komentářích izraelsko-americký profesor kognitivní psychologie Dan Ariely. Lidé pod takovým tlakem mívají tendenci hledat viníka, ať už potíží svých, tak třeba světových, popsal.

Od začátku pandemie se výrazně snížilo riziko, že se u člověka nakaženého virem SARS-CoV-2 rozvine takzvaný dlouhý covid. Popsali to vědci z Washingtonovy univerzity, podle nichž v tom hrálo zásadní roli očkování.

Americký prezident Joe Biden měl pozitivní test na covid-19. Projevují se u něj mírné příznaky nemoci, má kašel a rýmu a je celkově malátný. Biden měl vystoupit na akci v Las Vegas, odjel ale domů a bude v izolaci, oznámil podle agentur Bílý dům.

Evropská komise (EK) neposkytla veřejnosti dostatečný přístup ke smlouvám na nákup vakcín proti covidu-19, které uzavřela s farmaceutickými společnostmi v době pandemie. Ve středu o tom rozhodl Tribunál Soudního dvora Evropské unie (EU). O rozhodnutí informovala agentura Reuters, podle které tak unijní soud v Lucemburku potvrdil námitku podanou europoslanci proti postupu unijní exekutivy při uzavírání smluv.

Období covidové pandemie přineslo spoustu neštěstí: úmrtí, ztráty sociálních kontaktů, obavy z neznámého i reálné snížení bohatství. To ale platilo u lidí, u keporkaků se podle nové studie naopak nálada výrazně zlepšila. Vědci tvrdí, že tak dobře naladěné tyto velké kytovce předtím nepozorovali.

Farmaceutická společnost Moderna oznámila, že vytvořila vakcínu, která v jedné injekci přináší ochranu jak proti chřipkovému viru, tak i proti viru SARS-CoV-2. Podle výsledků třetí fáze testování má vyšší účinnost než vakcíny zaměřené na jeden nebo druhý typ viru.

Čeští politici se neshodují v názoru na pravděpodobné složení špiček evropské politiky po volbách do europarlamentu, vyšlo najevo v Událostech, komentářích. Zatímco ministr pro evropské záležitosti Karel Dvořák (STAN) a náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius (KDU-ČSL) vítají nominaci Ursuly von der Leyenové nebo Kaji Kallasové, místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček je pokládá za návrat ke starému, když je podle něj třeba změna. Europoslankyni Kateřině Konečné (KSČM) vadí přísný postoj Kallasové vůči Rusku, ale i zvládání krizí v podání Leyenové.

Slovenská policie zadržela českého občana, na kterého tuzemský soud vydal evropský zatýkací rozkaz. Informovalo o tom slovenské policejní prezidium, které však uvedlo pouze iniciály zadrženého – P. Z. Server Seznam Zprávy však napsal, že dotyčným zadrženým je Pavel Zítko. Ten v Česku čelí obžalobě z trestného činu šíření poplašné zprávy, policie po něm v dubnu vyhlásila pátrání. Na síti X česká policie uvedla, že dostala ze Slovenska informaci o zadržení 58letého muže, pátrání ale podle ní bude odvoláno až po jeho předání českým úřadům.

Bývalí poslanci Lubomír Volný a Marian Bojko (zvoleni za SPD), musí zaplatit pokutu za to, že na několika schůzích sněmovny v roce 2021 nenosili roušky. Po více než třech letech od incidentu o tom pravomocně rozhodlo ministerstvo zdravotnictví. Volný dostal pokutu 38 tisíc korun, Bojko pak 28 tisíc. Oba tvrdili, že se na jejich jednání vztahovala poslanecká imunita. Ministerstvo to odmítlo s tím, že protikoronavirová opatření jejich práva neporušovala.

Na extremistické scéně v Česku i nadále dominuje takzvané antisystémové hnutí, jehož představitelé nevěří demokratickému systému, často vyjadřují obdiv k ruskému režimu a nerespektují stát a jeho instituce. Zcela zastínilo tradiční extremistické a xenofobně populistické subjekty. Vyplývá to ze zprávy ministerstva vnitra o extremismu za rok 2023, kterou nyní schválila vláda. Scénu ovlivnily i neshody mezi členy romské a ukrajinské komunity nebo reakce na teroristický útok palestinského teroristického hnutí Hamás v Izraeli z loňského podzimu.

Českému zdravotnictví hrozí, že nebude ekonomicky udržitelné, vyplývá ze strategické analýzy ministerstva. Podle týmu odborníků, kteří ji zpracovali, selhává dostupnost péče v oborech, jako je duševní zdraví nebo praktické lékařství pro děti a dorost. Autoři upozorňují také na dopady stárnutí populace, kvůli němuž porostou výdaje na zdravotní péči. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) nyní chce s materiálem seznámit prezidenta i poslance zdravotního výboru. K dokumentu se nyní mohou vyjádřit odborníci i opozice. S upravenou verzí začne resort pracovat v létě.

