Erasmus

Vyjednavači Evropského parlamentu a členských zemí Evropské unie se v noci na sobotu dohodli na unijním rozpočtu na příští rok ve výši téměř 200 miliard eur (pěti bilionů korun). Informovala o tom Rada Evropské unie. Dohodu vyjednavačů musí ještě oficiálně potvrdit členské státy a plénum Evropského parlamentu.

Češi už dvacet let mohou využívat benefitů, které jim plynou ze členství v Evropské unii. Mnohé z nich jim umožňují snazší cestování a poznávání ostatních členských států či příležitosti v podnikání. Hlavně ve světle rusko-ukrajinské války ale roste i význam společné obrany a bezpečnosti.

Roste zájem o vzdělávací výjezdy do ciziny. Do programu Erasmus Plus se letos podle Domu zahraniční spolupráce přihlásilo 1400 škol a organizací. To je nejvíc od jeho spuštění v Česku. Jen loni díky unijnímu projektu vycestovalo přes dvacet pět tisíc lidí.

Se členstvím v Evropské unii je spokojená bezmála polovina Čechů, více než třetina jich vyjadřuje spokojenost s dosavadním fungováním Unie, vyplynulo z průzkumu společnosti Ipsos pro ČTK provedeného v souvislosti s červnovými volbami do Evropského parlamentu. Nejčastějšími důvody pro nespokojenost s fungováním EU jsou pro Čechy omezení suverenity členských států, unijní migrační politika či přílišná regulace. Z výhod Unie naopak nejvíc vyzdvihují bezpečnost a mír v EU, ochranu demokratických hodnot a podporu a rozvoj regionů.

Větší počet přihlášek než v předchozích letech zaznamenaly kanceláře vyřizující výjezdy na Erasmus+. Zájem roste jak o studijní, tak o praktické pobyty. České televizi to sdělili mluvčí vysokých škol. Studenti tak dohánějí covidové roky, kdy řada z nich pobyt v cizině odložila.

O studium v zahraničí je mezi vysokoškoláky větší zájem než před pandemií covidu-19, nejčastěji chtějí na Erasmus do Německa nebo Španělska. Podle oslovených univerzit počet přihlášek na následující akademický rok dokonce převyšuje aktuální nabídku studijních pobytů. Školy se zároveň obávají, že kvůli zvýšenému zájmu nebudou mít dostatek peněz například na prodlužování výjezdů o další semestr, jako bylo běžné v předchozích letech.

Po mnohahodinovém vyjednávání se v noci na úterý zástupci členských zemí Evropské unie a Evropského parlamentu shodli na podobě rozpočtu EU pro příští rok. Navrhovanou částku téměř 170 miliard eur (4,3 bilionu korun) se europoslancům podařilo navýšit o několik stovek milionů, členské země tradičně usilující o nižší rozpočet však naproti tomu řadu jejich dalších požadavků odmítly.

Středoškoláci a studenti vysokých škol mají i přes protipandemická opatření spojená s cestováním znovu zájem studovat v zahraničí. Podle organizátorů studijních pobytů by se do zahraničních škol mohlo vydat dokonce více studentů než před pandemií. Výjezdy komplikují restrikce zavedené kvůli šíření koronaviru.

Spojené království už rok není členem Evropské unie. Nová pravidla, která stanovila smlouva vyjednaná na poslední chvíli, už pociťují podniky, trhy, dopravci či umělci. Červený autobus propagátorů brexitu vystřídaly kamiony protestujících rybářů. Britští podnikatelé si stěžují na růst byrokracie i nákladů a přesouvají sklady na kontinent. Lidé, kteří hlasovali pro odchod Británie z EU, přihlíží, jak bagry u nich za plotem budují obří celnici. Brusel se kvůli kontrole vakcín dopustil diplomatického fiaska. Skotsko by se mohlo dočkat referenda o setrvání v království a s podobným hlasováním by souhlasili i občané Severního Irska.

S odchodem Spojeného království z Evropské unie lze očekávat několik změn, jako je zdražení roamingu, vyšší ceny zásilek nebo konec cestování na občanský průkaz do i z ostrovního státu. Kvůli obchodním a úředním bariérám rovněž firmám vzniknou náklady navíc, a ty mohou dopadnout i na koncové zákazníky. K pracovním a studijním pobytům delším než půl roku bude potřeba vízum. Nové změny, které brexit přinesl, zasáhnou kromě obyvatel Velké Británie i občany Evropské unie, včetně Čechů.

Ve Spojeném království má vzniknout nový stipendijní Turingův program místo Erasmus+, kterého se už Británie od ledna nebude účastnit. Aktuální programové období výměny studentů 2014 až 2020 bude dokončeno podle nastavených pravidel, od ledna už nebude možné schvalovat nové projekty.

Studenti českých univerzit kvůli koronaviru ruší, nebo odkládají svoje odjezdy na studijní pobyty v programu Erasmus. Podle zástupců tuzemských univerzit jich letos do ciziny vyjede až o polovinu méně, podíl mají i zahraniční univerzity, které pobyty odříkají. A ti vysokoškoláci, kteří se na něj chystají, budou muset v případě studia v oblasti s vyšší nemocností podepisovat prohlášení, že jsou si vědomi rizik i toho, že může být problém s čerpáním peněz ze zdravotního pojištění.

Necelá desetina studentů, kteří chtěli v příštím školním roce studovat na zahraniční univerzitě v rámci evropského programu Erasmus, své plány v souvislosti s pandemií covidu-19 přehodnotila. Naopak tři čtvrtiny studentů, kteří chtějí strávit semestr v zahraničí, podle Domu zahraniční spolupráce, který Erasmus v Česku koordinuje, chce nadále odjet podle plánu. Ostatní sice se studijním pobytem v zahraničí stále počítají, ale posouvají jeho termín.

Členské státy EU se po mnohahodinovém jednání shodly s europarlamentem na unijním rozpočtu pro rok 2020. Kompromisní návrh počítá s částkami 168,7 miliardy eur (4,3 bilionu korun) pro smluvní závazky a 153,6 miliardy eur (3,9 bilionu korun) pro skutečně provedené platby. Podle obou stran se podařilo prosadit financování pro priority spojené s klimatickou politikou či digitalizací.

Studijní program Erasmus přilákal do Česka v akademickém roce 2017/2018 rekordní počet vysokoškoláků ze zahraničí. Do tuzemských institucí a na vysoké školy přijelo skoro 11 tisíc studentů, což je nejvíc za dvacet let fungování programu. Podle Domu zahraniční spolupráce jde nejčastěji o studenty ze Španělska, Francie a Slovenska. Láká je široká nabídka předmětů v angličtině, ale i nízké ceny a pověst Česka jako jedné z nejbezpečnějších zemí světa. Data za uplynulý akademický rok budou k dispozici až v září.

Jedním z nejviditelnějších a také nejúspěšnějších projektů EU je výměnný program Erasmus. Ten funguje déle než 30 let a za tu dobu ho vyzkoušelo přes devět milionů lidí. Původně byl určený vysokoškolákům, kteří mohli část studia absolvovat v zahraničí. Aby bylo studium v cizí zemi pro mladé dostupnější, dostávají měsíční stipendium. Od roku 2014 pak funguje program Erasmus+, který se rozšířil i na středoškoláky, mladé absolventy hledající stáž a zahrnuje i podporu sportu nebo dobrovolnické aktivity.