Společné zadlužení Evropské unie (EU) rychle roste, na konci roku 2027 by mohlo dosáhnout jednoho bilionu eur (zhruba 24,5 bilionu korun). Uvádí to Evropský účetní dvůr (EÚD). Za nárůst mohou především programy a opatření schválené na podporu unijních ekonomik po pandemii covidu-19. Úřad dříve také upozornil na odhadovanou míru chyb ve výdajích z rozpočtu EU. Je prý nadále příliš vysoká, míru chybovosti vypočetl EÚD na 3,8 procenta, o rok dříve to bylo 3,6 procenta.
Společný dluh EU se zvýšil do konce loňského roku na 739 miliard eur (18 bilionů korun). Podle zprávy v roce 2020 společný dluh EU činil 93 miliard eur a v roce 2022 již 348 miliard eur. Unijní dluh tak v roce 2025 byl více než čtyřikrát vyšší než dluh českých vládních institucí (zhruba 3,8 bilionu korun) a současně představuje jednu čtvrtinu italského státního dluhu (zhruba 3,2 bilionu eur).
Za nárůst zadlužení může ve velké míře program NextGenerationEU, který Evropská komise (EK) spustila na oživení unijních ekonomik po pandemii covidu-19. Na financování programu, který poskytuje státům dotace a zvýhodněné půjčky, si EK půjčovala na finančních trzích. Společný dluh navýší i program SAFE na podporu investic v obraně, na který si může EK půjčit až 150 miliard eur.
EÚD také poukazuje, že k růstu zadlužení přispívá pomoc poskytnutá Ukrajině. EU od roku 2014 schválila pro Ukrajinu pomoc ve výši 170 miliard eur. Z této částky Kyjev dostal do konce roku 2025 pouze 70 miliard eur. Brusel očekává, že jistinu půjček Ukrajině by mohly splatit ruské válečné reparace.
Nárůst společného dluhu vede i k vyšším výdajům na jeho obsluhu. EÚD očekává, že jen na obsluhu úvěrů, které financovaly dotační část programu NextGenerationEU, by EK mohla v letech 2028 až 2034 utratit až 93 miliard eur. Zpráva EÚD přitom poukazuje, že náklady na obsluhu dluhu vytvořeného dotační částí NextGenerationEU v letech 2021 až 2025 byly o 60 procent vyšší, než kolik původně plánovala EK. Může za to postupný nárůst úroků, které musí Brusel platit investorům ze svých dluhopisů.
Rostoucí náklady na platbu úroků ze společného dluhu jsou podle EÚD argumentem pro hledání nových zdrojů příjmů do unijního rozpočtu. „Bez dohody o nových zdrojích příjmů by se rozpočet EU mohl potýkat se značným deficitem,“ uvedl v tiskovém prohlášení EÚD s tím, že by pak Brusel musel přistoupit například k zvýšení příspěvků členských států. Otázka nových příjmů do unijního rozpočtu přitom patří k těm, které jsou nejožehavější v současné diskuzi o podobě rozpočtu na léta 2028 až 2034.
Chybovost ve výdajích
Auditoři rovněž varovali, že rostoucí dluhové zatížení EU by mohlo mít značný dopad na budoucí rozpočty. Ve čtvrtek bude výroční zpráva, za kterou zodpovídá český člen účetního dvora Jan Gregor, představena ve výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT) Evropského parlamentu ve Štrasburku.
„Ambiciózní rozpočty vyžadují stejně ambiciózní záruky,“ uvedl předseda EÚD Tony Murphy. „Pokud EU přejde na nový rozpočtový model, v němž financování již není spojeno s náklady, musíme se poučit z předchozích zkušeností a vyřešit to, co v předchozím modelu nefungovalo, aby finanční prostředky EU přinášely občanům zamýšlené výsledky,“ dodal.
Jeho slova souvisejí s plánovanou změnou způsobu financování v příštím dlouhodobém rozpočtu EU na období 2028 až 2034, který se nyní dojednává. EK navrhuje, aby bylo více peněz členským státům vypláceno na základě dosažených výsledků a splnění předem stanovených podmínek, podobně jako tomu bylo u Nástroje pro oživení a odolnost (RRF). EÚD přitom u RRF opakovaně upozorňuje na nedostatky v kontrolách a na případy, kdy členské státy nesplnily podmínky stanovené pro výplatu financí.
Rok 2025 byl přitom předposledním rokem provádění Nástroje pro oživení a odolnost, letošní rok je posledním rokem jeho fungování. RRF je mimořádný nástroj na podporu hospodářského oživení, jednotlivé členské státy EU z něj mohou v několika platbách čerpat peníze. Musely ale splnit stanovené milníky a cíle.
Do konce roku 2025 bylo z 359,9 miliardy eur (zhruba 8,8 bilionu korun) vyčleněných na tento nástroj vyplaceno 237,5 miliardy eur. Letos, v posledním roce jeho fungování, tedy bude z celého objemu grantových prostředků vyplacena třetina – více než 122 miliard eur.
Některé platby nesplňovaly podmínky, zjistil audit
Auditoři přitom zjistili, že z 37 grantových plateb z Nástroje pro oživení a odolnost vyplacených členským státům v roce 2025 devět nesplňovalo stanovená pravidla a podmínky. Jednalo se například o neuspokojivé splnění milníků a cílů, porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek a nesrovnalosti týkající se státní podpory.
EÚD rovněž zkritizoval, že v některých případech měnily země své plány ještě poté, co požádaly EK o platbu. Podle auditorů tak vzniklo riziko, že by některé země mohly obdržet unijní finanční prostředky, a přitom dosáhnout nižší úrovně výsledků, než původně přislíbily.
Jako externí auditor EU nemá EÚD pravomoc vyšetřovat případy podezření z podvodu, které poškozují finanční zájmy sedmadvacítky. Jestliže ale mají auditoři podezření na nelegální činnost, oznámí to Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO).
Auditoři každoročně prověřují příjmy a výdaje EU a zjišťují, zda je roční účetní závěrka spolehlivá a zda jsou příjmové a výdajové operace v souladu s pravidly. Odhadovanou míru chyb porovnávají s dvouprocentním prahem, což je limit, nad nímž se míra nesprávných výdajů považuje za významnou. Odhadovaná míra chyb nevyjadřuje míru podvodů, neefektivnosti ani plýtvání. Jde o odhadovaný objem prostředků, které nebyly použity v souladu s předpisy Unie nebo jednotlivých států.
EÚD je nezávislý kontrolní orgán EU se sídlem v Lucemburku. Zaměstnává přibližně 950 lidí v oblasti auditu, podpory a administrativy ze všech členských států EU. Z toho je přes 30 Čechů. Cílem účetního dvora je přispívat ke zlepšení finančního řízení EU, posílit tak důvěru občanů a účinně reagovat na současné i budoucí úkoly, jimž EU čelí.
