Evropská komise navrhla rozpočet na období 2028 až 2034 ve výši dvou bilionů eur (49,21 bilionu korun), uvedl eurokomisař pro rozpočet Piotr Serafin. Finanční plán klade důraz na hospodářskou konkurenceschopnost a obranu, zároveň usiluje o reformu pravidel týkajících se dotací pro zemědělství a hospodářský rozvoj. V následujících měsících začne jedno z nejsložitějších vyjednávání, ke kterému v Bruselu dochází.
Rozpočet, který ten schválený pro současné období převyšuje o 0,8 bilionu eur (téměř dvacet bilionů korun), bude stát na několika hlavních pilířích – podpoře členských států skrze regionální spolupráci, podpoře evropských podniků přes fondy konkurenceschopnosti a podpoře globálních partnerů, přiblížil Serafin.
Jedná se o prvotní návrh Komise, po kterém budou následovat až dva roky vyjednávání mezi EK, Evropským parlamentem a členskými státy, které se na konečném znění musejí shodnout jednomyslně.
Komise navrhuje, aby tři sta miliard eur (7,4 bilionu korun) šlo do zemědělství, 218 miliard eur (5,4 bilionu korun) na podporu méně rozvinutých regionů a 451 miliard eur (11,1 bilionu korun) do fondu evropské konkurenceschopnosti. V novém rozpočtu je také vyčleněno 131 miliard eur (3,2 bilionu korun) na obranu a vesmír, což je pětinásobné zvýšení oproti současné úrovni. „Pro Ukrajinu vyčleňujeme sto miliard eur (2,5 bilionu korun),“ řekla šéfka EK Ursula von der Leyenová.
Změny ve vlastních zdrojích
„Náš nový dlouhodobý rozpočet pomůže chránit evropské občany, posílit evropský sociální model a zajistit prosperitu našeho evropského průmyslu,“ komentovala dál von der Leyenová. „Příspěvky členských států do rozpočtu zůstanou konstantní, navrhujeme ale změny v otázce vlastních zdrojů,“ dodala. Tyto nové vlastní zdroje a úpravy těch stávajících by měly zmírnit tlak na vnitrostátní rozpočty a vygenerovat ročně 58,5 miliardy eur (1,4 bilionu korun).
Komise tedy navrhuje pět nových vlastních zdrojů a rovněž úpravy stávajících vlastních zdrojů. To vše by mělo snížit zátěž členských států a zajistit udržitelné financování společných politik EU.
První nový zdroj příjmů souvisí se systémem obchodování s emisemi (ETS). Celkem 30 procent příjmů generovaných ze stávajícího systému ETS 1 půjde do rozpočtu EU. Očekává se, že by to mohlo vygenerovat v průměru 9,6 miliardy eur (240 miliard korun) ročně. Druhým novým zdrojem je takzvané uhlíkové clo, neboli mechanismus uhlíkového vyrovnání (CBAM). Z něj by 75 procent příjmů mělo být zahrnuto do rozpočtu EU. Podle Komise se očekává, že to v průměru vygeneruje přibližně 1,4 miliardy eur (35 miliard korun) ročně.
Třetí zdroj se týká nerecyklovaného elektroodpadu. Při uplatnění sazby dvě eura na kilogram se očekává, že by to ročně mohlo do unijního rozpočtu přinést 15 miliard eur (375 miliard korun). Čtvrtý zdroj souvisí se zvýšením spotřební daně z tabáku, pátým je pak roční jednorázový příspěvek od společností, které nejsou malými a středními podniky a působí a prodávají v EU s čistým ročním obratem alespoň 100 milionů eur (2,5 miliardy korun). Detaily ale zatím EK nezveřejnila.
Podmínka dodržování právního státu
Veškeré financování ze strany EU bude spojené s dodržováním zásad právního státu, dodala von der Leyenová. Jádrem rozpočtu podle ní zůstává pomoc chudším regionům a zemědělství.
Sedmadvacítka tradičně plánuje v dlouhých cyklech, protože vyjednávání je velmi složité a zdlouhavé. Cílem je zajistit kontinuitu a to, aby peníze směřovaly do dlouhodobě strategických oblastí, které se nebudou měnit rok od roku, přiblížil proces zahraniční zpravodaj ČT Petr Obrovský.
Náročná jednání
Složitá jednání předcházela už i zveřejnění návrhu víceletého rámce, napsal server Politico. „Stále jsme neobdrželi žádný oficiální návrh, který bychom mohli analyzovat. Vzhledem k důležitosti tohoto spisu je tato forma meziinstitucionální spolupráce neuspokojivá,“ napsal ve středu krátce před polednem na X europoslanec Siegfried Mureșan.
Europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS) kritizovala, že Komise návrh přinesla týden před začátkem parlamentních prázdnin. Eurokomisař Serafin také během dne odložil prezentaci návrhu víceletého finančního rámce ve výboru EP.
Větší flexibilita
„Potřebujeme prostor pro odpověď na nečekané události, rychle jednat v krizi a změnit své priority – jde o flexibilitu,“ zdůraznil Serafin. „Největší problém je, že jde o sedm let, a to ještě od roku 2028. Teď už se porcuje medvěd, v podstatě se plánuje na devět let dopředu,“ upozornil analytik think-tanku Europeum Martin Vokálek.
„Vidíme, že když se plánoval končící víceletý finanční rámec, tak to bylo v době před covidem. Vůbec nás nenapadlo, že bude celosvětová pandemie nebo plnohodnotná vojenská agrese proti Ukrajině… které velmi kriticky hýbají světovým uspořádáním a zásadně mění priority, kam je potřeba peníze směřovat,“ vysvětlil analytik.
V únoru 2024 se proto vedoucí představitelé EU dohodli na revizi stávajícího víceletého finančního rámce pro období 2021 až 2027. Jednalo se o historicky první takovou změnu, která navýšila rozpočet o 64,6 miliardy eur (1,59 bilionu korun) pro nástroje na podporu Ukrajiny nebo po pandemii koronaviru.
Čerpání peněz
Čerpání evropských peněz mají v rukou členské státy a jejich koneční příjemci. Česko však podle Vokálka není nejlepší příklad toho, jak správně využít dostupné prostředky. Protože místní mechanismy i jednotlivé firmy, podniky a další příjemci prý neumí plně využít kapacity, které Unie nabízí.
„To, že jsme mladší členský stát a ty systémy ještě nemáme tak zaběhnuté, nám neumožňuje stoprocentně využít možnosti, které z toho rozpočtu máme,“ míní Vokálek. Přesto podle Obrovského unijní dotace v tuzemsku zajišťují přibližně polovinu veřejných investic.
Unie má i svůj roční rozpočet, ale jeho dojednávání je už je spíš technickým procesem a musí vycházet ze sedmiletého rozpočtu, který je výrazem toho, co Unie považuje za priority, kam chce v následujícím období směřovat a kde na to chce vzít peníze.
Z víceletého rámce se z velké části financuje podpora zemědělců a opatření v rámci politiky soudržnosti. Platí se z něj i výzkumné projekty v programu Horizont Evropa nebo studentské stáže v programu Erasmus. Státy v rámci rozpočtu mohou čerpat i pomoc po přírodních katastrofách, jako byly loňské povodně v Česku.