Extrémní únava, bolesti kloubů a svalů, oslabení imunity i neurologické potíže mohou být příznaky takzvaného postcovidového syndromu. Podle nové studie českých lékařů se rozvinul nejméně u osmi procent lidí, kteří kvůli těžkému covidu museli do nemocnice. Dlouhodobé komplikace se ale nevyhýbají ani pacientům s mírnějším průběhem nemoci.

Během pandemie covidu-19 se technologie mRNA vakcíny ukázala jako bezpečná a rychle aplikovatelná. A teď se zkouší i proti dalším onemocněním – například proti melanomu. První studie proběhly úspěšně, a proto teď vědci očkování testují na větším vzorku pacientů.

Norští epidemiologové zkoumali, jestli může očkování proti koronaviru nějak snížit pravděpodobnost vzniku takzvaného dlouhého covidu. Výsledky studie provedené na celé populaci severské země ukázaly, že v tomto ohledu pomáhá už jedna dávka vakcíny.

Španělský premiér Pedro Sánchez uvedl, že zvažuje rezignaci v souvislosti se zahájením vyšetřování možného střetu zájmů své manželky při přidělování státních zakázek. Rozhodnutí oznámí v pondělí, zatím pozastavuje výkon své funkce. Jakoukoliv vinu své choti Sánchez popírá, informovaly agentury Reuters a AFP s odvoláním na prohlášení, které ve středu předseda vlády zveřejnil na sociálních sítích.

Hlavní hygienička Pavla Svrčinová skončí, vláda ji na její vlastní žádost odvolala. Uvedl to mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. Bude vypsáno výběrové řízení. Vedením sekce pro oblast ochrany a podpory veřejného zdraví, kterým je hlavní hygienik jako její vrchní ředitel, byl pověřen šéf odboru ochrany veřejného zdraví ministerstva Matyáš Fošum.

V USA zatím nikdy v dějinách neodcházelo dobrovolně ze světa tolik lidí jako v současnosti. Sebevražda je nyní druhou nejčastější příčinou úmrtí Američanů do 35 let – a vědci se pokoušejí popsat příčiny a najít obranu proti této „epidemii“.

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) do funkce generální ředitelky zvolila na druhé pětileté období Kristalinu Georgievovou. Bývalá místopředsedkyně Evropské komise neměla protikandidáta. Její první funkční období končí 30. září.

Zájem o kola a elektrokola výrazně klesl. České televizi informaci potvrdili vybraní prodejci jízdních kol a elektrokol. Velkému přeskladnění čelí všichni od distributorů až po maloobchodní prodejce.

V Česku se chystá další způsob varování obyvatelstva přes mobilní telefony. Hasiči dokončují analýzu pořízení technologie zvané Cell Broadcast, kterou lze v případě krize oslovit i miliony lidí. Bezpečnostní radě státu závěry předloží do konce měsíce. Podle expertů je technologie efektivnější i spolehlivější než dosavadní varovné SMS zprávy. Většina států Evropské unie už ji používá, případně zavádí.

Slovenská policie zadržela v Bratislavě muže, který je podezřelý ze zpronevěry peněz určených Itálii v rámci unijního fondu na oživení ekonomiky po pandemii covidu-19. Píše o tom agentura APA s odvoláním na zdroje blízké vyšetřování. O zátahu, při němž policie ve čtyřech zemích Evropské unie zadržela 22 lidí kvůli podezření ze zpronevěry 600 milionů eur (v přepočtu přes patnáct miliard korun), informoval ve čtvrtek Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO). Slovenská policie posléze uvedla, že zadržela tři lidi – občany Ukrajiny, Německa a Itálie.

Česko není dostatečně připravené na krize a mimořádné události, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve výroční zprávě za loňský rok. Odpovědné instituce podle něj podcenily mnohé události, jako byla třeba pandemie covidu-19, a dostatečně se z nich nepoučily. Někdy jen podnikly formální kroky bez zásadních výsledků. NKÚ také konstatoval, že stát nezajistil, aby se rozpočet přiblížil k vyrovnanému hospodaření. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se vláda snaží na krize připravit. Výtka NKÚ ho nepřekvapila, protože v posledních letech se podle něj problematice nevěnovala dostatečná pozornost.

Vyšetřováním obvinění, která souvisejí s vyjednáváním mezi šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a šéfem farmaceutické společnosti Pfizer Albertem Bourlou o vakcínách proti covidu-19, se začal zabývat Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO), informoval server Politico s odvoláním na mluvčího prokuratury v belgickém Lutychu. Úřad případ v posledních měsících převzal od belgických žalobců, kteří šéfku EK vyšetřovali kvůli „zasahování do veřejných funkcí, ničení SMS, korupci a střetu zájmů“, vyplývá z právních dokumentů.