Studenti českých univerzit kvůli koronaviru ruší, nebo odkládají svoje odjezdy na studijní pobyty v programu Erasmus. Podle zástupců tuzemských univerzit jich letos do ciziny vyjede až o polovinu méně, podíl mají i zahraniční univerzity, které pobyty odříkají. A ti vysokoškoláci, kteří se na něj chystají, budou muset v případě studia v oblasti s vyšší nemocností podepisovat prohlášení, že jsou si vědomi rizik i toho, že může být problém s čerpáním peněz ze zdravotního pojištění.
Na Erasmus vyjede až o polovinu méně studentů. Pobyty ruší buď oni sami, nebo jejich univerzity
„Řádným výběrovým řízením programu Erasmus+ prošlo v rámci naší fakulty celkem 359 studentů. Výjezd stornovalo 49 studentů a 58 studentů přesunulo výjezd ze zimního semestru na letní. Oproti minulému roku bude propad mobilit minimálně o cca 20 procent,“ uvedl Jakub Říman z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Odjezd už zrušila i studentka FSV Univerzity Karlovy Martina Robotková. Ta se chystala na letní semestr v Barceloně. „Už na jaře, když jsem se na Erasmus hlásila, jsem přemýšlela, že si přiberu na další akademický rok nový obor. Vzhledem k tomu, že se v prváku na Erasmus jet nemůže, jsem si musela vybrat. Chvíli na to přišel covid-19, tak jsem se rozhodla, že bude lepší Erasmus zrušit a jet v příhodnější dobu,“ vysvětlila Robotková.
Výjezdů výrazně ubylo i na ostatních fakultách největší české univerzity. „V běžném akademickém roce na Univerzitě Karlově vysíláme do zahraničí celkem třináct set studentů. V letošním roce jde v zimním semestru zatím přibližně o polovinu běžného počtu. Hodně studentů nicméně zatím pouze výjezd odložilo na letní semestr, často z podnětu zahraniční vysoké školy, a nadále ho plánuje uskutečnit,“ okomentovala situaci koordinátorka programu Erasmus Univerzity Karlovy Ivana Herglová.
Na letní semestr posunula svůj odjezd také dvacítka studentů z Univerzity Pardubice, dvacet jich pak pobyt zrušilo úplně. Na Univerzitě Palackého v Olomouci zatím potvrdilo svůj odjezd přibližně 110 uchazečů. „Odhadujeme, že v zimním semestru vyjede cca 45 procent studentů Univerzity Palackého nominovaných do programu výběrovým řízením v únoru 2020. Za obvyklé situace odstupuje z programu cca 20 procent vybraných studentů,“ sdělila ČT univerzitní mluvčí Gabriela Sýkorová Dvorníková.
Pobyty podle ní ruší i samotné zahraniční univerzity. „Jde o rozhodnutí některých partnerských univerzit, které výměny v zimním semestru buďto úplně zrušily, nebo omezily na virtuální výměny. Jedná se zejména o skandinávské země a Nizozemí, tyto země avizovaly zrušení již dříve, teď na poslední chvíli ruší výměny např. varšavské univerzity nebo univerzita v Aténách,“ popsala Sýkorová Dvorníková.
„Mezi univerzitami, které se rozhodly zahraniční studenty nepřijímat, jsou například Technische Universität Dortmund, University College Dublin, univerzita v Oslu nebo Universiteit van Amsterdam. Každopádně většina evropských univerzit zůstala pro zahraniční studenty otevřená, a to bez ohledu na zemi původu daného studenta,“ doplnila Radka Vavroušková z komunikačního oddělení Domu zahraniční spolupráce.
Výjezd jen s podpisem prohlášení o vědomí rizik
Zhoršení situace v zahraničí letos univerzity bedlivě sledují. Pokud by studenti museli předčasně ukončit svůj pobyt z epidemiologických důvodů, stipendium za dny strávené v zahraničí jim zůstane.
„Stipendium studentům náleží za dobu strávenou v zahraničí, ať už budou studovat fyzicky či online. V případě, že se během semestru budou muset přesunout ze zahraničí do ČR, bude jim ponechána poměrná část stipendia za dny strávené v zahraničí,“ sdělila Radka Vavroušková z komunikačního oddělení Domu zahraniční spolupráce.
Některé univerzity ale po studentech požadují, aby podepsali ještě před odjezdem do rizikových zemí prohlášení, že jsou si vědomi rizik spojených s pandemií.
„Vyšší moc a možnost ponechat si část stipendia se uplatní ale jen, pokud se v dané hostitelské zemi situace výrazně zhorší. Například Španělsko je pro nás již nyní červené. Studenti tam odjeli s vědomím této skutečnosti a podepsali i čestné prohlášení, že vědí, že v takovém případě může být omezeno např. i čerpání zdravotního pojištění,“ prohlásila koordinátorka programu Erasmus Univerzity Karlovy Ivana Herglová.
Do jedné ze sousedních zemí se nakonec rozhodla na Erasmus program vyjet studentka Univerzity Palackého Eliška Míčková, přestože zahájila své tamní studium, obavy z vývoje situace ji neopustily.
„Protože absolvuji aktuálně svůj Erasmus program v Rakousku, mám největší obavy ze zavádění nových přeshraničních opatření mezi touto zemí a ČR. Nepříjemné by také bylo zrušení prezenční výuky a omezení jakéhokoliv sociálního kontaktu, což jsou právě motivy, kvůli kterým jsem na Erasmus vyjela, v takovém případě by pak celý program pro mě postrádal trochu smysl,“ okomentovala Míčková.
O zahraniční studenty přichází i Česko. Nechtějí studovat online
Do Brna na Masarykovu univerzitu přijede oproti loňskému roku studovat o stovku méně studentů. Propad studentských pobytů je tak zhruba o čtvrtinu. „V podzimním semestru očekáváme příjezd 296 zahraničních studentů v rámci programu Erasmus+; na podzim roku 2019 jsme na Masarykově univerzitě přivítali v témže semestru 396 studentů,“ řekla tisková mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová.
Pokles zaznamenávají i ostatní univerzity. Na poslední chvíli rušili zahraniční uchazeči svůj pobyt v Praze kvůli přechodu na online výuku. Univerzita Karlova tak hlásí pokles zájemců o šedesát procent. „V běžném roce na Univerzitě Karlově studuje přibližně 1900 až 1950 přijíždějících Erasmus studentů. Z toho na zimní semestr běžně přijíždí 1350 z nich. V tuto chvíli bychom na aktuální semestr měli přijmout 830 studentů. S přechodem na online výuku v Praze nám přišlo ještě několik nových storen, ale šlo o jednotky,“ sdělila Ivana Herglová.
Ještě větší komplikace způsobila pandemie mimoevropským zájemcům o studium v Česku. Často marně shánějí víza kvůli uzavření českých zastupitelských úřadů v zahraničí, cestu znemožňují i bezpečnostní a zdravotní opatření na straně České republiky i partnerských univerzit. „U přijíždějících studentů byl v letošním akademickém roce pokles na 27 studentů ze 47 v minulém akademickém roce. Jde tedy o poměrově značný úbytek,“ okomentovala situaci Fojtová z Masarykovy univerzity.