O studium v zahraničí je mezi vysokoškoláky větší zájem než před pandemií covidu-19, nejčastěji chtějí na Erasmus do Německa nebo Španělska. Podle oslovených univerzit počet přihlášek na následující akademický rok dokonce převyšuje aktuální nabídku studijních pobytů. Školy se zároveň obávají, že kvůli zvýšenému zájmu nebudou mít dostatek peněz například na prodlužování výjezdů o další semestr, jako bylo běžné v předchozích letech.
Vysokoškoláci mají o Erasmus větší zájem než před pandemií, univerzity všechny výjezdy ale možná neufinancují
„V předchozím programovém období mezi lety 2014 až 2020 vyjíždělo s programem Erasmus+ v průměru každý rok do zahraničí kolem osmi tisíc českých vysokoškolských studentů. Rok 2020 byl pochopitelně specifický, v důsledku pandemie vyjelo do zahraničí asi pět tisíc studentů. Letos už se vracíme zpět k normálu, některé vysoké školy dokonce hlásí nárůst zájmu o výjezdy oproti roku 2019,“ potvrzuje Radka Vavroušková, mluvčí Domu zahraniční spolupráce, který má program na starosti.
Podle mluvčího Univerzity Hradec Králové Jakuba Nováka není letos ani možné vyhovět všem zájemcům. O studijní pobyt v zahraničí mělo zájem 350 studentů, v podzimním semestru jich škola vyšle do ciziny podstatně méně. „Aktuálně evidujeme 300 partnerských institucí. Poptávka výjezdů ze strany studentů ale výrazně převyšuje univerzitní nabídku a možnosti. Zájem o Erasmus je nyní vyšší nejen ve srovnání s obdobím během pandemie, ale i s obdobím před pandemií. V rámci příštího semestru máme v plánu vyslat do zahraničí na dvě stovky studentů,“ uvedl Novák.
Také Vysoká škola ekonomická v Praze zaznamenala zvýšený zájem o Erasmus. Ve srovnání s dobou před pandemií by chtělo do zahraničí asi o desetinu studentů více. „V posledním kole přihlašování v únoru 2022 jsme obdrželi více než tisíc přihlášek. V letním semestru 2022 aktuálně studuje v zahraničí více než čtyři sta studentů, trend je rostoucí,“ informovala Gabriela Böhmová z oddělení zahraničních styků VŠE.
Podle mluvčího Univerzity Karlovy Václava Hájka je za vyšším počtem studentů, kteří chtějí vyjet do ciziny, hlavně rozvolnění epidemických opatření. „A také potřeba studentů zrealizovat pobyty, které kvůli pandemii odkládali.“
V době pandemie počty výjezdů výrazně klesly. „Studenti nechtěli vyjíždět. Měli obavy z nemoci, situace v cílové zemi, problematického návratu domů, nebo nemohli, protože byly uzavřené hranice. Zejména státy mimo EU měly v určitých obdobích velmi přísné podmínky vstupu, případně byl komplikovaný návrat z nich. Někteří partneři také úplně pozastavili přijímání studentů ze zahraničí,“ popsal situaci mluvčí Univerzity Palackého v Olomouci Egon Havrlant.
Pobyty bez možnosti prodloužení o semestr?
České univerzity se obávají, že kromě toho, že nemůžou vyhovět všem zájemcům, nebudou mít možná ani dost peněz na to, aby studentům prodloužily výjezd do letního semestru, jako bylo dosud běžné. „S napětím očekáváme výsledky ve výzvě 2022 (žádost o prostředky na nadcházející akademický rok, pozn. red.), které zatím nebyly zveřejněny. Pokud by byly ve výši odpovídající minulému roku, museli bychom přistoupit k omezování mobilit,“ informuje mluvčí Ostravské univerzity Lucie Fremrová. „U studentů bychom v případě omezeného rozpočtu přistoupili k neprodlužování výjezdů na celý akademický rok,“ připouští.
O možnost dvousemestrálního výjezdu na Erasmus by v případě nižšího rozpočtu mohli přijít také studenti České zemědělské univerzity v Praze nebo Univerzity Hradec Králové. Jiné školy věří, že situaci zvládnou.
„Snažíme se studenty vysílat do zahraničí bez krácení a jejich mobilitu dofinancováváme z jiných zdrojů,“ říká Hana Philippi z odboru zahraničních vztahů VUT v Brně. „Pokud by univerzita měla k dispozici pouze finance z programu Erasmus+, musela by také přistoupit k omezení mobilit,“ přiznává.
Podle mluvčí Domu zahraniční spolupráce Radky Vavrouškové letos některé vysoké školy podhodnotily zájem studentů. „Zájem o výjezdy ze strany studentů je abnormální a je možné, že univerzity s tím při žádosti o finance na výjezdy nepočítaly,“ konstatuje.
Podotýká ale, že pro letošní rok dostala Česká republika od Evropské komise přidělený rozpočet na program Erasmus+ ve výši 77 milionů eur. Největší částku podle jejích slov vedle základních, středních či vyšších odborných škol každý rok získává právě sektor vysokoškolského vzdělávání. „V letošním roce je to 33 milionů eur,“ doplňuje. V meziročním srovnání se tak jedná o narůst o 34 procent. Tento trend Vavroušková očekává i v následujících letech.
Nové typy výjezdů
Například z VŠE vyjede na studijní pobyt v příštím akademickém roce nejvíc studentů do Německa. „Mezi nejoblíbenější destinace dále patří Francie, Rakousko a Švédsko. Studenti se však často podívají i do mimoevropských zemí, a to například do USA, Kanady, Hongkongu, Thajska a Brazílie,“ uvedla mluvčí.
Studenti Univerzity Palackého v Olomouci zase míří nejčastěji na jih Evropy. „Největší zájem je tradičně o Španělsko, mimo Evropskou unii pak o Izrael, Bosnu a Hercegovinu. Naopak klesá zájem o Turecko a Maďarsko,“ řekl mluvčí univerzity Egon Havrlant.
V nabídce pro vysoké školy také přibyl zcela nový druh výjezdů, a to krátkodobé intenzivní programy. Určené jsou hlavně studentům v doktorandských nebo kombinovaných programech. „Během intenzivního programu vyjede účastník na kratší dobu, například čtrnáct dní, a následně se věnuje studijním či pracovním činnostem on-line z České republiky. Tento typ aktivit vítají všichni, kteří mají zájem o zahraniční zkušenost, ale z nějakého důvodu nechtějí vycestovat na dlouhou dobu,“ doplnila Vavroušková.